Akční adventura State of Mind je na portále GOG.com zdarma, akce trvá do 10. září.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu malého robotický psa Petoi Quaddle. Postaven je na ESP32-S3. V několika variantách. S řadou senzorů. Programovat lze pomocí Pythonu, C++ nebo i vizuálních bloků. Zkoušet a trénovat lze v simulátoru.
Dětem začala škola a nedobrovolně se tak musí vzdělávat. Avšak pro dospělé, kteří se chtějí vzdělávat nebo naopak se o vědomosti podělit, je tu Virtuální Bastlírna - jako každý měsíc si můžete online a zdarma nezávazně popovídat o vědě a technice nejen s bastlíři, ale i s vývojáři, vědci nebo profesory. A čemu se strahováci budou věnovat? Blíží se KiCAD 11 s nespočtem novinek, z nichž zde musí zmínit alespoň možnost kótování a závislostí z
… více »Asahi Linux, tj. Linux pro Apple Silicon, oficiálně podporuje čipy M3 (M3, M3 Pro a M3 Max).
Společnost Acer oslavila 50 let. Na tiskové konferenci next@acer představila řadu novinek. Vypíchnout lze přenosný ePaper displej Acer EP130K, přenosné řešení se třemi displeji Acer PD163Q P3 nebo herní handheld a notebook v jednom DualPlay Mini.
Server SiFive BigSky SF-2U870 2U je založený na jádře SiFive P870-D, zatím je naintegrovaných 32 jader 256 GB RAM 2 GHz, škálovat lze do 256 jader na čip. O něco podrobnější popis serveru v článku SiFive BigSky Ships the First RISC-V Server. Is the GPU Head Node the Prize? na futurumgroup.com. Asi ani tento čip nebude na úrovni nejlepších 64-bit ARMů a AMD Zenů, ale splňuje RVA23 specifikaci a je podporovaný Ubuntu 26.04 LTS a RHEL 10. V článku je
… více »Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Tiskni
Sdílej:
+1, WYSIWYM obecně mi přijde jako nejlepší volba pro editaci. Člověk se nemusí mordovat s psaním zdrojáků a řešit syntaxi a zároveň má věci plně pod kontrolou a nezatěžuje se blbostmi týkajícími se prezentace výstupu (řeší logickou strukturu, sémantiku – ne barvičky a písma – stylování se řeší samostatně nezávisle na tvorbě obsahu).
Keď si spokojný nieje čo riešiť.
Nakonec jsem tedy přistoupil k vrcholné prasárně a rozhodl se, že si dokumenty budu při editování prohlížet přímo ve webovém prohlížeči na druhém monitoru. To samo o sobě prasárnou není; prasárnou je způsob, jakým jsem to vyřešil. Do .bashrc jsem vložil následující zrůdu:
Čistější by bylo to navázat na událost změny souboru – pomocí linuxového subsystému inotify – tohle jsem použil pro automatické spouštění sql skriptů.
Po téhle události potřebuješ přimět prohlížeč k obnovení stránky. Tady je postup pro Konqueror pomocí D-Busu. Tipoval bych, že pro Firefox bude nějaký doplněk, případně tady je postup s použitím xdotool.
misto mnou uziteho meta tagu do stranky vlozit JS, ktery refresh provede na zaklade vnejsiho signalu (coz v tomto pripade uz bude vyzadovat sitovou komunikaci)
To by sis mohl napsat doplněk do editoru (emacs, vim, jedit atd.), který by fungoval jako jednoduchý HTTP server a zpřístupňoval editované soubory jako webové stránky s trochou JavaScriptu (přes AJAX nebo WebSockety by načítaly aktualizace). Pak by to dokonce mohlo fungovat tak, že by se vykreslovaly změny průběžně, ještě než uložíš soubor – mohl bys klidně posílat každý napsaný znak a průběžně bys viděl náhled 
Jednou z výhod Markdownu totiž také je jeho standardizovanost
Napiš to ještě jednou. Já mám dojem, že každý článek o Markdownu spíše tvrdí opak (příklad). Mám pocit, že Markdown je jako wiki syntaxe. Každý má vlastní.
Tohle ale nejsou forky – většinou někdo implementuje „něco jako Markdown“ v jiném jazyce a většinou trochu jinak než původní (resp. jediný skutečný) Markdown. Problém je v tom, že specifikace neexistuje. Je tu jen dokumentace k Markdownu resp. návod, jak ho používat, ale to bych za specifikaci nepovažoval.
Podobne tak i JSON nepodporuje komentare, ale v praxi se casto bezne C-like komentare "/* ... */" pouzivaji a rada knihoven s nimi umi pracovat. Neni to trosku podobna situace?
Ano, podobná – bordel.