Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Tiskni
Sdílej:
Jestli budu potřebovat binární blob pro plnou funkcionalitu CPU, to tedy nebude nic pozitivního (viz UVD). Já zatím spíše doufal, že trend bude opačný...
Me to prijde jako naopak velmi smysluplny krok. V dobe, kdy 'graficky akcelerator' je v podstate univerzalni SIMD vypocetni jednotka, je vcelku prirozene, aby ta SIMD jednotka byla prirozene sdilena pro ruzne mozne aplikace (nekdo ji pouzije na grafiku, jiny treba na DSP) a koncepcne ji mit zcela oddelenou od zbytku 'grafiky' (framebuffer a graficke vystupy).Přesně. Bohužel x86 je konzumní sračka největší a dost je to cítit. Např. k dokonalosti to dotáhli u jiných architektur (OMAP třeba). Tam už nic jako procesor není, ale má to v rámci SoC svoji GPP side (nějaké ARM jádro třeba) a DSP side (třeba hodně populární jsou ty od TI). Jsou to v podstatě dvě nezávislé jednotky (i o nezávislých taktech) se sdílenou pamětí kde jedna z nich je obecná (alias procesor na kterém třeba běžné jádro) a druhá je i když specializovaná, tak hodně modulární a umožňuje spouštět různé aplikace (dekódování perceptuálích formátů &helllip; ale samozřejmě není omezená jen na to – už jsem viděl návrhy kde by se pomocí toho dal spouštět třeba Adobe Flash), které potřebují nějaké speciální funkce a tím jim dovolí zpracování dat větší rychlostí (klidně by to zvládlo i nějaké jaderné moduly, kdyby je někdo zkompiloval a mělo to nějaký význam). A právě DSP strana je docela unikátní a něco co naprosto na x86 arch. schází. A to z toho důvodu, že skrze sdílenou paměť a její vlastní BIOS dovoluje načítat libovolné aplikace (mají většinou zkratku .dll64P a snad se dají pomocí kompilátoru od TI i kompilovat). Tohle než se na zcea konzumní x86 architekturu dostane…no to se tam snad ani nikdy IMHO nedostane.
OMAP ruluje.
A udajne jsou na dobre ceste umet do toho cipu nacpat i RAMku. Sice malou (do giga), ale rychlou jak cache u i386. No rychlou jako pomaly cahce u i386, ale rozumis mi.
Co se tyka DSP, tak tam uplne nesouhlasim. Ty DSP moduly se na ARMy davaji proto, ze ty procesory nemaji dost hrubeho vykonu aby necco takoveho delaly natvrdo pomoci FP (nebo nedejboze integer pipeline). A mam podezreni, ze SSE i nejaky multiply-acumulate (coz je nejcastejsi instrukce pro rychle furierovy transformace, a tedy pro DSP) ma. A i to blby MMX (ktery sdili registry s FPU, ale rika jim jinak, typicky i386 design
) je rychlejsi.
Ale jsem zvedavej na novy ARMy, hm.
OMAP ruluje.Jednoznačně.
A udajne jsou na dobre ceste umet do toho cipu nacpat i RAMku.Vrchol blaha. One chip to rule 'Em all.
Co se tyka DSP, tak tam uplne nesouhlasimTeď nechápu s čím, když:
Ty DSP moduly se na ARMy davaji proto, ze ty procesory nemaji dost hrubeho vykonu aby necco takoveho delaly natvrdo pomoci FP (nebo nedejboze integer pipeline). A mam podezreni, ze SSE i nejaky multiply-acumulate (coz je nejcastejsi instrukce pro rychle furierovy transformace, a tedy pro DSP) ma.
Ale jsem zvedavej na novy ARMy, hm.OMAP4?
One chip to rule 'Em all.
Jo!
Teď nechápu s čím, když:
Mel jsem pocit, ze tvrdis ze DSP z ARMu je silnejsi nez ty veci co se daji najit v i386. Ale asi ne 
OMAP4?
No, OMAP je jedna z implementaci, zejo. V zasade na cokoli v cem bude cortex a9 -- dvoujadrovej out-of-order 1ghz procesor zerouci v provozu dva watty -- chci! 
Ona ta architektura obsahuje i par hezkych triku, takze ji jako designer mikroprocesoru-teoretik preju stastnou budoucnost.
Mel jsem pocit, ze tvrdis ze DSP z ARMu je silnejsi nez ty veci co se daji najit v i386.O 430Mhz? To bych po něm nechtěl ani já.
No, OMAP je jedna z implementaci, zejo. V zasade na cokoli v cem bude cortex a9Tak jasně, ale předpokládám, že s novým OMAPem nepřijde jen nové exekuční jádro, ale i nový PowerVR, nová IVA a nějaká náhrada za C64x+ a celé to bude ještě křupavější a ještě šťavnatější.
dvoujadrovej out-of-order 1ghz procesor zerouci v provozu dva wattyMám pocit, že tu kdysi dávno byly nějaké zprávičky odvolávajíce se na LinuxDevices o 1.2 Ghz ARMech nebo čem od Marvellu (to cpali do PogoPlugů) a též byli nějaké fýmy o tom, že chystají i 2Ghz verzi (v květnu minulého nebo snad předminulého roku). By mě docela zajímalo jak to dopadlo.
Jo, to je ta sama vec co ma byt zakladem OMAP4. Akorat s tim mavali snad pred rokem, a prakticka implementace furt nikde.
Jo, to sice je 1 Ghz, ale je to nejaky "Sheeva single-issue ARM compatible processor", ne Cortex A-9. Bal bych se to kupovat, aby to nebyl podobny rozdil jako 2 Ghz athlon a 2 Ghz atom :)
Ja chci Cotex A9 ksakru.
A jediny co jsem nasel je tohle: http://www.youtube.com/watch?v=W4W6lVQl3QA&feature=player_embedded#!
.
který ovladače vyrábí rovnou jako Opensource, a člověk tak neřeší dilema mezi druhořadým opensource nebo funčně vybavenějším blobem.a) ne k vešekerému HW b) u jejich grafik je to druhořadý opensource s druhořadým HW. Jenom se podívej do diskuzních fór, kolik lidí má problém s tím, že na určité konfiguraci grafika - jádro - ovladač jim prostě nic nefunguje stabilně.
a) Poulsbo není HW od Intelu.Dodávají to jako svojí grafárnu
b) Mě se stačí podívat do diskuzních for, kolik lidí má problémy s ovladači ATI nebo AMD.Což nic nemění na faktu, že grafika od Intelu je druhořadý odvladač + druhořadý hardware.
Což nic nemění na faktu, že grafika od Intelu je druhořadý odvladač + druhořadý hardware.Tím bych si nebyl tak jistý. Svůj účel, zobrazovat pracovní plochu na pracovním počítači, plní dokonale. Rozhodně lépe než AMD/ATI. Že na tom nejde hrát mě vůbec nezajímá.
minimalni , ale ne proto ze by nechteli ale diky ptentum tretich stran .....
cat /var/log/Xorg.0.log | grep "XVideo-MotionCompensation"
vrátí
(II) Loading extension XVideo-MotionCompensation,
takže soudím, že asi akcelerace funguje. Když pustím HD film, zdá se mi, že hraje OK, ale nejsem žádný videofil, abych to mohl říct s jistotou.
mplayer -vo xxmc hlásí
No X-Video MotionCompensation Extension on :0.0.
Akcelerace HD videa v OSS ovladačích není a nebude (dokumentace k UVD nebude uvolněna)Takze jedno ze zadani pro jejich letosni SoC (Gallium H.264 decoding) bylo vypsano jen tak pro srandu?
Akcelerace HD videa? To je zas co?