Byla vydána nová major verze 34.0.0 webového prohlížeče Pale Moon (Wikipedie) vycházejícího z Firefoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Win8DE je desktopové prostředí pro Wayland, inspirované nechvalně proslulým uživatelským rozhraním Metro z Windows 8. Nabízí dlaždicové rozhraní s velkými tlačítky a jednoduchou navigací, optimalizované pro dotyková zařízení. Cílem projektu je přetvořit design operačního systému Windows 8 do funkčního a minimalistického rozhraní vhodného pro každodenní použití na Linuxu.
Laboratoře CZ.NIC vydaly Datovku 4.28.0 a Mobilní Datovku 2.6.0. Hlavní novinkou je ukládání rozpracovaných datových zpráv do konceptů. Datovka je svobodné multiplatformní aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi.
Unix Pipe Game je vzdělávací karetní hra zaměřená na děti a rodiče, která děti učí používat unixové příkazy prostřednictvím interaktivních úkolů. Klíčovým prvkem hry je využití symbolu | pro pipeline neboli 'rouru', který umožňuje propojit výstupy a vstupy jednotlivých unixových příkazů, v tomto případě vytištěných na kartičkách. Předpokládá se, že rodič má alespoň nějaké povědomí o unixových příkazech a jejich provazování pomocí |.
… více »PCIem je linuxový framework, který vytváří virtuální zařízení PCIe pomocí technik, které umožňují hostitelskému operačnímu systému rozpoznat tyto syntetické 'neexistující' karty jako fyzické zařízení přítomné na sběrnici. Framework PCIem je primárně zamýšlen jako pomůcka pro vývoj a testování ovladačů bez nutnosti použít skutečný hardware. Dle tvrzení projektu si fungování PCIem můžeme představit jako MITM (Man-in-the-Middle), který se nachází mezi ovladači a kernelem.
Byla nalezena vážná bezpečnostní chyba v telnetd z balíčku GNU InetUtils. Týká se verzí GNU InetUtils od 1.9.3 z 12. května 2015 až po aktuální 2.7 z 14. prosince 2025. Útočník může obejít autentizaci a získat root přístup, jelikož telnetd nekontroluje předaný obsah proměnné prostředí USER a pokud obsahuje "-f root"…
Stanislav Aleksandrov předložil patch rozšiřující KWin (KDE Plasma) na 3D virtuální desktopové prostředí (videoukázka v mp4).
Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Tiskni
Sdílej:
+1, WYSIWYM obecně mi přijde jako nejlepší volba pro editaci. Člověk se nemusí mordovat s psaním zdrojáků a řešit syntaxi a zároveň má věci plně pod kontrolou a nezatěžuje se blbostmi týkajícími se prezentace výstupu (řeší logickou strukturu, sémantiku – ne barvičky a písma – stylování se řeší samostatně nezávisle na tvorbě obsahu).
Keď si spokojný nieje čo riešiť.
Nakonec jsem tedy přistoupil k vrcholné prasárně a rozhodl se, že si dokumenty budu při editování prohlížet přímo ve webovém prohlížeči na druhém monitoru. To samo o sobě prasárnou není; prasárnou je způsob, jakým jsem to vyřešil. Do .bashrc jsem vložil následující zrůdu:
Čistější by bylo to navázat na událost změny souboru – pomocí linuxového subsystému inotify – tohle jsem použil pro automatické spouštění sql skriptů.
Po téhle události potřebuješ přimět prohlížeč k obnovení stránky. Tady je postup pro Konqueror pomocí D-Busu. Tipoval bych, že pro Firefox bude nějaký doplněk, případně tady je postup s použitím xdotool.
misto mnou uziteho meta tagu do stranky vlozit JS, ktery refresh provede na zaklade vnejsiho signalu (coz v tomto pripade uz bude vyzadovat sitovou komunikaci)
To by sis mohl napsat doplněk do editoru (emacs, vim, jedit atd.), který by fungoval jako jednoduchý HTTP server a zpřístupňoval editované soubory jako webové stránky s trochou JavaScriptu (přes AJAX nebo WebSockety by načítaly aktualizace). Pak by to dokonce mohlo fungovat tak, že by se vykreslovaly změny průběžně, ještě než uložíš soubor – mohl bys klidně posílat každý napsaný znak a průběžně bys viděl náhled 
Jednou z výhod Markdownu totiž také je jeho standardizovanost
Napiš to ještě jednou. Já mám dojem, že každý článek o Markdownu spíše tvrdí opak (příklad). Mám pocit, že Markdown je jako wiki syntaxe. Každý má vlastní.
Tohle ale nejsou forky – většinou někdo implementuje „něco jako Markdown“ v jiném jazyce a většinou trochu jinak než původní (resp. jediný skutečný) Markdown. Problém je v tom, že specifikace neexistuje. Je tu jen dokumentace k Markdownu resp. návod, jak ho používat, ale to bych za specifikaci nepovažoval.
Podobne tak i JSON nepodporuje komentare, ale v praxi se casto bezne C-like komentare "/* ... */" pouzivaji a rada knihoven s nimi umi pracovat. Neni to trosku podobna situace?
Ano, podobná – bordel.