Švýcarská AI centra EPFL, ETH Zurich a CSCS představila otevřený vícejazyčný velký jazykový model (LLM) s názvem Apertus. Vyzkoušet lze na stránce Public AI Inference Utility.
Byl vydán Linux Mint 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Čínská společnost Tencent uvolnila svůj AI model HunyuanWorld-Voyager pro generování videí 3D světů z jednoho obrázku a určené trajektorie kamery. Licence ale nedovoluje jeho používání na území Evropské unie, Spojeného království a Jižní Koreje.
Blender Studio se spojilo s kapelou OK Go a výsledkem je videoklip k písni Impulse Purchase. Stejně jako samotný 3D software Blender je i ve videoklipu použitý animovaný chlápek open source. Kdokoli si jej může stáhnout a upravovat.
Zig Software Foundation stojící za programovacím jazykem Zig publikovala finanční zprávu za rok 2024. Současně s prosbou o finanční příspěvek.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za srpen (YouTube). Vypíchnuta je podpora Tabulek Google, implementace Gamepad API a Cookie Store API nebo také podpora WebGL na Linuxu.
openSUSE Leap 16, včetně Leap Micra 6.2+, nově nabízí 24 měsíců podpory pro každé vydání. To je dva roky aktualizací a stability, což z něj činí nejdéle podporovanou komunitní distribuci vůbec. Leap se tak stává ideální platformou pro všechny, kdo hledají moderní, stabilní a dlouhodobě podporovanou komunitní Linux distribuci.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal dne 3. 9. 2025 VAROVÁNÍ před hrozbou v oblasti kybernetické bezpečnosti spočívající v předávání systémových a uživatelských dat do Čínské lidové republiky a ve vzdálené správě technických aktiv vykonávané z území Čínské lidové republiky. Varováním se musí zabývat povinné osoby podle zákona o kybernetické bezpečnosti.
Americká internetová společnost Google nemusí prodat svůj prohlížeč Chrome ani operační systém Android. Rozhodl o tom soud ve Washingtonu, který tak zamítl požadavek amerického ministerstva spravedlnosti. Soud ale firmě nařídil sdílet data s jinými podniky v zájmu posílení konkurence v oblasti internetového vyhledávání. Zároveň Googlu zakázal uzavírat dohody s výrobci mobilních a dalších zařízení, které by znemožňovaly
… více »Prvního září ozbrojení policisté zatkli na na londýnském letišti Heathrow scénáristu a režiséra Grahama Linehana, známého především komediálními seriály Ajťáci, Otec Ted nebo Black Books. Během výslechu měl 57letý Graham nebezpečně zvýšený krevní tlak až na samou hranici mrtvice a proto byl z policejní stanice převezen do nemocnice. Důvodem zatčení bylo údajné podněcování násilí v jeho 'vtipných' příspěvcích na sociální síti
… více »Blbost. Informace zavřené v trezoru pro reálná svět neexistují a jejich informační hodnota tím pádem je nulová. Hodnotu - ať již kladnou nebo zápornou - mají pouze informace, které jsou čerstvé a v oběhu.A co informace o informacích zavřených v trezoru?
Informácia o informácii nie je informácia. Je to jednoducho informácia o informácii.To je dobrá perla. Dovolte, ctění mysliteli, abych ji parafrázoval; kniha o knize není kniha, je to jednoducho kniha o knize.
Každý svobodný člověk má právo zákony a nařízení, které jdou proti zdravému rozumu, ignorovat.Ještě nadefinovat proti zdravému rozumu a všechno bude sluníčkové (pak budeme moct vlastně zákonodárství zrušit a prohlásit zdravý rozum za zákon).
Každý svobodný člověk má právo zákony a nařízení, které jdou proti zdravému rozumu, ignorovat.A vymahač zákona ho za to trestá, když na to přijde.
Bylo tomu tak za bolšánů a nevidím žádný rozumný důvod proč by tomu dnes mělo být jinak.Ale jo, když já bych radši, kdyby se různé věci nemusely dělat utajeně v undergroundu. Jednak to brání sdílení poznatků se širokou veřejností, jednak jsou všichni ve strachu, kdy na ně přijdou.
Každý svobodný člověk má právo zákony a nařízení, které jdou proti zdravému rozumu, ignorovat.A vymahač zákona ho za to trestá, když na to přijde.
Což je bohužel nezbytný první krok k tomu, aby se z řad běžné populace zvedl odpor proti nesmyslným zákonům. Když je zákon bezzubý, tak nikoho nezajímá, že nedává smysl, všichni ho prostě ignorují.
Jak budou fungovat knihovny v době elektronických knih?
Knihovny nebudou potřeba. Bohatě bude stačit nějaký státní archiv elektronických publikací, tedy v podstatě jen velké datové úložiště plné elektronických knih. Jak ale bude fungovat přístup občanů k obsahu toho úložiště, to se dá teď těžko říct.
Velmi zajímavý text: The Coming War on General Computation
Bohatě bude stačit nějaký státní archiv elektronických publikací, tedy v podstatě jen velké datové úložiště plné elektronických knih.No to jsem právě myslel tou knihovnou. Podle mě ani nemusí být nutně státní. Podívej se, jak „skvěle“ to funguje teď, na soukromé bázi a ještě k tomu nelegálně.
Ještě zajímavější video.No hele, oni to přeložili :)
Podle mě ani nemusí být nutně státní. Podívej se, jak „skvěle“ to funguje teď, na soukromé bázi a ještě k tomu nelegálně.
Současné fungování na soukromé bázi má jednu zásadní nevýhodu — nikdo ti nezaručí, že to úložiště bude ještě za týden existovat, případně že na něm ty data budou. Viz MegaUpload a spol.
No hele, oni to přeložili :)
Oprava: Já to přeložil.
Současné fungování na soukromé bázi má jednu zásadní nevýhodu — nikdo ti nezaručí, že to úložiště bude ještě za týden existovat, případně že na něm ty data budou. Viz MegaUpload a spol.Tak u knih bych se toho moc nebál, není problém udělat mirror, i když to chce znát nějaké to scriptovací kung-fu. PS: Jeden takový, dva roky starý, 14GB velký se mi válí na disku :P
Eventualne by mohlo dojit k neomezenym copyrightum, urcite analogii normalniho vlastnictvi. V takovem pripade by si mohla uzka elita "vlastniku obsahu" svuj ekonomicky vliv udrzet.Ona v dnešní době efektivní platnost copyrightu 100-120 let (tj. věci z roku 1900 jsou stále copyrightované!) je pomalu srovnatelná s „neomezeným copyrightem“.
Já tam ten tlak ze strany Mickey Mouse nevidím: chci-li napsat dobrou pohádku, tak jí prostě napíšu. Pravděpodobnost toho, že to bude plagiát, je při současném výkladu autorského práva maličká. Že hlavního hrdinu nemůžu pojmenovat „Mickey Mouse“, to je otázka ochrany značky (což je docela dobrá státní regulace, kterou by teda možná bylo dobrý doprovodit zákazem brandové reklamy, což je jiná diskuze).
Jenže ona to není jen otázka pojmenování/podoby hlavního hrdiny. Někdo může tvoji pohádku označit za plagiát třeba kvůli prostředí, ve kterém se odehrává děj. Když děj zasadíš třeba do kouzelnické školy pro náctileté, která vypadá jako středověký hrad a má poněkud proměnlivou architekturu, tak se při trochu větším komerčním úspěchu můžeš spolehnout, že ti přijde pozdrav od právníka Rowlingové, i když s Harry Potterem zbytek knížky nebude mít nic společného. Stejně tak může žaloba přijít kvůli tomu, že sled událostí v tvé pohádce se podobá příběhu jiného díla.
Na kopírovacím zákoně je nejnebezpečnější to, že přesně nespecifikuje, co vlastně odlišuje originální dílo od plagiátu. V podstatě cokoliv, co obsah díla odlišuje od naprosto normálního tuctového života (a tím ho dělá zajímavé) je potenciální cíl žaloby za plagiátorství. Jako jediná opravdu účinná obrana mě napadá vykrádat díla aspoň 70 let mrtvých autorů, protože pak tahle díla budu moct u soudu použít jako „prior art“.
Jenže to bylo tím, že očividná parodie má v kopírovacím zákoně mnohem vyšší ochranu proti žalobám za plagiátorství než ostatní díla, která se shodují jen náhodou.
Copyright IMHO není z ekonomického hlediska moc zajímavý konstrukt
Jenže je to zatraceně zajímavý konstrukt z civilizačního hlediska. Technologie lidem sice ulehčují život, ale umění z nás dělá to, co jsme. Ne všechny způsoby vyjádření jedné myšlenky jsou stejně dobré. Příběhy formují identitu lidí od předškolního věku až do pozdního stáří. Kdo ovládá mainstreamové příběhy celé společnosti, ten má překvapivě velkou moc nad celkovou mentalitou lidí.
Jinak jsem nad tim dnes rano premyslel, a mam pocit, ze budoucnost kopirovaciho monopolu bude zalezet na tom, jak se vyvine cela spolecnost. Pokud vznikne "neofeudalni" system, kde uzka vrstva vlastniku ovlada dostatek zdroju, bude patrne mozne kopirovaci monopol udrzet.Imho nemá cenu snažit se věštit černobílý systém světa. Budoucnost dopadne oběma způsoby různě mutujícími v různých lokalitách, které se budou porušovat když na to budou mít účastníci náladu.
Tiskni
Sdílej: