Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.15 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.16. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
V posledních letech se ve velkém rozmáhají různé webové aplikace, především webmaily. Díky nim je možné mít přístup ke svým datům téměř odkudkoliv, člověk je závislý už jen na dostupnosti přístupu k internetu. Tento rozvoj kráčí ruku v ruce s rozšiřováním mobilních zařízení, zrychlováním připojení k síti a interpreterů JavaScriptu. Některé webové aplikace se tak mohou co do použitelnosti a funkčnosti vyrovnat těm klasickým, které běží na uživatelských počítačích. Jenže pořád tady máme problém, a tím je ergonomie... Pro zkontrolování nově došlých e-mailů je nutno spustit webový prohlížeč, vlézt na příslušnou adresu, podívat se a buď nechat kartu (nebo okno) otevřenou (a muset ji přeskakovat při procházení všech karet), nebo celou akci pravidelně opakovat. Navíc, pokud se zhroutí prohlížeč, zablokuje se tím pádem i přístup k e-mailové schránce.
Oproti tomu u klasických desktopových aplikací není problém nastavit si skrývání do oznamovací oblasti, spouštění po startu systému atp. A uživatelské rozhraní desktopových aplikací obsahuje jen to, co je nezbytně nutné, tedy žádná přebytečná tlačítka, panely a tak dále.
Vývojáři se vydali cestou vytvoření nebo upravení webového prohlížeče pro účely webových aplikací. Výsledkem je koncept nazvaný Site-Specific Browser, zkráceně SSB.
SSB nemusí obsahovat všechno, co najdeme ve webovém prohlížeči. Většina prvků uživatelského rozhraní je zbytečná, některé funkce pro surfování na webu jsou také zbytečné. Oproti tomu se SSB chová jako běžná desktopová aplikace – zabírá samostatné okno i samostatný proces, umí se schovat do oznamovací oblasti atd.
Jedním z (ne)příjemných efektů je skutečnost, že SSB je v podstatě vězením, v němž je uvězněna jedna webová stránka. Z této stránky se bez odděleného webového prohlížeče nelze dostat.
Ale chování se jako běžná samostatná webová aplikace není vše, co koncept SSB nabízí. Specializovaný prohlížeč může webovým aplikacím poskytovat framework pro ukládání dat i na stroj klienta (pro zrychlení nebo i umožnění používání webové aplikace offline), možnost změny vzhledu aplikace podle platformy klienta a tak dále.
V minulém oddílu jsem v podstatě již popsal, co to Mozilla Prism je a co více či méně umožňuje. Co je ale uvnitř? Především XULRunner, ale oproti Firefoxu chybí například chrome. Oproti běžnému prohlížeči je poskytováno specializované javascriptové API a GUI pro vytváření nových desktopowebových aplikací a integrace do desktopového prostředí.
Prism dospěl poměrně nedávno do betaverze směřující k verzi 1.0, přičemž je k dispozici pro MS Windows, Mac OS X i GNU/Linux, a to buď jako samostatná aplikace, nebo jako rozšíření do Firefoxu (přidává do menu Nástroje/Tools novou položku umožňující vytvoření aplikace z právě prohlížené webové stránky).
Při „vytváření“ samostatné aplikace Prismem se nám otevře dialog, v němž si můžeme nastavit URL daného webu, ikonku, umístění na ploše (nebo v menu) a název nové aplikace, dále především zobrazování různých součástí uživatelského rozhraní, konkrétně lišty nástrojů, stavového řádku a zobrazování zpráv o činnosti programu. K úpravám toho, co do tohoto dialogu zadáme, se v současné době nelze dostat jinak než editací konfiguračního souboru v ~/.webapps/jmeno-aplikace/webapp.ini.
Po spuštění nové aplikace se otevře příslušná webová stránka, v jejímž rámci lze normálně fungovat. Při pokusu o přejití na stránku mimo dotyčnou aplikaci se otevře běžný webový prohlížeč. Z obvyklých funkcí a nastavení je možné si pouze překonfigurovat proxy a volbu písem, dále už funguje jen tisk a konzole JavaScriptu. Do budoucna se počítá s podporou rozšíření; přes menu (je k dispozici jen při zobrazeném stavovém řádku) lze otevřít Správce rozšíření, ale nevím o žádném rozšíření, které v Prismu v současné době fungovalo.
Docela nepříjemnou vadou je, že Prism, pokud nedetekuje připojení k Internetu, pracuje v „offline módu“, ze kterého se ale nelze dostat tak jako v jiných prohlížečích odškrtnutím položky v menu. Já používám připojení přes telefon, přičemž GNOME PPP funguje nezávisle na NetworkManageru, takže Prism se o mém připojení nedozví... a tudíž není právě použitelný.
Mimochodem, všimněte si podobnosti výslovnosti slov prism (/'prizəm/) a prison (/'prizən/) (anglicky „vězení“).
Jako (proprietární) konkurence Mozilly Prism bývá často uváděn MS Silverlight, Adobe AIR nebo Google Gears. To je ovšem mystifikace --- MS Silverlight se nemůže stavět na roveň aplikaci, je to obdoba Adobe Flashe užívaného v Adobe AIR, což je skutečně konkurence pro Prism. Google Gears v tomto kontextu ani nemá smysl příliš komentovat, jedná se o framework určený pro použití v SSB, nikoliv ale o soupeře.
Adobe AIR je skutečně SSB tak jako Mozilla Prism. Používá WebKit, umožňuje využívání Flashe a přidává i vlastní framework pro webové aplikace. Existuje pro MS Windows, Mac OS X i GNU/Linux.
Těžko říci. Někdo považuje SSB za úžasnou věc, někdo za zbytečnost. Skutečnost je ale taková, že právě díky tomuto konceptu mohou být klasické desktopové aplikace nahrazeny těmi webovými; k tomu ovšem bude moci dojít až ve chvíli, kdy budou SSB umožňovat používání webových aplikací i offline, a to s přístupem k vlastním datům (například e-mailům). Nahlédneme-li třeba do novinek ve Firefoxu 3.5 a do plánů na další verze, je jasné, že to nebude za dlouho.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
17.6.2009 05:54
kouzer | skóre: 11
| Mladá Boleslav
Nefunguje odkaz na http://prism.mozilla.org/, asi tam má být http://prism.mozilla.com/.
17.6.2009 06:45
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
Trochu off topic bych chtěl autorovi poděkovat za to, že mi poradil, že odinstalováním network manageru už nebudu muset odklikávat fajfku "pracovat offline" v Epiphany. Network Manager se mi osvědčil na notebooku s wi-fi, jinak mi jeho smysl těžce uniká a jak Debianu, tak v Ubuntu ho u klientů ochotně odinstalovávám (a síť funguje lépe). Jen na mém desktopu jsem ho jaksi zapomněl :o) Navíc se už nemusím koukat na ikonku oznamující, že mé funkční pevné připojení do sítě neexistuje.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
resolv.conf a tudýž ruší dnsmasq, není na to ňákej patch?
dhclient. dhcpcd u mě totiž nefunguje, nevím jestli tohle ty plasmoidy umí, ale stejně bych asi spíš používal NM...
17.6.2009 20:24
NetworkManager --no-daemon? Von pak vypíše všecko do stdoutu a můžeš podle toho zjistit, jestli připojení probíhá OK...
17.6.2009 22:47
kozzi | skóre: 55
| blog: vse_o_vsem
| Pacman (Bratrušov)
Mozilla Prism jsem nezkoušel, ale Adobe AIR používám, některé aplikace tam jsou moc pěkné (viz Fractal4D)
17.6.2009 17:45
Joseph | skóre: 7
| blog: No_bullshiting_please
| Ba'aretz
17.6.2009 21:42
otasomil | skóre: 39
| blog: puppylinux
Tezko rict kam az zajdou online aplikace. Kazdopadne koho by dnes napadlo si nekde warezit ci kupovat treba offline mapy kdyz mame treba mapy.cz, google.maps.cz ......
O mnozstvi dat co bychom museli mit na disku ani nemluve, problem s aktualizacema ....
Vetsina mladych ani nevi ze na email se da pouzit treba Thunderbird ci obecne nejaky desktopovy klient a pouzivaji jen webove rozhrani.
Na druhou stranu zase treba nevi ze existuji webove aplikace namisto originalniho ICQ klienta. Ze je nejaka miranda ci pidgin to je uplne pase ......
18.6.2009 20:38
otasomil | skóre: 39
| blog: puppylinux
A ve skole to zacina. Tam si na to zvyknou a uz nebudou chtet nejake programky.
Jednou jsem byl na navsteve u znameho - je gamesak a u PC sedela 12 sestra jeho pritelkyne a hrala flashove hry.
Proc ?
No protoze je mohou hrat i ve skole nebo u kamaradu a netreba nic stahovat, warezit ....
O vymakanou 3D grafiku patrne ani mladez moc nestoji.
Upomínám se teď konkrétně na jednu flashovku, ve které jsem měl kuličku uprostřed "světa", jehož otáčením jsem musel kuličku dopravit na nějaké místo. A ona ta mrcha měla nepěknou setrvačnost, občas se obracela gravitace… prostě bych si to teď dal znovu, jenže nevím, kde to roste
21.6.2009 09:16
mirec | skóre: 32
| blog: mirecove_dristy
| Poprad
