Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
lspci
. Ne vždy nalezne člověk tento příkaz v příslušném repozitáři a kompilovat jej ručně bývá na dlouhé lokte,zvláště pro nějakou tu exotičtější architekturu. Ano, většinou má jádro připojené /sys, ale hrabat se v něm ručně taky není příliš user-friendly. Jako rychlou náhražku tu proto mám následující narychlo napsaný skript (závislosti: jádro se sysfs připojené na /sys, /bin/sh, /bin/sed a chcete-li lidsky čitelná jména, pak /usr/bin/host a DNS konektivita):
Před pár lety jsem na „íbeji“ za levný peníz trhnul jeden Yealink VP-2009D telefon. Vzhledem k tomu, že se snažím protřídit přebytečné věci, zapojil jsem telefon do testovací sítě a koukal, zda-li vše funguje. Nefungovalo, protože sice to má pěkný hardware, ale firmware je naprosto tristní. Tak jsem v telefonu downgradoval firmware z 22.21.0.108 na 22.21.0.99 a najednou to začalo volat (tedy: alespoň echotest co mám na svém asterisku pro tyto účely). Jenže pak mě napadla naprosto idiotská myšlenka: změnit heslo z defaulního 'admin' na něco méně uhodnutelného.
Tento zápisek se snaží ukázat jednoduché řešení nastavení konfigurace PC s Debianem (Wheezy) a s vícero síťovými kartami (integrovanými na desce). Přitom jde o to aby: 1) byla vždy IPv4 konektiva (ať už PC bude zapojeno kteroukoliv ze síťových karet) - IPv6 nechceme; 2) PC musí vždy dostat stejnou lokální IPv4 adresu, ať už je zapojeno přes kterýkoliv port (resp. ať už se eth* rozhraní nadetekují v jakémkoliv pořadí) - přičemž tu adresu dostane přes DHCP; 3) nastavení musí být natvrdo v systému a dostupné všem uživatelům (a nikoliv pomocí NetworkManageru či tak podobně); 3) PC by případně mělo fungovalo jako switch a to se zapnutým STP; 4) nahození rozhraní a získání adresy z DHCP nesmí při bootu zdržovat.
Čas od času mě Firefox dost nasere, anžto inkrementálně (a někdy dokonce skokově) mrví UI neustále k horšímu. Tentokrát se vývojáři „pochlubili“ tím, že „Nastavení“ není starý dobrý dialog, ale zobrazuje se jako obsah v novém tabu. To by se ještě dalo překousnout (i když debilní to je, kdo to má mezi těmi desítkami tabů hledat :-/ ), ale horší je, že si Firefox bohužel nepamatuje, kde měl Nastavení naposled otevřené. Což je při některých věcech (např. časté ruční změny nastavení proxy) dost vopruz.
Krátký zápisek především pro sebe sama: Firefox v běžném nastavení má dvě velmi otravné „funkce“: a) http://host/ přesměruje na http://(prefix)host(sufix). Takže například to normálně přesměruje http://lokalni_stroj ⇒ http://www.lokalni_stroj.com, což je na blití. b) podobně, když člověk zadá do adresního řádku něco, co FF nepovažuje za URL, pak se to automaticky přesměruje na Google a všichni v GRU a u Čínských tajných služeb hned vědí, po čem se sháním.
Delší dobu přemýšlím, čím nahradit svůj router. V současné době mám Linksys WRTU54G-TM s OpenWrt. Sice to nějak funguje, ale v poslední době s tímto řešením spokojený nejsem.
Nainstaloval jsem pod Fedorou 14 LibreOffice. Jelikož standardní rpm-ka to háže někam do /opt, vytvořil jsem pod /usr/bin příslušné symlinky. Jenže ouha, z jakéhosi prapodivného důvodu se v tomto případě namísto LibreOffice spouštely OpenOppice. A anžto jsem byl líný dělat to pro každý link zvlášt, zbastlil jsem skript, který symlink předělá na shellový skript. Tady je, kdyby to někdo využil:
Občas se mi stane, že potřebuji vyextrahovat z DJVU souboru několik (souvislých) stránek do zvláštního souboru. Typicky se jedná o situaci, když mám naskenováno několik článků z jednoho sborníku v jediném souboru a potřebuji je „rozsekat“ tak, aby každý článek byl v jednom souboru. Dnes jsem se konečně rozhodl, že už to nebudu šolíchat ručně, překonal vrozenou lenost a vytvořil si na to jednoduchý skriptík.
Před časem jsem zakoupil za necelých 600Kč „krabičku“, na které lze přes její minimální parametry (2MB flash, 16MB RAM) rozjet „osekaný linux“. Jelikož jsem chtěl některé informace z /proc
(apod.) zpřístupnit do LAN, přemýšlel jsem, jak na to. Webový server je moc velký kanón, tak jsem si řekl, proč nepoužít finger. Bylo to jednodušší, než jsem čekal.
Jak jsem se mohl v poslední době párkrát přesvědčit, spousta linuxových uživatelů sice ví, co to je UDEV; ten však na první pohled zřejmě působí příliš krypticky (třeba narozdíl od jiných „konfiguráků“), takže je pro mnohé těžké do něj proniknout. Přiznám se, že jsem byl donedávna ve stejné situaci. Pak jsem ale byl donucen pár pravidel napsat a zjistil, jak je to vše vlastně poměrně jednoduché. Takže přináším malý „manuálník“ - ovšem bez zbytečného vysvětlování a bez jakéhokoliv nároku na úplnost. Kdo chce podrobnější návod, či dokumentaci, ten jistě něco najde.
Již několik let obstarávám pro své rodiče PC s linuxem. S většinou věcí nejsou problémy (pominu-li občasný výpadek některé z hw komponent). Bohužel se však v několika posledních vývojových cyklech začaly dít prazvláštní věci se vstupními zařízeními v Xorg. Nejdřív mi přestalo fungovat druhé kolečko u mojí myši (určené k horizontálnímu scrollování) — takovou myš jsem naštěstí prozíravě rodičům raději nedával. Co je však horší, „přepínání klávesnice“ začalo být poněkud nedeterministické (zvláště v kombinaci nových Xorg + applet v GNOME). Rozhodl jsem se tedy, že připravím klávesovou mapu, ve které by naši měli po ruce všechny potřebné znaky bez jakéhokoliv tajtrlíkování s přepínáním „klávesnic“. (Já sám zůstávám u osvědčené vlastní česko-mezinárodně-hebraisticko-semitistické mapy — v kombinaci se „setxkbmap“ v konzoli, potřebuji-li použít další písma, jako je arabštiny, či syrština).