Byl vydán PostgreSQL 18. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
NFS (Network File System) má letos 40 let. Jeho tvůrci zavzpomínali na MSST Conference. Sun Microsystems vydal v prosinci 1985 zdrojové kódy NFS vývojářům mimo Sun.
Po Canonicalu oznámilo také SUSE, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
Laboratoře CZ.NIC vydaly novou verzi 4.27.0 aplikace Datovka, tj. svobodné multiplatformní desktopové aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi. Přidány byly funkce pro přerazítkování datových zpráv systémem ISDS. Uživatel muže zvolit zprávy, jejichž časová razítka má aplikace sledovat. Aplikace jej upozorní na časová razítka, která lze přerazítkovat. Uživatel pak může
… více »Bylo představeno all-in-one PC aneb mechanická podsvícená klávesnice s Raspberry Pi 5 uvnitř Raspberry Pi 500+. S 256 GB Raspberry Pi SSD a 16 GB RAM za 200 dolarů.
Google, potažmo YouTube umožní návrat tvůrcům, kteří byli zablokováni kvůli údajnému šíření dezinformací souvisejících s COVID-19 a volbami. Tvůrci teď mohou požádat o navrácení přístupu. Společnost Alphabet v této souvislosti uvedla, že zákazy byly uděleny kvůli tlaku tehdejší Bidenovy administrativy.
Vývojári z distribúcie Artix, ktorá je postavená na Arch Linuxe, alebo skôr jeho forkom, už skôr prešli na Open-RC init systém, stále však niektoré projekty ako GNOME boli závislé na systemd. Teraz pretiekol pohár trpezlivosti a počnúc GNOME 49, kvôli ktorému komponenta gnome-session je úplne závislá na systemd-init, padlo rozhodnutie na odstránenie GNOME z repozitárov Artixu. Táto zmena sa podľa všetkého týka viac než 90 distribúcií, ktoré tiež nepoužívajú systemd. Viac v príspevku na DistroWatch.
Magazín IEEE Spectrum opět po roce publikoval svůj žebříček programovacích jazyků. Vedou Python, Java, C++, SQL a C#.
Repozitáře pro spolupráci v rámci projektu Fedora se přesunou z Pagure na nově vzniklý Fedora Forge. Ten stejně jako třeba Codeberg běží na softwaru Forgejo, které bylo už před časem vybráno jako náhrada za Pagure. Pagure pochází z dílny Fedory, ale mimo ni se příliš neuchytil. Jeho vývoj a údržba byly náročné a Fedora se rozhodla jít cestou úspěšnějšího projektu, který má větší základnu přispěvatelů.
Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.3 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Blbost. Informace zavřené v trezoru pro reálná svět neexistují a jejich informační hodnota tím pádem je nulová. Hodnotu - ať již kladnou nebo zápornou - mají pouze informace, které jsou čerstvé a v oběhu.A co informace o informacích zavřených v trezoru?
Informácia o informácii nie je informácia. Je to jednoducho informácia o informácii.To je dobrá perla. Dovolte, ctění mysliteli, abych ji parafrázoval; kniha o knize není kniha, je to jednoducho kniha o knize.
Každý svobodný člověk má právo zákony a nařízení, které jdou proti zdravému rozumu, ignorovat.Ještě nadefinovat proti zdravému rozumu a všechno bude sluníčkové (pak budeme moct vlastně zákonodárství zrušit a prohlásit zdravý rozum za zákon).
Každý svobodný člověk má právo zákony a nařízení, které jdou proti zdravému rozumu, ignorovat.A vymahač zákona ho za to trestá, když na to přijde.
Bylo tomu tak za bolšánů a nevidím žádný rozumný důvod proč by tomu dnes mělo být jinak.Ale jo, když já bych radši, kdyby se různé věci nemusely dělat utajeně v undergroundu. Jednak to brání sdílení poznatků se širokou veřejností, jednak jsou všichni ve strachu, kdy na ně přijdou.
Každý svobodný člověk má právo zákony a nařízení, které jdou proti zdravému rozumu, ignorovat.A vymahač zákona ho za to trestá, když na to přijde.
Což je bohužel nezbytný první krok k tomu, aby se z řad běžné populace zvedl odpor proti nesmyslným zákonům. Když je zákon bezzubý, tak nikoho nezajímá, že nedává smysl, všichni ho prostě ignorují.
Jak budou fungovat knihovny v době elektronických knih?
Knihovny nebudou potřeba. Bohatě bude stačit nějaký státní archiv elektronických publikací, tedy v podstatě jen velké datové úložiště plné elektronických knih. Jak ale bude fungovat přístup občanů k obsahu toho úložiště, to se dá teď těžko říct.
Velmi zajímavý text: The Coming War on General Computation
Bohatě bude stačit nějaký státní archiv elektronických publikací, tedy v podstatě jen velké datové úložiště plné elektronických knih.No to jsem právě myslel tou knihovnou. Podle mě ani nemusí být nutně státní. Podívej se, jak „skvěle“ to funguje teď, na soukromé bázi a ještě k tomu nelegálně.
Ještě zajímavější video.No hele, oni to přeložili :)
Podle mě ani nemusí být nutně státní. Podívej se, jak „skvěle“ to funguje teď, na soukromé bázi a ještě k tomu nelegálně.
Současné fungování na soukromé bázi má jednu zásadní nevýhodu — nikdo ti nezaručí, že to úložiště bude ještě za týden existovat, případně že na něm ty data budou. Viz MegaUpload a spol.
No hele, oni to přeložili :)
Oprava: Já to přeložil.
Současné fungování na soukromé bázi má jednu zásadní nevýhodu — nikdo ti nezaručí, že to úložiště bude ještě za týden existovat, případně že na něm ty data budou. Viz MegaUpload a spol.Tak u knih bych se toho moc nebál, není problém udělat mirror, i když to chce znát nějaké to scriptovací kung-fu. PS: Jeden takový, dva roky starý, 14GB velký se mi válí na disku :P
Eventualne by mohlo dojit k neomezenym copyrightum, urcite analogii normalniho vlastnictvi. V takovem pripade by si mohla uzka elita "vlastniku obsahu" svuj ekonomicky vliv udrzet.Ona v dnešní době efektivní platnost copyrightu 100-120 let (tj. věci z roku 1900 jsou stále copyrightované!) je pomalu srovnatelná s „neomezeným copyrightem“.
Já tam ten tlak ze strany Mickey Mouse nevidím: chci-li napsat dobrou pohádku, tak jí prostě napíšu. Pravděpodobnost toho, že to bude plagiát, je při současném výkladu autorského práva maličká. Že hlavního hrdinu nemůžu pojmenovat „Mickey Mouse“, to je otázka ochrany značky (což je docela dobrá státní regulace, kterou by teda možná bylo dobrý doprovodit zákazem brandové reklamy, což je jiná diskuze).
Jenže ona to není jen otázka pojmenování/podoby hlavního hrdiny. Někdo může tvoji pohádku označit za plagiát třeba kvůli prostředí, ve kterém se odehrává děj. Když děj zasadíš třeba do kouzelnické školy pro náctileté, která vypadá jako středověký hrad a má poněkud proměnlivou architekturu, tak se při trochu větším komerčním úspěchu můžeš spolehnout, že ti přijde pozdrav od právníka Rowlingové, i když s Harry Potterem zbytek knížky nebude mít nic společného. Stejně tak může žaloba přijít kvůli tomu, že sled událostí v tvé pohádce se podobá příběhu jiného díla.
Na kopírovacím zákoně je nejnebezpečnější to, že přesně nespecifikuje, co vlastně odlišuje originální dílo od plagiátu. V podstatě cokoliv, co obsah díla odlišuje od naprosto normálního tuctového života (a tím ho dělá zajímavé) je potenciální cíl žaloby za plagiátorství. Jako jediná opravdu účinná obrana mě napadá vykrádat díla aspoň 70 let mrtvých autorů, protože pak tahle díla budu moct u soudu použít jako „prior art“.
Jenže to bylo tím, že očividná parodie má v kopírovacím zákoně mnohem vyšší ochranu proti žalobám za plagiátorství než ostatní díla, která se shodují jen náhodou.
Copyright IMHO není z ekonomického hlediska moc zajímavý konstrukt
Jenže je to zatraceně zajímavý konstrukt z civilizačního hlediska. Technologie lidem sice ulehčují život, ale umění z nás dělá to, co jsme. Ne všechny způsoby vyjádření jedné myšlenky jsou stejně dobré. Příběhy formují identitu lidí od předškolního věku až do pozdního stáří. Kdo ovládá mainstreamové příběhy celé společnosti, ten má překvapivě velkou moc nad celkovou mentalitou lidí.
Jinak jsem nad tim dnes rano premyslel, a mam pocit, ze budoucnost kopirovaciho monopolu bude zalezet na tom, jak se vyvine cela spolecnost. Pokud vznikne "neofeudalni" system, kde uzka vrstva vlastniku ovlada dostatek zdroju, bude patrne mozne kopirovaci monopol udrzet.Imho nemá cenu snažit se věštit černobílý systém světa. Budoucnost dopadne oběma způsoby různě mutujícími v různých lokalitách, které se budou porušovat když na to budou mít účastníci náladu.
Tiskni
Sdílej: