Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
V posledních letech se ve velkém rozmáhají různé webové aplikace, především webmaily. Díky nim je možné mít přístup ke svým datům téměř odkudkoliv, člověk je závislý už jen na dostupnosti přístupu k internetu. Tento rozvoj kráčí ruku v ruce s rozšiřováním mobilních zařízení, zrychlováním připojení k síti a interpreterů JavaScriptu. Některé webové aplikace se tak mohou co do použitelnosti a funkčnosti vyrovnat těm klasickým, které běží na uživatelských počítačích. Jenže pořád tady máme problém, a tím je ergonomie... Pro zkontrolování nově došlých e-mailů je nutno spustit webový prohlížeč, vlézt na příslušnou adresu, podívat se a buď nechat kartu (nebo okno) otevřenou (a muset ji přeskakovat při procházení všech karet), nebo celou akci pravidelně opakovat. Navíc, pokud se zhroutí prohlížeč, zablokuje se tím pádem i přístup k e-mailové schránce.
Oproti tomu u klasických desktopových aplikací není problém nastavit si skrývání do oznamovací oblasti, spouštění po startu systému atp. A uživatelské rozhraní desktopových aplikací obsahuje jen to, co je nezbytně nutné, tedy žádná přebytečná tlačítka, panely a tak dále.
Vývojáři se vydali cestou vytvoření nebo upravení webového prohlížeče pro účely webových aplikací. Výsledkem je koncept nazvaný Site-Specific Browser, zkráceně SSB.
SSB nemusí obsahovat všechno, co najdeme ve webovém prohlížeči. Většina prvků uživatelského rozhraní je zbytečná, některé funkce pro surfování na webu jsou také zbytečné. Oproti tomu se SSB chová jako běžná desktopová aplikace – zabírá samostatné okno i samostatný proces, umí se schovat do oznamovací oblasti atd.
Jedním z (ne)příjemných efektů je skutečnost, že SSB je v podstatě vězením, v němž je uvězněna jedna webová stránka. Z této stránky se bez odděleného webového prohlížeče nelze dostat.
Ale chování se jako běžná samostatná webová aplikace není vše, co koncept SSB nabízí. Specializovaný prohlížeč může webovým aplikacím poskytovat framework pro ukládání dat i na stroj klienta (pro zrychlení nebo i umožnění používání webové aplikace offline), možnost změny vzhledu aplikace podle platformy klienta a tak dále.
V minulém oddílu jsem v podstatě již popsal, co to Mozilla Prism je a co více či méně umožňuje. Co je ale uvnitř? Především XULRunner, ale oproti Firefoxu chybí například chrome. Oproti běžnému prohlížeči je poskytováno specializované javascriptové API a GUI pro vytváření nových desktopowebových aplikací a integrace do desktopového prostředí.
Prism dospěl poměrně nedávno do betaverze směřující k verzi 1.0, přičemž je k dispozici pro MS Windows, Mac OS X i GNU/Linux, a to buď jako samostatná aplikace, nebo jako rozšíření do Firefoxu (přidává do menu Nástroje/Tools novou položku umožňující vytvoření aplikace z právě prohlížené webové stránky).
Při „vytváření“ samostatné aplikace Prismem se nám otevře dialog, v němž si můžeme nastavit URL daného webu, ikonku, umístění na ploše (nebo v menu) a název nové aplikace, dále především zobrazování různých součástí uživatelského rozhraní, konkrétně lišty nástrojů, stavového řádku a zobrazování zpráv o činnosti programu. K úpravám toho, co do tohoto dialogu zadáme, se v současné době nelze dostat jinak než editací konfiguračního souboru v ~/.webapps/jmeno-aplikace/webapp.ini.
Po spuštění nové aplikace se otevře příslušná webová stránka, v jejímž rámci lze normálně fungovat. Při pokusu o přejití na stránku mimo dotyčnou aplikaci se otevře běžný webový prohlížeč. Z obvyklých funkcí a nastavení je možné si pouze překonfigurovat proxy a volbu písem, dále už funguje jen tisk a konzole JavaScriptu. Do budoucna se počítá s podporou rozšíření; přes menu (je k dispozici jen při zobrazeném stavovém řádku) lze otevřít Správce rozšíření, ale nevím o žádném rozšíření, které v Prismu v současné době fungovalo.
Docela nepříjemnou vadou je, že Prism, pokud nedetekuje připojení k Internetu, pracuje v „offline módu“, ze kterého se ale nelze dostat tak jako v jiných prohlížečích odškrtnutím položky v menu. Já používám připojení přes telefon, přičemž GNOME PPP funguje nezávisle na NetworkManageru, takže Prism se o mém připojení nedozví... a tudíž není právě použitelný.
Mimochodem, všimněte si podobnosti výslovnosti slov prism (/'prizəm/) a prison (/'prizən/) (anglicky „vězení“).
Jako (proprietární) konkurence Mozilly Prism bývá často uváděn MS Silverlight, Adobe AIR nebo Google Gears. To je ovšem mystifikace --- MS Silverlight se nemůže stavět na roveň aplikaci, je to obdoba Adobe Flashe užívaného v Adobe AIR, což je skutečně konkurence pro Prism. Google Gears v tomto kontextu ani nemá smysl příliš komentovat, jedná se o framework určený pro použití v SSB, nikoliv ale o soupeře.
Adobe AIR je skutečně SSB tak jako Mozilla Prism. Používá WebKit, umožňuje využívání Flashe a přidává i vlastní framework pro webové aplikace. Existuje pro MS Windows, Mac OS X i GNU/Linux.
Těžko říci. Někdo považuje SSB za úžasnou věc, někdo za zbytečnost. Skutečnost je ale taková, že právě díky tomuto konceptu mohou být klasické desktopové aplikace nahrazeny těmi webovými; k tomu ovšem bude moci dojít až ve chvíli, kdy budou SSB umožňovat používání webových aplikací i offline, a to s přístupem k vlastním datům (například e-mailům). Nahlédneme-li třeba do novinek ve Firefoxu 3.5 a do plánů na další verze, je jasné, že to nebude za dlouho.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
17.6.2009 05:54
kouzer | skóre: 11
| Mladá Boleslav
Nefunguje odkaz na http://prism.mozilla.org/, asi tam má být http://prism.mozilla.com/.
Trochu off topic bych chtěl autorovi poděkovat za to, že mi poradil, že odinstalováním network manageru už nebudu muset odklikávat fajfku "pracovat offline" v Epiphany. Network Manager se mi osvědčil na notebooku s wi-fi, jinak mi jeho smysl těžce uniká a jak Debianu, tak v Ubuntu ho u klientů ochotně odinstalovávám (a síť funguje lépe). Jen na mém desktopu jsem ho jaksi zapomněl :o) Navíc se už nemusím koukat na ikonku oznamující, že mé funkční pevné připojení do sítě neexistuje.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
17.6.2009 06:45
resolv.conf a tudýž ruší dnsmasq, není na to ňákej patch?
dhclient. dhcpcd u mě totiž nefunguje, nevím jestli tohle ty plasmoidy umí, ale stejně bych asi spíš používal NM...
17.6.2009 20:24
NetworkManager --no-daemon? Von pak vypíše všecko do stdoutu a můžeš podle toho zjistit, jestli připojení probíhá OK...
17.6.2009 22:47
kozzi | skóre: 55
| blog: vse_o_vsem
| Pacman (Bratrušov)
Mozilla Prism jsem nezkoušel, ale Adobe AIR používám, některé aplikace tam jsou moc pěkné (viz Fractal4D)
17.6.2009 17:45
Joseph | skóre: 7
| blog: No_bullshiting_please
| Ba'aretz
17.6.2009 21:42
otasomil | skóre: 39
| blog: puppylinux
Tezko rict kam az zajdou online aplikace. Kazdopadne koho by dnes napadlo si nekde warezit ci kupovat treba offline mapy kdyz mame treba mapy.cz, google.maps.cz ......
O mnozstvi dat co bychom museli mit na disku ani nemluve, problem s aktualizacema ....
Vetsina mladych ani nevi ze na email se da pouzit treba Thunderbird ci obecne nejaky desktopovy klient a pouzivaji jen webove rozhrani.
Na druhou stranu zase treba nevi ze existuji webove aplikace namisto originalniho ICQ klienta. Ze je nejaka miranda ci pidgin to je uplne pase ......
18.6.2009 20:38
otasomil | skóre: 39
| blog: puppylinux
A ve skole to zacina. Tam si na to zvyknou a uz nebudou chtet nejake programky.
Jednou jsem byl na navsteve u znameho - je gamesak a u PC sedela 12 sestra jeho pritelkyne a hrala flashove hry.
Proc ?
No protoze je mohou hrat i ve skole nebo u kamaradu a netreba nic stahovat, warezit ....
O vymakanou 3D grafiku patrne ani mladez moc nestoji.
Upomínám se teď konkrétně na jednu flashovku, ve které jsem měl kuličku uprostřed "světa", jehož otáčením jsem musel kuličku dopravit na nějaké místo. A ona ta mrcha měla nepěknou setrvačnost, občas se obracela gravitace… prostě bych si to teď dal znovu, jenže nevím, kde to roste
21.6.2009 09:16
mirec | skóre: 32
| blog: mirecove_dristy
| Poprad
