Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
Nedávno jsem se chtěl podívat na jednu poměrně neškodnou webovou stránku, Firefox ale držkoval, že prý se jedná o nebezpečný obsah a nechtěl mně tam pustit. Zakázal jsem v FF dočasně tuhle „ochranu“, jenže na stránce skutečně nic nebezpečného nebylo. Jen statický obsah, dokonce žádný javascript.
17.6.2011 13:12
| Web
| 
| Přečteno: 1578×
| Komentářů: 3, poslední 17. 6. 2011
| Hodnocení: 33 % (6 hlasů)
Možná někdo používáte VOIP operátora IPVox.cz, pro takové tu mám primitivní verzi skriptu na stažení výpisu hovorů (odchozí/přijaté/nepřijaté) ve formátu CSV. Stránky to umožňují sice krásně sosnout, ale je nutné se předtím na webu přihlásit. Takže pro ty, co jsou líní to dělat pokaždé ručně, se hodí nějaká ta automatizace.
Před nedávnem spustil google novou verzi svého on-line „překladu“ webových stránek. Musím uznat, že oproti jiným pokusům o automatický překlad (např. legendárnímu pokusu o automatický překlad wikipedie) je počin googlu docela dobře použitelný. Sice je pravdou, že výsledný text má k češtině ještě daleko, na druhou stranu jsou slova překládána do velké míry dle kontextu a narozdíl od jiných překladačů google zpracovává celé idiomy a ne jen jednotlivá slova, takže je to povětšinou i docela srozumitelné. I přes všechna pozitiva se však občas chybička vloudí...
Že na Google Maps najdeme spoustu zajímavých věcí, je obecně známo. Je ale až zarážející v jakém rozlišení na něm najdeme některé „velmi citlivé objekty“ z oblasti blízkého východu.
Občas se mi stává, že při prohlížení zahraničních webových stránek na mě „vybafne“ čeština: je to dáno tím, že redakční systémy jsou lokalizované a tak např. datum, či některé navigační prvky dosteneme nelogicky v češtině, přestože se to k obsahu vůbec nehodí. Jaké bylo ale moje překvapení, když jsem na podobné neplechy narazil ve výsledcích vyhledávání v googlu.
Dlouhou dobu byla využívána a nerozpakuji se říct zneužívána značka <table> k vytváření struktury layoutu webových stránek. To s sebou neslo (a dosud často nese) řadu problémů, především co se týká přístupnosti stránek handicapovaným uživatelům, ale taky strojové analýzy obsahu stránek a podobných šaškáren. Dnes proto každý slušný návrhář webových stránek ví, že se pro layout prostě používá element <div> (ti progresivnější vědí i o různých zajímavých značkách v připravovaném HTML 5). Co když ale potřebujeme vytvořit skutečnou tabulku?
Že google má svůj „gmail“, asi všichni víte. Že filtruje „spam“, to je v dnešní době logické. A že v rozhraní gmailu je vyhrazen malý kousek pro kontextuální reklamu, asi taky nikoho nepřekvapí. Co ale vznikne, když dáme toto vše dohromady?
V jednom projektu jsem potřeboval zpřístupnit soubory nahrané na webový server uživatelům nějakou jednoduchou formou. Nakonec padla volba na protokol WebDAV, neboť se s trochou trpělivosti dá naprogramovat celkem snadno v PHP a je multiplatformní. Tedy měl by být. Bohužel nové Windows Vista podle všeho obsahují stejné chyby a problémy, které byly v posledních WindowsXP již vyřešeny. Přináším krátký zápisek s odkazy na relevantní odkazy na internetu.
Většina projektů v php se dá nastavit pomocí konfiguračních souborů: převážně se přitom jedná o obyčejné php skripty, ve kterých se nastaví přímo hodnoty proměnných. Jinou, bezpečnější variantou bývá, že si projekt sám parsuje konfigurační soubory (takže do nich není možné přidat kód a podobně). Avšak ve chvíli, kdy má být jeden kód použit pro více virtuálních serverů, je přeci jenom i toto řešení nešikovné. Nabízí se otázka: proč nemít nastavení přímo v konfiguračních souborech apache?
RFC 4709 z října minulého roku definuje způsob, jak inzerovat na webu WebDAV svazky. Namísto obskurdního micro$shitího použití <a folders="..."> (viz tuto m$ dokumentaci) představuje toto RFC čistou a jednoduchou cestu, jak toho dosáhnout.
10.9.2006 09:43
| Web
|
| Přečteno: 1136×
| Komentářů: 0
| Hodnocení: 100 % (11 hlasů)
Jednou z nových vlastností v připravovaném Firefoxu 2.0 jsou takzvané microsummaries (česky je navrhuju překládat třeba jako „piďi-shrnutí“, nebo s překladateli FF „minishourn“). Jsou to, jak již napovídá název, jednořádková shrnutí čistého textu k dané stránce. Např. to může být jméno posledního článku na některém webu, u jiných stránek může vyjadřovat status nějaké konkrétní položky, které je stránka věnována (např. v bugzille, či jiné databázi chyb by jím mohlo být shrnutí dané chyby a její status, u internetového obchodu aktuální cena a počet kusů na skladě atd.). Další příklady využití nechám již na fantazii jednoho každého.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz