Ubuntu 26.04 patrně bude ve výchozím nastavení zobrazovat hvězdičky při zadávání hesla příkazu sudo, změna vychází z nové verze sudo-rs. Ta sice zlepší použitelnost systému pro nové uživatele, na které mohlo 'tiché sudo' působit dojmem, že systém 'zamrzl' a nijak nereaguje na stisky kláves, na druhou stranu se jedná o možnou bezpečnostní slabinu, neboť zobrazování hvězdiček v terminálu odhaluje délku hesla. Původní chování příkazu sudo
… více »Projekt systemd schválil kontroverzní pull request, který do JSON záznamů uživatelů přidává nové pole 'birthDate', datum narození, tedy údaj vyžadovaný zákony o ověřování věku v Kalifornii, Coloradu a Brazílii. Jiný pull request, který tuto změnu napravoval, byl správcem projektu Lennartem Poetteringem zamítnut s následujícím zdůvodněním:
… více »Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Webové aplikace jsou postupem času stále populárnější. Kdo dnes „není na fejsbuku“, „netweetuje“ a podobně, jakoby nebyl. Díky dostupnému připojení k internetu prakticky kdekoliv tak člověk může využívat webové aplikace z telefonu, laptopu, počítače i třeba z internetové kavárny, aniž by se musel zabývat synchronizací dat. Jenže tyto webové aplikace mají i nevýhody. Bez připojení k internetu je člověk bezmocný a tyto aplikace se i špatně integrují do pracovního prostředí.
Proto vznikají tzv. SSB (Specific-Site Browser). Díky nim se hranice mezi webem a desktopem prakticky stírá, jelikož umožňují, aby se webových aplikací chovaly jako aplikace normální, a také poskytují funkčnost offline. Mezi SSB patří například na jaře recenzovaná Mozilla Prism, která uzavírá webové stránky do krabičky pro lokální použití, nebo Adobe AIR, který rovnou vytváří prostředí pro tvorbu zbrusu nových aplikací.
AIR (Adobe Integrated Runtime, dříve nazývané Apollo) je multiplatformní (pro MS Windows, GNU/Linux a Mac OS X) prostředí umožňující vytváření, resp. běh aplikací postavených na technologiích HTML, Ajax, Adobe Flash a Adobe Flex.
Na webu Adobe je ke stažení instalační soubor. Aktuální verze je 1.5.2, česká lokalizace dosud nebyla vytvořena, linuxová verze vám bude nejspíše nabídnuta při vstupu na stránku (k dispozici je pouze 32bitová verze, takže jsou na 64bitových systémech potřeba 32bitové knihovny pro kompatibilitu).
AIR je šířen pod docela restriktivní EULA:

Hodí se nastavit instalátoru executable bit (chmod +x AdobeAIRInstaller.bin) a pak už instalátor jen spustit, přečíst si (a případně odsouhlasit) licenci, zadat heslo superuživatele a máte prostředí nachystané k použití.
Odstranění Adobe AIR ze systému je snadné. V menu by se měla objevit položka Adobe AIR Uninstaller. Tento dialog vás upozorní na to, že aplikace využívající Adobe AIR nebudou nadále fungovat, a pokud s tím budete souhlasit, po zadání superuživatelského hesla program ze systému odstraní. Jednotlivé webové aplikace ale zůstanou.
Velkým rozdílem oproti zmíněné Mozilla Prism je fakt, že v prostředí Adobe AIR nemůžete používat jen tak libovolnou webovou stránku. Místo toho musíte webovou aplikaci nainstalovat (tzv. RIA, Rich Internet Applications). V oficiálním Adobe AIR Marketplace najdete aplikací spoustu, další se dají různě najít po webu.
Obvykle se již při spuštění instalačního souboru (něco.air) otevře dialog nabízející instalaci aplikace. Můžete si zvolit, kam se má instalovat, a zda se má vytvořit spouštěč na ploše (a v menu). V závislosti na zvoleném adresáři pro instalaci (automaticky se nabízí /opt) se instalátor zeptá na superuživatelské heslo.
Některé aplikace jsou uzavřené, některé jsou svobodné; některé jsou komerční, jiné jsou zdarma. Je jich docela velká nabídka zahrnující klienty pro Twitter, Facebook nebo Gmail, různé hry, přehrávače YouTube, mapový software a tak dále a tak dále. Mezi stovkami programů se dají najít opravdové perly, pro mě je to třeba GMDesk obalující některé služby Google včetně Gmailu nebo Google Docs.
Na nastavení věcí, jako je skrytí aplikace do systémové části panelu, jsem nenarazil. Spousta nastavení, například uchovávání hesel, je v režii jednotlivých aplikací, ale většinou možnosti volby v tomto směru chybí. To nezanedbatelně znesnadňuje integraci do pracovního prostředí.
Adobe AIR spojuje desktop a web pozoruhodným způsobem. Oproti např. Mozilla Prism se staví blíže desktopovým aplikacím, umožňuje vytváření v podstatě náhrad za klasické webové aplikace. Ostatně samotná Mozilla se proti tomuto vymezuje s tím, že „na rozdíl od Adobe AIR a Microsoft Silverlightu nevytváří proprietární platformu, která by měla nahradit web“. Na první pohled je skutečně mezi těmito platformami vidět zásadní rozdíl. Prism prostě obaluje existující aplikace, AIR dává prostor k vytváření aplikací nových, ovšem prakticky nepoužitelných v „běžných“ webových prohlížečích.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Že by som sa konečne dozvedel čo je také úžasné na 64bit?
Zvláštní je, že na Windows mu to nevadí...
Šmejďárna je to hlavně uzavřená. 32 bitů je oproti tomu podružná záležitost (a dříve nebo později stejně 64 bitová verze bude).
Nicméně pozitivní je ta multiplatfomnost – pořád je totiž lepší uzavřená multiplatformní aplikace, než uzavřená aplikace vázaná na Windows a neběžící ani pod Wine.
Je to prostě jeden ze způsobů, jak psát multiplatformní aplikace - máme tu C++ nebo Python a Qt, GTK (dobrý výkon a integrace s desktopem), Javu a WebStart (asi nejpohodlnější šíření aplikací) nebo Mono a C# (možná licenční hrozba)… a k tomu uzavřený AIR – ať si každý vybere, na čem chce vyvíjet, hlavní je zbavit se závislosti na „jedniném správném OS“ 
ROFL
Taky by to nemuselo být zadarmo.
Ale pak by to skoro nikdo nepoužíval, což není cílem Adobe.
Není povinností Adobe umožnit každému se v tom vrtat a nechat si to "ukrást" nějakými OSSáky.
LOL. No comment.
Je to firma, musí vydělávat a není v jejím zájmu, aby to přebral někdo jiný.
Proč se tolik firem podílí na vývoji třeba kernelu? Vždyť je to OSS a kdokoliv z toho může něco "ukrást"!
Buďme rádi, že je to zadarmo.
Nejsme rádi (jak kdo), protože je to další proprietární záležitost, která může (ale nemusí) dost smrdět. Jelikož je to zdarma, rozšíří se to. A vendor lock-in.
Nebude to součástí linuxu kvůli licenční "nečistosti".
Do jádra se to asi nikdy nedostane. ^_^
Tak už to prostě je a těžko vinit firmu, že si pod sebou dobrovolně nepodřezává větev.
Co by si podřezávala větev? (BTW společnosti pracující na OSS neprosperují?)
Dá to člověku něco navíc, co vyváží nuntost instalovat další proprietární binární plugin do prohlížeče (jakoby zabugovaný Flash nestačil), nefunkčnost webu na nepodporovaných platformách, nemožnost výsledek zpracovávat nástroji pro HTML apod?
AIR nema nic spolecneho s HTML - maximalne http jako prenosovy protokol. I kdyz ani http to neni nutnost - misto http musete pouzit mnohem efektivnejsi protokol zalozeny na ASN1.1. AIR je konkurence k Java WebStart, Silverlightu a predevsim AIR je vsechno cim mel byt XUL.
Flash a Ajax sracky sa spojili a stahuju na desktop.... Zachran sa kto mozes...
Kdyz se ajax pouziva v rozumne mire, tak je imho velmi prospesny. Ale flash je zlo, to je teda fakt 
ja se obavam, ze Slovaci budou hrat zitra jen nerozhodne. Jak to vidite Vy?
Kdo dnes „není na fejsbuku“, „netweetuje“ a podobně, jakoby nebyl.Tak to asi nejsem