Na WWDC25 byl představen balíček Containerization a nástroj container pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS. Jedná se o open source software pod licencí Apache 2.0 napsaný v programovacím jazyce Swift.
Do 16. června do 19:00 běží na Steamu přehlídka nadcházejících her Festival Steam Next | červen 2025 doplněná demoverzemi, přenosy a dalšími aktivitami. Demoverze lze hrát zdarma.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC25 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek: designový materiál Liquid Glass, iOS 26, iPadOS 26, macOS Tahoe 26, watchOS 26, visionOS 26, tvOS 26, nové funkce Apple Intelligence, …
Organizátoři konference LinuxDays 2025, jež proběhne o víkendu 4. a 5. října 2025 v Praze na FIT ČVUT, spustili přihlašování přednášek (do 31. srpna) a sběr námětů na zlepšení.
Po roce byla vydána nová stabilní verze 25.6.0 svobodného multiplatformního multimediálního přehrávače SMPlayer (Wikipedie).
DNS4EU, tj. evropská infrastruktura služeb DNS založená na vysoce federovaném a distribuovaném ochranném ekosystému, byla spuštěna v testovacím režimu [𝕏]. Na výběr je 5 možností filtrování DNS.
Skriptovací programovací jazyk PHP (PHP: Hypertext Preprocessor, původně Personal Home Page) dnes slaví 30 let. Přesně před třiceti lety, 8. června 1995, oznámil Rasmus Lerdorf vydání PHP Tools (Personal Home Page Tools) verze 1.0.
Ve středu v 17:00 byl ve Francii zablokován přístup k PornHubu a dalším webům pro dospělé. K 17:30 došlo k nárůstu počtu registrací Proton VPN o 1 000 % [𝕏]. Dle nového francouzského zákona jsou provozovatelé těchto webů povinni ověřovat věk uživatelů prostřednictvím průkazu totožnosti nebo platební karty.
Před 32 lety, 6. června 1993, byl spuštěn první český WWW server (ještě pod TLD .cs), pro potřeby fyziků zabývajících se problematikou vysokých energií.
Střílečku Borderlands 2 lze v rámci výprodeje série Borderlands na Steamu získat zdarma napořád, když aktivaci provedete do 8. června 19:00.
Nedávno jsem se chtěl podívat na jednu poměrně neškodnou webovou stránku, Firefox ale držkoval, že prý se jedná o nebezpečný obsah a nechtěl mně tam pustit. Zakázal jsem v FF dočasně tuhle „ochranu“, jenže na stránce skutečně nic nebezpečného nebylo. Jen statický obsah, dokonce žádný javascript.
Možná někdo používáte VOIP operátora IPVox.cz, pro takové tu mám primitivní verzi skriptu na stažení výpisu hovorů (odchozí/přijaté/nepřijaté) ve formátu CSV. Stránky to umožňují sice krásně sosnout, ale je nutné se předtím na webu přihlásit. Takže pro ty, co jsou líní to dělat pokaždé ručně, se hodí nějaká ta automatizace.
Před nedávnem spustil google novou verzi svého on-line „překladu“ webových stránek. Musím uznat, že oproti jiným pokusům o automatický překlad (např. legendárnímu pokusu o automatický překlad wikipedie) je počin googlu docela dobře použitelný. Sice je pravdou, že výsledný text má k češtině ještě daleko, na druhou stranu jsou slova překládána do velké míry dle kontextu a narozdíl od jiných překladačů google zpracovává celé idiomy a ne jen jednotlivá slova, takže je to povětšinou i docela srozumitelné. I přes všechna pozitiva se však občas chybička vloudí...
Že na Google Maps najdeme spoustu zajímavých věcí, je obecně známo. Je ale až zarážející v jakém rozlišení na něm najdeme některé „velmi citlivé objekty“ z oblasti blízkého východu.
Občas se mi stává, že při prohlížení zahraničních webových stránek na mě „vybafne“ čeština: je to dáno tím, že redakční systémy jsou lokalizované a tak např. datum, či některé navigační prvky dosteneme nelogicky v češtině, přestože se to k obsahu vůbec nehodí. Jaké bylo ale moje překvapení, když jsem na podobné neplechy narazil ve výsledcích vyhledávání v googlu.
Dlouhou dobu byla využívána a nerozpakuji se říct zneužívána značka <table> k vytváření struktury layoutu webových stránek. To s sebou neslo (a dosud často nese) řadu problémů, především co se týká přístupnosti stránek handicapovaným uživatelům, ale taky strojové analýzy obsahu stránek a podobných šaškáren. Dnes proto každý slušný návrhář webových stránek ví, že se pro layout prostě používá element <div> (ti progresivnější vědí i o různých zajímavých značkách v připravovaném HTML 5). Co když ale potřebujeme vytvořit skutečnou tabulku?
Že google má svůj „gmail“, asi všichni víte. Že filtruje „spam“, to je v dnešní době logické. A že v rozhraní gmailu je vyhrazen malý kousek pro kontextuální reklamu, asi taky nikoho nepřekvapí. Co ale vznikne, když dáme toto vše dohromady?
V jednom projektu jsem potřeboval zpřístupnit soubory nahrané na webový server uživatelům nějakou jednoduchou formou. Nakonec padla volba na protokol WebDAV, neboť se s trochou trpělivosti dá naprogramovat celkem snadno v PHP a je multiplatformní. Tedy měl by být. Bohužel nové Windows Vista podle všeho obsahují stejné chyby a problémy, které byly v posledních WindowsXP již vyřešeny. Přináším krátký zápisek s odkazy na relevantní odkazy na internetu.
Většina projektů v php se dá nastavit pomocí konfiguračních souborů: převážně se přitom jedná o obyčejné php skripty, ve kterých se nastaví přímo hodnoty proměnných. Jinou, bezpečnější variantou bývá, že si projekt sám parsuje konfigurační soubory (takže do nich není možné přidat kód a podobně). Avšak ve chvíli, kdy má být jeden kód použit pro více virtuálních serverů, je přeci jenom i toto řešení nešikovné. Nabízí se otázka: proč nemít nastavení přímo v konfiguračních souborech apache?
RFC 4709 z října minulého roku definuje způsob, jak inzerovat na webu WebDAV svazky. Namísto obskurdního micro$shitího použití <a folders="..."> (viz tuto m$ dokumentaci) představuje toto RFC čistou a jednoduchou cestu, jak toho dosáhnout.
Jednou z nových vlastností v připravovaném Firefoxu 2.0 jsou takzvané microsummaries (česky je navrhuju překládat třeba jako „piďi-shrnutí“, nebo s překladateli FF „minishourn“). Jsou to, jak již napovídá název, jednořádková shrnutí čistého textu k dané stránce. Např. to může být jméno posledního článku na některém webu, u jiných stránek může vyjadřovat status nějaké konkrétní položky, které je stránka věnována (např. v bugzille, či jiné databázi chyb by jím mohlo být shrnutí dané chyby a její status, u internetového obchodu aktuální cena a počet kusů na skladě atd.). Další příklady využití nechám již na fantazii jednoho každého.