HollowByte je zranitelnost typu Denial of Service (DoS) v kryptografické knihovně OpenSSL. Útočník může odesíláním škodlivého payloadu o velikosti pouhých 11 bajtů zaplnit paměť serveru. OpenSSL před ověřením dat vyhradí nepřiměřený blok paměti (až 131 KB). Server pak čeká na data, která nepřišla. Zranitelnost je opravena ve verzích OpenSSL 4.0.1, 3.6.3, 3.5.7, 3.4.6 a 3.0.21.
Ve španělské A Coruñě probíhá GUADEC 2026, tj. letošní konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí GNOME. Videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Společnost Collabora ve spolupráci s Valve vyvíjí Holo Core, tj. port Arch Linuxu pro ARM64 procesory (AArch64), který bude pohánět VR headset Steam Frame. Pro testování Arch Linuxu pro AArch64 jsou k dispozici binární balíčky, zdrojové kódy i kontejner pro Docker nebo Podman.
Mikroprocesor Zilog Z80 byl oficiálně uveden na trh před 50 lety, tj. v červenci 1976. Výroba mikroprocesoru skončila v roce 2024.
Výzkumníci ze společnosti ESET objevili 11 zapomenutých UEFI shim zavaděčů, které byly podepsány společností Microsoft, a které umožňují útočníkům obejít ochranu UEFI Secure Boot na většině zařízení. Microsoft je zneplatnil (přidal jejich hash do databáze dbx) v rámci aktualizace Patch Tuesday dne 9. června 2026. Uživatelé Linuxu mohou databází aktualizovat pomocí LVFS. Ověřit zneplatnění zavaděčů lze pomocí skriptu uefi-dbx-audit. Jedná se o CVE-2026-8863 a CVE-2026-10797.
pico-usb-wifi je open source firmware pro Raspberry Pi Pico W, který jej promění v USB Wi-Fi adaptér. Po připojení k počítači se objeví jako zařízení USB CDC-NCM.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom včera informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.
… více »Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Jak tak koukám, tak S-ATA 3 nic, USB 3 nic, EFI nic. :-/ Toto bych dneska o nové desky docela vyžadoval, protože nový počítač by měl vydržet alespoň 5 let.
Mám neodbytný pocit, že se dneska pro běžné spotřebitele vyrábí samé šmejdy a člověk, který chce něco rozumného, tak nemá šanci, i když by si byl ochoten připlatit. A neplatí to zdaleka jen pro oblast IT. :-C
USB 3.0 by se určitě hodilo.
EFI, to je proti BIOSU něco jako z bláta do hovna.
Jenom byl deficit konektivity mezi NB a SB díky použití předchozí generace PCIe poloviční. V tom případě se u Intelu vlastně nic nezhoršílo, ono to bylo blbě už před tím
DDR3 8.5GB/sROFL no, tolik má propustnost L1 cache mýho procesoru :-/
.
Btw nejlepší by bylo, kdyby integrovali PCIe řadič přímo do CPU
.
Btw nejlepší by bylo, kdyby integrovali PCIe řadič přímo do CPUVždyť tam je (viz obrázek). 16 PCIe linek. Problém je, že většina desek má těch 16 linek z CPU zapojených na první 16× slot pro grafickou kartu. A všechna ostatní zařízení pak musí jít přes relativně pomalé DMI. Když pak do toho 16× PCIe nejde dát nic než grafika, je to k vzteku. Ale třeba ten níže odkazovaný Tyan S5502 to má vyřešené lépe - viz http://www.tyan.com/datasheets/d_S5502.pdf
.
To pak teda nechápu na co tam ten čipset kromě načtení BIOSu vůbec je :-/. Jinak ta grafika je jen obchodní omezení ne? Čistě teoreticky by měly existovat nějaký rozbočovače x16 na multi x1 třeba.
Moje řešení by bylo zapojit čipset na ty x16 linky a v něm ty linky různě rozvíst (pro x16 grafiku a x1 obyčejné zařízení). Částečně jako na tý Tyan desce.Intel takový čipset pro LGA1156 pokud vím nevyrábí, a tady může být důvod právě obchodní, tj. tlak na koupi řešení s LGA1366 nebo nejvyšší Xeon řadou. LGA1156 je od začátku přezentováno jako low end. Takže zbývá řešení s tím PCIe switchem, které je k vidění např. v tom odkazovaném datasheetu, nebo u některých desktop desek v podobě čipu nForce 200, který je zas zaměřen čistě na SLI. U desktop desek 999 lidí z 1000 prostě do toho PCIe x16 slotu dá grafiku, nebo má 2 grafiky v SLI, takže se výrobci logicky zaměřují na maximální funkčnost pro tuhle aplikaci. Poptávka po jiném řešení je, a odpovědí na ni jsou např. desky Tyan nebo Supermicro nebo vlastní řešení v serverech HP/IBM/...
Intel IMHO ani u těch obyčejných CPU nijak využití PCIe linek neomezuje jen na konkrétní typ zařízení. Problémy dělají výrobci desek. Maximálně omezení ze strany Intelu spočívá v tom, že jde těch 16 linek rozdělit jen na 8+8, a u lepších CPU (Xeon) třeba i 4+4+4+4.To by mě pak zajímalo, co se stane, když použiju x1 grafiku v tom PCIe od CPU.
Ohledně toho "ladění" podpory PCIe zařízení vycházím z toho, že samotná podpora SLI na některých deskách je problematická, nestabilní, a řeší ji třeba upgrade BIOSu. Pak BIOS musí umět najít grafický adaptér, aby mohl zobrazit POST a klasickou VGA konzoli. Takže BIOS musí umět pracovat s konfigurací PCIe linek. U desktop desek je pravděpodobně jednodušší a méně práce, když se ten PCIe slot omezí jen na grafický adaptér.To je podle mě minimální problém, co když si dám grafiku do nějakýho x1 portu... To, že BIOS musí umět nastavovat hw, to je jasný, ale to může driver taky. Akorát tam je problém, když není datasheet, ale takovou desku bych si stejně nekoupil
.
Intel takový čipset pro LGA1156 pokud vím nevyrábí, a tady může být důvod právě obchodní, tj. tlak na koupi řešení s LGA1366 nebo nejvyšší Xeon řadou. LGA1156 je od začátku přezentováno jako low end. Takže zbývá řešení s tím PCIe switchem, které je k vidění např. v tom odkazovaném datasheetu, nebo u některých desktop desek v podobě čipu nForce 200, který je zas zaměřen čistě na SLI. U desktop desek 999 lidí z 1000 prostě do toho PCIe x16 slotu dá grafiku, nebo má 2 grafiky v SLI, takže se výrobci logicky zaměřují na maximální funkčnost pro tuhle aplikaci.Uf, no ještěže můj další komp bude asi už ARM (už zbejvá tak poslední mooreova iterace
).
To by mě pak zajímalo, co se stane, když použiju x1 grafiku v tom PCIe od CPU.IMHO to půjde, ale ten slot bude mít pořád přiřazeno 16 (nebo 8) linek, a využije se jen 1. Ať se kdyžtak vyjádří někdo povolanější, ale podle mě sdružování PCIe linek neřídí operační systém, ale děje se to primárně na úrovni BIOSu. Do "širšího" slotu jde klidně dát zařízení, co využije jen některé linky, ale ty nevyužité prostě zůstanou ležet ladem, pokud tam není nějaký čip, který umí měnit jejich rozložení.
To je podle mě minimální problém, co když si dám grafiku do nějakýho x1 portu... To, že BIOS musí umět nastavovat hw, to je jasný, ale to může driver taky. Akorát tam je problém, když není datasheet, ale takovou desku bych si stejně nekoupilV čem je problém: 1) Že jsou u PCIe linek na CPU (možná umělá/ochodní) omezení na jejich rozdělení, takže nejde třeba z CPU vyvést 16 PCIe x1 slotů. 2) Že ty linky jsou buď fyzicky napevno rozdělené mezi sloty, nebo tam musí být nějaký "přepínač", což zvyšuje cenu a náklady na vývoj a testování. Většina desktop desek najde uplatnění s x16 grafikou, proto na nich je u x16 slotu přiřazen plný počet linek, což je nejjednodušší řešení. Zároveň se v Intelu moudře rozhodli, že LGA1156 bude mít na CPU 16 linek.
+ DMI.
3) Nakolik do konfigurace mohou ovladače zasahovat za běhu, resp. jak se s tím případně vyrovnají ta zařízení. Třeba když už se nabootuje z nějakého RAID řadiče, aby mu OS měnil počet PCIe linek.
Uf, no ještěže můj další komp bude asi už ARM (už zbejvá tak poslední mooreova iteraceUvidíme, nakolik bude mít ARM rozumný výkon a jestli se objeví použitelné platformy za konkurence schopnou cenu a co mezi tím spáchá Intel a AMD. Většímu rozšíření, zlevnění, a vývoji k vyššímu výkonu u ARMu prostě brání i386 nekompatibilita. Jestli někomu připadá, že zde udělali soudruzi z NDR fatální chybu a vytvořili bottleneck jako prase, tak podle mě to udělali naschvál)
. Aby si ten, komu to nestačí, koupil Core i7 do LGA1366, případně nějaký Xeon s více QPI rozhraními a serverovým chipsetem.
ale podle mě sdružování PCIe linek neřídí operační systém, ale děje se to primárně na úrovni BIOSu.Primárně jo, ale určitě by to šlo i zachodu. Docela by mě zajímalo, jak to řeší LinuxBIOS. Podle mě se ale ty linky chovaj jako autonomní PCI + update pro PCIe. A pokud se korektně odpojí, tak by to imho mělo jít.
Uvidíme, nakolik bude mít ARM rozumný výkon a jestli se objeví použitelné platformy za konkurence schopnou cenu a co mezi tím spáchá Intel a AMD. Většímu rozšíření, zlevnění, a vývoji k vyššímu výkonu u ARMu prostě brání i386 nekompatibilita.Takovej BeagleBoard je chuťovka, procesor skoro až do 1GHz, DSP procesor pro akcelerované video a celé se to dá napájet z USB
.
DSP procesor pro akcelerované videoTen DSP není pro akceleraci videa (ale asi se k tomu účelu primárně používá), ale je to normální klasický procesor (či spíše speciální) na kterém dovede běžet vše co se pro něj přeloží. TI k němu nabízí svůj kompilátor.
tak se na moc věcí použít nedáZas tak moc o tom toho nevím (v podstatě jen ty informace co jsou dostupné na Wikipedii), ale AFAIK jde o klasický procesor Harvardské architektury se specializovanými matematickými jednotkami. Má to sice vlastní BIOS (stažitelný zde), ale jinak jde o mírně modifikované SMP se sdílenou pamětí.
Tuším, že na nějakým fóru/webu byl nápad ho nechat překládat x86 kód na ARM.Já zas četl o nápadu na tom rozběhat Flash, ale to se mi hnusí víc než ten x86 kód. Bohužel těžko říct jak je na tom s efektivností oproti procesoru, Na měření odběru se teprve chystám
.
. Mít desku za 3 tisíce, tak na zbytek už nemám ;P.
V blogu výše odkazovaný ASUS WS v ceně pod 2500,- obsahuje podporu IOMMU (Vt-d), SR-IOV i podporu pro standardní PCIe karty. Nebude tedy pravdou, že kvalitní deska musí být drahá. Stačí když výrobce splní co slíbí, a nebo veřejně deklaruje, že jeho produkt některé klíčové vlastnosti neimplementuje, místo aby se schovával za domněnku, že uživatel to snad ani nebude potřebovat.
podporu pro standardní PCIe kartyA za to ruci kdo? Pokud se problem potencialne vyskytuje i na serverovych deskach Asus, nechce se mi verit, ze tady bude vse v poradku.
Tento fakt ovšem hovoří proti argumentům pana Kubečka, protože pravě takové informace jako odkazujete jsou většinou ty nejrelevantnější - bohužel. Sám mám za sebou komunikaci s výrobcem základní desky, který mi tvrdil, že v PCIe 16x podporuje jakoukoli PCIe kartu, ale deska s řadičem nebo síťovkou vůbec nenajela.
Tiskni
Sdílej: