V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Tak je to takove horsi D a s mensim vykonem. Kazdopadnej zajimavej projekt.
zato U++ je orientované na programátorov C++ ktorí chcú niečo naviacNevim o tom, že by U++ poskytovalo něco navíc. IMHO všechno, co v U++ prezentují jako velkou revoluci, je v C++ bežná praxe (RAII, apod.).
Nemám Arch, ale toto nefunguje? TheIde je Idečko a upp je framework, je tam verzia aj bez GTK.Aha, dík, nenapadlo mě hledat
upp
...
Mrkni na príklady, vyber si niektorý z nich hoď do vyhľadávača QT názov aplikácie, alebo GTK názov aplikácie a porovnaj si kód.Já na ty příklady koukal onehdá. Jako není to špatný, vypadá to relativně dobře (když jim odpustim to naprosto haluzný použití operátorů), ale není tam nic, co by mě fakt nějak zaujalo - to "Radical and innovative" tam úplně nevidim
Pohľad autorov, stojí za prečítanie.Jo, to jsem čet. Vlastní kontejnery nemám rád ani u Qt ani u víceméně jakýhokoli jinýho projektu, zas někdo znovuvynalézá kolo. "Všechno někam patří" - tím mají na mysli, že všechno se narve na stack. "Kód vlastní widgety" - ditto. Ta callback syntaxe se mi nelíbí hlavně pro to, že z toho kódu vůbec není jasné, jaká událost ten callback vyvolá.
Ešte by som dopnil prístup k vyhýbaniu sa omylom, vrátane minimalizácie používania pointrov, ale to je vlastne v tom linku čo som dával.Jo, tím, že všechno narvou na stack, to je teda řešení...
U++ je proste o priečku vyššie nad C++To ani náhodou.
a stále je to C++ a môžeš si ďalej písať častí programov ako si bol zvyknutý, no môžeš využiť práve tie vychytávky ktoré sa tebe nepáčiaNejde o to, že by se mi nepáčily vychytávky, jde o to, že tam IMHO žádný nejsou
Eliminácie pointrovU++ "eliminuje pointery" tím, že všechno narve na stack. V C++11 máš samozřejmě možnost dávat věci na stack taky, ale krom toho máš k dispozici smart pointery, které se dají použít i v situacích, kde striktně stack-based alokace nestačí (sdílený přístup apod.). Qt dále kromě zmíněného nabízí thread-safe COW (QSharedData). Až bude mít U++ něco z toho, dej mi vědět...
Nejdůležitějším je, že Ultimate++ nevyžaduje aby byly widgety alokované na haldě.Qt tohle taky nevyžaduje, widgety si můžeš dát na stack. Nicméně v Qt je zvyk (ne nutnost) dávat widgety na heap, protože jejich lifetime se spravuje tím jejich QObject stromem, což osobně filosoficky vzato moc nemusim, nicméně v praxi tofunguje poměrně dobře.
Tak schvále napíš tie Bohoušovi lívance na ten príklad čo som tu odkazoval, ten prvý kód v QT.Ok, tady to máš
~date1
? Netušim, co tam ten operátor ~
dělá.
2) Když mám kód nejakyWidget <<= THISBACK(nejakaFunkce);
, jak poznám, kdy se ta funkce zavolá?
Ja tam furt nevidim to pravidlo, proc by kod v Qt mel byt delsi. Spis naopak.
Spustim QtCreator. Nakreslim GUI v navrhari, kliknu pravym na tlacitko, dam jit na slot clicked, vyplnim co se stane v vygenerovanem kodu prehledym C++. Hotovo, zbyde mi main.cpp, .h s tridou, .cpp s funkci clicked, .ui s GUI a .pro pro qmake. Ty C++ zdrojaky dohromady stejne dlouhy jako ekvivalent s U++. Ale napsal jsem jen vnitrek ty funkce clicked.
Nechci se v něm podrobně rozepisovat o implementačních detailech a motivaci k jeho vytvoření.To by mě ale zrovna docela zajímalo, zejména ta motivace
Tiskni
Sdílej: