Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Cilem je, abychom s novym procesorem menili desku, pameti a nevimcojeste...
ale oba mají nižší spotřebu než i7 do LGA1366.
Dále je jisté, že procesory AMD Bulldozer do patice AM3 nepůjdou (půjde pouze AM3 procesor do AM3+ patice), a na patici AM3 se už žádných převratných novinek nedočkáme[citation needed]
Nebo třeba zde lze porovnat Xeon 3440, což je lahůdka do LGA1156 s AMD 965BE. Xeon dokáže fungovat i na PicoPSU, Phenom 965BE s tímto zdrojem ani nenabootuje. Pro ilustraci provozních vlastností to myslím stačí.
Ten horní je pro defaultní podmínky.
Pokud jsem to v minulých zápiscích neudělal, možná se to vejde do některého příštího. Holt, spotřeba není momentálně silnou stránkou AMD, tak toto téma vyznívá jak vyznívá...
Nuže dobrá, to už zní mnohem rozumněji. Věřím, že se dá objektivně ukázat, že některé procesory od Intelu mají nižší spotřebu při stejném nebo vyšším výkonu než procesory od AMD.To platí prakticky paušálně. Sestavy LGA1156 mají spotřebu jasně nižší, sestavy LGA 1366 mají spotřebu jasně vyšší. U LGA775 platí, že spotřeba je spíše nižší, a rozdíl není tak velký.
Když se ale vrátím k zápisku, přijde mi minimálně v některých věcech tendenční dost. Říct takhle šmahem, že Intel má nižší spotřebu a proto je třeba se AMD vyhnout je dost troufalé, zvlášť není-li přihlédnuto k ceně. Za sebe říkám, že raději obětuju 10-20 Wattů než ze sebe dělat oběť sviňáren Intelu.O vyloučení některé z platforem jsem snad nehovořil
. Poze diskutoval jednu dílčí problématiku, která je zrovna pro AMD slabou stránkou.
Moje zkušenosti: Mám Phenom II X6 1055T, zapojen je hdd, deska s integrovanou grafikou, procesor, dva 120mm ventilátory, tak AC spotřebu na vstupu zdroje měřím, že je v IDLE 80W.To odpovídá spotřebě sestavy Intel LGA1156 včetně samostatné grafiky typu GTX260.
je to 3800 Kč vs 7400 KčA to porovnáváš co s čím?
Vaše výpočty jsou postavené úplně špatně. Je třeba počítat s energií pro splnění určitého úkolu, který Intel řeší rychleji.Jako, že mi intel tu písničku přehraje rychleji? Ne, to byla sranda... IMO lze zanedbat, běžný PC se většinu času fláká, CPU náročné operace nebudou ani většinovou zátěží, atd.
Pak je zde hledisko chlazení, hlučnosti či ekologický aspekt. Jednoduchá odpověď není.Nemyslím, že by těch 15 W dělalo tak velký rozdíl, spotřeba je nízká v obou případech, tedy i teplo. Ale zajímalo by mě nakolik se projeví spojení GPU+CPU v případě intelu vs. rozdělení zdrojů tepla u AMD. A druhá strana ekologického aspektu, tj dražší tzv. ekologické PC.
. Ale asi bych si připlatil těch 350 CZK za i3-530 místo G6950.
.)
i3-530 místo G6950.Mno, právě pro tohle čachrování s fičurkama mi Intel není dvakrát sympatický. To je spousta procáků na stejných taktech se stejnými počty jader, kterým se tu vypne tohle tu támhleto. Ok v tomhle případě je to markatnější kvůli HT.
Tiskni
Sdílej: