Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »
5.5.2009 09:58
kozzi | skóre: 55
| blog: vse_o_vsem
| Pacman (Bratrušov)
Moc pěkný průzkum, takhle by to mělo vypadat -- člověk může vyjádřit svůj názor a není tlačen do odpovědí, se kterými vlastně nesouhlasí. Díky za takový průzkum! Chci další ;) ;) ;)
5.5.2009 12:30
Kamil Páral | skóre: 13
| blog: Kamil Páral
| Brno
U některých odpovědí mi chyběla volba "Nevím". Možná šlo nehlasovat, to jsem nezkoušel, všude tam byly červené hvězdičky.
Kdyby jenom 'Nevim'. Napr v otazce 'Která témata by podle vás měla a která naopak neměla být řešena pomocí referend.' chybi minimalne moznosti: 'otazka me nedava smysl' (pro 3. otazku) a 'nejedna se o politickou otazku, nemelo by se o ni politicky rozhodovat vubec' (pro 4. otazku).
5.5.2009 13:35
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
ad jaderné elektrárny – správně by měla být tahle oztázka řešena trhem, aby si člověk mohl vybrat, jakou elektřinu chce kupovat, jestli atomovou, nebo uhelnou nebo solární… a podle nákladů by se lišily i cenou. Ale jsou i lidi, kteří by např. atomovou energii zakázali úplně – takže pro ně tu ta otázka. Ideální by bylo, kdyby v té anketě šlo zadat místo stupnice (mezi referendy a nepřímou demokracií) určení bodu v prostoru trojúhelníku (referenda – nepřímá demokracie – trh) 
V tvém případě by tedy bylo nejlepší hlasovat pro tu prostřední možnost.
ad jaderné elektrárny – správně by měla být tahle oztázka řešena trhem, aby si člověk mohl vybrat, jakou elektřinu chce kupovatV praxi to vypadá tak, že ti, co volají po řádění neviditelné ruky, jsou sice pro zrušení těch pravidel, která je omezují, ale velice neradi by rušili ta, která je zvýhodňují. Provozovatelé atomových elektráren a jejich zákonem omezená odpovědnost za způsobené škody (včetně nejasného budoucího financování nákladů na údržbu nebo dokonce rušení a předělání úložišť odpadu) jsou příkladem. Volnotržníci pevně přicucnutí na státní pokladnu taktéž.
> Provozovatelé atomových elektráren a jejich zákonem omezená odpovědnost za způsobené škody.
Nejsem pravnik a nevim jak je to v ostatnich pripadech, nicmene myslim, ze i tam by bylo dobre aby platil princip ze pokud clovek neco dela v dobre vire a v souladu se vsemi prislusnymi normami, pak by nemel byt zodpovedny za pripadne skody, ktere presto vzniknou.
> včetně nejasného budoucího financování nákladů na údržbu nebo dokonce rušení a předělání úložišť odpadu
Tim se jaderne elektrarny prilis nelisi od ostatnich provozu, napriklad provozovatele tepelnych elektraren ci automobilu take nemusi platit naklady na odstraneni odpadu vypousteneho do ovzdusi.
A kdo bude za skody odpovedny, kdo by platil dekontaminaci, ubytovani pro lidi, lekarskou peci?
pokud clovek neco dela v dobre vire a v souladu se vsemi prislusnymi normami, pak by nemel byt zodpovedny za pripadne skody, ktere presto vzniknou.V případě atomových elektráren nejde o dobrou víru, ale o tržní pojistné, které by bez zákonem omezené odpovědnosti za škody atomovou elektřinu podstatně prodražilo. Za případné škody nad určitou poměrně nízkou finanční hodnotu odpovídá stát (veřejná kasa = daňoví poplatníci).
napriklad provozovatele tepelnych elektraren ci automobilu take nemusi platit naklady na odstraneni odpadu vypousteneho do ovzdusi.Proto se taky jeví "špinavá energie" tak laciná v porovnání s tou "čistou". Protože podnikatel využívá životní prostředí všech jako bezplatný zdroj pro své podnikání. A že to může dělat, to je otázka veskrze politická, věc veřejná. Vás nikdy nenapadl paradox soukromého vlastnictví přírodních zdrojů (nerostů, fosilních paliv, vody...)? Ačkoliv se ideologie kapitalismu zapřísahá tvorbou hodnot, tak i ekonomický systém kapitalismu stojí na tom, že si někteří soukromníci pro sebe a své podnikání ukradli (přidělili) přírodní zdroje, na jejichž vytvoření nemají sebemenší podíl. Tyhle zdroje jsou i voda a vzduch, a krade je i ten, kdo je znečišťuje. V případě radioaktivity už jde dokonce o životní prostor jako takový... Kdepak jsou ty slavné protipirátské organizace v případě krádeže vzduchu, vody, prostoru?
> ale o tržní pojistné, které by bez zákonem omezené odpovědnosti za škody atomovou elektřinu podstatně prodražilo.
To vubec neni jasne. U jadernych elektraren k vyznamnym problemum prakticky nedochazi, zatimco u ostatnich prumyslovych odvetvi dochazi casto, tak se da cekat, ze by prislusna pojistka byla nizsi nez u ostatnich odvetvi (predpokladam, ze pojistovny by posuzovali a stanovovali riziko pro kazdou jadernou elektrarnu individualne na zaklade dat o provozu obdobnych elektraren).
> Proto se taky jeví "špinavá energie" tak laciná v porovnání s tou "čistou". Protože podnikatel využívá životní prostředí všech jako bezplatný zdroj pro své podnikání.
Ano, a kdyby tohle bylo zohledneno v prumyslu obecne (a ne jenom selektivne pro jadernou energetiku), tak by se nejspis jaderne elektrarny staly vyrazne ekonomicky vyhodnejsi oproti ostatnim typum elektraren.
U jadernych elektraren k vyznamnym problemum prakticky nedochazi, zatimco u ostatnich prumyslovych odvetvi dochazi casto
To je možná ten problém. Černobyl byl sice za těch téměř padesát let jen jeden, ale média a lidská psychika ho vnímají mnohem výrazněji než škody, které za stejnou dobu napáchaly na životním prostředí a lidském zdraví i životech jiné způsoby získávání elektřiny (při stejném množství energie).
> kdyby v té anketě šlo zadat místo stupnice (mezi referendy a nepřímou demokracií) určení bodu v prostoru trojúhelníku (referenda – nepřímá demokracie – trh). V tvém případě by tedy bylo nejlepší hlasovat pro tu prostřední možnost.
To je opet nevhodne predjimani - pokud tvrdim, ze stat by nemel rozhodovat o tom, zda treti osoba muze ci nemuze postavit jadernou elektrarnu, neznamena to, ze automaticky jsem pro to, aby to resil trh - muze to byt resene i treba na netrzni bazi, napriklad obcanska sdruzeni ci obce vlastnici male jaderne elektrarny,
muze to byt resene i treba na netrzni bazi, napriklad obcanska sdruzeni ci obce vlastnici male jaderne elektrarny
To by byl NGOismus – nevládní a netržní organizace by vykonávaly nějaké činnosti (a přijímaly rozhodnutí), ke kterým jim nikdo nedal mandát. Tohle je IMHO nepřijatelný stav – nikdo je nezvolil (ani hlasováním, ani tím, že by si od nich něco koupil). Z jakého titulu by pak o nečem rozhodovali?
> Z jakého titulu by pak o nečem rozhodovali?
Huh? Obcanska sdruzeni jsou placena z clenskych prispevku svych clenu, a (demokraticky - v ramci clenstva - zvolene) organy mohou s temito prostredky disponovat.
Ano, ale jejich orgány (ať už zvolené jakkoli) mohou rozhodovat pouze o věcech týkajících se daného sdružení – nemohou rozhodovat za nikoho dalšího.
O tom take nemluvim. Pokud proste stat nebude rozhodovat, zda si treti strana muze nebo nemuze postavit jadernou elektrarnu, pak si ji muze postavit kazdy, kdo na ni bude mit penize, at uz komercni vyrobci elektriny, obce, obcanska sdruzeni nebo i samotni miliardari. A kazdy z nich pro to muze mit jinou motivaci, trzni motivace se tyka zejmena prvni skupiny.
V tom případě OK – stát stanoví pravidla (např. bezpečnostní*) a pak si jadernou elektrárnu může postavit kdokoli – klidně i to sdružení, s tím nemám problém
*) riziko havárie jaderné elektrárny je negativní externalitou prakticky všech občanů, proto by ho stát měl řešit.
...který nemá mandát ani od 300 zákonodárců.
Zákonodárců zastupujících více lidí než stovky či tisíce.
zákonodárci nejsou voleni k tomu, aby voliče zastupovali v čemkoli
+1 – pnaroto si myslím, že bychom měli častěji používat nástroje přímé demokracie, referenda. Takovým hezkým příkladem je vojenská základna USA na našem území – tato otázka nebyla předmětem voleb, voliči neměli možnost se k ní vyjádřit a proto považuji za špatné, že o ní (takto zásadní věci) rozhodovali zástupci bez mandátu. Dalším takovým příkladem je tzv. Lisabonská smlouva –naši zástupci ji budou chtít procpat i přes odpor lidu – pak už zbývá jen president, který v tuto chvíli bude plnit funkci poslední pojistky demokracie v ČR.
Není tedy v principu rozdíl … když nějaké občanské sdružení protestuje proti stavbě megamarketu
Protestovat může, ale nemůže rozhodovat – v tom je rozdíl. Tohle je obecně problém lobování – je jedno, zda lobuje greenpeace nebo zbrojařská firma – každá taková skupina prosazuje určité (pravděpodobně menšinové) zájmy a snaží se je prezentovat jako zájmy většinové, veřejné (čisté životní prostředí, zaměstnanost, vývoz), a tak jim získat podporu – a to je špatně, to je manipulace. Řešením je jednak přímé hlasování (referenda) a jednak volební systém, který bude více odpovídat principům poměrného systému (nebude upřednostňovat velké strany, dovolí přítomnost v parlamentu i menším stranám) → potom potřeba lobby klesne a systém bude průhlednější.
> Dalším takovým příkladem je tzv. Lisabonská smlouva –naši zástupci ji budou chtít procpat i přes odpor lidu.
Mas k tomu nejaka data? Ja tu zadny odpor lidu nevidim. Pri googleni ruznych pruzkumu verejnych mineni vsechny nalezene vysledky naznacovaly spis ze lide jsou pro Lisabonskou smlouvu. Napr. http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100891s_pm90407.pdf - 38 % pro, 25 % proti, 37 % nevi.
Protestovat může, ale nemůže rozhodovat – v tom je rozdíl.Podepsané pod rozhodnutím samozřejmě nemůže být nějaké občanské sdružení (pokud není třeba vlastníkem), ale stejně se může účastnit rozhodování – připomínkovat, navrhovat atd. Politici opravdu nejsou od toho, aby všechno řídili a rozhodovali sami, oni mají to rozhodnutí hlavně zařídit.
Protestovat může, ale nemůže rozhodovat – v tom je rozdíl. Tohle je obecně problém lobování – je jedno, zda lobuje greenpeace nebo zbrojařská firma – každá taková skupina prosazuje určité (pravděpodobně menšinové) zájmy a snaží se je prezentovat jako zájmy většinové, veřejné (čisté životní prostředí, zaměstnanost, vývoz), a tak jim získat podporu – a to je špatně, to je manipulace.Ovlivňování (nebo manipulace) je normální součástí trhu i demokracie, nelze je vymýtit, pouze je možné lidi vzdělávat, aby byli méně manipulovatelní.
Řešením je jednak přímé hlasování (referenda)Obecně je přímé hlasování manipulovatelnější, než zastupitelské. Že se naši politici nechávají ovlivňovat rádi a často se nechají „uplatit“ nějakou prkotinou, to je náš specifický problém, do značné míry daný právě tím, že jsme přistoupili na jejich hru (resp. na pokračování předlistopadové hry) „politika je naše, do toho nám nesahejte“. K prosazování téhle hry s oblibou používají právě fráze „kdo vám dal mandát“, „NGOismus“ atd.
volební systém, který bude více odpovídat principům poměrného systémuPoměrný systém pro dolní komoru je určitě lepší, protože je demokratičtější – ale nedělám si iluze, že by ovlivnil lobbing nebo třeba usnadnil sestavování většinové vlády. Vždy se po volbách mění volební systém tak, aby to s předchozími výsledky příště vyšlo lépe, a kvůli té úpravě to příště vyjde zase blbě… Takže poměrný systém podporuju, protože jde proti tomu principu „my jsme tady politici, my si to tu rozdělíme a vy si zatím v klidu pracujte“, ale nic jiného bych si od něj nesliboval.
ale nic jiného bych si od něj nesliboval.
Ono se na to stačí podívat z toho druhého konce – většinový* volební systém vede k tomu, že mnoho pro společnost důležitých témat vůbec není předmětem volební kapmaně, natož aby se strany, které se na tyto témata zaměřují, dostaly do parlamentu. Volení zástupci nemají mandát k těmto tématům (byli zvoleni kvůli nečemu jinému). Přesto je tu velká potřeba o těchto tématech rozhodovat – v tu chvíli nastupuje lobby, přesvědčování a uplácení. Dá se ale předpokládát, že v případě více poměrného systému by se tyhle otázky nastolily už v době předvolební a vedla by se o nich veřejná diskuse – IMHO by to byl přínos pro transparentnost** rozhodování.
*) nebo klidně i formálně poměrný, ale nastavený tak, aby dával výsledky blízké většinovému (viz opoziční smlouva)
**) ne že bych lobby úplně odsuzoval, smysl má a není to totéž, co korupce, ale čím více se toho rozhodne ve volbách podle jasných pravidel, tím lépe.
čím více se toho rozhodne ve volbách podle jasných pravidel, tím lépeTo bychom pak ale museli mít volby každou chvíli nebo referendum o každé prkotině. A jak píšu jinde, to není zrovna ta nejdemokratičtější demokracie. Lepší je zvolit takové zástupce, kteří mezi těmi volbami dokážou nastolit veřejnou diskusi o důležitých tématech, dokážou naslouchat i těm nevládním organizacím atd. a na základě toho dojednávat takové kompromisy, které by v těch přímých volbách bezpochyby prošly. A když se vrátíme zpátky na zem, můžeme se snažit takovému stavu alespoň co nejvíc přiblížit.
Ja nevim, me to pripada jako podivny argument, ze na to, aby veci dobre fungovaly, je potreba nutne velke mnozstvi referend. Ta zavislost muze byt totiz nelinearni - politici se mohou chovat i s nekolika referendy daleko lepe, nez se chovaji bez referend. Staci uz jen ta hrozba referenda, a delaji to, co maji.
Je to podobne jako s kriminalitou. Snizit kriminalitu na minimum kupodivu nevyzaduje az tak velke mnozstvi policistu, ale spise to, aby bylo pomerne jiste, ze bude pachatel dopaden. Pokud je to jiste, spoustu lidi to odradi, a v konecnem dusledku staci na podstatne snizeni kriminality jenom male mnozstvi policistu. Je tam proste nelinearni zavislost.
No, a jak chces zvysit sance na dopadeni s malym mnozstvim policistu?
Nehlede na fakt, ze zvysit sance na dopadeni neni az tak jednoduche.
Myslim, ze treba v Americe nebo v Anglii maji solidni vysetrovaci tymy a ze by tam bylo bezpecneji nez u nas ...
Asi jste nepochopil muj argument. Kdyz porovname treba kriminalitu dnes a pred sto lety, tak je dnes urcite nizsi. Z tehdejsiho pohledu se ovsem mohlo snadno zdat, ze abychom snizili kriminalitu na dnesni uroven, bychom potrebovali obrovske mnozstvi usili (to neni jenom o poctu policistu, ale o tom, kolik chceme vydat usili). Ve skutecnosti takove mnozstvi usili nepotrebujeme, protoze ta zavislost mnozstvi kriminality na usili, ktere na ni musime venovat, je nelinearni.
Podobne to muze byt i s demokracii. Staci jenom par referend, a uz samotna hrozba toho, ze politikovo rozhodnuti bude zmeneno v zavaznem referendu je muze donutit nezabyvat se vecmi, ktere nemaji sanci. Tedy realne mnozstvi referend, ktere budou stacit k vynuceni takoveho stavu, muze byt radove nizsi, nez se to jevi dnes.
Jenže ti zákonodárci nejsou voleni k tomu, aby voliče zastupovali v čemkoli
V tomhle (volbě prezidenta) zrovna ano, píše se to v ústavě. A dokud si neodhlasují něco jiného, což podle mne mělo být už dávno, nejlépe ještě před před první polistopadovou prezidentskou fraškou, pardon, volbou, zůstane to tak…
Sdružení ale nemůže mít moc, která přesahuje jeho majetek – sdružení může vládnout svým majetkem, ale nemá právo rozhodovat o ničem jiném. Považuji za nepřijatelné, aby se např. rozhodovalo o postavení či nepostavení jaderné elektrárny na základě nějakého sdružení*
Obávám se, že hodně lidí si špatně vykládá ten anti-NGOismus – to není názorový směr zaměřený proti existenci nevládních organizací, to je snaha o to, aby tyto organizace nerozhodovaly o věcech, ke kterým jim nikdo nedal mandát (ani je nezvolil ve volbách, ani neprojevil svoje preference na trhu). Ona ta podpora určitého sdružení veřejností je hodně ošemetná věc – nedá se změřit, je neprokazatelná, nevidíš nikomu do hlavy, co si o kterém sdružení myslí, jestli s ním souhlasí. Nakonec je to jen jedna z forem manipulace – chceš dosáhnout nějakých svých menšinových zájmů, založíš si sdružení, budeš se tvářit, že máš velkou podporu veřejnosti, současně s tím ty svoje zájmy prohlásíš za zájmy veřejnosti a manipulace je tady.
*) leda v případě, že by ta elektrárna měla stát na pozemku toho sdružení – ale pak se ničím neliší od jakéhokoli jiného majitele pozemku.
> Obávám se, že hodně lidí si špatně vykládá ten anti-NGOismus – to není názorový směr zaměřený proti existenci nevládních organizací, to je snaha o to, aby tyto organizace nerozhodovaly o věcech, ke kterým jim nikdo nedal mandát.
To je celkem vtipne - tedy je to snaha bojovat proti necemu, co snad nikde v Evrope neexistuje. Obcanska sdruzeni nemaji zadnou moc cokoliv rozhodovat (krom rozhodovani nad svymi zalezitostmi, jako treba svym majetkem). Mozna az na par zakonnych vyjimek jako OSA a nektere profesni komory.
Tzv. NIMBY problem by sel resit krasne pomoci aukci. Proste by ostatni obce zaplatily tolik penez obci, kde by ta elektrarna stala, kolik by si ta obec urcila demokratickym hlasovanim svych obcanu. Ta obec, ktera by pozadovala nejmene penez za postaveni elektrarny, by byla tou, kde se ta elektrarna postavi.
muze to byt resene i treba na netrzni bazi, napriklad obcanska sdruzeni ci obce vlastnici male jaderne elektrarny,"Svobodný trh" oligopolů se ovšem zuřivě brání i tomu, aby obce vlastnily i elektrické rozvody na svém území, natož aby provozovaly vlastní zdroje energie. Co vím, tak v Německu se to některým povedlo, ale boj to byl dlouholetý a krutý. Co se týče atomových technologií, tak tam to určitě neprojde. Nezapomněl jste, že v této oblasti dokonce právo na výrobu jaderné energie mají snahu kontrolovat jedny státy druhým? A to právě ty "nejkapitalističtější a nejvolnotržnější".
"Svobodný trh" oligopolů se ovšem zuřivě brání i tomu, aby obce vlastnily i elektrické rozvody na svém území, natož aby provozovaly vlastní zdroje energie.To by mě docela zajímalo (jen tak ze zvědavosti) jak, moc si to nedovedu představit.
To by mě docela zajímalo (jen tak ze zvědavosti) jak, moc si to nedovedu představit.Například požadováním přemrštěné ceny za odkup. Nebo právnickými kličkami proč to nejde... viz např. Rebellische Bürgermeister kündigen Verträge mit Energiekonzernen nebo dnes už klasický (úspěšný) příklad Schönau. Situaci v Česku jsem zatím nesledoval.
Spíš by mě zajímalo, kde je tam ten "svobodný trh" a co si mám představit pod tím že se něčemu "zuřivě brání". Takový přísudek totiž (IMHO) implikuje úmysl a vědomí, což je v rozporu s podmětem, kterým je abstraktní entita (obecný princip fungování).Trh není abstraktní entita, protože trh tvoří teprve jeho účastníci. A jsou-li účastníkem energetické koncerny, tak se brání tomu, aby jim z velkého koláče podílu na trhu někdo ukusoval, např. obce samotné se svými vlastními energetickými podniky. Svobodný trh v uvozovkách je ten, kde mají konzerny volnou ruku (protože praktický monopol díky vlastnictví přenosové soustavy) ke "svobodnému" zdražování kvůli vývoji cen na globálním trhu, i když občany v Horní Dolní, kteří s elektřinou nechtějí kšeftovat, ale elektřinu spotřebovat, vůbec žádné globální trhy nezajímají. Stejně jim producent z Číny tu elektriku do baráku nedodá... Úmysl a vědomí tam tedy je, podmět má konkrétní přívlastek a není tudíž žádnou abstraktní entitou.
No, asi se v tom moc šťourám, ale celá ta diskuse mi prostě nedává moc smysl.Kdo hledá, najde.
Trh není abstraktní entita, protože trh tvoří teprve jeho účastníci. A jsou-li účastníkem energetické koncerny, tak se brání tomu, aby jim z velkého koláče podílu na trhu někdo ukusoval, např. obce samotné se svými vlastními energetickými podniky.Aha, takže je míněn konkrétní "trh s elektřinou" a jeho konkrétní účastníci. Tím se to trochu vyjasňuje. Jeden problém tu ale pořád vidím: účastníky tohoto trhu jsou přeci i obce a dokonce i obyčejní občané z Horní Dolní (a vůbec spotřebitelé). Ti se asi vědomě tomuto nebrání - spíše naopak, ne? Pokud tedy tento trh je entita s vlastním vědomím, tak trpí docela závažnými psychickými potížemi. Nějak se mi to pořád nezdá.
6.5.2009 13:07
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Trh je jenom to místo (abstraktní), kde dochází ke směně -- a tohle místo nemůže mít nějaké zájmy nebo potřeby či cíle.
Tyhle vlastnosti mají jen subjekty, které se na trhu pohybují -- ale pokud hrají hru podle pravidel (zákonů), je všechno v pořádku.
Trh je jenom to místo (abstraktní), kde dochází ke směně -- a tohle místo nemůže mít nějaké zájmy nebo potřeby či cíle. Tyhle vlastnosti mají jen subjekty, které se na trhu pohybujíJak vidno, ne každý s tímto souhlasí. Což by tolik nevadilo, jde zatím jen o definici pojmů. Má to ale pak dost důležité následky pro formulaci dalších tvrzení a argumentů.
ale pokud hrají hru podle pravidel (zákonů), je všechno v pořádku.To už je diskutabilní, protože se jedná o hodnocení a o názor.
nejedna se o politickou otazku, nemelo by se o ni politicky rozhodovat vubec' (pro 4. otazkuDokud jistí výrobci potřebují extra zákony a extra podmínky, aby se vůbec na trhu uplatnili, je rozhodování o těchto zákonech věcí politiky.
jj, to vypadá blbě – v jakém prohlížeči se to tak zobrazuje? Asi budu muset upravit styl té šablony.
5.5.2009 15:16
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
Jaké otázky je podle vás možné řešit pomocí trhu? Tzn. nerozhodovat o nich většinovým hlasováním, ale nechat občany a firmy „hlasovat“ tím, jaké zboží a služby budou kupovat.
Já bych to otočil (napadá mne, co bych takto neřešil). Neumím odpovědět.
5.5.2009 15:20
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Tak stačí napsat „všechno kromě…“
5.5.2009 15:21
kozzi | skóre: 55
| blog: vse_o_vsem
| Pacman (Bratrušov)
5.5.2009 15:22
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
No to si právě také docela nemyslím... Mohu na něco zapomenout a podobně. A myslím si, že by to tržní mělo přeevažovat v množství položek.
Tady přebývá čárka:
Podle jaké teorie je dobré, mít schodkový státní rozpočet každoročně?
5.5.2009 16:16
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
A myslím si, že by to tržní mělo přeevažovat v množství položek.
Taky si myslím, ale takhle to právě může někoho motivovat, aby explicitně uvedl, co by se mělo řešit tržně. Co jsem koukal, tak už tam pár zajímavých odpovědí je
Tady přebývá čárka
díky, opraveno.
Kdyby vam nektera z mych odpovedi nebyla jasna, moje ID je 80.
Chtěl jsem napsat něco dlouheho, ale asi to nema cenu. Omezim se na poznamky k "ekonomickym " otazkam.
Požadavek na každoročně vyrovnaný státní rozpočet jsem v reálu nikdy nikde neslyšel -- s výjimkou ideologického harašení. Normálně se diskutuje o možnosti uzákonit povinnost vyrovnaného státního rozpočtu v horizontu několika let.
Otázka na J.M.K. je zcela zcestná. Drtivá většina ekonomů se shoduje na tom, že to možné je. Ovšem zároveň se ptají, jakou cenu za to nakonec ekonomika zaplatí. Otázka se ptá na to jestli souhlasím s tím, že to je možné nebo jestli doporučuji takovou politiku provozovat?
(Pozn. Keynes je mrtvý! Ačkoliv řada učebnic studentům mimoděk vnucuje jinou představu. Nejsem expert na dějiny ekonomických teorií, ale pokud vím, tak vlastního Keynese vlastně nikdo moc nezná a směry, které později nesly jeho jméno s ním a jeho názory měly málo společného. Poslední z těchto směrů (New Keynesian) už má jenom to jméno -- například rigidity jsou u N.K. endogenní.)
Chjo... jsem se zase nechal unest...
5.5.2009 23:40
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Normálně se diskutuje o možnosti uzákonit povinnost vyrovnaného státního rozpočtu v horizontu několika let.
Kéž by se ti politici drželi alespoň toho Keynese (resp. *keynesiánství). Ach jo. Sice s tím přístupem dolaďování nesouhlasím (z ekonomických i z politických důvodů), ale pořád by to bylo lepší než každoroční schodkové rozpočty. Moc si nedovedu představit, jak by se té vyrovnanosti v horizontu několika let mělo docílit – nevím, jak by ji totiž politici chtěli nahnat v posledních letech, před volbami, kdy právě potřebují rozhazovat, aby znovu vyhráli volby. A co pak, když slib vyrovnanosti přes několik let nedodrží? Usekneme jim ruce? Gilotina, defenestrace? Nebo je příště nezvolíme? Oproti tomu bych dal přednost požadavku každoročního vyrovnaného rozpočtu, v tom smyslu, že musí být naplánovaný jako vyrovnaný. Když přijde povodeň nebo podobná katastrofa, tak si samozřejmě můžeme půjčit, ale neměla by to být norma, měly by se plánovat vyrovnané rozpočty. A pokud si bude stát potřebovat půjčit i za běžných okolností, např. kvůli velké investici, měl by se chovat jako normální subjekt na trhu – dát část svých aktiv do zástavy: stát by ručil konkrétními aktivy a na ně by si půjčil. Pokud by nebyl schopný splácet, zastavená aktiva by propadla. Možná je to kruté, ale je to správné řešení – lepší, než když před sebou valíme akumulovaný dluh a odsouváme řešení problému na další generace.
Otázka se ptá na to jestli souhlasím s tím, že to je možné nebo jestli doporučuji takovou politiku provozovat?
Dík za tip, upravil jsem text otázky, aby vyzněla jednoznačně, tak jak byla původně myšlena:
„Souhlasíte s tímto přístupem?“ → „Souhlasíte s tím, že by se taková politika měla praktikovat?“
Když přijde povodeň nebo podobná katastrofa, tak si samozřejmě můžeme půjčitKatastrofa je, když si stát půjčuje od soukromých institucí peníze, které tyto instituce mají jen díky povolení (garanci) státu. Aneb já vám deklaruji, že tenhle papírek je 1000 Kč a půjčím si ho od vás se slibem, že vám (někdy) vrátím 1100 Kč. A kdepak je vezmu? No přece každý občan si taky půjčí od stejné instituce přes zprostředkovatele 1000 Kč, které jim garantuji já, ale z každých dá pěkně 100 Kč mně (daně). Takže buď má dluh stát, anebo jsou zadlužení občané. Když má dluh stát, dotuje své občany. Když stát dluh nemá, dotují občané stát. Proto mívají bolševické státy vyrovnaný rozpočet a ty demokratické (světe div se) většinou státní dluh. Podstatné je, že v obou případech na tom vydělává ten, kdo peníze půjčuje, jenž by ovšem bez ochotného dlužníka, který si půjčit chce, žádné peníze prostě neměl, protože to jediné, co s penězi může dělat, je půjčovat je.
6.5.2009 14:40
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
Za kpomunismu u nas byl dluh jak krava. Jenomze zkryty. Neopravovalo se a tak.
Tot potvrdil i nas kantor ekonomie jeste na vysce, ktery za komaru delal reditele useku jedne zbrojovky, cili nekdo, kdo zazil komunismus v plne palbe a mel prehled o ekonomice za komaru.
Za kpomunismu u nas byl dluh jak krava. Jenomze zkryty. Neopravovalo se a tak.
To je ovšem obrovský rozdíl oproti dnešku, není-liž pravda?
Ale tady nejde o to, jestli máme lepší průmysl -- jde o to, že po revoluci jsme začínali s nulovým státním dluhem a za těch dvacet let nás politici zadlužili na bilion korun. Snad nikdo nepochybuje, že tržní hospodářství je efektivnější než to plánované, ale polistopadová politika si kritiku za ten státní dluh nepochybně zaslouží.
Žádný skrytý dluh (tak jak tu byl popsán) neexistuje -- to je jako kdybys řekl, že já mám skrytý dluh padesát tisíc, zatímco Lojza od vedle, který si půjčil od Providentu, aby měl na novou televizi, má ten dluh úplně stejný, akorát neskrytý 
Mám daleko k tomu, abych chválil minulý režim, ale co se týče státního rozpočtu byl mnohem zodpovědnější než ten současný režim.
Chtěl jsem ti napsat, že tvoje úvaha má malou mezeru v tom, že náš současný stát ty půjčené peníze převážně prožral a rozdal jako sociální dávky a nic za ně něspravoval … ake když jsem tvůj příspěvek přečetl celý, vlastně to tam sám píšeš – současná situace je taková, že máme jak děravou střechu, tak velké dluhy. Je to o to víc znepokojující, protože do toho je potřeba započítat potenciál – vyšší efektivitu tržního systému oproti plánovanému.
Nedavno jsem si uvedomil, ze komuniste kupodivu resili trhem nektere veci, ktere dnes trzne neresime. Napr. sber surovin. Drive se platily pomerne rozumne castky za stary papir, napriklad, a lahve, co se prodavaly, byly zalohovane (starsi rocniky jiste najdou i dalsi priklady). Dnes spolehame na dobrovolnost lidi tento odpad tridit a tedy castecne recyklovat. Kdybychom ale vetsinu zbozi nechali zalohovat, mohli bychom (vyuzitim trzniho principu) recyklovat daleko vice.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
5.5.2009 23:05
