3.9.2010 19:05
| hardware
| Anketa
| Přečteno: 2133×
| Komentářů: 49, poslední 5. 9. 2010
| Hodnocení: 88 % (8 hlasů)
Po delší době teoretizování jsem se rozhodl pro srovnání prozkoumat reálnou nabídku v obchodech. Hranici 6000,- jsem si zvolil subjektivně, jako měřítko smysluplnosti investice. Hardware zastarává velmi rychle, a vzhledem k tomu, že lze v posledních letech koupit dobrou základní desku i procesor za cenu okolo 2-3 tisíc, zdá se mi tato pomyslná hranice smysluplná. Vyšší vynaložené prostředky již dle mého názoru nepřinesou ekvivalentní nárůst funkcionality a naopak ušetřené peníze lze dříve investovat do dalšího upgrade, který současnou nabídku bezpochyby překoná.
2.9.2010 20:07
| hardware
| Anketa
| Přečteno: 1252×
| Komentářů: 53, poslední 5. 9. 2010
| Hodnocení: 60 % (5 hlasů)
Jedním z důležitých aspektů platformy, které je třeba vzít do úvahy, je integrované grafické jádro a jeho schopnosti. Za klíčovou otázku lze považovat to, zda uvažujeme o IGP jako hlavním GPU či zda je potenciálně přítomné grafické jádro spíše jen bonusem pro případ selhání grafické karty a překlenutí doby do její výměny. Ve druhém případě si troufám tvrdit, že jsou vlastnosti IGP celkem bezpředmětné. Pokud ale člověk chce IGP používat, je třeba důkladně uvážit, co od tohoto GPU očekávat.
30.8.2010 19:29
| hardware
| Přečteno: 2284×
| Komentářů: 14, poslední 31. 8. 2010
| Hodnocení: 100 % (9 hlasů)
V původní koncepci x86 počítačů plnil chipset funkci propojení procesoru se zbytkem počítače. S postupující integrací a trendem směřujícím někam k
SoC dochází k integraci některých funkcionalit do chipsetu nebo CPU. Tento integrační přístup snižuje spotřebu, zlevňuje výrobu a v neposlední řadě snižuje komunikační latence. V současné době je na trhu hned několik koncepcí zapojení procesoru, chipsetu a I/O zařízení, které významně ovlivňují jednotlivé hardwarové platformy Intelu a AMD. Za účelem jejich porovnání jsem si vypůjčil obrázky z manuálů k základním deskám Gigabyte, neboť tento výrobce jako jeden z mála informuje zákazníka o konkrétním zapojení základní desky.
28.8.2010 12:13
| hardware
| Přečteno: 1840×
| Komentářů: 51, poslední 31. 8. 2010
| Hodnocení: 56 % (9 hlasů)
Kdysi jsem se zařekl, že nebudu provozovat 100W topinkovače v procesorovém socketu.
Pohledem do historie člověk zjistí, že původní TDP procesorů architektury x86 se dlouho pohybovalo v řádech okolo 30-50W, až v době příchodu Pentia 4 a Athlonů 64 posunuli výrobci svoji normu až ke 100W. V dobách Pentia 4 a Athlonů64 rozhodně platilo, že údaj uváděný jako TDP byl oběma výrobci interpretován jinak. Intel poněkud křivácky uváděl běžnou hodnotu, AMD pak hodnotu maximální. I když tento stereotyp přežívá v myslích mnohých uživatel dodnes, situace se od té doby dokonce minimálně jednou otočila.
21.8.2010 22:14
| hardware
| Přečteno: 1485×
| Komentářů: 10, poslední 22. 8. 2010
| Hodnocení: 80 % (5 hlasů)
V poslední době často skloňovanou technologií je Intel Turbo boost. Její význam je poměrně často poněkud přeceňován, neboť se prakticky jedná o x-tou variaci na EIST, Cool'n'Quiet a kdo ví čeho všeho před tím. Současná implementace je zajímavá tím, že člověk na první pohled vlastně ani neví, jakou frekvenci jeho procesor bude mít (pravda, přečte si to v manuálu Intelu). CPU s touto techologií totiž mění frekvenci jader v závislosti na tom, kolik je jich aktivních. Intel do procesoru implementoval nějakou logiku, která se o toto řízení výkonu stará. Je poměrně známé, že rozdílnou frekvenci jader umožňovaly procesory AMD již od architektury K10, a podle diskuzí na internetu to údajně pod Linuxem zvládají i procesory Intel Core2.
15.8.2010 15:42
| Přečteno: 9023×
| Komentářů: 47, poslední 17. 8. 2010
| Hodnocení: 78 % (9 hlasů)
Jak jsem napsal minule, výrobci základních desek dokáží dodávat na trh neuvěřitlné zmetky a ještě se přitom tvářit, jak super je to produkt, za hlasitého potlesku impoteních IT recenzentů. Obyčejný čtenář pak nabývá dojmu, že nejkvalitnější deska se pozná podle toho, o kolik lze přetaktovat a už vůbec nikomu nevadí, že nedodržuje ani základní standardy typu PCI Express či nepodporuje klíčové funkce nabízené čipsetem. Dalším z nešťastných trendů dnešní kolotočářské produkce konzumní elektroniky je chlazení. Chladiče nejroztodivnějších tvarů a barev jsou designovány pro co nejhezčí vzhled, navrchu jsou žebra pro jistotu zakryty napevno přimontovaným reklamním plechem, aby se unikající teplo pokud možno drželo uvnitř chladiče co nejdéle a co nejpomaleji odcházelo. Zcela běžné jsou případy, kdy po odstranění reklamního plechu z vrchu chladiče klesla teplota chipsetu o 10-20 C.
7.8.2010 10:53
| Přečteno: 1346×
| Komentářů: 19, poslední 9. 8. 2010
| Hodnocení: 83 % (6 hlasů)
Po minulém zápisku jsem se ponořil do recenzí a ceníků, snažíce se nakombinovat ideální sestavu s poměrem cena/užitná hodnota. Tentokrát jsem se rozhlížel na platformě AMD, která nabízí více funkcí za méně peněz, navíc díky Hypertransportu netrpí úzkým hrdlem pro PCIe periferie jako Intel s DMI sběrnicí (aka PCIe 1.0 4x). Začal jsem u high-endu v podobě AMD 890FX a postupoval s ohledem na cenu postupně dolů. Dospěl jsem ke zjištění, že si z nás musí výrobci základních desek nutně dělat prdel. O největší perly se s vámi podělím.
28.7.2010 18:54
| Přečteno: 2535×
| Komentářů: 54, poslední 31. 7. 2010
| Hodnocení: 100 % (5 hlasů)
Když jsem naposled kupoval hardware, hleděl jsem na slušný výkon za dobrou cenu a pořídil jsem Intel Pentium D-C. Tak nějak jsem nepočítal s tím, že budu mít bližší zájem o virtualizaci. Jak už to ale s Intelem bývá, produkty se liší nejen výkonem, ale i zapnutými/vypnutými funkcemi. Před nějakou dobou jsem přišel na chuť Virtualboxu, ale už při pokusu instalovat 64bit guesta jsem narazil. Potřebuji totiž HW podporu v procesoru a E5200 instrukcemi VT-x neoplývá. Rozhodl jsem se, že můj příští hardware bude co nejvíce vhodný k virtualizaci. Napsal jsem sice dotaz do poradny, ale tam je nějak mrtvo. Zkouším tedy blog. Víc hlav přece jen víc ví.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz