V prosinci 2012 byla z linuxového jádra odstraněna podpora procesorů 386. Včera započalo odstraňování podpory procesorů 486.
IuRe (Iuridicum Remedium) vyhlásila Ceny Velkého bratra za rok 2025. Slídily roku jsou automobilka Volkswagen, Meta a česká Ministerstva vnitra a průmyslu a obchodu. Autorem Výroku Velkého bratra je dánský ministr spravedlnosti zpochybňující právo na šifrovanou komunikaci. Naopak Pozitivní cenu získali studenti Masarykovy univerzity za odpor proti nucení do používaní aplikace ISIC.
Po osmi měsících vývoje byla vydána nová verze 0.16.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 244 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nejnovější X.Org X server 21.1.22 a Xwayland 24.1.10 řeší 5 bezpečnostních chyb: CVE-2026-33999, CVE-2026-34000, CVE-2026-34001, CVE-2026-34002 a CVE-2026-34003.
Po roce vývoje od vydání verze 1.28.0 byla vydána nová stabilní verze 1.30.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.30.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2026-04-13. Přehled novinek poznámkách k vydání. Nově ve výchozím nastavení příkaz sudo vyžaduje heslo.
Společnost Blackmagic Design oznámila vydání verze 21 svého proprietárního softwaru pro editování videí a korekci barev DaVinci Resolve běžícího také na Linuxu. Z novinek je nutno vypíchnout možnost editování fotografií. Základní verze DaVinci Resolve je k dispozici zdarma. Plnou verzi DaVinci Resolve Studio lze koupit za 295 dolarů.
Multipatformní renderovací jádro webového prohlížeče Servo je na crates.io. S vydáním verze 0.1.0 (LTS).
Nadace FreeBSD Foundation před týdnem oznámila projekt Laptop Integration Testing. Vyzvala dobrovolníky, aby pomocí nástroje otestovali podporu FreeBSD na svých zařízeních a výsledky odeslali vývojářům. Vznikla stránka Nejlepší notebooky pro FreeBSD.
Na začátku srpna vstoupí v účinnost nová evropská pravidla transparentnosti pro umělou inteligenci (AI). Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o takzvaných deepfakes a upozornit uživatele, že komunikuje s umělou inteligencí. Cílem opatření je omezit šíření manipulativního či klamavého obsahu, zvýšit důvěru v digitální prostředí a chránit uživatele.
Nedávno jsem se chtěl podívat na jednu poměrně neškodnou webovou stránku, Firefox ale držkoval, že prý se jedná o nebezpečný obsah a nechtěl mně tam pustit. Zakázal jsem v FF dočasně tuhle „ochranu“, jenže na stránce skutečně nic nebezpečného nebylo. Jen statický obsah, dokonce žádný javascript.
17.6.2011 13:12
| Web
| 
| Přečteno: 1354×
| Komentářů: 3, poslední 17. 6. 2011
| Hodnocení: 33 % (6 hlasů)
Možná někdo používáte VOIP operátora IPVox.cz, pro takové tu mám primitivní verzi skriptu na stažení výpisu hovorů (odchozí/přijaté/nepřijaté) ve formátu CSV. Stránky to umožňují sice krásně sosnout, ale je nutné se předtím na webu přihlásit. Takže pro ty, co jsou líní to dělat pokaždé ručně, se hodí nějaká ta automatizace.
Před nedávnem spustil google novou verzi svého on-line „překladu“ webových stránek. Musím uznat, že oproti jiným pokusům o automatický překlad (např. legendárnímu pokusu o automatický překlad wikipedie) je počin googlu docela dobře použitelný. Sice je pravdou, že výsledný text má k češtině ještě daleko, na druhou stranu jsou slova překládána do velké míry dle kontextu a narozdíl od jiných překladačů google zpracovává celé idiomy a ne jen jednotlivá slova, takže je to povětšinou i docela srozumitelné. I přes všechna pozitiva se však občas chybička vloudí...
Že na Google Maps najdeme spoustu zajímavých věcí, je obecně známo. Je ale až zarážející v jakém rozlišení na něm najdeme některé „velmi citlivé objekty“ z oblasti blízkého východu.
Občas se mi stává, že při prohlížení zahraničních webových stránek na mě „vybafne“ čeština: je to dáno tím, že redakční systémy jsou lokalizované a tak např. datum, či některé navigační prvky dosteneme nelogicky v češtině, přestože se to k obsahu vůbec nehodí. Jaké bylo ale moje překvapení, když jsem na podobné neplechy narazil ve výsledcích vyhledávání v googlu.
Dlouhou dobu byla využívána a nerozpakuji se říct zneužívána značka <table> k vytváření struktury layoutu webových stránek. To s sebou neslo (a dosud často nese) řadu problémů, především co se týká přístupnosti stránek handicapovaným uživatelům, ale taky strojové analýzy obsahu stránek a podobných šaškáren. Dnes proto každý slušný návrhář webových stránek ví, že se pro layout prostě používá element <div> (ti progresivnější vědí i o různých zajímavých značkách v připravovaném HTML 5). Co když ale potřebujeme vytvořit skutečnou tabulku?
Že google má svůj „gmail“, asi všichni víte. Že filtruje „spam“, to je v dnešní době logické. A že v rozhraní gmailu je vyhrazen malý kousek pro kontextuální reklamu, asi taky nikoho nepřekvapí. Co ale vznikne, když dáme toto vše dohromady?
V jednom projektu jsem potřeboval zpřístupnit soubory nahrané na webový server uživatelům nějakou jednoduchou formou. Nakonec padla volba na protokol WebDAV, neboť se s trochou trpělivosti dá naprogramovat celkem snadno v PHP a je multiplatformní. Tedy měl by být. Bohužel nové Windows Vista podle všeho obsahují stejné chyby a problémy, které byly v posledních WindowsXP již vyřešeny. Přináším krátký zápisek s odkazy na relevantní odkazy na internetu.
Většina projektů v php se dá nastavit pomocí konfiguračních souborů: převážně se přitom jedná o obyčejné php skripty, ve kterých se nastaví přímo hodnoty proměnných. Jinou, bezpečnější variantou bývá, že si projekt sám parsuje konfigurační soubory (takže do nich není možné přidat kód a podobně). Avšak ve chvíli, kdy má být jeden kód použit pro více virtuálních serverů, je přeci jenom i toto řešení nešikovné. Nabízí se otázka: proč nemít nastavení přímo v konfiguračních souborech apache?
RFC 4709 z října minulého roku definuje způsob, jak inzerovat na webu WebDAV svazky. Namísto obskurdního micro$shitího použití <a folders="..."> (viz tuto m$ dokumentaci) představuje toto RFC čistou a jednoduchou cestu, jak toho dosáhnout.
10.9.2006 09:43
| Web
|
| Přečteno: 982×
| Komentářů: 0
| Hodnocení: 100 % (11 hlasů)
Jednou z nových vlastností v připravovaném Firefoxu 2.0 jsou takzvané microsummaries (česky je navrhuju překládat třeba jako „piďi-shrnutí“, nebo s překladateli FF „minishourn“). Jsou to, jak již napovídá název, jednořádková shrnutí čistého textu k dané stránce. Např. to může být jméno posledního článku na některém webu, u jiných stránek může vyjadřovat status nějaké konkrétní položky, které je stránka věnována (např. v bugzille, či jiné databázi chyb by jím mohlo být shrnutí dané chyby a její status, u internetového obchodu aktuální cena a počet kusů na skladě atd.). Další příklady využití nechám již na fantazii jednoho každého.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz