Byla vydána verze 1.98.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Byla vydána nová verze 7.1 (YouTube) svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Mary Lou bylo vybráno na počest americké jazzové klavíristky Mary Lou Williams (YouTube).
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.4. Představení novinek také na YouTube. Bun byl přepsán z programovacího jazyka Zig do Rustu. Pomocí Claude Fable 5.
Vývojáři KDE na Mastodonu oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 26.08. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Společnost PINE64 kvůli nedostatku a vysokým cenám DRAM a eMMC dočasně pozastavuje výrobu linuxových zařízení. Výroba zařízení jako PineTime, PineVoice a Pinecil pokračuje.
Společnost Stripe se dohodla na akvizici společnosti OpenRouter. Za 7,5 miliardy dolarů.
Byla vydána nová verze 1.27 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
V pátek 28. srpna se v Praze uskuteční již osmý Mobile Linux Hackday. Jako obvykle se potkáme v pražské pobočce SUSE v Karlíně na Křižíkově, takže kromě mobilního Linuxu je to tentokrát i příležitost přijít se podívat na nově zrekonstruované kanceláře. Začínáme v 10:00, ale dorazit můžete samozřejmě kdykoliv v průběhu dne. Setkáním vás provede Petr Hodina, vývojář GPU ovladačů v Mesa 3D a jeden z hlavních lidí české komunity kolem mobilního … více »
Představen byl Raspberry Pi Compute Module 5 Programming Jig. Jedná se o zařízení umožňující připravit Compute Module 5 do plně funkčního stavu bez nutnosti použití dalších vstupně / výstupních desek. Podporuje automatizaci pomocí nástroje rpi-sb-provisioner. Podrobnosti v dokumentaci.
Hackeři ve Francii ukradli data více než půl milionu daňových poplatníků. Je to jeden z největších hackerských útoků v dějinách země. O útoku z konce června informovala až teď daňová správa. Teprve od pondělí dotčeným občanům zasílá e-maily s instrukcemi, jak postupovat dál. Hackeři se sice nedostanou k penězům dotyčných, hrozí ale věrohodné podvody. Hackeři získali třeba celá jména, údaje o rodinných příslušnících nebo také údaje o
… více »Tento zápisek se snaží ukázat jednoduché řešení nastavení konfigurace PC s Debianem (Wheezy) a s vícero síťovými kartami (integrovanými na desce). Přitom jde o to aby: 1) byla vždy IPv4 konektiva (ať už PC bude zapojeno kteroukoliv ze síťových karet) - IPv6 nechceme; 2) PC musí vždy dostat stejnou lokální IPv4 adresu, ať už je zapojeno přes kterýkoliv port (resp. ať už se eth* rozhraní nadetekují v jakémkoliv pořadí) - přičemž tu adresu dostane přes DHCP; 3) nastavení musí být natvrdo v systému a dostupné všem uživatelům (a nikoliv pomocí NetworkManageru či tak podobně); 3) PC by případně mělo fungovalo jako switch a to se zapnutým STP; 4) nahození rozhraní a získání adresy z DHCP nesmí při bootu zdržovat.
Řešení vypadá asi nějak takto (/etc/network/interfaces na daném PC):
# --- Loopback auto lo iface lo inet loopback # --- Set up interfaces iface eth1 inet manual ethernet-wol g iface eth0 inet manual ethernet-wol g # --- Ethernet Bridge auto br0 iface br0 inet dhcp bridge_ports eth0 eth1 bridge_waitport 1 bridge_maxwait 1 # !! Not using "bridge_stp on" in order to reduce boot time. Using "post_up" instead !! post-up /sbin/brctl stp br0 yes
Vysvětlení: 1) nejdřív zajistíme, aby na eth[0-1] nešahal nikdo jiný (např. již zmíněný NetworManager [pun intended]). To se zajistí pomocí dvou sekcí iface eth? inet manual. Jako bonus pro každé rozhraní nastavíme možnost buzení přes Wake-On-Lan.
2) obě rozhraní (eth0 + eth1) dáme do bridge - br0. To nám pak bude sloužit jako virtualní ethernetové rozhraní, které si získá svoji adresu přes DHCP a přes které se připojíme do sítě.
3) aby nastavení rozhraní netrvalo věčnost, nastavíme waitport (doba, po kterou se čeká na nahození jednotlivých rozhraní, než jsou přidány do bridge) jakož i maxwait (maximální doba, po kterou se čeká, než bude bridge v použitelném stavu) na jednu sekundu. Zvláště MAXWAIT je potvora, anžto je běžně nastavena na 32 sekund, po které se čeká, až bude bridge ve "stabilním stavu".
4) ovšem těchto 32 sekund vypadá jako dlouhá doba, nicméně je potřeba v případě, kdy je bridge v režimu STP (což chceme, protože máme různorodou síť a různé způsoby propojení a je potřeba, aby nám tam nevznikaly smyčky a pododně). Což je ale trochu problém, protože pokud nejprve nahodíme bridge a zapneme STP, pak je docela nutností nejprve dlouho čekat na ustálení STP. Pokud tak neučiníme, tak DHCP nefunguje a trvá nějakou chvíli, než to celé začne fungovat.
Moje řešení je v tuto chvíli takové, že nejdřív nahodím rozhraní, ale nezapnu STP - a doufám, že se síť za tu chviličku nezblázní
- nechám PC, ať si získá adresu z DHCP - a teprve potom nahodím STP pomocí post-up.
Dodatek: To aby PC dostalo vždy stejnou řeším přes ISC-dhcpd asi nějak takto:
host pc1-eth0 { option host-name pc1; hardware ethernet xx:yy:zz:qq:1c:23; fixed-address 192.168.123.123; }
host pc1-eth1 { option host-name pc1; hardware ethernet xx:yy:zz:qq:0f:12; fixed-address 192.168.123.123; }
Tiskni
Sdílej:
Pravdou je, že jsem to nikdy na linuxu nepotřeboval, jen na switchích a routerech.Jo, když odpadají licenční problémy, tak tohle bude nejspíš důvod, proč v kernelu RSTP není. Bylo by tam hezké, ale nikdo to vlastně nepoužívá, tudíž se nikomu nechce s tím patlat. Používat bridge jako fyzický switch sice jde, ale řekl bych, že drtivá většina použití bude spojení wifi a ethernetu na nějaké domácí routovací krabičce. Na větší nasazení to má málo portů (protože se do počítače nevejde tolik síťovek) a narozdíl od normálního switche se všechno řeší softwarově. S nástupem virtualizace (a virtuálních síťovek jako portů v tom bridge) by se tohle mohlo trochu posunout, ale neřekl bych, že o moc - připojením jednoho virtuálu do stejného bridge přes několik síťovek žádné výhody nemá (resp. žádné mě nenapadají) a jen si to koleduje o průšvih.
spousta mgmt síťových prvků postavených na linuxuNevím, které prvky jsou tím myšleny, ale pokud jde o switche a podobné*, tak i kdyby v nich byl Linux, určitě nebudou pro přepínání paketů používat kernelový bridge. A nemá smysl dávat do jádra implementaci RSTP pro něco, co se nakonec nepoužije. Tipl bych si, že spíš budou mít userspace proces, který od hardwaru dostane info o tom, že přišel RSTP rámec, a případně něco pošle do sítě. *) moc mi toho pod rukama neprošlo, ale jediný výrobce, který se zatím "přiznal", že mu jako OS běží nějaký open source, je Juniper se svým JunOS - který navíc vychází z BSD, ne z Linuxu.