Je třetí sobota v září a proto vše nejlepší k dnešnímu Software Freedom Day (SFD, Wikipedie).
Bogdan Ionescu rozběhl webový server na jednorázové elektronické cigaretě.
Byla vydána beta verze Ubuntu 25.10 s kódovým názvem Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 25.10 mělo vyjít 9. října 2025.
Bola vydaná nová verzia 4.13 security platformy Wazuh. Prináša nový IT hygiene dashboard, hot reload dekodérov a pravidiel. Podrobnosti v poznámkách k vydaniu.
Americký výrobce čipů Nvidia investuje pět miliard dolarů (přes 100 miliard Kč) do konkurenta Intel, který se v poslední době potýká s vážnými problémy. Firmy to včera oznámily ve společné tiskové zprávě. Dohoda o investici zahrnuje spolupráci při vývoji čipů pro osobní počítače a datová centra. Akcie společnosti Intel na zprávu reagovaly výrazným růstem.
Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
30.6.2017 18:02
| Linux
| 
| Přečteno: 1603×
| Komentářů: 7, poslední 1. 7. 2017
| Hodnocení: 100 % (8 hlasů)
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
lspci. Ne vždy nalezne člověk tento příkaz v příslušném repozitáři a kompilovat jej ručně bývá na dlouhé lokte,zvláště pro nějakou tu exotičtější architekturu. Ano, většinou má jádro připojené /sys, ale hrabat se v něm ručně taky není příliš user-friendly. Jako rychlou náhražku tu proto mám následující narychlo napsaný skript (závislosti: jádro se sysfs připojené na /sys, /bin/sh, /bin/sed a chcete-li lidsky čitelná jména, pak /usr/bin/host a DNS konektivita):
Před pár lety jsem na „íbeji“ za levný peníz trhnul jeden Yealink VP-2009D telefon. Vzhledem k tomu, že se snažím protřídit přebytečné věci, zapojil jsem telefon do testovací sítě a koukal, zda-li vše funguje. Nefungovalo, protože sice to má pěkný hardware, ale firmware je naprosto tristní. Tak jsem v telefonu downgradoval firmware z 22.21.0.108 na 22.21.0.99 a najednou to začalo volat (tedy: alespoň echotest co mám na svém asterisku pro tyto účely). Jenže pak mě napadla naprosto idiotská myšlenka: změnit heslo z defaulního 'admin' na něco méně uhodnutelného.
Tento zápisek se snaží ukázat jednoduché řešení nastavení konfigurace PC s Debianem (Wheezy) a s vícero síťovými kartami (integrovanými na desce). Přitom jde o to aby: 1) byla vždy IPv4 konektiva (ať už PC bude zapojeno kteroukoliv ze síťových karet) - IPv6 nechceme; 2) PC musí vždy dostat stejnou lokální IPv4 adresu, ať už je zapojeno přes kterýkoliv port (resp. ať už se eth* rozhraní nadetekují v jakémkoliv pořadí) - přičemž tu adresu dostane přes DHCP; 3) nastavení musí být natvrdo v systému a dostupné všem uživatelům (a nikoliv pomocí NetworkManageru či tak podobně); 3) PC by případně mělo fungovalo jako switch a to se zapnutým STP; 4) nahození rozhraní a získání adresy z DHCP nesmí při bootu zdržovat.
Čas od času mě Firefox dost nasere, anžto inkrementálně (a někdy dokonce skokově) mrví UI neustále k horšímu. Tentokrát se vývojáři „pochlubili“ tím, že „Nastavení“ není starý dobrý dialog, ale zobrazuje se jako obsah v novém tabu. To by se ještě dalo překousnout (i když debilní to je, kdo to má mezi těmi desítkami tabů hledat :-/ ), ale horší je, že si Firefox bohužel nepamatuje, kde měl Nastavení naposled otevřené. Což je při některých věcech (např. časté ruční změny nastavení proxy) dost vopruz.
Krátký zápisek především pro sebe sama: Firefox v běžném nastavení má dvě velmi otravné „funkce“: a) http://host/ přesměruje na http://(prefix)host(sufix). Takže například to normálně přesměruje http://lokalni_stroj ⇒ http://www.lokalni_stroj.com, což je na blití. b) podobně, když člověk zadá do adresního řádku něco, co FF nepovažuje za URL, pak se to automaticky přesměruje na Google a všichni v GRU a u Čínských tajných služeb hned vědí, po čem se sháním.
9.5.2014 20:48
| Linux
|
| Přečteno: 2853×
| Komentářů: 62, poslední 28. 6. 2014
| Hodnocení: 100 % (3 hlasů)
Delší dobu přemýšlím, čím nahradit svůj router. V současné době mám Linksys WRTU54G-TM s OpenWrt. Sice to nějak funguje, ale v poslední době s tímto řešením spokojený nejsem.
Nainstaloval jsem pod Fedorou 14 LibreOffice. Jelikož standardní rpm-ka to háže někam do /opt, vytvořil jsem pod /usr/bin příslušné symlinky. Jenže ouha, z jakéhosi prapodivného důvodu se v tomto případě namísto LibreOffice spouštely OpenOppice. A anžto jsem byl líný dělat to pro každý link zvlášt, zbastlil jsem skript, který symlink předělá na shellový skript. Tady je, kdyby to někdo využil:
3.10.2009 14:17
| Linux
|
| Přečteno: 1289×
| Komentářů: 4, poslední 4. 10. 2009
| Hodnocení: 67 % (3 hlasů)
Občas se mi stane, že potřebuji vyextrahovat z DJVU souboru několik (souvislých) stránek do zvláštního souboru. Typicky se jedná o situaci, když mám naskenováno několik článků z jednoho sborníku v jediném souboru a potřebuji je „rozsekat“ tak, aby každý článek byl v jednom souboru. Dnes jsem se konečně rozhodl, že už to nebudu šolíchat ručně, překonal vrozenou lenost a vytvořil si na to jednoduchý skriptík.
13.1.2008 22:49
| Linux
|
| Přečteno: 1393×
| Komentářů: 11, poslední 14. 1. 2008
| Hodnocení: 86 % (14 hlasů)
Před časem jsem zakoupil za necelých 600Kč „krabičku“, na které lze přes její minimální parametry (2MB flash, 16MB RAM) rozjet „osekaný linux“. Jelikož jsem chtěl některé informace z /proc (apod.) zpřístupnit do LAN, přemýšlel jsem, jak na to. Webový server je moc velký kanón, tak jsem si řekl, proč nepoužít finger. Bylo to jednodušší, než jsem čekal.
4.1.2008 16:28
| Linux
|
| Přečteno: 3624×
| Komentářů: 17, poslední 13. 1. 2008
| Hodnocení: 94 % (34 hlasů)
Jak jsem se mohl v poslední době párkrát přesvědčit, spousta linuxových uživatelů sice ví, co to je UDEV; ten však na první pohled zřejmě působí příliš krypticky (třeba narozdíl od jiných „konfiguráků“), takže je pro mnohé těžké do něj proniknout. Přiznám se, že jsem byl donedávna ve stejné situaci. Pak jsem ale byl donucen pár pravidel napsat a zjistil, jak je to vše vlastně poměrně jednoduché. Takže přináším malý „manuálník“ - ovšem bez zbytečného vysvětlování a bez jakéhokoliv nároku na úplnost. Kdo chce podrobnější návod, či dokumentaci, ten jistě něco najde.
27.7.2007 20:11
| Linux
|
| Přečteno: 1524×
| Komentářů: 25, poslední 28. 7. 2007
| Hodnocení: 80 % (10 hlasů)
Již několik let obstarávám pro své rodiče PC s linuxem. S většinou věcí nejsou problémy (pominu-li občasný výpadek některé z hw komponent). Bohužel se však v několika posledních vývojových cyklech začaly dít prazvláštní věci se vstupními zařízeními v Xorg. Nejdřív mi přestalo fungovat druhé kolečko u mojí myši (určené k horizontálnímu scrollování) — takovou myš jsem naštěstí prozíravě rodičům raději nedával. Co je však horší, „přepínání klávesnice“ začalo být poněkud nedeterministické (zvláště v kombinaci nových Xorg + applet v GNOME). Rozhodl jsem se tedy, že připravím klávesovou mapu, ve které by naši měli po ruce všechny potřebné znaky bez jakéhokoliv tajtrlíkování s přepínáním „klávesnic“. (Já sám zůstávám u osvědčené vlastní česko-mezinárodně-hebraisticko-semitistické mapy — v kombinaci se „setxkbmap“ v konzoli, potřebuji-li použít další písma, jako je arabštiny, či syrština).