Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. V Týdnu v GNOME je zmíněn flatpak balíček pro GIMP 0.54.1 z roku 1996. Jedná se o poslední verzi GIMPu postavenou nad toolkitem Motif.
Home Assistant Operating System, tj. linuxová distribuce optimalizována pro hostování Home Assistanta a jeho aplikací, byl vydán v nové major verzi 18.0.
Po šestiletém úsilí byla z jádra Linux odstraněna funkce strncpy(). Všechna předchozí volání této funkce byla převedena na bezpečnější alternativy.
Byla vydána nová verze 261 správce systému a služeb systemd (Wikipedie, GitHub). Z novinek lze vypíchnout nový subsystém IMDS (Cloud "Instance Metadata Service"), nový příkaz storagectl nebo novou komponentu systemd-sysinstall.
Vývojové prostředí Qt Creator bylo vydáno ve verzi 20 (seznam změn). Novinky zahrnují hlavně rozšíření pro integraci LLM agentů nebo minimalistický editační režim uživatelského rozhraní („zen mode“).
Už jste se prolétli na webu Google Earth? Přibyl tam Simulátor letu (Nástroje / Simulátor letu). Funguje i bez účtu Google [𝕏].
Byla vydána nová verze 4.7 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.6. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
V Edici CZ.NIC, knižní řady správce české národní domény, vychází nová kniha Martina Malého Kódy, buildy, firmwary. Autor po půl roce od vydání předchozího titulu přichází se svou již sedmou knihou, tentokrát zaměřenou na vývoj programového vybavení pro embedded zařízení. Publikace s podtitulem Základy vývojářského řemesla pro tvůrce hobby elektroniky nabízí praktického průvodce pro všechny, kdo své projekty vytvořené s Arduinem
… více »V Brně na FIT VUT probíhá dvoudenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Na druhé příčce za DRC-Hubo jihokorejského týmu KAIST skončil humanoid Running Man od Institute of Human and Machine Cognition (IHMC) a bronz získal robot CHIMP týmu Tartan Rescue z univerzity Carnegie Mellon. Nutno podotknout, že všechny tři týmy si za své umístění odnesly nemalou finanční kompenzaci - Team KAIST získal 2 miliony dolarů, IHMC milion a tým Tartan Rescue půl milionu dolarů.
Na rozdíl od ostatních robotů, které se soutěže zúčastnily, se všichni tři vítězní roboti pohybují po dvou končetinách, i když DRC-Hubo a CHIMP fungují spíše jako roboti z filmu Transformers - namísto chůze po dvou se mohou pohybovat i po čtyřech nebo jezdit pomocí zabudovaných motorků. I díky této variabilitě DRC-Hubo zvládl splnit všech osm úkolů za pouhých 44 minut.
Úkoly, které museli roboti během soutěže zvládnout, jsou pro člověka velmi snadné, většina robotů však s nimi měla poměrně velké problémy. Robot musel například sednout do automobilu, sám s ním dojet na určité místo, vystoupit a otevřít dveře do budovy. Kromě toho museli roboti „ručně“ otevřít ventil nebo vyjít schody. Na počátku vedl CHIMP a v těsném závěsu za ním byl Running man. CHIMP však na úplném konci narazil do bariéry a Running man si „zlomil ruku“, takže zvítězil DRC-Hubo. Problémem většiny robotů bylo to, že při vysedání z automobilu spadli na zem nebo se jim nepodařilo otevřít dveře.
Možná se ptáte, kolik výroba takového robota stojí. Podle představitelů týmu KAIST se náklady na výrobu 80kilového DRC-Hubo pohybovaly mezi 500 000 - 1 milionem dolarů. Vývoj DCR-Hubo probíhal již od roku 2002 a vedl jej profesor působící v Korea Advanced Institute of Science and Technology (KAIST) Jun Ho Oh.
Jak již bylo uvedeno, na DRC-Hobo běží Xenomai Linux doplněný frameworkem PODO, který se stará o kontrolu nad pohybem robota. Robot má 33 motorů chlazených vzduchem a jeho torzo se otáčí o 180 stupňů, což se hodí třeba při zmíněném ježdění a dalších činnostech. Každá z paží robota unese až 150 kilogramů.
Soutěž DARPA vznikla po katastrofě v japonské Fukušimě a jejím cílem bylo urychlit vývoj v oblasti robotiky tak, aby bylo možné roboty nasadit v oblastech zasažených přírodními katastrofami vedle lidí. Soutěž se skládala z tří kol, které se odehrály během dvou let a byly odstupňovány podle obtížnosti. Podle pořadatelů je pravděpodobné, že na DARPA Robotics Challenge v budoucnu volně naváže jiná soutěž.
Jak na oficiálním webu DARPA uvedl její ředitel Arati Prabhakar, „i když DARPA Robotics Challenge končí, budoucnost, v níž budou roboti schopni pracovat v oblastech zasažených přírodními katastrofami vedle lidí, právě začíná.“
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: