Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Na druhou stranu jsou procesory AMD o proti Intelu o poznání slabší, a o více žerou.
PR má Intel očividně zvládnuté perfektně, to se musí uznat.
To je ovšem demagogie velmi hrubého zrna. Za prvé se testy, na které odkazujete, netýkají procesorů, o kterých by běžný uživatel uvažoval. Za druhé, co jsem je tak zběžně prošel, tety ukazují jediné: použijete-li procesor v aplikaci, pro kterou nebyl navržen, jeho výhody se neprojeví. Porovnává se šestijádro s dvanáctijádrem a většina testů je navržena tak, aby se pokud možno (ne moc nápadně, ale přesto) omezila výhoda vyššího počtu jader. Měření spotřeby tam pak nevidím vůbec. Ani fakt, že autor testu (stejně jako většina laiků) chybně používá termín "syntetický benchmark", na důvěryhodnosti moc nepřidá.
Pro mne je podstatné, že v kategorii procesorů, které pro mne připadají v úvahu, ve výrazné většině případů za stejnou cenu dostanu vyšší výpočetní výkon u AMD a za stejný výpočetní výkon zaplatím více u AMD.
Xeon 34xx = Core i7 8xx (oba jádro Lynnfield) Xeon 35xx = Core i9 9xx (oba jádro Bloomfield).
Xeon 34xx = Core i7 8xx (oba jádro Lynnfield) Xeon 35xx = Core i7 9xx (oba jádro Bloomfield).A doplňuji:
Xeon 36xx = Core i7 9xx (oba jádro Gulftown)Rozdíl mezi Bloomfieldem a Gulftownem je minimálně ve výrobním procesu. Bloomfield je vyráběn 45nm procesem, Gulftown pak 32nm procesem. Ekvivalentem Xeonu 36xx je například Core i7 980X. (model 975X byl ještě Bloomfield)
Techreport a anandtech ako nedoveryhodne zdroje ?
Rad by som videl ktore su pre vas doveryhodne zdroje/testy.A kde se dá takové desktopové dvanáctijádro za rozumnou cenu pořídit?He, jenom tak orientačně jsem zkusil porovnat ceny šestijádrového procesoru od Intelu vs. šestijádrový procesor od AMD. Nejlevnější Opteron (2.1GHz) cca 5000 s daní, nejlevnější Xeon (2.6GHz) 25000 s daní. Nikdo mě nepřesvědčí o tom, že tady za pětinásobek ceny dostanu pětinásobek výkonu. Tipuju, že ten Xeon jestli bude mít o 50% víc, tak je to moc. Bez ohledu na to, co na tom poběží (když to teda nebude přeložené překladačem od Intelu)
neboť výkon jednoho jádra bývá u různých modelů různýTo uznávám. Ale rozhodně nebude o tolik větší, aby to ospravedlnilo o tolik (tolikrát) vyšší cenu.
Intel dík HyperThreadingu využívá procesorového jádra efektivněji než AMDTo jednak závisí na zátěži a druhak to "efektivněji" furt nemá takový vliv, aby to ospravedlnilo o tolik vyšší cenu
je docela reálné, že by si daným Opteronem s přehledem poradil Core i7 860 v obdobné cenové relaci.Tak to určitě. Všiml sis, že ten i7 má jenom čtyři jádra? Tzn. když na tom budeš provozovat virtuální stroje (tj. několikrát stejný druh zátěže), tak ten HT podvod sotva vydá za jádro navíc, rozhodně ne za dvě. Ale jak tu padlo jinde: vyhoď si peníze z okna dle libosti.
To jednak závisí na zátěži a druhak to "efektivněji" furt nemá takový vliv, aby to ospravedlnilo o tolik vyšší cenuTo
efektivnějšínemá takový vliv aby to ospravedlnilo cenu o jednu korunu větší. Procesor je jeden, exekuční jádro je furt jedno, ALU je stejný počet stejně jako vnitřních procesorových sběrnic. Jen je jednou tolik stavových registrů (věřím, že na prstech obou rukou bych je spočítal – Intel se pyšní, že to zabere jen o 5% víc místa z celkového množství tranzistorů procesoru). Ale jinak jádro běží stále stejnou rychlostí jako když je HyperThreading nepoužitý. Není v žádném případě možné aby jádro při použití HT zpracovalo o x% více instrukcí (nepočítám-li, že může druhé vlákno zpracovávat instrukce, když první vlákno na něco čeká). Max. nárust rychlosti zpracovávání instrukcí může být zaznamenán tak max. v případě nějaké tupě napsané aplikace, která neustále ukládá registry do stacku a pak je z něj zas obnovuje, protože pouze toho je tam víc. Jinak ale procesor nebude rychlejší ať si tam nalepíte nálepek HyperThreading kolik chcete.
Přínos hyperhreadingu je na výkon procesoru je zjevný, což lze mimochodem snadno dokázat a změřit.Pak je ovšem něco špatně, protože se jim podařilo při testech porušit fyzikální zákony a naprosto elementární matematiku.
Tak to určitě. Všiml sis, že ten i7 má jenom čtyři jádra? Tzn. když na tom budeš provozovat virtuální stroje (tj. několikrát stejný druh zátěže), tak ten HT podvod sotva vydá za jádro navíc, rozhodně ne za dvě.Jinak IMHO nevydá snad ani za to jedno (jak by také mohl?). Max. eliminuje trochu té jednovláknové čekací režie a díky zipovému řazení instrukcí možná trošičku zlepší odezvu než-li v případě softwarového plánovače. Otázkou je ovšem zda-li bude toto zrychlení vůbec aby pokrylo režii paralelního zpracování.
Cena v IT nie je linearna s vykonom(uzitkovou hodnotou). Od istej ceny (sweet spot) zacina rast geometricky. Platilo to aj pre amd ked malo technologicky oproti intelu navrch.
if grep vmx /proc/cpuinfo &> /dev/null ; then testuj else echo "Není podpora VT!" fiskript pro VT-d:
instaluj lshw
dostaň_z_lshw_výrobce_a_typ_mb
if [ x$výrobce_a_typ_mb == "x"]; then
instaluj křišťálová_koule
výrobce_a_typ_mb = `křišťálová_koule "jakou mám značku a typ mb?"`
fi
url=najdi_na_google($výrobce_a_typ_mb)
if [ x$url == "x" ]; then
if ! je_instalováno(křišťálová_koule) ; then
instaluj křišťálová_koule
fi
url = `křišťálová_koule "jaká je url informací o $výrobce_a_typ_mb ?"`
fi
wget -o specifikace.html $url
if [ $? != 0 ] ; then
if ! je_instalováno(křišťálová_koule) ; then
instaluj křišťálová_koule
fi
křišťálová_koule -fmt html "jaké jsou specifikace $výrobce_a_typ_mb ?" > specifikace.html
fi
# FIXME - obchodní název není jen VT-d, je třeba grepnout jiné ýrazy
# FIXME - co když se "VT-d" na dané stránce vyskytuje v irelevantních souvislostech, třeba v adwords?
if grep "VT-d" specifikace.html &> /dev/null ; then
testuj
else
echo "Není podpora VT-d!"
fi
dmesg | grep -e DMAR -e IOMMUOdpověď:
... DMAR:DRHD base: 0x000000feb03000 flags: 0x0 IOMMU feb03000: ver 1:0 cap c9008020e30260 ecap 1000 ...How to assign devices with VT-d in KVM
[ 0.000000] ACPI: DMAR 00000000c77820f0 00090 (v01 AMI OEMDMAR 00000001 MSFT 00000097) [ 0.000000] Your BIOS is broken; DMAR reported at address fed90000 returns all ones! [ 0.033377] DMAR: Host address width 36 [ 0.033476] DMAR: DRHD base: 0x000000fed90000 flags: 0x1 [ 0.033575] DMAR: parse DMAR table failure.:-/
vykon jakkoliv CPU naddimenzovane virtualni masiny spolehlive zabije I/OCo jsem tak zkoušel, tak u posledního stabilního qemu (0.12) to není tak hrozné - ztráta oproti čistému železu max. o 30% a to ještě při VELMI intenzivním I/O. Jinak do 15%. (Jako disk se použil oddíl na LVM na RAID1, virtio ovladač)
Tiskni
Sdílej: