MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
- nevim jak s ath5k, ale s madwifi ovladacem je mozne vynutit 5 GHz pomoci 'iwpriv ath0 mode 11a'
Ani jedno, ani druhy:
[xx@xx]# iwconfig wlan2 modulation 11a
Error for wireless request "Set Modulation" (8B2F) :
SET failed on device wlan2 ; Operation not supported.
[xx@xx]# iwpriv wlan2 mode 11a
wlan2 no private ioctls.
Navic me jde spis o možnost preferovat jedno pásmo, než omezit provoz jen na toto pásmo...
- pouzivani 40 MHz kanalu AFAIK neni v Cesku povolene.
Pockej, ja mel pocit, ze je predepsan jen vykon (EIRP) a spektralni hustota, tj. 40MHz by musely vysilat s polovicnim vykonem, ne?
A i kdyby, tak 802.11n neni jen o 40MHz pasmu, ale hlavne o MIMO, coz samo o sobe dokaze skoro zdvojnasobit prenosovou rychlost pri dvou antenach...
- pro domaci wifiny se 5 GHz moc nehodi hned z nekolika duvodu (napr. mnoho pripojovanych notebooku, mobilu ... podporuje jen 2.4 GHz).
To neni argument. Existuji i notebooky, ktere 802.11a podporuji, pripadne lze dokoupit mini-PCI kartu za docela levno, navic je mozny mit dualni AP (sam to tak ted mam - 2.4GHz pro hosty a 5GHz pro sebe
).
Navíc by 5GHz krásně řešilo problémy např. studentských kolejí, nebo velkých kancelářských budov, které jsou ve 2.4GHz jen velmi těžko pokrytelné s WiFi...
Pockej, ja mel pocit, ze je predepsan jen vykon (EIRP) a spektralni hustota, tj. 40MHz by musely vysilat s polovicnim vykonem, ne?Je tam spousta dalsich veci neprimo, skrz pozadavek na dodrzovani prislusnych ETSI EN normem (zejm. ETSI EN 301 893), tam jsou ruzne pozadavky, napr. co se tyce spektralni masky (viz obrazek), ci DFS.
To neni argument. Existuji i notebooky, ktere 802.11a podporuji, pripadne lze dokoupit mini-PCITo je vcelku dobry argument proti 5GHz-only sitim urcenym pro pripojovani hostu. Samozrejme dualni site urcite smysl mit muzou.
Navíc by 5GHz krásně řešilo problémy např. studentských kolejí, nebo velkých kancelářských budov, které jsou ve 2.4GHz jen velmi těžko pokrytelné s WiFi...To je čím přesně? Větší odolností proti rušení nebo snad průchodností? Protože v našem železobetonovém krytu - neboli domě postaveném z materiálu nakradeného za socialismu - se 5GHz WiFi nedařilo moc dobře.
.
Ta průchodnost je taky spíš výhodou...
. Dokonce se občas stane, že jedu přes obojí zároveň (anžto mám ethernet a wifi v bridgi.. :-O )
Nastartoval jsem linux (Fedora 14) a šlape vcelku bez problému (snad až na detail: zařízení se teď jmenuje wlan2 místo wlan0, ale to by snad mohlo jít někde nastavit)Stačí upravit konfigurační soubory
udevu, např. v Debianu/*buntu je to v /etc/udev/rules.d/70-persistent-net.rules. Obecně je to soubor nekde v /etc/udev/, kde jsou definovaná jména síťových karet podle jejich MAC adres, takže stačí smazat nepotřebné položky a ty nové přejmenovat.
Alternativně jde použít ifrename, pomocí kterého jde síťové rozhraní přejmenovat za chodu.
Tiskni
Sdílej: