Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 44 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 14. dubna.
Open source router Turris Omnia NG Wired je v prodeji. Jedná se o Turris Omnia NG bez Wi-Fi. Je připraven pro zamontování do racku.
Sníh roztál a roztávají i bastlíři. Žene se na nás celá řada konferencí a seminářů technického rázu. Zajímá vás, jaké? Pak se připojte k 60. Virtuální Bastlírně, tedy k veřejné diskuzi bastlířů, techniků, učitelů i vědců. Jako vždy přijde na přetřes spousta novinek ze světa hardwaru, softwaru i bizáru. Na začátek lze očekávat hardwarová témata, tedy například nový KiCAD 10, nové akcelerátory LLM s nízkou spotřebou, nejvíce fosforeskující
… více »IuRe (Iuridicum Remedium) v rámci programu Digitální svobody zveřejnila analýzu dopadů a efektivity systémů ověřování věku v digitálním prostoru, která srovnává implementace ověřování věku v Austrálii, Velké Británii a Evropské unii.
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.3 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek a vylepšení v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 14.4 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Databáze DuckDB (Wikipedie) byla vydána ve verzi 1.5.0. S kódovým názvem Variegata (husice rajská). Přináší řadu vylepšení, včetně nového ergonomičtějšího CLI klienta nebo podporu pro typ VARIANT a vestavěný typ GEOMETRY.
V pátek 6. a sobotu 7. března proběhl v pražském sídle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Hackathon veřejné správy 7.1. Publikovány byly vytvořené aplikace. V kategorii projektů rozvíjených z krajského kola zvítězil tým „Mackokládi“. Čtyři středoškoláci ze Dvora Králové uspěli s aplikací KompaZ. Jde o digitálního průvodce, který pomůže s rychlou a srozumitelnou orientací v životních i krizových situacích „krok za krokem“. Aplikace
… více »QGIS, svobodný desktopový GIS, byl vydán v nové hlavní verzi 4.0. Změny zahrnují několik nových analytických a editačních funkcí, rozšíření podpory 3D, více možností úprav uživatelského rozhraní či mnoho dalších zlepšení použitelnosti. Řada 3.44 má aktualizace plánovány do září.
Dan Blanchard vydal knihovnu pro Python chardet v nové verzi 7.0.0. S novou verzí byla knihovna přelicencována z LGPL na MIT. Souhlasili s tím všichni přispěvatelé? Dan Blanchard souhlasy vůbec neřešil. Zaúkoloval umělou inteligenci (Claude), aby knihovnu zcela přepsala a výslovně jí nařídil, aby nepoužila žádný LGPL kód. Dan Blanchard tvrdí, že se jedná o clean room design. Protistrana argumentuje, že umělá inteligence byla trénována
… více »Tento zápisek se snaží ukázat jednoduché řešení nastavení konfigurace PC s Debianem (Wheezy) a s vícero síťovými kartami (integrovanými na desce). Přitom jde o to aby: 1) byla vždy IPv4 konektiva (ať už PC bude zapojeno kteroukoliv ze síťových karet) - IPv6 nechceme; 2) PC musí vždy dostat stejnou lokální IPv4 adresu, ať už je zapojeno přes kterýkoliv port (resp. ať už se eth* rozhraní nadetekují v jakémkoliv pořadí) - přičemž tu adresu dostane přes DHCP; 3) nastavení musí být natvrdo v systému a dostupné všem uživatelům (a nikoliv pomocí NetworkManageru či tak podobně); 3) PC by případně mělo fungovalo jako switch a to se zapnutým STP; 4) nahození rozhraní a získání adresy z DHCP nesmí při bootu zdržovat.
Řešení vypadá asi nějak takto (/etc/network/interfaces na daném PC):
# --- Loopback auto lo iface lo inet loopback # --- Set up interfaces iface eth1 inet manual ethernet-wol g iface eth0 inet manual ethernet-wol g # --- Ethernet Bridge auto br0 iface br0 inet dhcp bridge_ports eth0 eth1 bridge_waitport 1 bridge_maxwait 1 # !! Not using "bridge_stp on" in order to reduce boot time. Using "post_up" instead !! post-up /sbin/brctl stp br0 yes
Vysvětlení: 1) nejdřív zajistíme, aby na eth[0-1] nešahal nikdo jiný (např. již zmíněný NetworManager [pun intended]). To se zajistí pomocí dvou sekcí iface eth? inet manual. Jako bonus pro každé rozhraní nastavíme možnost buzení přes Wake-On-Lan.
2) obě rozhraní (eth0 + eth1) dáme do bridge - br0. To nám pak bude sloužit jako virtualní ethernetové rozhraní, které si získá svoji adresu přes DHCP a přes které se připojíme do sítě.
3) aby nastavení rozhraní netrvalo věčnost, nastavíme waitport (doba, po kterou se čeká na nahození jednotlivých rozhraní, než jsou přidány do bridge) jakož i maxwait (maximální doba, po kterou se čeká, než bude bridge v použitelném stavu) na jednu sekundu. Zvláště MAXWAIT je potvora, anžto je běžně nastavena na 32 sekund, po které se čeká, až bude bridge ve "stabilním stavu".
4) ovšem těchto 32 sekund vypadá jako dlouhá doba, nicméně je potřeba v případě, kdy je bridge v režimu STP (což chceme, protože máme různorodou síť a různé způsoby propojení a je potřeba, aby nám tam nevznikaly smyčky a pododně). Což je ale trochu problém, protože pokud nejprve nahodíme bridge a zapneme STP, pak je docela nutností nejprve dlouho čekat na ustálení STP. Pokud tak neučiníme, tak DHCP nefunguje a trvá nějakou chvíli, než to celé začne fungovat.
Moje řešení je v tuto chvíli takové, že nejdřív nahodím rozhraní, ale nezapnu STP - a doufám, že se síť za tu chviličku nezblázní
- nechám PC, ať si získá adresu z DHCP - a teprve potom nahodím STP pomocí post-up.
Dodatek: To aby PC dostalo vždy stejnou řeším přes ISC-dhcpd asi nějak takto:
host pc1-eth0 { option host-name pc1; hardware ethernet xx:yy:zz:qq:1c:23; fixed-address 192.168.123.123; }
host pc1-eth1 { option host-name pc1; hardware ethernet xx:yy:zz:qq:0f:12; fixed-address 192.168.123.123; }
Tiskni
Sdílej:
Pravdou je, že jsem to nikdy na linuxu nepotřeboval, jen na switchích a routerech.Jo, když odpadají licenční problémy, tak tohle bude nejspíš důvod, proč v kernelu RSTP není. Bylo by tam hezké, ale nikdo to vlastně nepoužívá, tudíž se nikomu nechce s tím patlat. Používat bridge jako fyzický switch sice jde, ale řekl bych, že drtivá většina použití bude spojení wifi a ethernetu na nějaké domácí routovací krabičce. Na větší nasazení to má málo portů (protože se do počítače nevejde tolik síťovek) a narozdíl od normálního switche se všechno řeší softwarově. S nástupem virtualizace (a virtuálních síťovek jako portů v tom bridge) by se tohle mohlo trochu posunout, ale neřekl bych, že o moc - připojením jednoho virtuálu do stejného bridge přes několik síťovek žádné výhody nemá (resp. žádné mě nenapadají) a jen si to koleduje o průšvih.
spousta mgmt síťových prvků postavených na linuxuNevím, které prvky jsou tím myšleny, ale pokud jde o switche a podobné*, tak i kdyby v nich byl Linux, určitě nebudou pro přepínání paketů používat kernelový bridge. A nemá smysl dávat do jádra implementaci RSTP pro něco, co se nakonec nepoužije. Tipl bych si, že spíš budou mít userspace proces, který od hardwaru dostane info o tom, že přišel RSTP rámec, a případně něco pošle do sítě. *) moc mi toho pod rukama neprošlo, ale jediný výrobce, který se zatím "přiznal", že mu jako OS běží nějaký open source, je Juniper se svým JunOS - který navíc vychází z BSD, ne z Linuxu.