Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Tento zápisek se snaží ukázat jednoduché řešení nastavení konfigurace PC s Debianem (Wheezy) a s vícero síťovými kartami (integrovanými na desce). Přitom jde o to aby: 1) byla vždy IPv4 konektiva (ať už PC bude zapojeno kteroukoliv ze síťových karet) - IPv6 nechceme; 2) PC musí vždy dostat stejnou lokální IPv4 adresu, ať už je zapojeno přes kterýkoliv port (resp. ať už se eth* rozhraní nadetekují v jakémkoliv pořadí) - přičemž tu adresu dostane přes DHCP; 3) nastavení musí být natvrdo v systému a dostupné všem uživatelům (a nikoliv pomocí NetworkManageru či tak podobně); 3) PC by případně mělo fungovalo jako switch a to se zapnutým STP; 4) nahození rozhraní a získání adresy z DHCP nesmí při bootu zdržovat.
Řešení vypadá asi nějak takto (/etc/network/interfaces
na daném PC):
# --- Loopback auto lo iface lo inet loopback # --- Set up interfaces iface eth1 inet manual ethernet-wol g iface eth0 inet manual ethernet-wol g # --- Ethernet Bridge auto br0 iface br0 inet dhcp bridge_ports eth0 eth1 bridge_waitport 1 bridge_maxwait 1 # !! Not using "bridge_stp on" in order to reduce boot time. Using "post_up" instead !! post-up /sbin/brctl stp br0 yes
Vysvětlení: 1) nejdřív zajistíme, aby na eth[0-1]
nešahal nikdo jiný (např. již zmíněný NetworManager [pun intended]). To se zajistí pomocí dvou sekcí iface eth? inet manual
. Jako bonus pro každé rozhraní nastavíme možnost buzení přes Wake-On-Lan.
2) obě rozhraní (eth0
+ eth1
) dáme do bridge - br0
. To nám pak bude sloužit jako virtualní ethernetové rozhraní, které si získá svoji adresu přes DHCP a přes které se připojíme do sítě.
3) aby nastavení rozhraní netrvalo věčnost, nastavíme waitport (doba, po kterou se čeká na nahození jednotlivých rozhraní, než jsou přidány do bridge) jakož i maxwait (maximální doba, po kterou se čeká, než bude bridge v použitelném stavu) na jednu sekundu. Zvláště MAXWAIT je potvora, anžto je běžně nastavena na 32 sekund, po které se čeká, až bude bridge ve "stabilním stavu".
4) ovšem těchto 32 sekund vypadá jako dlouhá doba, nicméně je potřeba v případě, kdy je bridge v režimu STP (což chceme, protože máme různorodou síť a různé způsoby propojení a je potřeba, aby nám tam nevznikaly smyčky a pododně). Což je ale trochu problém, protože pokud nejprve nahodíme bridge a zapneme STP, pak je docela nutností nejprve dlouho čekat na ustálení STP. Pokud tak neučiníme, tak DHCP nefunguje a trvá nějakou chvíli, než to celé začne fungovat.
Moje řešení je v tuto chvíli takové, že nejdřív nahodím rozhraní, ale nezapnu STP - a doufám, že se síť za tu chviličku nezblázní - nechám PC, ať si získá adresu z DHCP - a teprve potom nahodím STP pomocí
post-up
.
Dodatek: To aby PC dostalo vždy stejnou řeším přes ISC-dhcpd asi nějak takto:
host pc1-eth0 { option host-name pc1; hardware ethernet xx:yy:zz:qq:1c:23; fixed-address 192.168.123.123; } host pc1-eth1 { option host-name pc1; hardware ethernet xx:yy:zz:qq:0f:12; fixed-address 192.168.123.123; }
Tiskni
Sdílej:
Pravdou je, že jsem to nikdy na linuxu nepotřeboval, jen na switchích a routerech.Jo, když odpadají licenční problémy, tak tohle bude nejspíš důvod, proč v kernelu RSTP není. Bylo by tam hezké, ale nikdo to vlastně nepoužívá, tudíž se nikomu nechce s tím patlat. Používat bridge jako fyzický switch sice jde, ale řekl bych, že drtivá většina použití bude spojení wifi a ethernetu na nějaké domácí routovací krabičce. Na větší nasazení to má málo portů (protože se do počítače nevejde tolik síťovek) a narozdíl od normálního switche se všechno řeší softwarově. S nástupem virtualizace (a virtuálních síťovek jako portů v tom bridge) by se tohle mohlo trochu posunout, ale neřekl bych, že o moc - připojením jednoho virtuálu do stejného bridge přes několik síťovek žádné výhody nemá (resp. žádné mě nenapadají) a jen si to koleduje o průšvih.
spousta mgmt síťových prvků postavených na linuxuNevím, které prvky jsou tím myšleny, ale pokud jde o switche a podobné*, tak i kdyby v nich byl Linux, určitě nebudou pro přepínání paketů používat kernelový bridge. A nemá smysl dávat do jádra implementaci RSTP pro něco, co se nakonec nepoužije. Tipl bych si, že spíš budou mít userspace proces, který od hardwaru dostane info o tom, že přišel RSTP rámec, a případně něco pošle do sítě. *) moc mi toho pod rukama neprošlo, ale jediný výrobce, který se zatím "přiznal", že mu jako OS běží nějaký open source, je Juniper se svým JunOS - který navíc vychází z BSD, ne z Linuxu.