Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Před sedmi lety společnost Valve představila fork projektu Wine s názvem Proton umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát počítačové hry do té doby běžící pouze ve Windows. Aktuální přehled podporovaných her na stránkách ProtonDB
Společnost DuckDuckGo rozšířila svůj AI chat Duck.ai o GPT-5 mini (𝕏). Duck.ai umožňuje anonymní přístup bez vytváření účtů k několika modelům umělé inteligence. Aktuálně k GPT-4o mini, GPT-5 mini, Llama 4 Scout, Claude Haiku 3.5 a Mistral Small 3.
Marek Tóth v příspěvku DOM-based Extension Clickjacking: Data ve správcích hesel v ohrožení na svém blogu popsal novou clickjacking techniku s několika variantami útoků a otestoval ji proti 11 správcům hesel. Výsledkem bylo nalezení několika 0-day zranitelností, které mohly ovlivnit uložená data desítek milionů uživatelů. Jedno kliknutí kdekoliv na webové stránce kontrolované útočníkem umožňovalo ukrást uživatelská data ze
… více »Na dnešní akci Made by Google 2025 (YouTube) byly představeny telefony Pixel 10 s novým čipem Google Tensor G5 a novými AI funkcemi, hodinky Pixel Watch 4 a sluchátka Pixel Buds 2a.
Ukáži vám jeden ze způsobů jak psát v javascriptu objektový kód, a to včetně možnosti omezení viditelnosti atributů a metod.
Je mnoho způsobů jak vytvořit v javascriptu objekt. Ten nejjednodušší ovšem je
var objekt = {};
Tímto jsme vytvořili prázdný objekt. Takový objekt ovšem nemá žádná data a nic neumí. Nyní vytvořím objekt i s daty.
var auto = { barva : "červená", znacka : "bmw" }; //a takto se k datům přistupuje alert(auto.barva)
Jednoduchý objekt s daty s veřejnou viditelností, který nic neumí. Přidáme do objektu nějakou metodu.
var pes = { zastekej : function () { alert('haf haf'); }; };
Tak to máme objekt. Co ale s objektem v takovéto podobě. Pokud bychom chtěli psů více a navíc bychom chtěli, aby každý štěkal jinak (haf, baf, huf nebo blaf) museli bychom stejnou stejnou definici několikrát zopakovat. V jazycích jako je Java, Php, C++ ... se toto řeší za pomoci tříd. Třída je vlastně továrna, která nám tvoří objekty. Tyto objekty se dají konfigurovat například zadáním parametrů do konstruktoru. Jak na tohle v javascriptu? Jednoduše, pojďme si vytvořit také továrnu na psy.
function Pes(stekot) { var psiObjekt = { zastekej : function () { alert(stekot); } }; return psiObjekt; } var punta = Pes('haf'); var tulda = Pes('blaf'); punta.zastekej(); tulda.zastekej();
Je to jednoduché. Nejdříve jsme vytvořili obyčejnou funkci. Tato funkce po zavolání vytvoří objekt s metodou, která vypíše proměnnou stekot. Tato metoda je tedy něco jako třída v tradičních OOP jazycích. Tento druh psaní kódu nám umožňuje jedna vlastnost javascriptu, která se jmenuje closures. Není to výmysl javascriptu a psát closures umožňuje více jazyků. Nebudu se zde o closures rozepisovat do detailu. Zájemce si ostatně určitě rád zagoogluje. Pojďme se podívat na to, jak vytvořit 'třídu', která tvoří objekty, ktéré mají veřejné i privátní metody a atributy.
function Pivar() { //privatni promenna var pocetPiv = 0; //privatni metoda, ktera se da volat kdekoliv uvnitr teto funkce (tridy). Ovsem z venci neni viditelna function info(text) { alert(text); } return { vypijPivo : function () { pocetPiv++; }, kolikJichMam : function () { return pocetPiv; } }; } var lojza = Pivar(); lojza.vypijPivo(); lojza.vypijPivo(); alert(lojza.kolikJichMam());
Ukážeme si ještě jeden detail, který by nám měl pomoci trochu zpřehlednit náš kód. Jedná se o způsob vytváření jmenných prostorů.
//zvireci namespace var zvirectvo = {}; //trida patrici do jmeneho prostoru zvirectvo zvirectvo.Pes = function () { //funkce (trida), ktera bude vrace nejaky objekt psa. Viz. vyse } var punta = zvirectvo.Pes();
V javascriptu je mnoho způsobů, jak psát OOP kód. Mě osobně nejvíce vyhovuje tento. Většinou se snažím vyhnout konstrukcím s 'new', nebo také použití 'this'. Jsou dle mého názoru hodně matoucí, ale o tom třeba příště. Blogpost měl pouze nastínit jak se dá také v javascriptu pracovat s objekty, nejedná se tedy o dogma a jediný správný způsob.
Tiskni
Sdílej:
function Pes(stekot) { var psiObjekt = { zastekej : function () { alert(stekot); } }; return psiObjekt; }jde také napsat
var Pes = function(stekot) { this.st = stekot; } Pes.prototype.zastekej = function() { alert(this.st); }Rozdíl je tu v obsazené paměti, v prvním případě má každá instance psa svoji vlastní metodu zastekej, ve druhém případě tuto metodu sdílejí.
V dolní části článku o tomto právě píši. Tohle je způsob OOP v javascriptu, který nemám rád. Je to dáno právě použitím onoho this, na které se nedá vždy spolehnout, protože javascript ho implmentuje chybně. V tomto případě to problém není, ale také se jedná o jednoduchý příklad. V dalším blogpostu ovšem nastíním případ, kdy použití this absolutně selže a chybu aby čert hledal.
Pes.prototype.lehni() = { alert('lehy lehy'); } Pes.prototype.stekej() = { var This = this; ... var bla = function() { This.lehni(); } ... }Tak uvidíme, jestli se objeví něco, na co to stačit nebude
Pes.prototype.lehni = function() { alert('lehy lehy'); } Pes.prototype.stekej = function { var This = this; ... var bla = function() { This.lehni(); } ... }
Ano tyto hacky pomáhají.
ono ten this si můžete změnit při zavolání kterékoliv funkce:
function ahoj() { alert(this); } var a = "ahoj"; ahoj.call(a);
Spíš jde o to, že programátoři mnohdy ani neví, jak javascript funguje, a pak pak píšou blbosti:)
Toto ale není vůbec potřeba. Pokud máte funkci, která přijímá jako parametr jinou funkci, je potřeba přidat argument pro kontext funkce (právě ten parametr this). Pokud bude stekej součást nějakého event handleru, tak opět je možné přidat spolu s funkcí její kontext, popřípadě to obalit do jen v tom event handleru.
V dolní části článku o tomto právě píši. Tohle je způsob OOP v javascriptu, který nemám rád. Je to dáno právě použitím onoho this, na které se nedá vždy spolehnout, protože javascript ho implmentuje chybně. V tomto případě to problém není, ale také se jedná o jednoduchý příklad. V dalším blogpostu ovšem nastíním případ, kdy použití this absolutně selže a chybu aby čert hledal.
To, že některý způsob nemáte rád, ještě neznamená, že není správný. Z hlediska efektivity a čitelnosti kódu je to skoro ten nejlepší způsob vytváření tříd v JS (a je doporučený). Všechno ostatní jsou jen nádstavby nad právě tímto způsobem. Zajímalo by mě ještě, v čem javascript implementuje chybně this? Opět, to že jste nepochopil, jak to celé funguje, ještě nemusí znamenat, že je špatně navržený interpret jazyka. První pravidlo při vývoji totiž je, že pokud mi něco nefunguje, tak je v 98.5% (doplň číslo podle stability knihoven) případech chyba na mé straně.
Dobrá opravím tedy své tvrzení z chybně, na velice nestandartně, či velice matoucím způsobem. Setkávám se s lidmi, řešícími právě tento problém velice často. Proto ho nedoporučuji. Nikde jsem navíc nenapsal, že tento způsob OOP v javascriptu je jediný správný. Ba naopak, na konci článku to zmiňuji.
Jen otázka. Když někdo bude špatně programovat v C++, je to chyba jazyka nebo programátora? V javascriptu je to úplně stejně. Pokud má někdo v javascriptu problém s this, první, co bych doporučil, je otevřít knihu, která se zabývá programováním v javascriptu. Po přečtení jedné nebo dvou kapitol to tomu člověku buď doklapne, nebo by měl čtení opakovat:) Nemá cenu psát nesmysly typu var This = this a vnořovat funkce tam, kde nejsou potřeba. Javascript je OO jazyk, kde i funkce je objekt, proto vám to asi připadá matoucí, nestandardní? Jak by jo bylo podle vás nematoucí a standardní?
Ano já sám hacky nemám rád. Ani mě nenapadá jak by to nemělo být matoucí. Ono používání this má hlavně význam pokud se odkazuji na člena, který je můj a je privátní. Tím můj mám namysli, že je v kontextu objektu, se kterým zrovna pracuji. To se ovšem v javascriptu špatně určuje. Mohu mít vlastně 10 objektů zanořených do sebe. Interpret pak může jen věštit z magické koule k jakému objektu chci this přiřadit. Je tedy pravda, že vývojáři javascriptu zvlolili správně přiřazení this k nejbližšímu objektu. Tudíž ano správné to je(uznávám svou chybu), ale stále si stojím na svém v tom, že je lepší se použití this vyhnout, pokud při profilování aplikace nezjistím zásadní výkonostní problém.
Ano já sám hacky nemám rád. Ani mě nenapadá jak by to nemělo být matoucí. Ono používání this má hlavně význam pokud se odkazuji na člena, který je můj a je privátní
Nic jako privátní v js neexistuje. To co popisujete vy jsou lokální proměnné.
To se ovšem v javascriptu špatně určuje. Mohu mít vlastně 10 objektů zanořených do sebe. Interpret pak může jen věštit z magické koule k jakému objektu chci this přiřadit. Je tedy pravda, že vývojáři javascriptu zvlolili správně přiřazení this k nejbližšímu objektu.
Javascript nikdy nevěští. Pokud není známý kontext, použije se window (toto je standardní postup). Zanořovat 10 objektů může asi jen blázen V nejhorším případě stačí 2 - funkce dané třídy a inline event handler, popřípadě ještě jeden inline event handler.
ale stále si stojím na svém v tom, že je lepší se použití this vyhnout, pokud při profilování aplikace nezjistím zásadní výkonostní problém.
Ale vyhnout se this znamená nepoužít ten jediný nativní objektový model, který máte k dispozici. Jak chtece psát objektový kód na úrovni bez používání nativních funkcí daného jazyka? Objektový model popsaný v článku je problémový, nepřehledný, paměťově náročný a nevýkonný. Neplyne z něj ani jedna výhoda, a v budoucnu, až vám naroste codebase ho stejně budete přepisovat na nějaký jiný, protože vám to přeroste přes hlavu. Zajímal by mě jeden jediný důvod k použití právě objektového modelu zmíněného v článku. Navíc mám silné pochybnosti o tom, že k pochopení je váš model jednodušší než ten standardní implementovaný pomocí Object.prototype.
Vcelku mě mrzí, že jste mě tak moc v této odpovědi chytal za slovíčka. V dalším článku se rozepíši o motivaci, proč já vlastně nepoužívám this. Intuitivní mi můj přístup příjde v tom, že prostě vytvořím objekt. Netvořím funkci, nad kterou když zavolám new získám objekt. Ovšem prosím, neříkám že je to špatně, jen říkám v čem to mě, přijde intuitivnější.
Berte to trochu s nadhledem;)
Rozepište se, mi to zatím bohužel přijde jako nepochopení koncepce JS a zavírání dveří před sebou samotným.
Já to beru s nadhledem, ale občas mi přijde, že lidé zbytečně vypichují slovíčka z kontextu a dávají jim význam, který původně neměli. Pokud se k tomu ještě dnes dostanu napíši co oceňuji na javascriptu a proč se mi tak líbí. Bude tam obsažen právě i důvod proč nepoužívám prototypovou dědičnost.
OOP v javascriptu jsem se hodně zabýval, pak jsem objevil toolkit qooxdoo, který tomu dává celkem šťávu. Napsal jsem proto lightweight knihovnu BLite, která implementuje velmi podobný model.
Příklad:
BLite.Object.define("company.BaseClass", { // dedicnost extend: Blite.Object, construct: function() { // zavola superclass konstruktor this.base(arguments); }, members: { sayHello: function() { throw new Error("This method must be reimplemented"); } } }); BLite.Object.define("company.YourClass", { // dedicnost extend: company.BaseClass, construct: function() { // zavola superclass konstruktor this.base(arguments); }, members: { sayHello: function() { alert("Hello"); } } }); var o = new company.YourClass(); alert(o instanceof company.BaseClass); // true o.sayHello(); // Hello
Výhodou je dědičnost a možnost použít instanceof + další blbosti. Dále pak asi jednoduchost. Ale neviděl jsem nikoho, kdo by měl potřebu používat takovou knihovnu s tak silným OOP pro obyč stránky, většinou se to dělá stylem jquery (který mi teda nesedl).
Ještě bych dodal, že ve světě JS se uchytil celkem jednoduchý koncept pro vytváření protected a private members. Protected je s jedním podtržítkem a private se dvěma. Jednoduché a snadno zapamatovatelné. Některé tooly (třeba qooxdoo generator) jsou schopné private metody přejmenovat ve výsledném buildu.
Javascript je jedinečný jazyk, do kterého je vyloženě škoda vměstnávat věci jako je (klasická) dědičnost, protected členy a navíc ještě typovost pro využití instanceof. Javascript tyto věci nemá, protože je nepotřebuje. Není to tím, že by se javascript používál na jednoduché stránky, kde jsou tyto věci k ničemu. Je to tím, že v javascriptu se problémy, které tyto vlastnosti jiných jezyků řeší, řeší jinak. Je tudíž zbytečné hackovat javascript, aby to podporoval stejně jako ostatní jazyky.
Problém je to, že to co uvádíte v článku, jsou naprosté základy, které nestačí a jejich použití je mnohdy neefektivní, jako zrovna to vaše. Víte jake paměťové režie mají z closures? Javascript dědičnost má, a pokud ji nebudete používat (nebo používat špatně), tak se jen ochuzujete o jeden prvek tohoto jazyka. Typovost je opět potřeba a některé knihovny nabízí kontrolu typů ve všech funkcích v debug módu již v základu, proč? Protože je jednodušší ladit kód, kde vám daná knihovna přesně řekne, co je špatně. Ještě snad nikdy jsem nenapsal funkci, ve které bych očekával parametry různých typů tříd (OK pro generiku vynechám String a Number, ale to jsou extra výjimky).
V jednom projektu mám codebase v .js asi okolo 15.000 řádků. Kdybych dědičnost bastlil vašim způsobem, tak se v tom zachvilku nevyznám ani já sám
Věřím, že to může být pro lidi matoucí. Vy jste ovšem názorný příklad programátora, který pracuje s implementací OOP v jazycích jako je C++, C#, Java a pro ty je to matoucí dvojnásob. I já pracuji v Jave a věřte dalo mi hodně práce se přeorientovat. V javascriptu jde zcela o jiný přístup. Ano, máte pravdu, to co jsem zde napsal jsou naprosté základy. Chtěl jsem seznámit více lidí, s tím jak se v javascriptu dá psát objektový kód. Opravdoví zájemci začnou studovat dál. Hodlám samozřejmě ještě něco málo napsat. Já si dokonce troufám tvrdit, že javascript je idelání jazyk na to začít se od píky učit správné objektové programování.
Jen poznámka. Právě pro programátory v C++/Javě/C# je dobré napsat, že v javascriptu se dá dělat úplně stejně (dokonce lze v některých případech vyžadovat i typovou kontrolu, není to na škodu). Mrkněte třeba na frameworky qooxdoo, smartclient, extjs, dojo, atd. Nemusíte se přece přeorientovávat na to, aby jste byl schopný napsat kvalitní OO kód. Psát správně objektově znamená správně myslet a využít vlastností daného jazyka, které zatím nebyly zmíněny Javascript je jazyk, který je postavený na velmy jednoduchých základech, zajímavé je ale to, že jen málokdo těnto základům opravdu porozumí:)
Rád si přečtu další zápisek, ale doufám, že to bude jeden z těch, který ukáže, jak se věci dělají dobře
Tohle je pro tento účel mnohem vhodnější: comtalk.cz/public/Self/self.avi
Objektový model JavaScriptu vychází právě ze Selfu (selflanguage.org/) a byl bohužel poměrně citelně omezen.
No nic moc prispevek.
Doporucuji knihu JAVASCRIPT: THE GOOD PARTS. Na youtube je i prednaska autora knihy. Vysvetluje tam, proc by se mely objekty delat jinak.