V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
MMX, SSE, SSE2, SSE3, SSSE3, SSE4.1, SSE4.2, Enhanced Intel SpeedStep Technology (EIST), Intel 64, XD bit (an NX bit implementation), Intel VT-x, Hyper-Threading, Smart Cache
Oproti řadám Core i5 6xx a Core i7 8xx postrádá pouze Turbo-boost a VT-d(IOMMU). Zajímavá je podpora Hyperthreadingu, který z jádra dokáže vymačkat něco navíc. Nebyl by to ovšem Intel, aby tuto funkci v příštích generaci Sandy Bridge opět neořezal pouze na nejdražší modely Core i7.
Jak si nejlevněší Core i3 530 vede proti konkurenci ukazují následující grafy:
(zdroj)
Míru vlivu Hyperthreadingu na výkon ve vícevláknových aplikacích lze poznat hlavně při porovnání s prakticky identickým G6950 v následujících grafech:
(zdroj)
Čtyřjádrový procesor Intel je pro mne v této cenové relaci zcela nedostupný, výrazně dražší Core i5 6xx lze pořídit od 4000,- nahoru. Model Core i5 650 stojí okolo 4000,-, takže s deskou za 2000,- se do stejné cenové kategorie ještě vejde. Dvoujádrové Core i5 jsou rovněž vyráběny 32nm procesem a oproti core i32 podporují VT-d (IOMMU), Turbo-boost a podporu AES šifrování:
MMX, SSE, SSE2, SSE3, SSSE3, SSE4.1, SSE4.2, Enhanced Intel SpeedStep Technology (EIST), Intel 64, XD bit (an NX bit implementation), TXT, Intel VT-x, Intel VT-d, Hyper-Threading, Turbo Boost, Smart Cache and AES-NI
Zda se tento příplatek vyplatí je na uvážení, VT-d je zajímavá technologie ale vliv AES-NI se mi zatím zdá spíše více teoretický než praktický:
(zdroj)
Spotřeba prakticky všech procesorů do LGA1156 je příkladná:
(zdroj)
Volba základní desky pro dvoujádra Core i3 a Core i5 se omezuje na chipsety Intel H55 a H57. Procesory by fungovaly i na deskách s P55, ale zde by nemohly využít integrovanou grafiku. V dané cenové relaci je výběr poměrně omezený. Prakticky všechny desky jsou vybaveny PCIe 16x slotem a PCIe 4x slotem, a několika PCI. Desky fullATX formátu mají ještě jeden PCIe 1x slot (verze 1.0), evetuelně další PCIe 1x sloty, které už vzhledem k vlasnotem chipsetu bývají sdílené s PCIe 4x slotem. Viz Gigabyte GA-H55-UD3H, Gigabyte GA-H55M-USB3 a Gigabyte GA-H57M-USB3. Poslední dvě zmiňované jsou formátu mATX a jsou vybaveny také USB 3.0 řadičem. Zcela jim chybí PCIe 1x sloty. Vyjímku tvoří MSI H55-GD65, která má dva sloty PCIe 8x, dva sloty PCIe 1x (ver 1.0) a dva PCI. Nemá ovšem USB 3.0 řadič.
....
Platforma AMD:
Na platformě AMD se v cenové relaci do 3000,- dá koupit ledasco. Dvoujádra jsou skutečně levná a lze je pořídit už od 1 do 2 tisíc. Pohledem do grafu ovšem člověk zjistí, že tuto cenu zaplatil před dvěma lety za Core2 procesor (model E5x00) a koupí dvoujádra AMD by si výkonostně příliš nepomohl. Dle mého názoru je tedy koupě dvoujádra AMD spíše nesmyslem než rozumnou investicí. Mezi 4 jádry AMD lze pořídit levnější Athlony X4 6xx a dražší Phenomy X4 9xx. Tyto procesory se prakticky liší jen přítomností L3 cache, funkčně jsou totožné:
MMX, SSE, SSE2, SSE3, SSE4a, Enhanced 3DNow!, NX bit, AMD64, Cool'n'Quiet, AMD-V
Na AMD je sympatický fakt, že své produkty nestupňuje zapínáním a vypínáním funkcí, ale pouze výkonem. člověku se tak nestane, že za půl roku zjistí, že jeho procesor nepodporuje funkci, kterou by s vedlejším modelem mohl normálně využít. Za cenu shodnou s Core i3 nabízí AMD místo Hyperthreadingu skutečná plnohodnotná 4 jádra, nutno poznamenat, že jejich výkon je v porovnání s jádrem Core i3 nižší. Pro porovnání obou řešení přidávám pro změnu jiný typ testů z jiného portálu:
V kompresi opensource nástrojem 7zip se projevuje přítomnost 4 jader skutečně významně. Za povšimnutí stojí i fakt, že levný Athlon X4 635 je v dekompresi dokonce lepší než dvojnásobně drahý i5 750.
V šifrování jsou Athlony X4 i Phenomy X4 poměrně silné.
Protože práci s videem již demonsrovaly grafy na začátku blogpostu nezbývá než přidat poměr cena/výkon:
a poměr cena/spotřeba:
(zdroj)
Na platformě AMD lze v této cenové relaci vybírat z chipsetů AMD870, AMD880G a AMD890GX. Desky s chipsety 870/880G se prakticky liší jen přítomností IGP a jsou vybaveny PCIe 16x a PCIe 4x slotem, dvěma až třemi PCI sloty a jedním nebo dvěma PCIe 1x sloty, které mohou být u některých modelů sdílené s PCIe 4x slotem. Výhodou oproti Intel H55/H57 je vyšší propustnost PCIe, které je ve verzi 2.0, navíc připojené na northbridge. Prakticky všechny varianty jdou bez problémů koupit s USB 3.0 a SATA 6 porty. AMD tedy nabízí za danou ceny nepoměrně více.
V této cenové relaci se s AMD 870 nabízí zejména ASUS M4A87TD/USB3, MSI 870A-G54, Gigabyte GA-870A-UD3. Přístup k návrhu desky od ASUSu a MSI se od Gigabytu podstatně liší a myslím, že toto je klasický případ toho, kdy méně znamená více. Problém je dobře vidět naschématu základní desky Gigabyte GA-870A-UD3:
Chipset 870 stejně jako 880G je vybaven 22 PCIe linkami z northbridge a 2 PCIe linkami ze southbridge (pokud je osazen SB8x0), z nichž 16 obsadí slot pro grafiku, 4 pak PCIe 4x slot, který se rozhodli osadit všichni tři výrobci. Zbývají tedy 4 PCIe linky pro přídavné chipy a PCIe 1x sloty. 1 linku spotřebuje ATA/SATA řadič, 1 linku LAN chip, 1 linku USB 3.0. Zbývá tedy 1 linka. Zatím co ASUS a MSI tedy tuto linku vyvedli ve formě PCIe 1x slotu, Gigabyte na ni narval další, troufám si říct zbytečný SATA řadič, takže deska má sice 2 PCIe 1x sloty, jsou ale sdílené s PCIe 4x slotem, a místo toho nabízí zbytečných 10 SATA portů . Naštěstí u modelu GA-880GA-UD3H videovýstupy znemožnily šíleným vývojářům Gigabyte osadit 2x e-Sata, zmizel jeden řadič a jeden ze dvou PCIe 1x portů tak přestal být pravděpodobně sdílený (vzhledem k chybě a drobnému rozporu v manuálu desky se mi to nepodařilo ověřit) a deska má návrh podobný jako konkurenční ASUS M4A88TD-V EVO/USB3. Ten je o několik stokorun dražší, má konfiguraci PCIe 16x, PCIe 4x, PCIe1x, a tři PCI za vyšší cenu nabízí jen side-port memory pro integrovanou grafiku. Do 3 tisíc se vejde ještě poněkud vybavenější GA-890GPA-UD3H, která díky rozdělení 16 linek pro grafiku nabízí variabinější konektivitu dvou PCIe 8x, tří PCIe 1x a dvou PCI slotů. USB 3.0 a SATA 6 jsou samozřejmostí.
....
Závěr:
Při tomto srovnání jsem byl poněkud mile překvapen přidanou hodnotou, kterou AMD oproti Intelu nabízí. Levné 4 jádrové proceory AMD se dokáží v mnohých úlohách prosadit nejen proti stejně drahým dvou jádrům, někdy i 2x dražším 4 jádrům Intel. Porovnání samozřejmě závisí na typu testu, v některých 4 jádra AMD za dvoujádry Intel zaostávají. V čem jsou procesory Intel jednoznačně lepší jsou provozní vlastnosti, vykoupeny jsou však vyšší cenou a horší nabízenou funkcionalitou sestavy.
Tiskni Sdílej:
Stejně tak se dá koupit AM2+ deska a narvat do ní šestijádro...
Při tomto srovnání jsem byl poněkud mile překvapen přidanou hodnotou, kterou AMD oproti Intelu nabízí. Levné 4 jádrové proceory AMD se dokáží v mnohých úlohách prosadit nejen proti stejně drahým dvou jádrům, někdy i 2x dražším 4 jádrům Intel.To je překvapení, co? Akorát něco podobného jsme ti říkali už někde pod prvním dílem téhle série
V tomhle jakýmsi grafu ale opět chybí šestijádra...
To by mě teda zajímalo, kdy se to otočí...
A to se nebavíme o Xeonech, které do LGA1156 seženeš od 5000,-, na Opteron můžeš zapomenout.Už jsem to tu zmiňoval, ale six-core Xeon je za 19 tisíc, six-core Opteron za 5-6 tisíc. Nebudu se dohadovat o tom, že ten Xeon bude výkonnější než ten Opteron, ale nikdo mě nepřesvědčí o tom, že bude třikrát výkonnější.
Aha, takže tobě došly argumenty a tak začals argumentovat Xeonama. Ach jo...
A co bys za těch 8k (MB+CPU) u Intelu teda pořídil?
Aha. Já bych koupil radši Phenom II X6 1055T (nebo rovnou 1075T), měl bych větší výkon a VT-d stejně nevyužiju.
Neexistuji i 45W phenomy? Koukal jsem na ne v czechcomputeru, a X3 45W stoji asi tolik co X4 130W pri stejnym taktu. Ale nevim jestli nejsou nekde jinde osizeny, a jestli to nahodou neni v idle.
To souvisi i s tou cenovou hranici, protoze pro dost lidi znamena 125W procesor koupit novej zdroj, takze je realne o nejaky dva tisice drazsi nez procesor co moc nezere.
The "E" processors total power consumption during our timed benchmarks was only 10% better than the faster 95W and 125W AMD quad cores, and still a ways off from Intel's Core i5s.silentpcreview.com
Jo a Intel Desktop Boardy Xeony nepodporují...
Hmm, to je zajímavý, nedávno jsem tohle hledal a ta podpora tam psaná určitě nebyla.
Intel® Core™ i3 Processor I3-550 3.20 GHz Yes 4 MB N/A 0293 All I3-540 3.06 GHz Yes 4 MB N/A 0165 All I3-530 2.93 GHz Yes 4 MB N/A 0165 All Intel® Core™ i5 Desktop Processor I5-760 2.80 GHz No 8 MB N/A 0122 All Intel® Core™ i5 Processor I5-750S 2.40 GHz No 8 MB N/A 0122 All I5-750 2.66 GHz No 8 MB N/A 0122 All I5-680 3.60 GHz Yes 4 MB N/A 0293 All I5-670 3.46 GHz Yes 4 MB N/A 0165 All I5-661 3.33 GHz Yes 4 MB N/A 0165 All I5-660 3.33 GHz Yes 4 MB N/A 0165 All I5-655K 3.20 GHz Yes 4 MB N/A 0293 All I5-650 3.20 GHz Yes 4 MB N/A 0165 All Intel® Core™ i7 processor I7-875K 2.93 GHz No 8 MB N/A 0293 All I7-870 2.93 GHz No 8 MB N/A 0122 All I7-860S 2.53 GHz No 8 MB N/A 0122 All I7-860 2.80 GHz No 8 MB N/A 0122 All Intel® Pentium® Desktop Processor G6950 2.80 GHz Yes 3 MB N/A 0165 All Intel® Xeon® Processor X3480 3.07 GHz No 8 MB N/A 0165 All X3470 2.93 GHz No 8 MB N/A 0165 All X3460 2.80 GHz No 8 MB N/A 0165 All X3440 2.53 GHz No 8 MB N/A 0165 All X3430 2.40 GHz No 8 MB N/A 0165 All
To taky souvisi s tim, ze pokud chce clovek pocitacove hry (tedy zajima ho vic vykon ve hrach nez par sekund rozdilu pri kompresi souboru), je procesor za 2k a graficka karta za 4k o dost lepsi volba nez procesor za 4k a graficka karta za 2k. A u intelu se procesory za 2k tezko porizuji.
rozdil mezi realnym pouzitim a syntetickymi testy
Znovu a znovu: výraz syntetický ve slovním spojení syntetický benchmark neznamená "umělý". Naopak, dobře navržený syntetický benchmark by měl mít k realitě výrazně blíže než analytický.
Ten inteli C prekladac produkujici kod ktery kontroluje jestli nahodou nebezi na AMD a pokud ano, tak schvalne brzdi? Za to by taky zaslouzili nakopat.
Jak znam intel a jejich politiku, tak je o nejspis omylem