Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Pravdou je, že jsem to nikdy na linuxu nepotřeboval, jen na switchích a routerech.Jo, když odpadají licenční problémy, tak tohle bude nejspíš důvod, proč v kernelu RSTP není. Bylo by tam hezké, ale nikdo to vlastně nepoužívá, tudíž se nikomu nechce s tím patlat. Používat bridge jako fyzický switch sice jde, ale řekl bych, že drtivá většina použití bude spojení wifi a ethernetu na nějaké domácí routovací krabičce. Na větší nasazení to má málo portů (protože se do počítače nevejde tolik síťovek) a narozdíl od normálního switche se všechno řeší softwarově. S nástupem virtualizace (a virtuálních síťovek jako portů v tom bridge) by se tohle mohlo trochu posunout, ale neřekl bych, že o moc - připojením jednoho virtuálu do stejného bridge přes několik síťovek žádné výhody nemá (resp. žádné mě nenapadají) a jen si to koleduje o průšvih.
spousta mgmt síťových prvků postavených na linuxuNevím, které prvky jsou tím myšleny, ale pokud jde o switche a podobné*, tak i kdyby v nich byl Linux, určitě nebudou pro přepínání paketů používat kernelový bridge. A nemá smysl dávat do jádra implementaci RSTP pro něco, co se nakonec nepoužije. Tipl bych si, že spíš budou mít userspace proces, který od hardwaru dostane info o tom, že přišel RSTP rámec, a případně něco pošle do sítě. *) moc mi toho pod rukama neprošlo, ale jediný výrobce, který se zatím "přiznal", že mu jako OS běží nějaký open source, je Juniper se svým JunOS - který navíc vychází z BSD, ne z Linuxu.
Tiskni
Sdílej: