Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Na druhé příčce za DRC-Hubo jihokorejského týmu KAIST skončil humanoid Running Man od Institute of Human and Machine Cognition (IHMC) a bronz získal robot CHIMP týmu Tartan Rescue z univerzity Carnegie Mellon. Nutno podotknout, že všechny tři týmy si za své umístění odnesly nemalou finanční kompenzaci - Team KAIST získal 2 miliony dolarů, IHMC milion a tým Tartan Rescue půl milionu dolarů.
Na rozdíl od ostatních robotů, které se soutěže zúčastnily, se všichni tři vítězní roboti pohybují po dvou končetinách, i když DRC-Hubo a CHIMP fungují spíše jako roboti z filmu Transformers - namísto chůze po dvou se mohou pohybovat i po čtyřech nebo jezdit pomocí zabudovaných motorků. I díky této variabilitě DRC-Hubo zvládl splnit všech osm úkolů za pouhých 44 minut.
Úkoly, které museli roboti během soutěže zvládnout, jsou pro člověka velmi snadné, většina robotů však s nimi měla poměrně velké problémy. Robot musel například sednout do automobilu, sám s ním dojet na určité místo, vystoupit a otevřít dveře do budovy. Kromě toho museli roboti „ručně“ otevřít ventil nebo vyjít schody. Na počátku vedl CHIMP a v těsném závěsu za ním byl Running man. CHIMP však na úplném konci narazil do bariéry a Running man si „zlomil ruku“, takže zvítězil DRC-Hubo. Problémem většiny robotů bylo to, že při vysedání z automobilu spadli na zem nebo se jim nepodařilo otevřít dveře.
Možná se ptáte, kolik výroba takového robota stojí. Podle představitelů týmu KAIST se náklady na výrobu 80kilového DRC-Hubo pohybovaly mezi 500 000 - 1 milionem dolarů. Vývoj DCR-Hubo probíhal již od roku 2002 a vedl jej profesor působící v Korea Advanced Institute of Science and Technology (KAIST) Jun Ho Oh.
Jak již bylo uvedeno, na DRC-Hobo běží Xenomai Linux doplněný frameworkem PODO, který se stará o kontrolu nad pohybem robota. Robot má 33 motorů chlazených vzduchem a jeho torzo se otáčí o 180 stupňů, což se hodí třeba při zmíněném ježdění a dalších činnostech. Každá z paží robota unese až 150 kilogramů.
Soutěž DARPA vznikla po katastrofě v japonské Fukušimě a jejím cílem bylo urychlit vývoj v oblasti robotiky tak, aby bylo možné roboty nasadit v oblastech zasažených přírodními katastrofami vedle lidí. Soutěž se skládala z tří kol, které se odehrály během dvou let a byly odstupňovány podle obtížnosti. Podle pořadatelů je pravděpodobné, že na DARPA Robotics Challenge v budoucnu volně naváže jiná soutěž.
Jak na oficiálním webu DARPA uvedl její ředitel Arati Prabhakar, „i když DARPA Robotics Challenge končí, budoucnost, v níž budou roboti schopni pracovat v oblastech zasažených přírodními katastrofami vedle lidí, právě začíná.“
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: