Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
lspci
. Ne vždy nalezne člověk tento příkaz v příslušném repozitáři a kompilovat jej ručně bývá na dlouhé lokte,zvláště pro nějakou tu exotičtější architekturu. Ano, většinou má jádro připojené /sys, ale hrabat se v něm ručně taky není příliš user-friendly. Jako rychlou náhražku tu proto mám následující narychlo napsaný skript (závislosti: jádro se sysfs připojené na /sys, /bin/sh, /bin/sed a chcete-li lidsky čitelná jména, pak /usr/bin/host a DNS konektivita):
Před pár lety jsem na „íbeji“ za levný peníz trhnul jeden Yealink VP-2009D telefon. Vzhledem k tomu, že se snažím protřídit přebytečné věci, zapojil jsem telefon do testovací sítě a koukal, zda-li vše funguje. Nefungovalo, protože sice to má pěkný hardware, ale firmware je naprosto tristní. Tak jsem v telefonu downgradoval firmware z 22.21.0.108 na 22.21.0.99 a najednou to začalo volat (tedy: alespoň echotest co mám na svém asterisku pro tyto účely). Jenže pak mě napadla naprosto idiotská myšlenka: změnit heslo z defaulního 'admin' na něco méně uhodnutelného.
Tento zápisek se snaží ukázat jednoduché řešení nastavení konfigurace PC s Debianem (Wheezy) a s vícero síťovými kartami (integrovanými na desce). Přitom jde o to aby: 1) byla vždy IPv4 konektiva (ať už PC bude zapojeno kteroukoliv ze síťových karet) - IPv6 nechceme; 2) PC musí vždy dostat stejnou lokální IPv4 adresu, ať už je zapojeno přes kterýkoliv port (resp. ať už se eth* rozhraní nadetekují v jakémkoliv pořadí) - přičemž tu adresu dostane přes DHCP; 3) nastavení musí být natvrdo v systému a dostupné všem uživatelům (a nikoliv pomocí NetworkManageru či tak podobně); 3) PC by případně mělo fungovalo jako switch a to se zapnutým STP; 4) nahození rozhraní a získání adresy z DHCP nesmí při bootu zdržovat.
Čas od času mě Firefox dost nasere, anžto inkrementálně (a někdy dokonce skokově) mrví UI neustále k horšímu. Tentokrát se vývojáři „pochlubili“ tím, že „Nastavení“ není starý dobrý dialog, ale zobrazuje se jako obsah v novém tabu. To by se ještě dalo překousnout (i když debilní to je, kdo to má mezi těmi desítkami tabů hledat :-/ ), ale horší je, že si Firefox bohužel nepamatuje, kde měl Nastavení naposled otevřené. Což je při některých věcech (např. časté ruční změny nastavení proxy) dost vopruz.
Krátký zápisek především pro sebe sama: Firefox v běžném nastavení má dvě velmi otravné „funkce“: a) http://host/ přesměruje na http://(prefix)host(sufix). Takže například to normálně přesměruje http://lokalni_stroj ⇒ http://www.lokalni_stroj.com, což je na blití. b) podobně, když člověk zadá do adresního řádku něco, co FF nepovažuje za URL, pak se to automaticky přesměruje na Google a všichni v GRU a u Čínských tajných služeb hned vědí, po čem se sháním.
Delší dobu přemýšlím, čím nahradit svůj router. V současné době mám Linksys WRTU54G-TM s OpenWrt. Sice to nějak funguje, ale v poslední době s tímto řešením spokojený nejsem.
Nainstaloval jsem pod Fedorou 14 LibreOffice. Jelikož standardní rpm-ka to háže někam do /opt, vytvořil jsem pod /usr/bin příslušné symlinky. Jenže ouha, z jakéhosi prapodivného důvodu se v tomto případě namísto LibreOffice spouštely OpenOppice. A anžto jsem byl líný dělat to pro každý link zvlášt, zbastlil jsem skript, který symlink předělá na shellový skript. Tady je, kdyby to někdo využil:
Občas se mi stane, že potřebuji vyextrahovat z DJVU souboru několik (souvislých) stránek do zvláštního souboru. Typicky se jedná o situaci, když mám naskenováno několik článků z jednoho sborníku v jediném souboru a potřebuji je „rozsekat“ tak, aby každý článek byl v jednom souboru. Dnes jsem se konečně rozhodl, že už to nebudu šolíchat ručně, překonal vrozenou lenost a vytvořil si na to jednoduchý skriptík.
Před časem jsem zakoupil za necelých 600Kč „krabičku“, na které lze přes její minimální parametry (2MB flash, 16MB RAM) rozjet „osekaný linux“. Jelikož jsem chtěl některé informace z /proc
(apod.) zpřístupnit do LAN, přemýšlel jsem, jak na to. Webový server je moc velký kanón, tak jsem si řekl, proč nepoužít finger. Bylo to jednodušší, než jsem čekal.
Jak jsem se mohl v poslední době párkrát přesvědčit, spousta linuxových uživatelů sice ví, co to je UDEV; ten však na první pohled zřejmě působí příliš krypticky (třeba narozdíl od jiných „konfiguráků“), takže je pro mnohé těžké do něj proniknout. Přiznám se, že jsem byl donedávna ve stejné situaci. Pak jsem ale byl donucen pár pravidel napsat a zjistil, jak je to vše vlastně poměrně jednoduché. Takže přináším malý „manuálník“ - ovšem bez zbytečného vysvětlování a bez jakéhokoliv nároku na úplnost. Kdo chce podrobnější návod, či dokumentaci, ten jistě něco najde.
Již několik let obstarávám pro své rodiče PC s linuxem. S většinou věcí nejsou problémy (pominu-li občasný výpadek některé z hw komponent). Bohužel se však v několika posledních vývojových cyklech začaly dít prazvláštní věci se vstupními zařízeními v Xorg. Nejdřív mi přestalo fungovat druhé kolečko u mojí myši (určené k horizontálnímu scrollování) — takovou myš jsem naštěstí prozíravě rodičům raději nedával. Co je však horší, „přepínání klávesnice“ začalo být poněkud nedeterministické (zvláště v kombinaci nových Xorg + applet v GNOME). Rozhodl jsem se tedy, že připravím klávesovou mapu, ve které by naši měli po ruce všechny potřebné znaky bez jakéhokoliv tajtrlíkování s přepínáním „klávesnic“. (Já sám zůstávám u osvědčené vlastní česko-mezinárodně-hebraisticko-semitistické mapy — v kombinaci se „setxkbmap“ v konzoli, potřebuji-li použít další písma, jako je arabštiny, či syrština).