Low-voltage (diskuse)

[P.P.]

zajimavy napad :) k expoziometru vypada to ze to je jeste na principu selenovych clanku ktere casem odchazeji jelikoz je tomu expoziometru 20+ jeho citlivost bude nizsi nez u novejsich s CdS

[Grunt]

Příloha:

• články_expozimetru.jpg (27743 bytů)

Zdá se že jo. Je jich tam fakt docela dost. No bohužel informace příliš nevalná. Spíš by se mi hodilo přepočítat do něčeho zajímavého hodnoty z toho kolečka. A nebo se mi snad jemně snažíte naznačit, že bych se měl poohlédnout po nějakém jiném zařízení? Ručička stále reaguje docela svižně, ale je dost možné, že to tak udělám.

[Grunt]

Aha. Tak na expozimetr jsem se vykašlal.

[gtz]

spotřeby USB DVB/T zde

je pravda, že některé tunery jsou fakt hodně náročné a pro některé netbooky je to smrtící věc

Ohledně fotovoltaiky si moc iluzí nedělám, experimentoval jsem s tím taky a prozatím ty malé věci jsou vhodné akorát na zahradní lampičky kde dobíjejí akec (v 90% lampička po nějaké době přestane svítit a musí se akumulátor dobít externě). Potřeboval jsem udělat nějaké světýlko bez akumulátoru jen s LED a nakonec jsem použil fotovoltaiku (jen solární článek)z zahradní lampy+pár součástek, přes které jsem napájel GoldCap. Fungovalo to s jednou ledkou celkem dobře (dvě již ne). Ale pro vyšší napětí a vyšší proud by byl nutný nějaký násobič/měnič.

[Grunt]

spotřeby USB DVB/T zde

Díky. Já už mám svůj No-Name USB adaptér, který v pořádku funguje nalezený (po rozdělání obalu se dokonce vleze dovnitř).

Ohledně fotovoltaiky si moc iluzí nedělám, experimentoval jsem s tím taky a prozatím ty malé věci jsou vhodné akorát na zahradní lampičky kde dobíjejí akec (v 90% lampička po nějaké době přestane svítit a musí se akumulátor dobít externě).

Jedna lampička, to je spousta energie. Teda pro nějaký vyžraný x86 asi ne, ale pro ten zbytek určitě jo. Jinak bych dodal, že jsem nemluvil jen čistě o solární energii.

Ale pro vyšší napětí a vyšší proud by byl nutný nějaký násobič/měnič.

Naprosto bez problému. Jednak se proud zvyšuje tím, že se články v panelu se zapojují paralelně (jakýkoliv článek nezávisle na velikosti dává tak 0.6V). Ten můj jich má jedenáct. Dále je možné sehnat měniče/regulátory buď pro běžné panely (zezadu se dá připojit i běžná Pb akumulátor – na tento regulátor si osobně dělám zálusk) a nebo existují i v menší variantě. Uznávám, že v mém případě by se ale spíš hodil nějaký brouk.

[gtz]

Jak se koukám regulátory jsou za pár korun a není třeba to bastlit. V té zahradní lampičce je solární článek, který dává kolem 1.2V při osvětlení normální žárovkou. Je tam pak nějaký 2 tranzistorový měnič, který vyžene napětí tak, aby se LED rozsvítila.

[Grunt]

Jak se koukám regulátory jsou za pár korun a není třeba to bastlit.

Tak, tak. Jinak co se týče SM1600, tak ten samotný má už nějakou nabíječku co převádí napětí, tak aby baterka dostávala dost.

[pc2005]

Skvělej blogpost. BTW zajímavá by byla spotřeba toho budoucího OMAP 5 ještě třeba podtaktovanýho . I když mě osobně by zajímala spotřeba procesoru co mám v patičce. Děsná škoda, že neumím tvořit a pájet vícevrstvé plošňáky s BGA, hned bych si postavil notebook . (a že by to byl brutální notebook)

BTW ad anketa, imho je zbytečný při současný křehkosti, účinnosti a velikosti montovat solární napájení na kryt. Jako nabíjecí stanice možná jo, ale zase, že by to nějak hodně vytrhlo (hlavně kvůli malý spotřebě ), to asi ne. To se spíš ušetří zákazem žárovek .

[Grunt]

Příloha:

• mim_fv_clanek.jpg (240858 bytů)

BTW zajímavá by byla spotřeba toho budoucího OMAP 5 ještě třeba podtaktovanýho.

Ty jo, dej pokoj. Já se tady rozhoduju mezi Pandou a solárním panelem a on už tady otravuje s OMAPem5. S takovou abych nekupoval vůbec nic, protože než se to z poza té louže vůbec dotáhne, tak už tu bude nová verze.

I když mě osobně by zajímala spotřeba procesoru co mám v patičce.

To zas nevím. Pro takto energeticky kritické aplikace se používají jiné věci než takové děla. Třeba Hawkboard. Jinak po takové zajímavé zařízení doporučuju sledovat blog nějakého embedded vývojáře. Existuje velká spousta jiných zajímavách zařízení, třeba… (a přitom tu až do teď David Ježek otravoval s takovýma vykopávkama).

Děsná škoda, že neumím tvořit a pájet vícevrstvé plošňáky s BGA, hned bych si postavil notebook

Větší problém by IMHO dneska byl spíš s nějakým rozumným obalem. Střikolis a formu v baráku aspoň já osobně nemám.

BTW ad anketa, imho je zbytečný při současný křehkosti

Tak ty křemíkové plátky jsou sice křehké jak sviňa, to jo (otci včera dorazila komplet celá 40W stavebince, takže mám představu o čem je řeč), ale jak se to dá do skla nebo plastu tak je to v pohodě. Ten můj už mi spadl na zem a furt funguje. Jinak např. u přehrávače nevím co bych s ním musel dělat abych články o velikosti zadní klipsi rozflákal. Nehledě na to, že pro něj se to bude nejspíš skládat z článků jako je v příloze (ten myslím z nějaké kalkulačky – na slunci 3.3V) a u těch je většinou dražší i ten drát na kontakty než článek samotný. A dál je možné sehnat krom klasických krystalických článků i jakési amorfní a bůh ví jaké leča ještě na trhu budou dostupné.

účinnosti

To je zatím asi největší problém. Mám tak přibližně vypočteno že velikostně by oba články měli vystačit s napájením fakt na chlup. Už jsem uvažoval i o nějakém vysokokapacitním kondenzátoru. Takže proto hledám zařízení s co nejmenší spotřebou. Spotřeba se dá snížit většinou o mnoho lehčeji než zařídit větší příkon.

a velikosti

To mám vcelku jednoduché: Panely/články o moc větší než zařízení samotné nevyhledávám a nechci.

Jako nabíjecí stanice možná jo, ale zase, že by to nějak hodně vytrhlo (hlavně kvůli malý spotřebě ), to asi ne.

Tak to zas mně jo. Jako zařízení do terénu. Když např. člověk vyrazí někam vysoko do hor kde jsou jen šutry a plevel nebo na Saharu, tak bude hledat zásuvku těžko. Ale ono není potřeba ani Sahara. Dost bohatě stačí vyjet na kolo. Obojí, tak TB, tak SM1600 jsou docela odolné, takže pro takovou činnost jako stavěné.

To se spíš ušetří zákazem žárovek

Tak to prosím ještě jednou přečíst ten úvod.

[Mrkva]

Větší problém by IMHO dneska byl spíš s nějakým rozumným obalem. Střikolis a formu v baráku aspoň já osobně nemám.

RepRap? Něco o rozměrech zhruba Touchbooku by na tom vytisknout asi šlo.

[Grunt]

Jo no. Už jsem si toho všiml: Coaster for a beagleboard, Required Tools: The '3D Printer' System. Tak příště no.

[Grunt]

Ale na tak jednoduché věci jde použít i třeba obyčejnou CNC frézku někde ze smetiště (u toho by šlo využít i lepších matrošů než jen obyčejný plast – my např. řezali do silonových profilů a ty jsou extrémně odolné proti jakémukoliv přetížení). Teda až na to gravírování.

[pc2005]

Ty jo, dej pokoj. Já se tady rozhoduju mezi Pandou a solárním panelem a on už tady otravuje s OMAPem5. S takovou abych nekupoval vůbec nic, protože než se to z poza té louže vůbec dotáhne, tak už tu bude nová verze.

Jj to je nevýhoda, že nikdo nedělá modulární návrh. Bych si koupil jen desku a pak postupně měnil "procesory". I když patice na BGA by musela být taky zajímavý technický dílko...

To zas nevím. Pro takto energeticky kritické aplikace se používají jiné věci než takové děla. Třeba Hawkboard. Jinak po takové zajímavé zařízení doporučuju sledovat blog nějakého embedded vývojáře. Existuje velká spousta jiných zajímavách zařízení, třeba… (a přitom tu až do teď David Ježek otravoval s takovýma vykopávkama).

Hawkboard má jedinou výhodu a to, že má SATA. Nicméně právě v tom novým OMAPu 5 už bude SATA taky, což činí z hawkboardu zastaralý design. Jinak abych řekl pravdu, tak o nový verzi jsem se dozvěděl z diitu .

Ta deska je na obecný počítač moc zaměřená na video zpracování.

Větší problém by IMHO dneska byl spíš s nějakým rozumným obalem. Střikolis a formu v baráku aspoň já osobně nemám.

Tak o kejsu jsem uvažoval minimálně. Dle mých zkušeností stačí mít k dispozici dostatek PET lahví a nějakou tavnou plastovou "páječku" .

To je zatím asi největší problém. Mám tak přibližně vypočteno že velikostně by oba články měli vystačit s napájením fakt na chlup. Už jsem uvažoval i o nějakém vysokokapacitním kondenzátoru. Takže proto hledám zařízení s co nejmenší spotřebou. Spotřeba se dá snížit většinou o mnoho lehčeji než zařídit větší příkon.

Jo 1F stojí, pokud se správně koupí něco přes stovku, ale má dost velkej vnitřní odpor. Leda, že bys koupil nějakej kondík brzdového rekuperačního typu.

Tak to zas mně jo. Jako zařízení do terénu. Když např. člověk vyrazí někam vysoko do hor kde jsou jen šutry a plevel nebo na Saharu, tak bude hledat zásuvku těžko. Ale ono není potřeba ani Sahara. Dost bohatě stačí vyjet na kolo. Obojí, tak TB, tak SM1600 jsou docela odolné, takže pro takovou činnost jako stavěné.

Tak to prosím ještě jednou přečíst ten úvod.

No je fakt, že často ven nechodím a v Liberci je skoro pořád zataženo . Takže doma se to využít nedá. Při výletě (na kole) je zase k dispozici mnohem lepší zdroj než solární článek (pokud se dá OLPC nabít za 10 minut ruční nabíječkou, tak ani manuálně na horách to není problém).

[Mrkva]

I když patice na BGA by musela být taky zajímavý technický dílko...

Tak BGA napájený na nějakou plošku s rozumnými vývody by už použít šla.

[Grunt]

Jj to je nevýhoda, že nikdo nedělá modulární návrh.

Modulární jak x86 desky? No to pak díky moc.

Hawkboard má jedinou výhodu a to

Spotřebu.

Jinak abych řekl pravdu, tak o nový verzi jsem se dozvěděl z diitu

Tož tady nás krmí takovým x86 smetím, zatímco…

Ta deska je na obecný počítač moc zaměřená na video zpracování.

Pro mě jako dělaná. HTPC? Pche.

pokud se dá OLPC nabít za 10 minut ruční nabíječkou, tak ani manuálně na horách to není problém

No jo, sakra.

[pc2005]

Modulární jak x86 desky? No to pak díky moc.

No rozhodně se mě nechce vyhazovat CPU a motherboard jen kvůli výměně za novější síťovku. A pokud by bylo na desce hodně elektroniky a byla dostatečně drahá, tak by se vyplatilo ji nezahazovat. Výhoda je taky upgrade RAMky.

Spotřebu.

Ale oproti 28nm podtaktovanou na stejný výpočetní výkon bude mít HB mnohem vyšší.

Pro mě jako dělaná. HTPC? Pche.

Jo tak na HTPC se samozřejmě hodí (ty videovstupy ). Ale já používám jeden komp na všechno.

[Grunt]

Ale oproti 28nm podtaktovanou na stejný výpočetní výkon bude mít HB mnohem vyšší.

No a tom se právě můžeme hádat. By to chtělo zrecenzovat a výsledek dodat v [W]/[Kč]/[W].

[pc2005]

Tak to si budeme muset počkat do 2012, teprve v tý době se začnou rozšiřovat desky .

[Yokotashi]

> Větší problém by IMHO dneska byl spíš s nějakým rozumným obalem. Střikolis a formu > v baráku aspoň já osobně nemám.

Kusovku je lepsi laminovat ... uz jsem si tak udelal "povbozek" pod TB, kde bude CDMA modem.

> A dál je možné sehnat krom klasických krystalických článků i jakési amorfní a bůh ví > jaké leča ještě na trhu budou

Nejvetsi ucinnost maji monokrystalicke. Videl jsem nejake - podle barvy asi amorfni - na plastu, ktere byly mnohem lehci, nez klasicke sklenene, ale ucinnost byla asi tretinova, co jsem meril. Ty by mozna mely smysl (vaha, odolnost), ale jinak jedine monokrystaly.

I kdyby to prodlouzilo beh TB jen o 2 hodiny, tak to ma smysl.

Yokotashi

chapadla.cz

[Grunt]

Kusovku je lepsi laminovat

Též není špatný nápad. Laminát není až tak zas nejhorší materiál. Akorát u nějaké kastle vidím problém v kdejakých miniaturních záhybech pro porty a tak. Např. kastle obklopující TB se zdá, že prošla aspoň nějakým MKP (a nebo to nenavrhovala aspoň žádná lama mého ražení) a ty žebra pro L profil by asi nebylo tak úplně nejjednodušší udělat.

Nejvetsi ucinnost maji monokrystalicke. Videl jsem nejake - podle barvy asi amorfni - na plastu, ktere byly mnohem lehci, nez klasicke sklenene, ale ucinnost byla asi tretinova, co jsem meril.

No nevím. Ono už i tak je to docela na chlup. Teda počítám-li rozměr zadní strany tabletu.

I kdyby to prodlouzilo beh TB jen o 2 hodiny, tak to ma smysl.

Moje řeč. Navíc stačí zařízení vypnout, nechat dobýt a zas je možné dál fungovat. Na místa kde není žádná zásuvka jak dělané.

[Yokotashi]

> Též není špatný nápad. Laminát není až tak zas nejhorší materiál. Akorát u nějaké kastle vidím problém v kdejakých miniaturních záhybech pro porty a tak.

Dira pro porty se provrta, zabrousi a zatre epoxydem. Alternativne se da bok vyrezat z kuprextitu a ten tam vlepit (ze to pak je tlustsi a odolnejsi).

Principialne by slo i do diry vrazit vhodne tvarovany polystyren a pokracovat v laminovani nejakeho tvaru dovnitr, ale je to zbytecna prace.

> Např. kastle obklopující TB se zdá, že prošla aspoň nějakým MKP (a nebo to nenavrhovala aspoň žádná lama mého ražení) a ty žebra pro L profil by asi nebylo tak úplně nejjednodušší udělat.

Tvar by se vyrezal z polystyrenu, olaminoval, pak se vyhodi polystyren a zebra se vlepi - bud vystrihana z epoxydu, nebo z primo z toho sameho laminatu. Po vlepeni bych je jeste pretahl paskem skelne tkaniny a jsou tam super zebirka.

Nicmene jako mene prace se mi jevi nechat tam kus extrudovaneho polystyrenu a prelaminovat ho i zvrchu.

> No nevím. Ono už i tak je to docela na chlup. Teda počítám-li rozměr zadní strany tabletu.

Ja bych to bral jako prodlouzeni doby behu. Jenom by to chtelo dve veci: - funkcni mereni stavu baterie (voltmetr na i2c uz tu mam pripraveny) - funcni sleep (respektive probuzeni i s USB)

Yokotashi

chapadla.cz

[Grunt]

zebra se vlepi

Čímž by ovšem vznikl spoj a nejslabší místo celého článku. Ale nechme toho. To je jedno.

voltmetr na i2c uz tu mam pripraveny

No právě o takových věcech jsem se chtěl zmínit při psaní třeba o TWL4030. Ono totiž nic takového není třeba. TWL4030 má dokonce dvě rozhraní na baterku k měření napětí:

• /sys/class/power_supply/twl4030_bci_battery/voltage_now – napětí při nabíjení. Když se nenabíjí, tak se neaktualizuje a celkově je to méně přesné.
• /sys/class/power_supply/twl4030_bci_battery/voltage_now_madc – MADC rozhraní (Monitoring analog-to-digital conversion), které funguje vždy při požádání o hodnotu i když se nenabíjí a je celkem přesné (myslím 10-bit)

Viz datasheet. Jinak nabíjecí proud je SW ovladatelný skrze soubor charge_current (dá se do něj zapisovat a bere i hodnotu 0) a právě protékající proud je měřen v souboru current_now bůh ví v jakých jednotkách.

[Yokotashi]

> Čímž by ovšem vznikl spoj a nejslabší místo celého článku

Pokud se udela ram stroje tenky (treba 4 vrstvy 33g/m^2 skla), pak se vlepi zebra a pak se zevnitr (pres zebra) daji jeste 2 vrstvy, tak to nebude ani tak zle.

Navic ten laminat ma pri stejne hmotnosti mnohem vetsi pevnost, nez plast, takze se da udelat tenci a pak uz clovek nepotrebuje setrit kazdy gram zebry.

> TWL4030

koukam, ze uz to chodi ... tedy ... ehm ... "chodi". Behem 10ti sekund jsem z toho prvniho dostal hodnoty mezi 4051 a 4198 (opravdu neni mozne, aby napeti na LiION clanku takto kolisalo) a z druheho 3980 az 4198. Mozna by mel smysl nejaky dlouhodobejsi prumer ... Hodnoty vypadaji, ze napeti je v milivotech a proud asi v miliamperech.

Zda se, ze to jsou hodnoty pro malou baterku. Pro velkou jsem nasel neco v podadresari subsystem/bq27200-0/ (alespon hadam podle obsahu souboru energy_full_design), napeti (je asi v mikrovoltech), proud asi v mikroamperech a jeste opacne (zaporny v okamziku nabijeni, narozdil od horni baterky).

Budu to muset omerit, abych zjistil, jestli ty hodnoty nejak pouzitelne koreluji s realitou.

Nejlepsi by bylo, kdyby ten svab umel delat pocitac naboje ...

Yokotashi

chapadla.cz

[Honz]

Co je to "sparťanský design"? Existuje taky něco jako slávistický design...?

[Grunt]

Třeba byl spartakiádní. Co já vim, že?

[Aleš Kapica]

Jen malá poznámka. Je naprosto logické, že ten fotovoltaický článek dává při světle lampičky nula nula prd. Neexistuje žádný univerzální článek a kromě spektra záření záleží i na tom kolik na něj dopadne fotonů a jak s nimi naloží. Ve stínu toho moc nebude a pokud článek natočíš, tak se víc těch fotonů odrazí než zpracuje.

[Grunt]

Jen malá poznámka. Je naprosto logické, že ten fotovoltaický článek dává při světle lampičky nula nula prd.

Nedává nula a prd, ale klidně až těch 5.5V. Bohužel naprázdno a nedovede to udržet.

Neexistuje žádný univerzální článek a kromě spektra záření záleží i na tom kolik na něj dopadne fotonů a jak s nimi naloží.

Jasně, s tím počítám. On je problém v tom, že zářivka není spojitá ani v čase (BTW: kolik to má? 100Hz?) ani ve spektru. Např. mám v pokoji 4× 50W halogenky a na to už se panel tváří jinak (hlavně u nich nepředkládám, že se spektrum blíží Diracovu impulsu). Prostě spojité světlo je spojité světlo. Oku je to vcelku jedno, ale FV článku ne.

a jak s nimi naloží.

Toto mě zajímá. Do teď jsem žil v iluzi, že nějaké velké rozdíli mezi těmi články nejsou.

Ve stínu toho moc nebude a pokud článek natočíš, tak se víc těch fotonů odrazí než zpracuje.

No a to je právě dost to…neto. Ono stačí článek odklonit od slunce a jde to docela nepěkně dolů (není to přímo jako to zastínění, ale též žádná sláva). Takže minimálně bude potřeba něco na vyrovnávání napětí. Jenže s tím jde dolů i výkon a jak jsem se zmiňoval v některém komentáři výše, velikost článků vzhledem k náročnosti zařízení plánju docela hraniční. A idea, že třeba vlezu do šaliny a přehrávač umře na nedostatek šťávy a nerozjede se dokud se nedostanu na přímé slunce mi není moc milá. Jediným řešením by asi bylo přestěhovat se na Saharu.

[Yokotashi]

Na touchbook chci dozadu prilepit solarni clanky taky ...

Co se tyka odberu, tak podle me je poddimenzovany menic na 5V, protoze nektera zarizeni (CDMA modem, wifi ZD1211) zvladne TB v pohode, kdyz je v napajeni, ale ne bez napajeni. A nektera samozrejme vubec (USB ethernetku).

Chtel bych se zeptat na funkcnost originalni wifi - mel jsem s ni docela problemy, az jsem presel na zd1211, kterou ale musim napajet primo z baterky.

Nejake informace, co jsem o TB nasbiral jsou tady: http://kanal.ucw.cz/touchbook/index.html

Yokotashi

chapadla.cz

[Grunt]

Na touchbook chci dozadu prilepit solarni clanky taky ...

Paráda. Pak se zaregistrovat nebo aspoň nějaký kontakt. Takové věci by bylo dobré někde probrat.

Co se tyka odberu, tak podle me je poddimenzovany menic na 5V

To těžko říct. Mrkva už o tom kdysi psal přímo do AI a vyřešil to přepájením těch drátů.

Chtel bych se zeptat na funkcnost originalni wifi - mel jsem s ni docela problemy, az jsem presel na zd1211, kterou ale musim napajet primo z baterky.

Jo, originální RT3070 funguje. Ale jinak už jsem taky dokoupil jinou, hlavně kvůli externí RSMA.

[Mrkva]

Mrkva už o tom kdysi psal přímo do AI a vyřešil to přepájením těch drátů.

No... Prudil jsem na IRC a na mailing listu, na ty dráty přišel Martix.

[Yokotashi]

> Paráda. Pak se zaregistrovat nebo aspoň nějaký kontakt. Takové věci by bylo dobré někde probrat.

Zaregistrovany tu jsem minimalne 2x, ale porad se nekde prihlasovat je opruz a pamatovat si hesla (nebo zaridit distribuci mezi vsemi pouzivanymi pocitaci) je prakticky nerealne (a mit vsude stejne heslo nechci).

Kontakt na me je lhc zavinac kanal tecka ucw tecka cz.

> To těžko říct. Mrkva už o tom kdysi psal přímo do AI a vyřešil to přepájením těch drátů.

Aha, tak az tak podcenit vyvojare TB me fakt nenapadlo.

> Jo, originální RT3070 funguje. Ale jinak už jsem taky dokoupil jinou, hlavně kvůli externí RSMA.

Me po nahodne dobe (30 sec az 1 den) vytuhne tak, ze nepomuze ani unload modulu a jeji vyndani z USB a zandani. Jedine reboot. Pod AI systemem to z tohoto stavu nekdy dokaze vytahnout ten manager, takze se typicky zavesi az za par hodin, pou ubuntu je to klidne hned, nebo za 5 minut po rebootu. Pouzivam posledni system - prosinec 2010.

zd1211rw se sice taky casem zavesi, ale unload modulu a odpojeni napajeni sitovce pomuze.

Jakou pouzivas a jake s ni mas zkusenosti (pokud to nechavas portad zapnute, jako ja ... pokud je tvuj typicky uptime okolo 3-6 hodin, tak s tim zd1211rw problem nema).

Yokotashi

chapadla.cz