Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Webové aplikace jsou postupem času stále populárnější. Kdo dnes „není na fejsbuku“, „netweetuje“ a podobně, jakoby nebyl. Díky dostupnému připojení k internetu prakticky kdekoliv tak člověk může využívat webové aplikace z telefonu, laptopu, počítače i třeba z internetové kavárny, aniž by se musel zabývat synchronizací dat. Jenže tyto webové aplikace mají i nevýhody. Bez připojení k internetu je člověk bezmocný a tyto aplikace se i špatně integrují do pracovního prostředí.
Proto vznikají tzv. SSB (Specific-Site Browser). Díky nim se hranice mezi webem a desktopem prakticky stírá, jelikož umožňují, aby se webových aplikací chovaly jako aplikace normální, a také poskytují funkčnost offline. Mezi SSB patří například na jaře recenzovaná Mozilla Prism, která uzavírá webové stránky do krabičky pro lokální použití, nebo Adobe AIR, který rovnou vytváří prostředí pro tvorbu zbrusu nových aplikací.
AIR (Adobe Integrated Runtime, dříve nazývané Apollo) je multiplatformní (pro MS Windows, GNU/Linux a Mac OS X) prostředí umožňující vytváření, resp. běh aplikací postavených na technologiích HTML, Ajax, Adobe Flash a Adobe Flex.
Na webu Adobe je ke stažení instalační soubor. Aktuální verze je 1.5.2, česká lokalizace dosud nebyla vytvořena, linuxová verze vám bude nejspíše nabídnuta při vstupu na stránku (k dispozici je pouze 32bitová verze, takže jsou na 64bitových systémech potřeba 32bitové knihovny pro kompatibilitu).
AIR je šířen pod docela restriktivní EULA:

Hodí se nastavit instalátoru executable bit (chmod +x AdobeAIRInstaller.bin) a pak už instalátor jen spustit, přečíst si (a případně odsouhlasit) licenci, zadat heslo superuživatele a máte prostředí nachystané k použití.
Odstranění Adobe AIR ze systému je snadné. V menu by se měla objevit položka Adobe AIR Uninstaller. Tento dialog vás upozorní na to, že aplikace využívající Adobe AIR nebudou nadále fungovat, a pokud s tím budete souhlasit, po zadání superuživatelského hesla program ze systému odstraní. Jednotlivé webové aplikace ale zůstanou.
Velkým rozdílem oproti zmíněné Mozilla Prism je fakt, že v prostředí Adobe AIR nemůžete používat jen tak libovolnou webovou stránku. Místo toho musíte webovou aplikaci nainstalovat (tzv. RIA, Rich Internet Applications). V oficiálním Adobe AIR Marketplace najdete aplikací spoustu, další se dají různě najít po webu.
Obvykle se již při spuštění instalačního souboru (něco.air) otevře dialog nabízející instalaci aplikace. Můžete si zvolit, kam se má instalovat, a zda se má vytvořit spouštěč na ploše (a v menu). V závislosti na zvoleném adresáři pro instalaci (automaticky se nabízí /opt) se instalátor zeptá na superuživatelské heslo.
Některé aplikace jsou uzavřené, některé jsou svobodné; některé jsou komerční, jiné jsou zdarma. Je jich docela velká nabídka zahrnující klienty pro Twitter, Facebook nebo Gmail, různé hry, přehrávače YouTube, mapový software a tak dále a tak dále. Mezi stovkami programů se dají najít opravdové perly, pro mě je to třeba GMDesk obalující některé služby Google včetně Gmailu nebo Google Docs.
Na nastavení věcí, jako je skrytí aplikace do systémové části panelu, jsem nenarazil. Spousta nastavení, například uchovávání hesel, je v režii jednotlivých aplikací, ale většinou možnosti volby v tomto směru chybí. To nezanedbatelně znesnadňuje integraci do pracovního prostředí.
Adobe AIR spojuje desktop a web pozoruhodným způsobem. Oproti např. Mozilla Prism se staví blíže desktopovým aplikacím, umožňuje vytváření v podstatě náhrad za klasické webové aplikace. Ostatně samotná Mozilla se proti tomuto vymezuje s tím, že „na rozdíl od Adobe AIR a Microsoft Silverlightu nevytváří proprietární platformu, která by měla nahradit web“. Na první pohled je skutečně mezi těmito platformami vidět zásadní rozdíl. Prism prostě obaluje existující aplikace, AIR dává prostor k vytváření aplikací nových, ovšem prakticky nepoužitelných v „běžných“ webových prohlížečích.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Že by som sa konečne dozvedel čo je také úžasné na 64bit?
Zvláštní je, že na Windows mu to nevadí...
Šmejďárna je to hlavně uzavřená. 32 bitů je oproti tomu podružná záležitost (a dříve nebo později stejně 64 bitová verze bude).
Nicméně pozitivní je ta multiplatfomnost – pořád je totiž lepší uzavřená multiplatformní aplikace, než uzavřená aplikace vázaná na Windows a neběžící ani pod Wine.
Je to prostě jeden ze způsobů, jak psát multiplatformní aplikace - máme tu C++ nebo Python a Qt, GTK (dobrý výkon a integrace s desktopem), Javu a WebStart (asi nejpohodlnější šíření aplikací) nebo Mono a C# (možná licenční hrozba)… a k tomu uzavřený AIR – ať si každý vybere, na čem chce vyvíjet, hlavní je zbavit se závislosti na „jedniném správném OS“ 
ROFL
Taky by to nemuselo být zadarmo.
Ale pak by to skoro nikdo nepoužíval, což není cílem Adobe.
Není povinností Adobe umožnit každému se v tom vrtat a nechat si to "ukrást" nějakými OSSáky.
LOL. No comment.
Je to firma, musí vydělávat a není v jejím zájmu, aby to přebral někdo jiný.
Proč se tolik firem podílí na vývoji třeba kernelu? Vždyť je to OSS a kdokoliv z toho může něco "ukrást"!
Buďme rádi, že je to zadarmo.
Nejsme rádi (jak kdo), protože je to další proprietární záležitost, která může (ale nemusí) dost smrdět. Jelikož je to zdarma, rozšíří se to. A vendor lock-in.
Nebude to součástí linuxu kvůli licenční "nečistosti".
Do jádra se to asi nikdy nedostane. ^_^
Tak už to prostě je a těžko vinit firmu, že si pod sebou dobrovolně nepodřezává větev.
Co by si podřezávala větev? (BTW společnosti pracující na OSS neprosperují?)
Dá to člověku něco navíc, co vyváží nuntost instalovat další proprietární binární plugin do prohlížeče (jakoby zabugovaný Flash nestačil), nefunkčnost webu na nepodporovaných platformách, nemožnost výsledek zpracovávat nástroji pro HTML apod?
AIR nema nic spolecneho s HTML - maximalne http jako prenosovy protokol. I kdyz ani http to neni nutnost - misto http musete pouzit mnohem efektivnejsi protokol zalozeny na ASN1.1. AIR je konkurence k Java WebStart, Silverlightu a predevsim AIR je vsechno cim mel byt XUL.
Flash a Ajax sracky sa spojili a stahuju na desktop.... Zachran sa kto mozes...
Kdyz se ajax pouziva v rozumne mire, tak je imho velmi prospesny. Ale flash je zlo, to je teda fakt 
ja se obavam, ze Slovaci budou hrat zitra jen nerozhodne. Jak to vidite Vy?
Kdo dnes „není na fejsbuku“, „netweetuje“ a podobně, jakoby nebyl.Tak to asi nejsem