Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Proč bys to chtěl mazat?
Nedávno se pod několika zápisky a zprávami strhla diskuze o číslování verzí. Přijde mi standardní označovat svoje programy třemi číslicemi případně přízviskem. První číslice je hlavní verze. 0 pokud projekt teprve začíná a zkouším v něm různé blbost, 1 pokud dospěl do stabilní fáze, 2 a další verze pokud jsem celý kód od začátku překopal. Druhou verzí jsou významnější změny, programu jsem přidal novou funkci, portoval jsem ho na jinou platformu. Třetí číslicí jsou drobné změny, oprava chyby, přidání neviditelné změny, malá optimalizace. Pak používám přízviska alfa, pokud mi to funguje, ale moc bych to nedoporučoval pro ostré použití, beta, když si myslím, že je to v pohodě a potřebuju kód otestovat, abych ho mohl prohlásit za bezchybný. Některé projekty z GNU jedou jednu číslici. Prohlížeče nahodili tempo rychlého růstu čísel, přestože výraznější změny se nekonají - začal to Chrome, který potřeboval dohnat historii Firefoxu. Ten v té době také zaregistroval a z toho, co by byl dříve Firefox 3 je dnes nějaká obluda s vysokým číslem, kterou již ani nepoužívám. Jak číslujete svůj software vy?
Tiskni Sdílej: