Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
otázka je, jestli opravdu 80% Němců nebo 80% hlasujícíchVelká většina co hlasovala a právě pro zrušení přechodů časů byla z Německa. Aspoň tak to popisují veškeré zprávy. Proto taky prosím o odkaz na výsledky toho průzkumu ať si udělám sám obrázek.
Lidi obecně mají tendence kritizovat něco, co se jim nelíbí, ale buď vůbec nenavrhovat řešení nebo nepřemýšlet nad důsledky navrhované alternativy.Asi tak. Zrušení mi nevadí, ale pouze za podmínky že se přijde ještě s komplexnějším řešením. Rozhodně nebudu vstávat do zaměstnání s tím že ještě v devět ráno bude venku jako o půlnoci podobně jako v Moskvě. To mě ani nehne.
Hlasoval jsem samozřejmě pro zrušení střídání a preferuju náš pásmový, tedy středoevropský čas.Čistě ze zajímavosti: Proč? Ať znám taky argumenty protistrany.
A proč středoevropský čas? Prostě proto že je to náš čas pásmový, daný místním polednem. Tedy okamžikem kdy je slunce na vrcholu své zdánlivé dráhy. Čas který je nejbližší přirozenému běhu vesmíruTo se týká 15.poledníku v.d. a čím dál od něj o to hůř. Pokud je např. v Aši astronomických 12:00, v Hračavě mají skoro 12:27 a v Nové Sedlici 12:41!
Nechme čas plynout jeho přirozeným během a řiďme se časem příhodným kterému v antice říkali kairos. Dělejme věci tak jak je třeba, ne jak se snažíme si vnutit. Stejně se tak spousta věcí dělá, jen si to nepřipouštíme a snažíme se na to nějak naroubovat ty čísílka.Jenže v tom je zakopaný celý problém. Po staletí dokud pracovali lidé víceméně v zemědělství jednoduše vstávali a chodili obdělávat svá políčka s východem slunce (resp. za rozbřesku) a chodili spát s jeho západem a nějaké hodiny ani nepotřebovali. To je přirozené. Problém se začal řešit až v období industrializace kdy prostě není možné řídit se podle slunce a směna musí začínat a končit pro všechny stejně v jeden po celý rok konstantní časový bod. A další problém je že od toho se odvíjí vše ostatní – doprava, místní služby, kooperace, denní režimy. Jenže slunce nevychází v konstantní dobu po celý rok. Proto se této době přibližuje právě skokem o jednu hodinu dvakrát v roce kdy se tomu přizpůsobují veškeré služby, veškerá výroba, vše. IMHO nejde ani tak o to do kdy bude světlo (to je jen příjemný bonus), ale právě o to aby se co nejvíce krylo svítání se začátkem pracovní doby většiny populace. Jinak hodiny jsou úplně tak stejně lidský konstrukt jako jejich přetáčení. Až teprve když jsme se podle nich začali řídit, nastal problém který nemá do dnešního dne dokonalého řešení.
jako třeba aby ráno nemusel vstávat do tmyJá mám třeba se vstáváním do tmy obrovský problém. Prostě nevstanu, nejsem rozjetý, jedu na autopilota. Naopak spát když už kváká místní flóra (a to tu nejsou žádné slepice ani kokrhající kohouti bohudík) také není jednoduché.
Stejně se náš život řídí podle jiných pravidel, ty hodiny jsou jen iluze.No právě přesně naopak. Nebo ty už si někdy viděl vlak či autobus který by odjel až by měl dostatek cestujících nebo úřad který by otvíral až se ouřada vyspí?
autobus který by odjel až by měl dostatek cestujících
V „rozvojových“ oblastech běžně. K tomu mimochodem slouží ty „open-source“ alternativy k Uberu/Lyftu.
Až teprve když jsme se podle nich začali řídit, nastal problém který nemá do dnešního dne dokonalého řešení.
Takže ano, řešení to má: oprostit se od stávající (post)kapitalistické organizace společnosti.
V „rozvojových“ oblastech běžně. K tomu mimochodem slouží ty „open-source“ alternativy k Uberu/Lyftu.V rozvojových oblastech ČR/SR? Nebo nevím o čem to mluvíš. Ani o žádném Überu. Tady kraluje IDS JMK a radši vytáhnu třicet let starý, dvoutaktní smradící střep u kterého není dojetí ani jisté, než abych využil nabízených služeb.
oprostit se od stávající (post)kapitalistické organizace společnosti.Ti asi popřeju mnoho štěstí se zadaným úkolem. Políčka byla dávno znárodněna a i kdyby ne v současném suchu bych nic pěstovat nechtěl.
V „rozvojových“ oblastech běžně. K tomu mimochodem slouží ty „open-source“ alternativy k Uberu/Lyftu.V rozvojových oblastech ČR/SR? Nebo nevím o čem to mluvíš.
Tož tak i tady (resp. na opačném konci Moravy) jsem se před lety setkal s tím, že autobusák čekal, až nastoupí veškeré babky, za doprovodu periodického dotazování se kolektivu, „zda už jsme všichni.“
A tady, kde jsem teď, například jezdí pravidelný zvláštní mezivesnická linka svážející staroušky a stařenky do kostela.
Políčka byla dávno znárodněna a i kdyby ne v současném suchu bych nic pěstovat nechtěl.
Navíc když na tebe může zakleknout Anofert…
To se týká 15.poledníku v.d. a čím dál od něj o to hůř. Pokud je např. v Aši astronomických 12:00, v Hračavě mají skoro 12:27 a v Nové Sedlici 12:41!To už jsi trochu přestřelil. Pamatuj si, že 15 úhlových stupňů je 1 hodina, takže mezi Prahou a Mosty u Jablukova je skoro 20 minut, tedy pořád lepší, než přejít do jiného časového pásma. Na druhou stranu k Aši je ten rozdíl ještě menší. Takovy luxus (být celý v blizko celočíselného pásma) má málokterý stát. Na druhé straně bych zmínil třeba Francii nebo Španělsko, které si vybraly špatné pásmo, takže zdánlivě vstávají pozdě a chodí i pozdě spát, ale fakticky jsou na tom stejně jako my.
Pamatuj si, že 15 úhlových stupňů je 1 hodina, takže mezi Prahou a Mosty u Jablukova je skoro 20 minuJenže Praha není ani střed vesmíru, ani střed republiky a to svítání třeba je dle slunečního času mezi Aší a Hrčavou opravdu o 27 minut v rozdílu. Klidně si to pomocí webkamer ráno zknotroluj. Já čerpal odsud. Jinak nejvýchodnější část Slovenska to má úplně stejně tak daleko k poledníku určujícímu SEČ jako k tomu co určuje VEČ. Tam je to vyloženě dané místní příslušností. Velmi zajímavé to muselo být za první republiky. A nebo u větších státních útvarů.
Na druhé straně bych zmínil třeba Francii nebo Španělsko, které si vybraly špatné pásmo, takže zdánlivě vstávají pozdě a chodí i pozdě spátNebude to souviset s jiným pracovním režimem v letním období v těchto zemích?
Nebude to souviset s jiným pracovním režimem v letním období v těchto zemích?Nic jsi nepochopil.
Ve většich městech je ten efekt méně znatelný, ale na vesnicích a malých městech doprava silně kopíruje požadavky studentů a zaměstnanců.Spíš bych řekl, že je to přesně naopak. Nevím co v Praze, ale např. ve Vídni to v určitou hodinu (a pracovní den!) vypadá vždycky naprosto stejně. Krysy závodí, akorát těžko říct o co.
V zásadě se v zimě vstává a ještě dlouho pracuje / studuje za tmy, a v létě (přirozenou) dobu probuzení udržuje jakžtakž přijatelně v intervalu 4:30-6:00. Kdo nemá děti, nepochopí, to se pak zpátky dostaneme k těm biologickým mechanismůmZápisek doplněn o graf.
zatímco dospělí je dokážou do jisté míry ignorovat, děti jednoduše následují slunce a vstávat půl roku kolem páté ránoTak to jsem asi dítě. U mě je to přesně naopak.
Ne každý má po ruce telefon či chytré hodinky, aby si neustále kontroloval čas podle aktuálních změn.O žádných změnách jsem nemluvil. Řekl jsem, že čas má plynout stále stejně. Uplynula jednotka času, měřidlo ukazuje o jednotku času víc. Na každém místě na světě stejně, bez dodatečných konverzí. Pokud někdo potřebuje přesně vědět, kdy bude pravé poledne nebo východ či západ slunce, dle současných hodin se to stejně nedozví a musí sáhnout po jiném zdroji. Pro orientační představu nepotřebuješ nic dalšího – tak jako dnes víš, že v ČR nový den začíná zhruba ve 4:00, zvykl by sis, že začíná (třeba) zhruba ve 22:00. Je to jen číslo.
Se synchronizaci pak souvisí i doprava a v zásadě je tak provázaný celý svět. Ve většich městech je ten efekt méně znatelný, ale na vesnicích a malých městech doprava silně kopíruje požadavky studentů a zaměstnanců. Proto časová anarchie nemůže fungovat a je nutné míň pevně daný předvídatelný řád.Zajímavé. Vysvětli mi, proč nyní tato situace nemůže nastat, ale při zrušení časových zón i posunů času by zcela jistě neprodleně nastala.
Určitě víc než 95% pracovní síly je naprosto závislá na synchronizaci s ostatními lidmi, počínaje dělnickými profesemi, ale i většinou intelektuální - doktoři, učitelé atd.A proč myslíš, že navrhuju používání jednoho univerzálního času? Protože to usnadňuje komunikaci s dalšími lidmi, a to nikoliv jen na území jednoho státu, ale celosvětově! S kterýmkoliv člověkem na planetě by ses mohl domluvit na konkrétní čas (např. při plánování hovoru). Ani jeden z vás by přitom nemusel zápasit s časovými pásmy.
Ohledně biologických mechanismů - problém není změna času, problém je to, že v létě je světlo 18 hodin, zatímco v zimě 6 hodin.Mhm. No, tak v první řadě to problém je, ale já především o biologických mechanismech mluvil v souvislosti s tím, jak se společnost tupě řídí čísly na hodinách a přiřazuje jim význam v rozporu s přírodou (venku je ještě tma, ale protože polovina národa hromadně vstává, říká se tomu ráno).
... jo, když jsem byl student, tak mi taky přišel zimní / letní ukradený, s postupem času vnímám svět trochu komplexněji než přes telefon a hodinky...Ne, je to přesně naopak. Kdybys svět vnímal komplexněji, dokázal bys hodinky používat jen pro měření času; na posouzení toho, jaká je denní doba, by ses prostě podíval z okna.
O žádných změnách jsem nemluvil. Řekl jsem, že čas má plynout stále stejně. Uplynula jednotka času, měřidlo ukazuje o jednotku času víc. Na každém místě na světě stejně, bez dodatečných konverzí.Neexistuje už náhodou?
venku je ještě tma, ale protože polovina národa hromadně vstává, říká se tomu ránoA ona snad v některé firmě existuje důležitější denní událost něž začátek pracovní doby a rozdání pracovních úkolů? Ta polovina národa hromadně nevstává jen tak z plezíru, pokud já vím. Jinak u nás je to ještě dobré, protože netrpíme přelidněním ale chudáci Asiati třeba.
Neexistuje už náhodou?Existuje vyspělejší způsob. Dovolím si citovat svůj první příspěvek:
Mohli bychom tedy používat přímo TAI bez dodatečných konverzí.
A ona snad v některé firmě existuje důležitější denní událost něž začátek pracovní doby a rozdání pracovních úkolů? Ta polovina národa hromadně nevstává jen tak z plezíru, pokud já vím.Souvislost se vstáváním za tmy je opravdu zřejmá!
Mohli bychom tedy používat přímo TAI bez dodatečných konverzí.A co s tím změřím? Určím s tím roční období třeba?
Souvislost se vstáváním za tmy je opravdu zřejmá!Ok, proč tedy lidi vstávají za tmy? Já jiný důvod než abych byl v začátek pracovní doby na svém pracovišti nemám. Mě to opravdu jinak moc nebaví.
Ok, proč tedy lidi vstávají za tmy?
Chce se jim čůrat!
A co s tím změřím?Čas. Osobně pro zjištění, zda zítra bude třeba pršet, hodiny nekonzultuji.
Ok, proč tedy lidi vstávají za tmy? Já jiný důvod než abych byl v začátek pracovní doby na svém pracovišti nemám.Protože po nich zaměstnavatel vyžaduje dostavit se na pracoviště v určitou hodinu, která je po celý rok konstantní. S ohledem na to, že to někteří stále nechápou, vysvětlím to tedy ještě jednou. Hodiny jsou přístroj, který měří plynutí času. Provádět posuny času je podobně hloupé jako v letních měsících předefinovávat objemové jednotky, neboť lidé potřebují více tekutin. Považuji za přirozené v zimních měsících vstávat později než v létě (a ostatně i více spát). Je ale naprostý nesmysl snažit se to řídit centrálně předefinováním času tak, aby lidé stále mohli vstávat v 6:00, ačkoliv fakticky to bude jindy. Místo toho by bylo lepší, aby čas zůstal stejný, ale lidé si posunuli dobu vstávání. Možnost něco takového udělat je silně individuální. Někdo si může pracovní dobu posunout hned, jiný musí počkat, až si ji posunou ostatní (např. pekaři, v minulosti také třeba prodejci ranních novin). Jinde to ale jde, a nemluvíme zdaleka jen o IT. Ve směnném provozu, kde se nyní pracuje od 6:00 do 18:00 a od 18:00 do 6:00 by jednoduše stačilo, aby se zaměstnanci dohodli, že si to s ohledem na aktuální počasí posunou. Aranžmá takového posunu je pak plně v jejich kompetenci. Mohou udělat jeden větší posun, nebo více menších. K tomu posunu nepotřebují přetáčet ručičky hodin, nýbrž si změní začátek a konec pracovní doby (směny). Prostě se ty posuny denních rytmů decentralizují a s jednotkami se nebude politicky hýbat.
Čas.A neměří náhodou volně plynoucí čas zařízení jménem chronograf? Běžné (občanské?) hodiny ukazují něco jiného.
Revoluční myšlenky, soudruhu, vskutku revoluční. Akorát že u nás v rachotě nejsou zaměstnanci schopni se dohodnout ani na tom co obědvat (nakonec mám pravidelnou stravu jen já ještě s jedním spolubojovníkem a to pouze díky vlastní dopravě a iniciativě), chtěl bych vidět tu dohodu o začátku a konci pracovní doby. A pak dále delegaci změny do integrovaného dopravního systému, na úřady, atd. Fakt bych to chtěl vidět.Jinde to ale jde, a nemluvíme zdaleka jen o IT. Ve směnném provozu, kde se nyní pracuje od 6:00 do 18:00 a od 18:00 do 6:00 by jednoduše stačilo, aby se zaměstnanci dohodli, že si to s ohledem na aktuální počasí posunou. Aranžmá takového posunu je pak plně v jejich kompetenci. Mohou udělat jeden větší posun, nebo více menších. K tomu posunu nepotřebují přetáčet ručičky hodin, nýbrž si změní začátek a konec pracovní doby (směny).
Prostě se ty posuny denních rytmů decentralizují a s jednotkami se nebude politicky hýbat.
A neměří náhodou volně plynoucí čas zařízení jménem chronograf? Běžné (občanské?) hodiny ukazují něco jiného.A co tedy? Kdy je pravé poledne, jak už jsme si řekli, nepoznáš. A i kdyby ano, je úplně jedno, jestli tou dobou bude na hodinách 12, nebo jakékoliv jiné číslo. Jakmile lidé opustí tuto hloupou představu ohledně poledne, zmízí i význam zmiňované přestupné vteřiny (ten rozdíl dělá za několik desetiletí stejně jen okolo 40 vteřin; za celý život člověka ten posun nebude větší jak minuta, takže se tím pro běžné použití zaobírat vůbec nemusí).
Akorát že u nás v rachotě nejsou zaměstnanci schopni se dohodnout ani na tom co obědvatTo je váš problém (stejně jako někdo můžou mít problém, že se dohodnout dokážou, ale neumožní jim to zaměstnavatel).
To je váš problém (stejně jako někdo můžou mít problém, že se dohodnout dokážou, ale neumožní jim to zaměstnavatel).Máš recht. Je. Pak bohudík že byl „Starej Procházka“ fiškus a pálilo mu to i v pokročilém věku líp než většině euroobčanské svoloče s Junckerem dohromady a záležitost rozsekl.
Nedá mi to než vzdechnout, že korporace nejsou lidi!Ano, jsou zpravidla důležitější.
Provádět posuny času je podobně hloupé jako v letních měsících předefinovávat objemové jednotky, neboť lidé potřebují více tekutin.Další věc je že čas není jednotkou SI soustavy. Je to opravdu pouze na dohodě, resp. v našem případě zákonu.
Prostě se ty posuny denních rytmů decentralizují a s jednotkami se nebude politicky hýbat.A jak to vyřeší problém s tím že v létě budeš muset vstávat o hodinu dříve než v zimě? Absolutně nijak jen bude na hodinkách jiný čas.
Další věc je že čas není jednotkou SI soustavy. Je to opravdu pouze na dohodě, resp. v našem případě zákonu.Nepovídej.
A jak to vyřeší problém s tím že v létě budeš muset vstávat o hodinu dříve než v zimě? Absolutně nijak jen bude na hodinkách jiný čas.Já opravdu nevím, kdo jak bude muset vstávat. Co vím s jistotou je, že pokud lidé chtějí, abych s nimi nadále diskutoval, budou si muset číst moje příspěvky. Např. #50:
Aranžmá takového posunu je pak plně v jejich kompetenci. Mohou udělat jeden větší posun, nebo více menších. K tomu posunu nepotřebují přetáčet ručičky hodin, nýbrž si změní začátek a konec pracovní doby (směny).
Možnost něco takového udělat je silně individuální. Někdo si může pracovní dobu posunout hned, jiný musí počkat, až si ji posunou ostatní (např. pekaři, v minulosti také třeba prodejci ranních novin).Nemáš zač. Já mám hromadu času na takovéto diskuze.
O žádných změnách jsem nemluvil. Řekl jsem, že čas má plynout stále stejně. Uplynula jednotka času, měřidlo ukazuje o jednotku času víc. Na každém místě na světě stejně, bez dodatečných konverzí.A to by mělo fungovat jak? Víš doufám o tom, že čas není nic absolutního a plyne v různých vztažných soustavách různě?
Netvrdil jsem, že čas všude na zemi plyne stejně, ale že by hodiny po celém světě měly ukazovat stejný absolutní čas.vs
O žádných změnách jsem nemluvil. Řekl jsem, že čas má plynout stále stejně.
Z hlediska mého návrhu je to ale irelevantní, protože současný systém má všechny nedostatky TAI plus některé další. UTC je z TAI přímo odvozeno – jediným rozdílem jsou ty přestupné vteřiny, tj. výstup atomových hodin se zvýší o nějakou konstantu (aktuálně je to 37).Současný systém je „good enough“. Stejně jako kalendář by se dal vylepšit, ale není k tomu moc důvodů, kromě toho že se to nelíbí pár nerdům.
Tím se jen snažím vysvětlit, proč by mělo být úplně irelevantní, jestli zrušíme letní čas, nebo si naopak necháme jen ten. Důležité je pouze to, aby po uplynutí N jednotek času měřidlo času ukazovalo opravdu o N jednotek času více, nikoliv o N - 1 nebo N + 1 více.Tím jsem samozřejmě narážel na nesmyslné ubírání nebo vkládání hodin (což je patrné z předcházející věty). kvr potom ve #2 napsal:
Ten příspěvek je obecně dost vzdálen realitě. Ne každý má po ruce telefon či chytré hodinky, aby si neustále kontroloval čas podle aktuálních změn.A teprve na toto reaguji tebou citovanými větami.
Současný systém je „good enough“. Stejně jako kalendář by se dal vylepšit, ale není k tomu moc důvodů, kromě toho že se to nelíbí pár nerdům.Není to dost dobré ani zdaleka (i pokud ignoruji posuny času). Abys získal představu, kdy se stala nebo má stát nějaká událost, k čemuž jsou hodiny určené, potřebuješ si to vztáhnout na svůj lokální čas. Proto žurnalisté v každém textu o zahraniční události uvádějí časovou zónu. Často uvádí rovnou přepočet na SE(L)Č. Nese to pak stejnou informační hodnotu jako jeden univerzální celoplanetární čas, jen se zbytečnou konverzí. V řízení mezinárodní dopravy musí být s časovými zónami rovněž mnoho legrace. Z hlediska komunikace a práce s informacemi by se s jediným časovým pásmem situace velmi výrazně zjednodušila a jediný efektivní rozdíl je, že by si lidé museli zvyknout, že čísla na hodinách začaly mít trochu jiný význam (a kvůli absenci té přestupné vteřiny se to v průběhu jejich života ještě asi tak o minutu posune) a číslo dne se může změnit jindy než o astronomické půlnoci. To je malá cena.
Pro orientační představu nepotřebuješ nic dalšího – tak jako dnes víš, že v ČR nový den začíná zhruba ve 4:00, zvykl by sis, že začíná (třeba) zhruba ve 22:00. Je to jen číslo.Takže ráno by bylo 22:00 a odpoledne třeba 4:00. A odpoledne by bylo zítra nebo ještě pořád dneska? Pokud dneska, tak kdy by začalo zítra? To by se lidi museli podívat přesně na astronomickou půlnoc, aby věděli, kdy se mluví ještě o dnešním čase a kdy o zítřejším? Čas, jak je teď definován, má mimojiné docela užitečné matematické vlastnosti (v rámci dané geografické oblasti).
Protože viz dříve. 95% pracovní (a studující - 3+ let) síly je provázána. Nemůže si říct jedna fabrika, že si posune směnu dneska o 2 minuty podle východu slunce. Pominu-li fakt, že už domluva mezi třemi lidmi je obvykle problém, tak činnost fabriky je navázána na dopravu (v původním komentáři jsem mluvil o hromadné dopravě, nikoliv individuální), na začátek pracovní doby je navázána doba otevření škol a školek, stejně tak pracovní doba doktorů, protože většina zdravotních problémů nastává, když se lidi dají do pohybu atd. Tohle nesouvisí se zrušením časových zón, ale s časovou anarchií, kde by se každý sám (respektive skupiny) řídily režim dne. Proto je tu skok dvakrát za rok, aby se nemusely všechny tyhle skupiny vždycky sejít dohromady a dlouze debatovat.Se synchronizaci pak souvisí i doprava a v zásadě je tak provázaný celý svět. Ve většich městech je ten efekt méně znatelný, ale na vesnicích a malých městech doprava silně kopíruje požadavky studentů a zaměstnanců. Proto časová anarchie nemůže fungovat a je nutné míň pevně daný předvídatelný řád.Zajímavé. Vysvětli mi, proč nyní tato situace nemůže nastat, ale při zrušení časových zón i posunů času by zcela jistě neprodleně nastala.
A proč myslíš, že navrhuju používání jednoho univerzálního času? Protože to usnadňuje komunikaci s dalšími lidmi, a to nikoliv jen na území jednoho státu, ale celosvětově! S kterýmkoliv člověkem na planetě by ses mohl domluvit na konkrétní čas (např. při plánování hovoru). Ani jeden z vás by přitom nemusel zápasit s časovými pásmy.Řešíš prakticky neexistující problém, s tím, že totálně rozbiješ matematickou podstatu času. Komunikuju běžně na východ i na západ a jediné, co nás trápí, že musíme volat brzo ráno či pozdě večer (astronomicky). Přičíst či odečíst třeba 9 hodin je ten nejmenší problém.
Ne, je to přesně naopak. Kdybys svět vnímal komplexněji, dokázal bys hodinky používat jen pro měření času; na posouzení toho, jaká je denní doba, by ses prostě podíval z okna.Vnímám svět komplexněji ve smyslu, že jsem schopen se na něj podívat i jinýma očima než podle svých aktuálních osobních požadavků. Mi osobně by totiž ten čas mohl být ukradený...
Takže ráno by bylo 22:00 a odpoledne třeba 4:00. A odpoledne by bylo zítra nebo ještě pořád dneska? Pokud dneska, tak kdy by začalo zítra? To by se lidi museli podívat přesně na astronomickou půlnoc, aby věděli, kdy se mluví ještě o dnešním čase a kdy o zítřejším?Začátek nového dne vnímá každý subjektivně trochu jinak. Pro mě je to zhruba ve 4:30 současného občanského času. Uznávám pointu, že zvyšovat counter dnů o jedničku v 00:00 vypadá divně. Otázkou je, jestli to něčemu skutečně vadí, protože datum je prostě jen způsob adresace 24-hodinových bloků – je nutné, aby ten blok začínal zrovna o půlnoci? Ostatně bych mohl namítnout, že by bylo příhodnější, aby hodiny v době probuzení ukazovaly 00:00 a v době usnutí zhruba 16:00, protože tak bych měl lepší představu o čase. Protože každý vstává jindy, význam to jaksi nedává.
Čas, jak je teď definován, má mimojiné docela užitečné matematické vlastnosti (v rámci dané geografické oblasti).Patří mezi ty užitečné matematické vlastnosti to, že určitá hodina úplně chybí a jiná se stane dvakrát?
Protože viz dříve. [...]Neodpověděl jsi na položenou otázku.
Řešíš prakticky neexistující problém, s tím, že totálně rozbiješ matematickou podstatu času.Matematickou podstatu tím času stanovím. Odstraním zdánlivou provázanost občanského času s astronomickým časem, protože je to stejně k ničemu. Časové zóny a vše, co s tím souvisí, bych si opravdu netroufl označit za neexistující problém.
Vnímám svět komplexněji ve smyslu, že jsem schopen se na něj podívat i jinýma očima než podle svých aktuálních osobních požadavků.A člověk by řekl, že #2 naznačovalo něco jiného:
Kdo nemá děti, nepochopí, to se pak zpátky dostaneme k těm biologickým mechanismům [...] ... jo, když jsem byl student, tak mi taky přišel zimní / letní ukradený, s postupem času vnímám svět trochu komplexněji než přes telefon a hodinky...
Ostatně bych mohl namítnout, že by bylo příhodnější, aby hodiny v době probuzení ukazovaly 00:00 a v době usnutí zhruba 16:00, protože tak bych měl lepší představu o čase.To je dobré, to se mi líbí.
To je pravda, odpověděl jsem na původní téma, které bylo do té otázky mylně zahrnuto. Máme tu dvě do jisté míry dvě nezávislé témata:Protože viz dříve. [...]Neodpověděl jsi na položenou otázku.
Pro doplnění - té ankety se v Německu zúčastnily mohutných 3.79% lidí.Nejlíp to vyřešili Briti. Ti si odhlasovali odje…odtruhnutí a těm to může být ukradené, protože jim bude nakazovat kdy vstávat nějaký potentát – v současné implementaci jim zase bude kokrhat ráno do oken kraľovňá. Výhra.
To první by byl problém bez ohledu na zrušení či zachování letního/zimního času.A to právě byla moje pointa. Posloupnost těch úvah je jednoduchá: 1) Jedním z argumentů pro zachování posunů času může být, že v různá roční období je lepší vstávat jindy (tj. někomu současný stav vyhovuje). 2) Na to, aby lidé vstávali jindy, nejsou potřeba posuny času. Mohou si denní režim upravit, dle možností, podle sebe. 3) Tvá obava byla, že by to vedlo k „časové anarchii“. Ano, mohlo by – k tomu ale může dojít už teď. Pokud něco, zrušení posunů času může změny pracovních dob jemně iniciovat (ovšem ani zdaleka tak, aby to vedlo ke katastrofickému scénáři, kdy by se vytratila ve spolupráci lidí jakákoliv časová koordinace – k tomu neexistuje žádný důvod). 4) Pro posuny časů neexistuje žádné opodstatnění.
2) Na to, aby lidé vstávali jindy, nejsou potřeba posuny času. Mohou si denní režim upravit, dle možností, podle sebe.Což je pro většinu pracujících obyvatel sci-fi.
Ve zdejších končinách není úplně zvykem stěhovat se za prací (nebo jinými záležitostmi), a to ani v případech, kdy neexistuje příliš pevné pouto k půdě.Za tím jsou především ekonomické důvody. Z díry se někam těžko dostáváš protože cokoliv jiného než jiná díra je ekonomicky nedostupné. Zaměstnavatel nemá povinnost zajistit patřičné ubytování, jako za minulého režimu, takže to funguje jak to funguje.
Za tím jsou především ekonomické důvody. Z díry se někam těžko dostáváš protože cokoliv jiného než jiná díra je ekonomicky nedostupné.
Když máš kulové, tak máš stejné kulové v jedné i druhé díře.
Lidé se jindy/jinde stěhovali za mnohem bídnějších podmínek (nebo možná právě za nich), ostatně viz migrační vlny a kdesi cosi.
Samozřejmě jsou kolem toho další okolnosti jako např. tolik propíraná zdejší dluhová past.
Ale také je to věc kultury a (ne)ochoty narušit status quo. Bude končit víkend, tak (nevadí-li ti déšť) zajeď k cestě na Vídeň, kolik uvidíš pendlujících Poláků.
Jinak máme v práci borce (starý šedivý děda před důchodem) co dobrovolně v sobotu vstává ráno ve tři aby o půl čtvrté mohl být v práci a v deset vypadnout a věnovat se domácnosti. Takže až mi bude táhnout na šedesát, kdo ví…
3) Tvá obava byla, že by to vedlo k „časové anarchii“. Ano, mohlo by – k tomu ale může dojít už teď. Pokud něco, zrušení posunů času může změny pracovních dob jemně iniciovat (ovšem ani zdaleka tak, aby to vedlo ke katastrofickému scénáři, kdy by se vytratila ve spolupráci lidí jakákoliv časová koordinace – k tomu neexistuje žádný důvod).Letní čas je odpověď, abychom potřebu té časové anarchie eliminovali. Princip a motivace je podobný, ale je implementován skokově a vytáhne nás z největších problémů bez toho, aniž bychom museli synchronizovat milióny lidí na denní bázi, a denně upravovat jízdní řády, pracovní a otvírací dobu úplně všude. Ostatně, kdyby to bylo jednoduché, proč to lidi neaplikují už dneska (taková půlhodina až hodina dalšího posunu do slunovratu by v zásadě přišla vhod). Jestli k vytrácení koordinace existuje důvod nebo ne - viz výše, psal to i Grunt - problémy mají lidi domluvit se v jedné organizaci, natož aspoň v geografické oblasti (pomíjím, že vzhledem k překryvům by stejně cokoliv menšího než republika či lépe Evropa bylo stejně nedostatečné). Jak to bývá, spíš bych si dokázal představit, že by si mnozí (na úrovní lidí, společností, konkurencí) ještě házely klacky pod nohy...
4) Pro posuny časů neexistuje žádné opodstatnění.S ohledem na výše uvedené tedy tuhle dedukci považuju za neopodstatněnou.
Letní čas je odpověď, abychom potřebu té časové anarchie eliminovali. Princip a motivace je podobný, ale je implementován skokově a vytáhne nás z největších problémů bez toho, aniž bychom museli synchronizovat milióny lidí na denní bázi, a denně upravovat jízdní řády, pracovní a otvírací dobu úplně všude.Já nevím, proč máš furt takové obavy ze synchronizování milionů lidí. Co se asi tak se zrušením střídání času stane? Celá společnost zkolabuje, všechno přestane fungovat a nastane totální chaos? Ne. Z naprosté většiny se nestane prostě vůbec nic a lidé budou dál vstávat na určitou hodinu, akorát bez těch posunů. Tu a tam se ozve hlas, že by bylo lepší si v zimě přispat a naopak v létě klidně vstávat dřív, a občas to někde povede k drobným změnám. Jak bude plynout čas a hospodářská úroveň se s trochou štěstí zvyšovat, tak společnost snad jednou organicky dospěje do stavu, kdy se bude vstávat rozumněji. A věř mi, že až/pokud se to stane, všechny problémy, ze kterých tu máš hrůzu, budou vyřešené. Ono to totiž na jejich vyřešení jaksi závisí.
Ostatně, kdyby to bylo jednoduché, proč to lidi neaplikují už dneska (taková půlhodina až hodina dalšího posunu do slunovratu by v zásadě přišla vhod).Však to někteří aplikují.
Jestli k vytrácení koordinace existuje důvod nebo ne - viz výše, psal to i Grunt - problémy mají lidi domluvit se v jedné organizaci, natož aspoň v geografické oblasti (pomíjím, že vzhledem k překryvům by stejně cokoliv menšího než republika či lépe Evropa bylo stejně nedostatečné). Jak to bývá, spíš bych si dokázal představit, že by si mnozí (na úrovní lidí, společností, konkurencí) ještě házely klacky pod nohy...Fakt nevím, jak to souvisí. On snad existuje nějaký zákon, který by pekaři nařizoval, v kolik má naklusat do práce? On vstává tak, aby stihl obsloužit zákazníky, kteří si ráno chtějí koupit čerstvé pečivo. Pokud společnost začne vstávat později a on zjistí, že pro své zboží má později odbyt, tak si také může sám přispat. A aby pracující lid mohl začít vstávat později, tak zase potřebují, aby se později otevírali školy a školky, do kterých ráno musí rozvést svá dítka. Jinak si všimni, že já nenavrhuji žádné změny, které by tyto individuální posuny denních rytmů umožňovaly, nýbrž pouze konstatuji, že bych si přál, aby se to společnost naučila. Ty jsi z tohoto mého přání vydedukoval nějakou časovou anarchii, které se držíš jako klíště, ale přitom pro ni neexistuje racionální opodstatnění. Země, které střídání času opustili, samozřejmě existují (např. Rusko), a že by tam docházelo k tebou podsouvaným scénářům si skutečně nejsem vědom.
S ohledem na výše uvedené tedy tuhle dedukci považuju za neopodstatněnou.Já zas považuji za neopodstatněné veškeré tvoje představy o „časové anarchii“.
Celá společnost zkolabuje, všechno přestane fungovat a nastane totální chaos? Ne. Z naprosté většiny se nestane prostě vůbec nic a lidé budou dál vstávat na určitou hodinu, akorát bez těch posunů. Tu a tam se ozve hlas, že by bylo lepší si v zimě přispat a naopak v létě klidně vstávat dřív, a občas to někde povede k drobným změnám.
Méně rozbitých cirkadiánních rytmů: méně dopravních nehod, méně infarktů,…
To přeci nemůžeme dopustit!
Ano, pár procent, na kterých nikdo nezávisí a oni nezávisí na nikom jiném.Ostatně, kdyby to bylo jednoduché, proč to lidi neaplikují už dneska (taková půlhodina až hodina dalšího posunu do slunovratu by v zásadě přišla vhod).Však to někteří aplikují.
Fakt nevím, jak to souvisí. On snad existuje nějaký zákon, který by pekaři nařizoval, v kolik má naklusat do práce? On vstává tak, aby stihl obsloužit zákazníky, kteří si ráno chtějí koupit čerstvé pečivo. Pokud společnost začne vstávat později a on zjistí, že pro své zboží má později odbyt, tak si také může sám přispat. A aby pracující lid mohl začít vstávat později, tak zase potřebují, aby se později otevírali školy a školky, do kterých ráno musí rozvést svá dítka.Pekař jako individualista (pokud je jedinec a nerozváží třeba do různých pekáren) může částečně spadat do toho malého nezávislého procenta. Ale ani tak - dneska kvůli mě ve fabrice stál pás, bo jsem přišel pozdě do práce, bo jsem nestihnul autobus, který jel dřív, bo řidič se dřív probudil a zároveň jsem se zdržel ve školce, bo učitelka čekala před pekárnou, než pekař dopeče housky. Vidíš tam ten řetězec? Lidi jednoduše spoléhají na nějaká pravidla (nejen) ohledně času a pokud nejsou dodržena nebo se mění na denní bázi, tak se svět stane nepoužitelným. A nakonec důsledky dopadnou i na nás v IT, ani my nežijeme v bublině a běžně aspoň na dvou z předchozích elementů závisíme.
Začátek nového dne vnímá každý subjektivně trochu jinak. Pro mě je to zhruba ve 4:30 současného občanského času. Uznávám pointu, že zvyšovat counter dnů o jedničku v 00:00 vypadá divně. Otázkou je, jestli to něčemu skutečně vadí, protože datum je prostě jen způsob adresace 24-hodinových bloků – je nutné, aby ten blok začínal zrovna o půlnoci?Ještě si dovolím jednu myšlenku. Z hlediska datování je vcelku jedno, kdy se inkrementuje counter dnů. Z hlediska dnů v týdnu už to ale smysl nedává. To je přitom docela užitečná pomůcka, která výrazně usnadňuje krátkodobé plánování, a byla by škoda ji zahazovat. Aby dvě různé části jednoho dne nespadaly do jiného dne v týdnu, lze dohodnout konvenci, že se celý den bude nazývat tím dnem, který byl zhruba v době rozbřesku. V příkladu výše, kdy ve 22:00 bylo ráno, by pak nový „lokální“ den mohl začínat třeba ve 20:00 (zkrátka ve chvíli, kdy v dané lokalitě končí noc a začíná svítat). Celý den by se pak označoval tím dnem v týdnu, který dle kalendáře připadal na tento okamžik. Dejme tomu, že by to bylo pondělí. O pět hodin později, tedy v 01:00, už by se zvýšil counter dnů, ale stále bychom hovořili o pondělí, nikoliv o úterý. Tyto lokální názvy dnů by se samozřejmě nepoužívaly pro mezinárodní komunikaci. Může to vypadat divně, ale dává to v něčem smysl. Osobně o událostech, které se staly v jednu hodinu ranní, opravdu neuvažuji tak, že se staly další den – důvodem je výše zmíněná skutečnost, že nový den pro mě subjektivně začíná až zhruba ve 4:30. Zdánlivě to trochu rozbíjí kalendáře, ale ne moc. Stačí vědět, že v kalendáři uvedené číslo platí jen před časem 00:00, poté se zvyšuje o jedničku. Jméno zůstává stejné.
Pominu-li fakt, že už domluva mezi třemi lidmi je obvykle problém, tak činnost fabriky je navázána na dopravu (v původním komentáři jsem mluvil o hromadné dopravě, nikoliv individuální)Přitom mnohem jemněji a vhodněji strukturovaná (hromadná asi ne ale individuální především) doprava do zaměstnání by dovedla tolik ulevit zatížení dopravy na našich veřejných komunikacích. Já předpokládám že ve většině měst to vypadá podobně. Každý má individuální prostředek dopravy do zaměstnání a přitom se s ním všichni mačkají ve stejnou dobu na jedné ulici. Tak nějak bych viděl sci-fi zaměstnání.
Kdo nemá děti, nepochopí, to se pak zpátky dostaneme k těm biologickým mechanismům - zatímco dospělí je dokážou do jisté míry ignorovat, děti jednoduše následují slunce a vstávat půl roku kolem páté ráno (nebo nedej bože čtvrté, kdyby zvítězil zimní čas) dá docela zabrat.To, co popisujete, platí pro děti-skřivany. Naše malá "sova" funguje přesně naopak - synchronizuje se na západ slunce. Večer je utahaná, protivná, ale dokud je venku světlo, spát nechce. Zatemníme, zaženeme ji do postele. Tam se vrtí, vzteká se - ví že je unavená a potřebuje spát, ale prostě nemůže usnout. Ve vrcholném létě se přirozeně probouzí ráno kolem deváté. Dostat ji před osmou do školky dá docela zabrat. V zimě je to lepší, to usíná dřív, takže paradoxně také dřív vstává. Zrušení letního času by nám dost pomohlo.
Jestli podle toho chce někdo vstávat, tak ať vstává.Počkej a ty vstáváš podle čeho?
odlišná sexuální orientace má vliv na hladinu nějakých hormonůTo spis ten vibrator co ma permanentne v zadku rano neco vic stimuluje. Ale moc bych se v tom nehrabal na tvym miste, pokud nechces AIDS
Podstatné je aby na jednom místě byl čas stále jeden.Jenže to on není ani v rámci ČR/SR.
Mně osobně jsou dost nepříjemné právě ty změny.Jsem na tom stejně. Nicméně furt to není nic proti tomu když budu muset vstávat buď půl roku za tmy a nebo dalšího půlroku budou už těsně po třetí otravovat ptactvo, protože už bude svítat.
Asi vás takových tady moc není, ale já chodím do práce na šestou.V šest už musím být vyjetý abych to stihl a chci-li si koupit nějakou svačinu ať nemusím o přestávce držet hladovku musím si ještě přivstat protože obchod, který otvírá 5:30 bývá kolem šesté narvaný k prasknutí.
Do toho se odvíjí organizace všeho ostatního, včetně toho, kdy má pracant uklidit dítka do institucí jako škola (školka, jesle), kde jsou po stejnou dobu v podobném duchu držena v lavicích.O čem to mluvíš? Jesle a mateřské školky budiž (ty vznikly právě protože kapitalisti, později socialisti potřebovali nahnat do fabrik a výroby ženy), ale nevím nic o tom že by se škola kryla s pracovní dobou kterýchkoliv institucí. Ba naopak na prvním stupni byl problém v tom že škola často končila dřív než byl vůbec oběd. Začátek školy je snad stejný od dob Marie Terezie, ne?
ale také vůbec její organizace a pojetí, a následně restrukturalizace ekonomiky (montovna, lopaty atd.).To si přestavuješ jak?
přinutit zaměstnavatele zorganizovat
Dovolím si citovat Ludvíka Svobodu, resp. začátek jeho předmluvy k překladu Aureliových Hovorů k sobě.
Z filozofických škol, které vznikly či působily v době helénistické, tj. po smrti Alexandra Velikého, má nejdelší životnost škola stoická. Její zvláštní ráz je dán právě dobou, v níž působí. Působí totiž v době, kdy Řekové už ztratili tvou samostatnost, kdy na místo drobných městských států (polis, mn. č. poleis) nastoupily větší státní celky, monarchie. Tehdy se občan už nemohl účastnit veřejného života jako dříve. Nemožnost uplatnit se v politickém životě vedla k tomu, že člověk se zaměřoval více na sebe samého, a v důsledku toho se místo etiky sociální stále více hlásila ke slovu etika individuální. Dalším význačným znakem stoicismu je jeho systematičnost. Stoičtí myslitelé usilují o vytvoření jednolité myšlenkové soustavy, kde by vše do sebe navzájem zapadalo. Tento rys se uplatnil také v pevné organizovanosti školy, která kladla velký důraz i na udržování své filozofické tradice. Šířeji mohla stoá ve světě působit rovněž proto, že zmizela uzavřenost malých městských obcí. Člověk se začíná cítit součástí větších celků, ba celého lidstva. Na místo polis nastupuje představa jakési kosmopolis. I šíří se sklon ke kosmopolitismu, jenž znamená tehdy projev internacionalismu. Světoobčan se cítí příslušníkem celého lidstva, jež vlastně tvoří jednotu. Rodí se tak i humanismus, neboť všichni lidé jsou tu spřízněni. Proto se ke stoi mohou brzy hlásit i cizinci. Hlavní myšlenkou, jíž ve stoickém systému všechno slouží, je samo pojetí filozofie jako návodu k dosažení blaženého života. Ideálem je mudrc. Jen on může dosáhnout blaženosti.
Shodou okolností stoicismus je nebývale populární dnes – v době, kdy člověk (ve zdejším kulturním okruhu) tráví podstatnou část života v zaměstnání, které si na rozdíl od veřejného života na demokracii ani nehraje.
Čímž jsem se okruhem dostal k demokratizaci institucí, kde se pracuje.
Jak si predstavujes takovou demokratizaci pracoviste? Ze jako zamestnanci se sami stanou vlastniky spolecnosti? To zavani komunismem kolibaci a presne tak to i dopadne.
Socialismem, admirále Vysočino, a pro méně bystré podotýkám, že se to liší od diktátu stranických potentátů.
Pracoviste je v dnesni dobe absolutne demokraticke. Nikdo nikoho nenuti pracovat. Nelibi se mi pracovni podminky? Zkusim se zamestnavatelem vyjednat zmenu a kdyz se nepovede, jdu pryc.
Dovolím si připomenout jistý výrok týkající se Václava Klause o tom, zda demokracie znamená „vládu lidu“ v druhém, či třetím pádě.
IT je snad jediný obor o kterém vím, že jsou v něm zaměstnanci schopni pracovat asynchronně a v libovolnou dobu. Všichni ostatní potřebují při výkonu svého zaměstnání nějak spolupracovat. A většinou fyzicky.To myslíš vážně? Relativně samostatná práce u stolu zdaleka není výlučným specifikem IT. A koneckonců i v IT je potřeba alespoň čas od času komunikovat s jinými osobami.
Neměl by někdo odkaz na nějaký oficiální výsledek toho průzkumu?ja bych rekl, ze jeste zadny neni. Tiskova zprava ze vcerejska mluvi jen o predbeznych vysledcich a ze konecne vysledky teprv budou zverejneny. Ale nejake podrobnosti jsou primo v te tiskove zprave.
Na jar vzdy cakam, kedy sa uz nahodi letny cas,Taky tak. Jak už se přehodí čas, je sice mírná tma když vstávám ale už vím že to bude jen lepší a lepší.
Jinak ty máš výhodu, protože si víc na východu. Jestli si někde od Košic tak to máš skoro o půl hodiny dřív světlo než hlášený východ slunce.
Já například pociťuju jen nevýhody a dokonce rizika. jezdím do práce v období kdy ještě není světlo a už není tma, v době kdy je největší pohyb srnců. A když se to posune, přijde změna času a zas jsme v tom. Prodlouží se mi rizikové období nebezpečí srážky se zvěří.
tak o tom si podiskutujem až ti srnec skočí před mopedisko. Nenaděláš vůbec nic.Jedu bezpečnou rychlostí i kdybych nechtěl. Má to omezovač. Přes les jezdím zcela běžně. A stačí to tak akorát na to abych pozoroval zvěř v běhu či častěji při pastvě. Jediný způsob jak bych se mohl střetnout se zvěří je že by ta zvěř na mě z boku naklusala. A i kdyby ke střetu došlo, mám tak malou kinetickou energii že bych té zvěři mohl těžko ublížit.
Já bydlet na Vysočině někde v borových lesích tak bych neřešil. Do práce akorát tak rychle abych se stačil pokochat. Vy staří si to zaměstnání neumíte vůbec užívat.
Dost pochybujem, ze vzorka ludi, co tu anketu vyplnala je reprezentativna. Predpokladam, ze tu pracu vyplnit anketu si dali hlavne ludia, ktorym ta zmena casu momentalne vadi.To i já ale v téměř každé anketě je výsledek víceméně stejný. Valné většině lidí to asi opravdu vadí. Těžko říct jestli taky domýšlejí důsledky do detailu.
Ja jelikoz jsem sova tak si vylozene uzivam fakt, ze v lete je svetlo do 10. Ostatni ne?Ne. Je pak potřeba déle ponocovat, aby si člověk užil tmu.
takze pokud by nekdo jo chtel, mohl by si to tak zaridit.Jakože někoho baví pracovat od tmy do tmy? A jak by v určení pracovní doby pomohl základní příjem?
A jak by v určení pracovní doby pomohl základní příjem?Došlo by k naprostému hospodářskému rozvratu a lidé by se vrátili k zemědělství, kde by dřeli od toho východu do západu slunce.
budeš spíše schopen si zvolit pracovní dobuJakože bych přišel až se vyspím a když by mi to šéf netoleroval, tak bych nebyl bez přijmu? Moje pracovní doba se odvíjí od pracovní doby ostatních zaměstnanců, takže v případě že by si chodil každý jak chce by z toho byl velmi solidní kurník. Se zaměstnavatelem není moc o čem vyjednávat vzhledem k tomu že pracovní doba je pro všechny stejná. Tuhle moc má jen zákoník práce. A nebo třeba zákon o letním čase.
Tuhle moc má jen zákoník práce.Zákoník práce žádnou pevnou pracovní dobu nestanovuje.
Stanovuje její délkuNestanovuje, stanovuje horní strop délky; nic ti nebrání uzavřít pracovní smlouvu na 5 hodin týdně.
Asi nějakýma zvyklostma či co.Domluvou zaměstnance a zaměstnavatele.
Tiskni
Sdílej: