Navigace se soukromím CoMaps postavena nad OpenStreetMap je nově k dispozici v Google Play, App Store i F-Droid. Jedná se o komunitní fork aplikace Organic Maps.
Vývojáři OpenMW (Wikipedie) oznámili vydání verze 0.49.0 této svobodné implementace enginu pro hru The Elder Scrolls III: Morrowind. Přehled novinek i s náhledy obrazovek v oznámení o vydání.
Masivní výpadek elektrického proudu zasáhl velkou část České republiky. Hasiči vyjížděli k většímu počtu lidí uvězněných ve výtazích. Výpadek se týkal zejména severozápadu republiky, dotkl se také Prahy, Středočeského nebo Královéhradeckého kraje. Ochromen byl provoz pražské MHD, linky metra se už podařilo obnovit. Výpadek proudu postihl osm rozvoden přenosové soustavy, pět z nich je nyní opět v provozu. Příčina problémů je však stále neznámá. Po 16. hodině zasedne Ústřední krizový štáb.
Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Jak tak koukám, tak S-ATA 3 nic, USB 3 nic, EFI nic. :-/ Toto bych dneska o nové desky docela vyžadoval, protože nový počítač by měl vydržet alespoň 5 let.
Mám neodbytný pocit, že se dneska pro běžné spotřebitele vyrábí samé šmejdy a člověk, který chce něco rozumného, tak nemá šanci, i když by si byl ochoten připlatit. A neplatí to zdaleka jen pro oblast IT. :-C
DDR3 8.5GB/sROFL no, tolik má propustnost L1 cache mýho procesoru :-/
Btw nejlepší by bylo, kdyby integrovali PCIe řadič přímo do CPUVždyť tam je (viz obrázek). 16 PCIe linek. Problém je, že většina desek má těch 16 linek z CPU zapojených na první 16× slot pro grafickou kartu. A všechna ostatní zařízení pak musí jít přes relativně pomalé DMI. Když pak do toho 16× PCIe nejde dát nic než grafika, je to k vzteku. Ale třeba ten níže odkazovaný Tyan S5502 to má vyřešené lépe - viz http://www.tyan.com/datasheets/d_S5502.pdf
Moje řešení by bylo zapojit čipset na ty x16 linky a v něm ty linky různě rozvíst (pro x16 grafiku a x1 obyčejné zařízení). Částečně jako na tý Tyan desce.Intel takový čipset pro LGA1156 pokud vím nevyrábí, a tady může být důvod právě obchodní, tj. tlak na koupi řešení s LGA1366 nebo nejvyšší Xeon řadou. LGA1156 je od začátku přezentováno jako low end. Takže zbývá řešení s tím PCIe switchem, které je k vidění např. v tom odkazovaném datasheetu, nebo u některých desktop desek v podobě čipu nForce 200, který je zas zaměřen čistě na SLI. U desktop desek 999 lidí z 1000 prostě do toho PCIe x16 slotu dá grafiku, nebo má 2 grafiky v SLI, takže se výrobci logicky zaměřují na maximální funkčnost pro tuhle aplikaci. Poptávka po jiném řešení je, a odpovědí na ni jsou např. desky Tyan nebo Supermicro nebo vlastní řešení v serverech HP/IBM/...
Intel IMHO ani u těch obyčejných CPU nijak využití PCIe linek neomezuje jen na konkrétní typ zařízení. Problémy dělají výrobci desek. Maximálně omezení ze strany Intelu spočívá v tom, že jde těch 16 linek rozdělit jen na 8+8, a u lepších CPU (Xeon) třeba i 4+4+4+4.To by mě pak zajímalo, co se stane, když použiju x1 grafiku v tom PCIe od CPU.
Ohledně toho "ladění" podpory PCIe zařízení vycházím z toho, že samotná podpora SLI na některých deskách je problematická, nestabilní, a řeší ji třeba upgrade BIOSu. Pak BIOS musí umět najít grafický adaptér, aby mohl zobrazit POST a klasickou VGA konzoli. Takže BIOS musí umět pracovat s konfigurací PCIe linek. U desktop desek je pravděpodobně jednodušší a méně práce, když se ten PCIe slot omezí jen na grafický adaptér.To je podle mě minimální problém, co když si dám grafiku do nějakýho x1 portu... To, že BIOS musí umět nastavovat hw, to je jasný, ale to může driver taky. Akorát tam je problém, když není datasheet, ale takovou desku bych si stejně nekoupil
Intel takový čipset pro LGA1156 pokud vím nevyrábí, a tady může být důvod právě obchodní, tj. tlak na koupi řešení s LGA1366 nebo nejvyšší Xeon řadou. LGA1156 je od začátku přezentováno jako low end. Takže zbývá řešení s tím PCIe switchem, které je k vidění např. v tom odkazovaném datasheetu, nebo u některých desktop desek v podobě čipu nForce 200, který je zas zaměřen čistě na SLI. U desktop desek 999 lidí z 1000 prostě do toho PCIe x16 slotu dá grafiku, nebo má 2 grafiky v SLI, takže se výrobci logicky zaměřují na maximální funkčnost pro tuhle aplikaci.Uf, no ještěže můj další komp bude asi už ARM (už zbejvá tak poslední mooreova iterace
To by mě pak zajímalo, co se stane, když použiju x1 grafiku v tom PCIe od CPU.IMHO to půjde, ale ten slot bude mít pořád přiřazeno 16 (nebo 8) linek, a využije se jen 1. Ať se kdyžtak vyjádří někdo povolanější, ale podle mě sdružování PCIe linek neřídí operační systém, ale děje se to primárně na úrovni BIOSu. Do "širšího" slotu jde klidně dát zařízení, co využije jen některé linky, ale ty nevyužité prostě zůstanou ležet ladem, pokud tam není nějaký čip, který umí měnit jejich rozložení.
To je podle mě minimální problém, co když si dám grafiku do nějakýho x1 portu... To, že BIOS musí umět nastavovat hw, to je jasný, ale to může driver taky. Akorát tam je problém, když není datasheet, ale takovou desku bych si stejně nekoupilV čem je problém: 1) Že jsou u PCIe linek na CPU (možná umělá/ochodní) omezení na jejich rozdělení, takže nejde třeba z CPU vyvést 16 PCIe x1 slotů. 2) Že ty linky jsou buď fyzicky napevno rozdělené mezi sloty, nebo tam musí být nějaký "přepínač", což zvyšuje cenu a náklady na vývoj a testování. Většina desktop desek najde uplatnění s x16 grafikou, proto na nich je u x16 slotu přiřazen plný počet linek, což je nejjednodušší řešení. Zároveň se v Intelu moudře rozhodli, že LGA1156 bude mít na CPU 16 linek.
Uf, no ještěže můj další komp bude asi už ARM (už zbejvá tak poslední mooreova iteraceUvidíme, nakolik bude mít ARM rozumný výkon a jestli se objeví použitelné platformy za konkurence schopnou cenu a co mezi tím spáchá Intel a AMD. Většímu rozšíření, zlevnění, a vývoji k vyššímu výkonu u ARMu prostě brání i386 nekompatibilita. Jestli někomu připadá, že zde udělali soudruzi z NDR fatální chybu a vytvořili bottleneck jako prase, tak podle mě to udělali naschvál)
ale podle mě sdružování PCIe linek neřídí operační systém, ale děje se to primárně na úrovni BIOSu.Primárně jo, ale určitě by to šlo i zachodu. Docela by mě zajímalo, jak to řeší LinuxBIOS. Podle mě se ale ty linky chovaj jako autonomní PCI + update pro PCIe. A pokud se korektně odpojí, tak by to imho mělo jít.
Uvidíme, nakolik bude mít ARM rozumný výkon a jestli se objeví použitelné platformy za konkurence schopnou cenu a co mezi tím spáchá Intel a AMD. Většímu rozšíření, zlevnění, a vývoji k vyššímu výkonu u ARMu prostě brání i386 nekompatibilita.Takovej BeagleBoard je chuťovka, procesor skoro až do 1GHz, DSP procesor pro akcelerované video a celé se to dá napájet z USB
DSP procesor pro akcelerované videoTen DSP není pro akceleraci videa (ale asi se k tomu účelu primárně používá), ale je to normální klasický procesor (či spíše speciální) na kterém dovede běžet vše co se pro něj přeloží. TI k němu nabízí svůj kompilátor.
tak se na moc věcí použít nedáZas tak moc o tom toho nevím (v podstatě jen ty informace co jsou dostupné na Wikipedii), ale AFAIK jde o klasický procesor Harvardské architektury se specializovanými matematickými jednotkami. Má to sice vlastní BIOS (stažitelný zde), ale jinak jde o mírně modifikované SMP se sdílenou pamětí.
Tuším, že na nějakým fóru/webu byl nápad ho nechat překládat x86 kód na ARM.Já zas četl o nápadu na tom rozběhat Flash, ale to se mi hnusí víc než ten x86 kód. Bohužel těžko říct jak je na tom s efektivností oproti procesoru, Na měření odběru se teprve chystám
podporu pro standardní PCIe kartyA za to ruci kdo? Pokud se problem potencialne vyskytuje i na serverovych deskach Asus, nechce se mi verit, ze tady bude vse v poradku.
Tiskni
Sdílej: