V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Adobe Flash je i nadále nechtěnou nutností pro plnohodnotné prohlížení webu. Řada lidí jistě namítne, že je možné se bez něj obejít, takový krok je pak ale na úkor zejména některých "stránek", jež jsou kompletně ve Flashi. Standardní součástí řady desktopových instalací Linuxu se tedy stala proprietární knihovna, která běh Flash aplikací zajišťuje. Nebylo to ale vždy bez komplikací.
Prvním problémem bylo používání zvukového systému Open Sound System (OSS). Navzdory existenci všemožných obezliček to znamenalo pro řadu uživatelů bez zvukové karty s podporou "hardwarového míchání" problémy se zvukem. Dopad mohl být takový, že zvuk buď nefungoval ve Flashi, nebo pak zase nefungoval v jiných aplikacích.
Druhý problém se objevil s nástupem platformy x86-64. Ta se kvůli liknavosti Microsoftu stala rychle populární právě na unixových systémech a Adobe tedy nemělo tak silnou motivaci podporu x86-64 řešit. Komunita si dokázala poradit po svém za pomoci wrapperů (zejména nspluginwrapper), s jejichž stabilitou měl ale autor článku vždy problémy. V roce 2006 přišlo Adobe alespoň s řešením prvního nedostatku, a to díky zavedení podpory pro ALSA. O dva roky později jsme se mohli radovat z verze pro x86-64.
Ani tak to ale nebylo jednoduché. 64bitová verze Flashe byla pro Adobe i nadále druhořadým projektem, který dlouhou dobu zůstal ve fázi "beta" a vydávání na dlouhou dobu ustalo. Pro uživatele to znamenalo, že se k nim nedostávaly opravy bezpečnostních chyb. Z tohoto důvodu bylo poslední 64bitové vydání zanedlouho vyřazeno z distribucí. Později to sice Adobe napravilo, ale budoucnost byla stále nejistá.
Komunita toho dokázala víc než jen nspluginwrapper. Open source alternativami k uzavřenému Flash Playeru se staly zejména projekty Gnash a swfdec. Specialitou prvního projektu je podpora ze strany Free Software Foundation, která si stanovila existenci svobodného přehrávače Flash jako jeden ze svých cílů. Gnash je vyvíjen až doposud, o swfdec se to samé bohužel říct nedá, nicméně oba projekty vždy byly pozadu oproti oficiálnímu přehrávači.
Základní výhodou svobodných přehrávačů byla podpora jiných platforem než 32bitového x86. Nevýhodou pak poněkud ranější stádium vývoje - přehrávače nebyly plně optimalizovány pro všechny situace, což často znamenalo velké vytěžování procesoru. Hlavním cílem ale vždy byla podpora YouTube a toho se dosáhnout podařilo. Na závěr zmíním ještě projekt Lightspark, jež je zajímavý výčtem používaných technologií (OpenGL pro vykreslování a LLVM pro spouštění ActionScriptu).
Lehce bulvární titulek stručně popisuje budoucí stav. Adobe se rozhodlo ukončit vydávání nových verzí klasického Flash Playeru pro Linux - bude jen udržována stávající verze 11.2, takže zde nebude možné očekávat vylepšení (jako menší zátěž procesoru) nebo podporu budoucích verzí SWF. Adobe totiž už nějakou dobu pracuje s Google na vytvoření náhrady tradičního API pro pluginy v prohlížečích "NPAPI". NPAPI je stařík z devadesátých let u jehož zrodu stálo Adobe a Netscape. Používání tohoto API je ale dosti bolestivé - hlavní podíl na tom má API samotné, druhotným problémem je i nedostatek kvalitních návodů pro psaní takových pluginů.
V roce 2009 začal Google pracovat na moderní náhradě tohoto API, tedy na PPAPI (Pepper Plugin API). Pepper má pomoci tyto pluginy zabezpečit (tedy spíš zabezpečit uživatele od těchto pluginů), usnadnit přenositelnost (multiplatformnost) a zaručovat běh pluginu v procesu mimo prohlížeč. V současnosti podporuje PPAPI pouze prohlížeč Google Chrome a Mozilla se nechala slyšet, že o implementaci API nemá zájem. Na MozillaWiki byly shromažďovány informace o projektu, ty ale byly v květnu 2011 nahrazeny strohou hláškou.
A není se proč divit. Obecnou snahou je se pluginů v prohlížečích zbavovat ve prospěch nových technologií (HTML5 a různá rozšíření JavaScriptu), nikoliv přicházet s novými API pro pluginy. Včera ale přišlo Adobe se zprávou, že podporováno bude pouze PPAPI a plugin bude dodáván spolu s Google Chrome pro Linux. První díl této informace může znamenat zvrácení postoje Mozilly, protože bych očekával tlak veřejnosti na to, aby PPAPI bylo do Firefoxu zařazeno. Druhý díl informace už tak veselý není - asi nebude taková překážka plugin z balíčku s Google Chrome vypreparovat, ale obvykle tento přístup nevěstí nic dobrého.
Pozoruhodné je to, že se Adobe k podobnému kroku zatím nechystá na žádné z jiných podporovaných platforem, tedy ani na Windows, ani na Mac OS X. Zjevně tedy nejde o rozhodnutí z ryze technických důvodů. Potěšující zprávou na závěr budiž to, že Adobe oznámilo plány na aktualizaci dokumentace pro SWF. To by pro svobodné implementace Flash přehrávačů mohla být dobrá zpráva, ale nikdy neříkej hop, dokud nepřeskočíš. Adobe dále bohužel nezveřejnilo žádné informace co do podpory Flash Playeru na ostatních unixových platformách; obavy tedy mají především uživatelé Solarisu.
Je jistě budoucností, kterou si mnoho technicky zaměřených uživatelů přeje. Troufnu si říci, že k takové budoucnosti přispívá značnou měrou Apple tím, že na telefonech a tabletech s iOS žádný Flash prostě nepodporuje. Jedinou podporou je jakýsi konvertor neznámé kvality, který údajně dovede převést SWF do HTML5.
Právě odmítavý postoj významného hráče na trhu je něčím, co by mohlo prolomit ledy. Mít otevřené technologie, které dokáží Flash nahradit, je nezbytné, ale to nikdy neznamená vítězství. Takže ať už to dopadne jakkoliv, přejme si vzájemně co nejméně problémů s Flashem!
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Uvolnění Flashe jako samostatného balíčku by byl krok zpět?Coooo? Tady se bavíme o používání NPAPI vs PPAPI.
glibc
využívá trochu víc aplikací, než jenom ta moje. Jinak třeba zrovna Firefox má přibalený XUL/XPCOM, aktualizační komponentu… Jediný další kandidát na využití toho pluginu – Mozilla – řekla, že to rozhraní používat nechce. Pokud se nějaký další zájemce objeví, třeba Mozilla přehodnotí svůj postoj, nevidím důvod, proč by Adobe nepřehodnotilo svůj postoj.
Proč nemá být nabídnut samostatný plugin, a ať si jej používá kdokoli, kdo to má zájem implementovat?Třeba protože samostatný plugin je k ničemu, protože ho nikdo nepoužívá? Jaký je podíl prohlížečů, které opravdu používají samostatné pluginy a spoléhají na balíčkovací systém, a kolik je prohlížečů, které si pluginy řeší po svém, a tedy je jim samostatný plugin k ničemu?
Teď už ale tyto prohlížeče o té implementaci skutečně nebudou uvažovat právě proto, že jsou teď oficiálně definitivně odstřiženy.Nejsou oficiálně odstřiženy. To je jen výmluva, kterou se to někdo snaží hodit na zlou firmu. Jenže ne všichni se dívají na svět přes brýle, které ukazují každý OSS jako automaticky dobrý a každou firmu jako automaticky zlou.
Pořád ale platí, že když se někdo rozhodne PPAPI implementovat, nic mu nebrání v tom přijít za Adobe s tím, že ten plugin také budou chtít využívat a jestli se tedy můžou nějak domluvit.Opět, proč by to někdo dělal, když Adobe oficiálně a jasně oznámila, že už je konec (ano, oficiálně a jasně, pokud někdo říká, že ne, tak buď tu zprávu nečetl, nebo neumí číst)? A jak asi budou za Adobe chodit maličcí vývojáři minoritních prohlížečů? Navíc když to je jeden z kroků, kterými Adobe dává najevo, že s s Flashem obecně do budoucna nepočítá a postupně si připravuje půdu k jeho dožívání. Na Windows tohle zatím udělat nemůže, tak to začíná na menších platformách.
Teprve pokud by tohle Adobe odmítlo, je to špatně. Ale obviňovat Adobe z toho, že se jich sice ještě nikdo nezeptal, ale kdyby to udělal, oni určitě odpoví záporně, to je poněkud ubohé.Tady nikdo neobviňuje Adobe, že by odpovědělo záporně, ale prostě se konstatuje fakt, že Adobe jasně a jednoznačně řeklo, že už samostatně Flash pro Linux distribuovat nebude. Že je konec. To není žádné dohadování, to je fakt. (To, že to oznámili. To, jestli to budou revidovat nebo ne, je jen ničím nepodložená spekulace, tudíž nemá smysl se o tom vůbec bavit. Vycházet lze jedině z jasného faktu.)
Třeba protože samostatný plugin je k ničemu, protože ho nikdo nepoužívá? Jaký je podíl prohlížečů, které opravdu používají samostatné pluginy a spoléhají na balíčkovací systém, a kolik je prohlížečů, které si pluginy řeší po svém, a tedy je jim samostatný plugin k ničemu?Na Linuxu všechny prohlížeče kromě Chrome spoléhají na samostatný plugin. Tímto jsou oficiálně všechny kromě Chrome odstřiženy. Je to jasně, jednoznačně, nedvojsmyslně řečeno. Všechno ostatní jsou jen kecy.
Nejsou oficiálně odstřiženy. To je jen výmluva, kterou se to někdo snaží hodit na zlou firmu. Jenže ne všichni se dívají na svět přes brýle, které ukazují každý OSS jako automaticky dobrý a každou firmu jako automaticky zlou.Tohle už snad radši ani nestojí za komentář.
... v ALSA tomu tak nemusí nutně být a pak to končí tím, že si jedna aplikace zabere zvukovku a ostatní k ní nepustí jako v dobách starého OSSv2.Presne toto som myslel, s ALSA som bojoval dlho a nikdy sa mi nepodarilo spraviť fungujúci mix z viacerých zdrojov.
Já bych naopak svinským krokem hnal každý zvukový systém, který by dopustil, aby se mi při poslechu hudby do výstupu připletla nějaká náhodná aplikace, která si zrovna usmyslila, že pípne.Tak v některých případech to je praktické, např. je to vysloveně vhodné u mobilních telefonů. Ale jinak asi takhle:
"Star Trek: The Next Generation: A Matter of Time (#5.9)" (1991)[Rasmussen enters Data's quarters, which are exploding with noise]
Rasmussen: [shouting] What in God's name is that?
Lt. Commander Data: Music, Professor.
Rasmussen: Music?
Lt. Commander Data: Yes, sir. Mozart's "Jupiter Symphony in C major", Bach's "Brandenburg Concerto No. 3", Beethoven's "Ninth Symphony, 2nd Movement, molto vivace", and "La Donna e Mobile", from Verdi's "Rigoletto".
Rasmussen: Do you think you could thin it out a bit?
Lt. Commander Data: Computer, eliminate program one.
[music thins, but Rasmussen shakes his head]Lt. Commander Data: Computer, eliminate program two.
[music thins more, but is still too loud]Lt. Commander Data: Computer, eliminate program three.
[Rasmussen gestures for him to lower the volume]Lt. Commander Data: Computer, half volume.
Rasmussen: [still shouting] How the...!
[pauses, realizing the volume is low enough]Rasmussen: [much quieter] How the hell can you listen to four pieces of music at the same time?
Lt. Commander Data: Actually, I am capable of distinguishing over one hundred and fifty simultaneous compositions. But in order to analyze the aesthetics, I try to keep it to ten or less.
Rasmussen: Only four today?
Lt. Commander Data: I am assisting Commander La Forge with a very complex calculation. It demands a great deal of my concentration.
Mimochodem, existuje pro OSS něco jako jackd?Že by jackd?