Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 29 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Ústavní soud na svých webových stránkách i v databázi NALUS (NÁLezy a USnesení Ústavního soudu) představil novou verzi chatbota využívajícího umělou inteligenci. Jeho posláním je usnadnit veřejnosti orientaci v rozsáhlé judikatuře Ústavního soudu a pomoci jí s vyhledáváním informací i na webových stránkách soudu, a to i v jiných jazycích. Jde o první nasazení umělé inteligence v rámci webových stránek a databází judikatury českých soudů.
Webové aplikace jsou postupem času stále populárnější. Kdo dnes „není na fejsbuku“, „netweetuje“ a podobně, jakoby nebyl. Díky dostupnému připojení k internetu prakticky kdekoliv tak člověk může využívat webové aplikace z telefonu, laptopu, počítače i třeba z internetové kavárny, aniž by se musel zabývat synchronizací dat. Jenže tyto webové aplikace mají i nevýhody. Bez připojení k internetu je člověk bezmocný a tyto aplikace se i špatně integrují do pracovního prostředí.
Proto vznikají tzv. SSB (Specific-Site Browser). Díky nim se hranice mezi webem a desktopem prakticky stírá, jelikož umožňují, aby se webových aplikací chovaly jako aplikace normální, a také poskytují funkčnost offline. Mezi SSB patří například na jaře recenzovaná Mozilla Prism, která uzavírá webové stránky do krabičky pro lokální použití, nebo Adobe AIR, který rovnou vytváří prostředí pro tvorbu zbrusu nových aplikací.
AIR (Adobe Integrated Runtime, dříve nazývané Apollo) je multiplatformní (pro MS Windows, GNU/Linux a Mac OS X) prostředí umožňující vytváření, resp. běh aplikací postavených na technologiích HTML, Ajax, Adobe Flash a Adobe Flex.
Na webu Adobe je ke stažení instalační soubor. Aktuální verze je 1.5.2, česká lokalizace dosud nebyla vytvořena, linuxová verze vám bude nejspíše nabídnuta při vstupu na stránku (k dispozici je pouze 32bitová verze, takže jsou na 64bitových systémech potřeba 32bitové knihovny pro kompatibilitu).
AIR je šířen pod docela restriktivní EULA:

Hodí se nastavit instalátoru executable bit (chmod +x AdobeAIRInstaller.bin) a pak už instalátor jen spustit, přečíst si (a případně odsouhlasit) licenci, zadat heslo superuživatele a máte prostředí nachystané k použití.
Odstranění Adobe AIR ze systému je snadné. V menu by se měla objevit položka Adobe AIR Uninstaller. Tento dialog vás upozorní na to, že aplikace využívající Adobe AIR nebudou nadále fungovat, a pokud s tím budete souhlasit, po zadání superuživatelského hesla program ze systému odstraní. Jednotlivé webové aplikace ale zůstanou.
Velkým rozdílem oproti zmíněné Mozilla Prism je fakt, že v prostředí Adobe AIR nemůžete používat jen tak libovolnou webovou stránku. Místo toho musíte webovou aplikaci nainstalovat (tzv. RIA, Rich Internet Applications). V oficiálním Adobe AIR Marketplace najdete aplikací spoustu, další se dají různě najít po webu.
Obvykle se již při spuštění instalačního souboru (něco.air) otevře dialog nabízející instalaci aplikace. Můžete si zvolit, kam se má instalovat, a zda se má vytvořit spouštěč na ploše (a v menu). V závislosti na zvoleném adresáři pro instalaci (automaticky se nabízí /opt) se instalátor zeptá na superuživatelské heslo.
Některé aplikace jsou uzavřené, některé jsou svobodné; některé jsou komerční, jiné jsou zdarma. Je jich docela velká nabídka zahrnující klienty pro Twitter, Facebook nebo Gmail, různé hry, přehrávače YouTube, mapový software a tak dále a tak dále. Mezi stovkami programů se dají najít opravdové perly, pro mě je to třeba GMDesk obalující některé služby Google včetně Gmailu nebo Google Docs.
Na nastavení věcí, jako je skrytí aplikace do systémové části panelu, jsem nenarazil. Spousta nastavení, například uchovávání hesel, je v režii jednotlivých aplikací, ale většinou možnosti volby v tomto směru chybí. To nezanedbatelně znesnadňuje integraci do pracovního prostředí.
Adobe AIR spojuje desktop a web pozoruhodným způsobem. Oproti např. Mozilla Prism se staví blíže desktopovým aplikacím, umožňuje vytváření v podstatě náhrad za klasické webové aplikace. Ostatně samotná Mozilla se proti tomuto vymezuje s tím, že „na rozdíl od Adobe AIR a Microsoft Silverlightu nevytváří proprietární platformu, která by měla nahradit web“. Na první pohled je skutečně mezi těmito platformami vidět zásadní rozdíl. Prism prostě obaluje existující aplikace, AIR dává prostor k vytváření aplikací nových, ovšem prakticky nepoužitelných v „běžných“ webových prohlížečích.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Že by som sa konečne dozvedel čo je také úžasné na 64bit?
Zvláštní je, že na Windows mu to nevadí...
Šmejďárna je to hlavně uzavřená. 32 bitů je oproti tomu podružná záležitost (a dříve nebo později stejně 64 bitová verze bude).
Nicméně pozitivní je ta multiplatfomnost – pořád je totiž lepší uzavřená multiplatformní aplikace, než uzavřená aplikace vázaná na Windows a neběžící ani pod Wine.
Je to prostě jeden ze způsobů, jak psát multiplatformní aplikace - máme tu C++ nebo Python a Qt, GTK (dobrý výkon a integrace s desktopem), Javu a WebStart (asi nejpohodlnější šíření aplikací) nebo Mono a C# (možná licenční hrozba)… a k tomu uzavřený AIR – ať si každý vybere, na čem chce vyvíjet, hlavní je zbavit se závislosti na „jedniném správném OS“ 
ROFL
Taky by to nemuselo být zadarmo.
Ale pak by to skoro nikdo nepoužíval, což není cílem Adobe.
Není povinností Adobe umožnit každému se v tom vrtat a nechat si to "ukrást" nějakými OSSáky.
LOL. No comment.
Je to firma, musí vydělávat a není v jejím zájmu, aby to přebral někdo jiný.
Proč se tolik firem podílí na vývoji třeba kernelu? Vždyť je to OSS a kdokoliv z toho může něco "ukrást"!
Buďme rádi, že je to zadarmo.
Nejsme rádi (jak kdo), protože je to další proprietární záležitost, která může (ale nemusí) dost smrdět. Jelikož je to zdarma, rozšíří se to. A vendor lock-in.
Nebude to součástí linuxu kvůli licenční "nečistosti".
Do jádra se to asi nikdy nedostane. ^_^
Tak už to prostě je a těžko vinit firmu, že si pod sebou dobrovolně nepodřezává větev.
Co by si podřezávala větev? (BTW společnosti pracující na OSS neprosperují?)
Dá to člověku něco navíc, co vyváží nuntost instalovat další proprietární binární plugin do prohlížeče (jakoby zabugovaný Flash nestačil), nefunkčnost webu na nepodporovaných platformách, nemožnost výsledek zpracovávat nástroji pro HTML apod?
AIR nema nic spolecneho s HTML - maximalne http jako prenosovy protokol. I kdyz ani http to neni nutnost - misto http musete pouzit mnohem efektivnejsi protokol zalozeny na ASN1.1. AIR je konkurence k Java WebStart, Silverlightu a predevsim AIR je vsechno cim mel byt XUL.
Flash a Ajax sracky sa spojili a stahuju na desktop.... Zachran sa kto mozes...
Kdyz se ajax pouziva v rozumne mire, tak je imho velmi prospesny. Ale flash je zlo, to je teda fakt 
ja se obavam, ze Slovaci budou hrat zitra jen nerozhodne. Jak to vidite Vy?
Kdo dnes „není na fejsbuku“, „netweetuje“ a podobně, jakoby nebyl.Tak to asi nejsem