Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
To je moc fajn, je to dost silný nástroj na spoustu věcí a pokud je teď i typograficky na výši, tak je to jedině dobře. Ovšem přiznávám, že jediná troffem sázená knížka, která se mi dostala do ruky, byl K&R 2nd Ed. K nám to zřejmě moc neproniklo... Určitě si ho vyzkouším.
...ještě dostává takovéhle pozornosti.
No, minimálně pro mě, je to srdeční záležitost (preprocesor
chem je naprosto úžasný).
Teď ale vážně,
ještě celkem nedávno jím sázeli u O'Reillyho (měli své upravené makro -ms
nebo -mm) -- například Unix Power Tools. Domnívám se, že Skočovského
"Principy" jsou taky sázené troffem (to je ale jen dommněnka).
Plan9 ho má jako hlavní sazeč.
Na západě je troff poměrně živý (pro ilustraci viz konfera groffu).
a pokud je teď i typograficky na výši
Byl vždycky, to co jsou schopny vyprodukovat kancelářské balíky, zvládne i troff se svými preprocesory, a IMHO zvládne i dost dobře matematiku na takřka TeXové úrovni (akorát si člověk bude muset pohrát s různými kerningy apod.). Ta mikrotypografická vylepšení současného troffu jsou samozřejmě super.
Jinak byl problém, že bellí troff byl dlouho closed source, a když už byla open implementace(groff) -- tak stejně jako v původním troffu byla znaková sada natvrdo zadrátovaná jako výstupní zařízení vedle např. výstupu do PostScriptu či na terminál. Ten troff, který jsem popisoval v blogu už je ovšem "troff pro 21. století".
to co jsou schopny vyprodukovat kancelářské balíkyNevím jestli je to mnou, nebo těmi balíky, ale vždycky, když použiju nějaký kancelářský balík, tak mi z toho vznikne zrůdnost :-/
.AU z -ms
makra (používá se pro vysázení
autorova jména v názvu práce, implicitně kursivou v troffu, underline v nroffu), aby docílila kursivního zvýraznění, to aspoň užila makro, nepsala v pure troffu.
Stejně tak můžou vylézt prasárny i z TeXu, užívá-li se napatřičně.
Nehledě na to, že jsem včera dělal protokol do MIT, který jsem musel dělat právě v OO.o, takže mám takovou "veselou náladičku" co se týče kancelářských balíků
Jinak plně chápu, pár dní zpět jsem si hrál s Calcem
a dospěl jsem k názoru, že spreadsheety jsou (alespoň pro mě) naprosto
redundantní aplikace (např. takový ksh93 zvládá floating point
aritmetiku, takže většina tanečků kolem tabulek se dají zvládnout
jednoduchým skriptíkem).
Jo, tu "veselou náladičku" jsem měl taky.
I když chápu, že pro některé je excel pracovním prostředím
srovnatelným s Emacsem.
P.S: Když už spreadsheet -- sc je to co mi stačí.
P.P.S: Nechtěl jsem říct, že bych pomocí skriptů denně plnil tabulky,
ale že jsem posedlostí některých lidí tabulkami za každou cenu.
Tiskni
Sdílej: