Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Eric Migicovsky představil Pebble Emulator, tj. emulátor hodinek Pebble (PebbleOS) běžící ve webovém prohlížeči. Za 6 hodin jej napsal Claude Code. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Byla vydána nová verze 3.41 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.11 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Rusko zcela zablokovalo komunikační platformu WhatsApp, řekl včera mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Aplikace, jejímž vlastníkem je americká společnost Meta Platforms a která má v Rusku na 100 milionů uživatelů, podle Peskova nedodržovala ruské zákony. Mluvčí zároveň lidem v Rusku doporučil, aby začali používat domácí aplikaci MAX. Kritici tvrdí, že tato aplikace ruské vládě umožňuje lidi sledovat, což úřady popírají.
Před 34 lety, ve čtvrtek 13. února 1992, se tehdejší Česká a Slovenská Federativní Republika oficiálně (a slavnostně) připojila k Internetu.
Agent umělé inteligence vytvořil 'útočný' článek o Scottu Shambaughovi, dobrovolném správci knihovny matplotlib, poté, co vývojář odmítl agentem navrženou změnu kódu (pull request). 'Uražený' agent autonomně sepsal a publikoval na svém blogu článek, který přisuzuje Shambaughovi smyšlené motivace, egoismus a strach z AI coby konkurence.
Na druhé příčce za DRC-Hubo jihokorejského týmu KAIST skončil humanoid Running Man od Institute of Human and Machine Cognition (IHMC) a bronz získal robot CHIMP týmu Tartan Rescue z univerzity Carnegie Mellon. Nutno podotknout, že všechny tři týmy si za své umístění odnesly nemalou finanční kompenzaci - Team KAIST získal 2 miliony dolarů, IHMC milion a tým Tartan Rescue půl milionu dolarů.
Na rozdíl od ostatních robotů, které se soutěže zúčastnily, se všichni tři vítězní roboti pohybují po dvou končetinách, i když DRC-Hubo a CHIMP fungují spíše jako roboti z filmu Transformers - namísto chůze po dvou se mohou pohybovat i po čtyřech nebo jezdit pomocí zabudovaných motorků. I díky této variabilitě DRC-Hubo zvládl splnit všech osm úkolů za pouhých 44 minut.
Úkoly, které museli roboti během soutěže zvládnout, jsou pro člověka velmi snadné, většina robotů však s nimi měla poměrně velké problémy. Robot musel například sednout do automobilu, sám s ním dojet na určité místo, vystoupit a otevřít dveře do budovy. Kromě toho museli roboti „ručně“ otevřít ventil nebo vyjít schody. Na počátku vedl CHIMP a v těsném závěsu za ním byl Running man. CHIMP však na úplném konci narazil do bariéry a Running man si „zlomil ruku“, takže zvítězil DRC-Hubo. Problémem většiny robotů bylo to, že při vysedání z automobilu spadli na zem nebo se jim nepodařilo otevřít dveře.
Možná se ptáte, kolik výroba takového robota stojí. Podle představitelů týmu KAIST se náklady na výrobu 80kilového DRC-Hubo pohybovaly mezi 500 000 - 1 milionem dolarů. Vývoj DCR-Hubo probíhal již od roku 2002 a vedl jej profesor působící v Korea Advanced Institute of Science and Technology (KAIST) Jun Ho Oh.
Jak již bylo uvedeno, na DRC-Hobo běží Xenomai Linux doplněný frameworkem PODO, který se stará o kontrolu nad pohybem robota. Robot má 33 motorů chlazených vzduchem a jeho torzo se otáčí o 180 stupňů, což se hodí třeba při zmíněném ježdění a dalších činnostech. Každá z paží robota unese až 150 kilogramů.
Soutěž DARPA vznikla po katastrofě v japonské Fukušimě a jejím cílem bylo urychlit vývoj v oblasti robotiky tak, aby bylo možné roboty nasadit v oblastech zasažených přírodními katastrofami vedle lidí. Soutěž se skládala z tří kol, které se odehrály během dvou let a byly odstupňovány podle obtížnosti. Podle pořadatelů je pravděpodobné, že na DARPA Robotics Challenge v budoucnu volně naváže jiná soutěž.
Jak na oficiálním webu DARPA uvedl její ředitel Arati Prabhakar, „i když DARPA Robotics Challenge končí, budoucnost, v níž budou roboti schopni pracovat v oblastech zasažených přírodními katastrofami vedle lidí, právě začíná.“
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: