Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Eric Migicovsky představil Pebble Emulator, tj. emulátor hodinek Pebble (PebbleOS) běžící ve webovém prohlížeči. Za 6 hodin jej napsal Claude Code. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Byla vydána nová verze 3.41 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.11 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Rusko zcela zablokovalo komunikační platformu WhatsApp, řekl včera mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Aplikace, jejímž vlastníkem je americká společnost Meta Platforms a která má v Rusku na 100 milionů uživatelů, podle Peskova nedodržovala ruské zákony. Mluvčí zároveň lidem v Rusku doporučil, aby začali používat domácí aplikaci MAX. Kritici tvrdí, že tato aplikace ruské vládě umožňuje lidi sledovat, což úřady popírají.
Před 34 lety, ve čtvrtek 13. února 1992, se tehdejší Česká a Slovenská Federativní Republika oficiálně (a slavnostně) připojila k Internetu.
Tento zápisek se snaží ukázat jednoduché řešení nastavení konfigurace PC s Debianem (Wheezy) a s vícero síťovými kartami (integrovanými na desce). Přitom jde o to aby: 1) byla vždy IPv4 konektiva (ať už PC bude zapojeno kteroukoliv ze síťových karet) - IPv6 nechceme; 2) PC musí vždy dostat stejnou lokální IPv4 adresu, ať už je zapojeno přes kterýkoliv port (resp. ať už se eth* rozhraní nadetekují v jakémkoliv pořadí) - přičemž tu adresu dostane přes DHCP; 3) nastavení musí být natvrdo v systému a dostupné všem uživatelům (a nikoliv pomocí NetworkManageru či tak podobně); 3) PC by případně mělo fungovalo jako switch a to se zapnutým STP; 4) nahození rozhraní a získání adresy z DHCP nesmí při bootu zdržovat.
Řešení vypadá asi nějak takto (/etc/network/interfaces na daném PC):
# --- Loopback auto lo iface lo inet loopback # --- Set up interfaces iface eth1 inet manual ethernet-wol g iface eth0 inet manual ethernet-wol g # --- Ethernet Bridge auto br0 iface br0 inet dhcp bridge_ports eth0 eth1 bridge_waitport 1 bridge_maxwait 1 # !! Not using "bridge_stp on" in order to reduce boot time. Using "post_up" instead !! post-up /sbin/brctl stp br0 yes
Vysvětlení: 1) nejdřív zajistíme, aby na eth[0-1] nešahal nikdo jiný (např. již zmíněný NetworManager [pun intended]). To se zajistí pomocí dvou sekcí iface eth? inet manual. Jako bonus pro každé rozhraní nastavíme možnost buzení přes Wake-On-Lan.
2) obě rozhraní (eth0 + eth1) dáme do bridge - br0. To nám pak bude sloužit jako virtualní ethernetové rozhraní, které si získá svoji adresu přes DHCP a přes které se připojíme do sítě.
3) aby nastavení rozhraní netrvalo věčnost, nastavíme waitport (doba, po kterou se čeká na nahození jednotlivých rozhraní, než jsou přidány do bridge) jakož i maxwait (maximální doba, po kterou se čeká, než bude bridge v použitelném stavu) na jednu sekundu. Zvláště MAXWAIT je potvora, anžto je běžně nastavena na 32 sekund, po které se čeká, až bude bridge ve "stabilním stavu".
4) ovšem těchto 32 sekund vypadá jako dlouhá doba, nicméně je potřeba v případě, kdy je bridge v režimu STP (což chceme, protože máme různorodou síť a různé způsoby propojení a je potřeba, aby nám tam nevznikaly smyčky a pododně). Což je ale trochu problém, protože pokud nejprve nahodíme bridge a zapneme STP, pak je docela nutností nejprve dlouho čekat na ustálení STP. Pokud tak neučiníme, tak DHCP nefunguje a trvá nějakou chvíli, než to celé začne fungovat.
Moje řešení je v tuto chvíli takové, že nejdřív nahodím rozhraní, ale nezapnu STP - a doufám, že se síť za tu chviličku nezblázní
- nechám PC, ať si získá adresu z DHCP - a teprve potom nahodím STP pomocí post-up.
Dodatek: To aby PC dostalo vždy stejnou řeším přes ISC-dhcpd asi nějak takto:
host pc1-eth0 { option host-name pc1; hardware ethernet xx:yy:zz:qq:1c:23; fixed-address 192.168.123.123; }
host pc1-eth1 { option host-name pc1; hardware ethernet xx:yy:zz:qq:0f:12; fixed-address 192.168.123.123; }
Tiskni
Sdílej:
Pravdou je, že jsem to nikdy na linuxu nepotřeboval, jen na switchích a routerech.Jo, když odpadají licenční problémy, tak tohle bude nejspíš důvod, proč v kernelu RSTP není. Bylo by tam hezké, ale nikdo to vlastně nepoužívá, tudíž se nikomu nechce s tím patlat. Používat bridge jako fyzický switch sice jde, ale řekl bych, že drtivá většina použití bude spojení wifi a ethernetu na nějaké domácí routovací krabičce. Na větší nasazení to má málo portů (protože se do počítače nevejde tolik síťovek) a narozdíl od normálního switche se všechno řeší softwarově. S nástupem virtualizace (a virtuálních síťovek jako portů v tom bridge) by se tohle mohlo trochu posunout, ale neřekl bych, že o moc - připojením jednoho virtuálu do stejného bridge přes několik síťovek žádné výhody nemá (resp. žádné mě nenapadají) a jen si to koleduje o průšvih.
spousta mgmt síťových prvků postavených na linuxuNevím, které prvky jsou tím myšleny, ale pokud jde o switche a podobné*, tak i kdyby v nich byl Linux, určitě nebudou pro přepínání paketů používat kernelový bridge. A nemá smysl dávat do jádra implementaci RSTP pro něco, co se nakonec nepoužije. Tipl bych si, že spíš budou mít userspace proces, který od hardwaru dostane info o tom, že přišel RSTP rámec, a případně něco pošle do sítě. *) moc mi toho pod rukama neprošlo, ale jediný výrobce, který se zatím "přiznal", že mu jako OS běží nějaký open source, je Juniper se svým JunOS - který navíc vychází z BSD, ne z Linuxu.