Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Zřejmě nejznámějším a nejpopulárnějším programem pro práci s Informačním systémem datových schránek (ISDS) je Datovka. Původně se jmenovala dsgui, protože se jednalo o grafické uživatelské rozhraní nad knihovnou pro práci s datovými schránkami. Za vývojem Datovky stojí sdružení NIC.CZ, tedy správce české národní domény.
Datovka je kromě GNU/Linuxu k dispozici i pro systémy Windows a Mac OS X. Jedná se o aplikaci napsanou v jazyce Python a využívající grafický toolkit GTK+ 2. Balíčky jsou k dispozici ve formátech RPM (distribuce Fedora je má dokonce v základním repozitáři) a DEB (v Ubuntu si lze přidat PPA sdružení NIC.CZ). Jako licence byla zvolena GNU LGPL.
Datovka nenabízí širokou škálu funkcí, ale je v ní obsaženo vše potřebné - tedy odesílání a příjem zpráv, sledování stavu, export obálek a doručenek atd. Umí pracovat i s více datových schránkami najednou.
V prvním období bylo oficiální webové rozhraní v Linuxu nepoužitelné. Bylo totiž závislé na aplikaci Form Filler (od firmy Software602), která linuxovou verzi neměla. Později vznikla verze založená na Wine (jedná se tedy v podstatě stále o verzi pro Windows, jen s možností provozu i v Linuxu), která se z téměř nefunkčnosti dostala do stavu rozumné použitelnosti.
Naštěstí to skončilo tak, že dnes již zmíněný program potřeba není a s webovým rozhraním lze pracovat i v Linuxu. Nicméně stále existují situace, kdy se Form Filler hodí, protože se v české státní správě jeho formuláře dost používají (ovšem i CZ.NIC má svoji vlastní aplikaci pro tyto účely, byť již nevyvíjenou: ZFO Editor). Balíčky jsou k dispozici pro některé běžné distribuce (SLE/openSUSE, RHEL/Fedora, *buntu, Debian). Program je samozřejmě proprietární a jeho vzhled v Linuxu nemusí být zrovna nejlepší (vzhledem ke způsobu běhu).
Jedním z prvních dostupných programů pro datové schránky (i na Windows) byla aplikace Multischránka. Je implementována na platformě Adobe Air a je tedy přenositelná všude tam, kde tato platforma běží.
Nepříjemné však je, že firma Adobe již Air pro Linux nepodporuje, vývoj se zastavil na verzi 2.6 (zatímco pro Windows a Mac OS X je již verze 3.5) a i tuto verzi může být problém nainstalovat, aniž by instalátor hlásil nějaký problém. Také ohledně samotného programu Multischránka visí ve vzduchu otazník, protože jeho domovská stránka je v současné době mimo provoz (i když může jít jen o technickou závadu). Lze ho ale stahovat i odjinud, takže kdo je například zvyklý na tento program z Windows, může se ho pokusit zprovoznit.
Vznikala i různá další řešení, ať již kompletní programy či knihovny. Lze zmínit například zdejší projekt Multiplatformní přístup pro datové schránky, v jehož rámci bylo vykonáno mnoho práce a na jehož výsledcích může kdokoli dál stavět. Za pozornost stojí například konzolový klient shigofumi.
Nicméně zřejmě díky dostupnosti a kvalitě programu dsgui/Datovka byla postupně pozornost od těchto projektů odvrácena. Důležité ale je, že lze dnes s Datovými schránkami pracovat plnohodnotně a ještě se svobodným softwarem, což má v případě tak kritické aplikace velkou váhu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
15.1.2013 14:04
grubber | skóre: 6
| blog: grubber
| Břeclav / Brno
15.1.2013 14:34
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz