Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Již několik let obstarávám pro své rodiče PC s linuxem. S většinou věcí nejsou problémy (pominu-li občasný výpadek některé z hw komponent). Bohužel se však v několika posledních vývojových cyklech začaly dít prazvláštní věci se vstupními zařízeními v Xorg. Nejdřív mi přestalo fungovat druhé kolečko u mojí myši (určené k horizontálnímu scrollování) — takovou myš jsem naštěstí prozíravě rodičům raději nedával. Co je však horší, „přepínání klávesnice“ začalo být poněkud nedeterministické (zvláště v kombinaci nových Xorg + applet v GNOME). Rozhodl jsem se tedy, že připravím klávesovou mapu, ve které by naši měli po ruce všechny potřebné znaky bez jakéhokoliv tajtrlíkování s přepínáním „klávesnic“. (Já sám zůstávám u osvědčené vlastní česko-mezinárodně-hebraisticko-semitistické mapy — v kombinaci se „setxkbmap“ v konzoli, potřebuji-li použít další písma, jako je arabštiny, či syrština).
Požadavek rodičů byl pouze „aby se v tom dalo psát česky a německy“. Nakonec jsem se ale rozhodl poskytnout možnost napsat co nejvíce znaků z různých jazyků, které užívají latinku, hlavně pomocí „mrtvých kláves“. Krom toho — jako bonus — jsem přidal několik několik znaků užitečných pro lepší typografii (např. české uvozovky, či delší pomlčky) a rozličné další symboly. Aby se vše vešlo do jedné mapy, využil jsem možnosti 4 kombinací na jednu klávesu (bez přepínače, se SHIFTem, s pravým ALTem, se SHIFTem i pravým ALTem). Takto mapa vypadá:
I s podrobnějším popisem je klávesová mapa ke stažení zde. Mapu stačí nakopírovat někam do /usr/share/X11/xkb/symbols/ (nebo ve starší verzi X-ů do /etc/X11/xkb/symbols) a pak ji natvrdo nastavit v /etc/X11/(X|xorg).conf. Předpokládám však, že si každý bude stejně chtít „namíchat“ mapu vlastní, čili budiž toto alespoň inspirací…
Závěrečný povzdech: klávesové mapy v X-ech jsou vskutku prasáckost nad prasáckost! Nejen, že nejdou pomocí standardního appletu mnohdy přepínat, ale i pokud jdou, není možné jich mít zároveň více, než 4 (já osobně bych kupříkladu potřeboval přinejmenším: česko-mezinárodní, arabskou, řeckou, hebrejskou, syrskou, ugaritskou, fénickou, azbuku). Bohužel mě nenadchla ani možnost různych „vstupních metod“ (à la SCIM a podobných příšer). Obzvlášť chybí možnost, aby si uživatel doinstaloval vlastní klávesovou mapu, tak jak má dnes možnost „hodit“ jakékoliv fonty do $HOME/.fonts, tj. bez nutnosti administrátorských oprávnění. Doufejme, že se konečně někdo probere, zruší systém server-side klávesových map a nahradí je něčím, jako je dnes fontconfig pro fonty…
Tiskni
Sdílej:
ale co ma chudak BFU delat? windows nejsou reseni. a macos je sice 'designed for BFUs', ale leze zatracene do penez ...
:imap nebo digrafy ve Vimu. Před nějakou dobou jsem o tom u sebe psal.
key.type = "FOUR_LEVEL";
(S tím úvodem si nejsem tak úplně jistý, odněkud jsem to opsal, takže pokud někdo míní, že je tam něco ne úplně košer, rád se nechám poučit...)
// E
key <AD03> { [ e, E,
oe, OE ] };
definuje, že při stisku klávesy e (tj. AD03), dosteneme „e“, při SHIFT+e „E“, při RALT+e „œ“ a při SHIFT+RALT+e „Œ“.
<RALT> { type[Group1]="TWO_LEVEL",
[ ISO_Level3_Shift, Multi_key ] };? posledna otazka, kde sa da zistit zoznam vsetkych tych skratiek ako grave, asciitilde, oe...