Počítačová hra Factorio (Wikipedie) nově běží nativně na ARM64 Linuxu a headsetu Steam Frame.
Fugleramme, v překladu 'ptačí rámeček', je open-source projekt postavený na Raspberry Pi, který pomocí lokální umělé inteligence BirdNET-Go rozpoznává ptačí druhy podle jejich zpěvu a na displeji následně zobrazuje koláž tvořenou odpovídajícími ilustracemi. Databáze obsahuje přes 800 ručně vybraných historických přírodovědných ilustrací více než 400 druhů ptáků.
… více »Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 18.0. Přidáno bylo 13 007 nových znaků. Celkově jich je 172 808. Přibylo 9 nových Emoji.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 169 (pdf).
Byla vydána nová verze 6.4 programovacího jazyka Swift (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) se během debaty s finalisty studentské vědecké soutěže Jugend forscht vyjádřil pro konec anonymity na internetu a vyslovil názor, že pro uživatele Internetu by měla platit podobná právní odpovědnost jako pro novináře tradičních médií. Na dotaz studenta, jak by se tedy povinnost uvádět pravé jméno slučovala s prací investigativních novinářů nebo ochranou jejich zdrojů, Merz neodpověděl, ve své
… více »Společnost Fujitsu představila FUJITSU-MONAKA CPU a Fujitsu MONAKA Server. Navrženo, vyvinuto a vyrobeno v Japonsku. Pro suverénní AI infrastrukturu.
Předprodej v květnu představených notebooků Googlebook, nástupců notebooků Chromebook, bude spuštěn v pondělí 21. září.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 45 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 20. října. S konzolí kmscon místo fbcon. Současně byla vydána betaverze Fedora Linux Asahi Remixu 45. S podporou čipů M3.
Po půl roce vývoje od vydání verze 50 bylo vydáno GNOME 51 s kódovým názvem "A Coruña" (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Videopředstavení na PeerTube a YouTube.
V posledních letech se ve velkém rozmáhají různé webové aplikace, především webmaily. Díky nim je možné mít přístup ke svým datům téměř odkudkoliv, člověk je závislý už jen na dostupnosti přístupu k internetu. Tento rozvoj kráčí ruku v ruce s rozšiřováním mobilních zařízení, zrychlováním připojení k síti a interpreterů JavaScriptu. Některé webové aplikace se tak mohou co do použitelnosti a funkčnosti vyrovnat těm klasickým, které běží na uživatelských počítačích. Jenže pořád tady máme problém, a tím je ergonomie... Pro zkontrolování nově došlých e-mailů je nutno spustit webový prohlížeč, vlézt na příslušnou adresu, podívat se a buď nechat kartu (nebo okno) otevřenou (a muset ji přeskakovat při procházení všech karet), nebo celou akci pravidelně opakovat. Navíc, pokud se zhroutí prohlížeč, zablokuje se tím pádem i přístup k e-mailové schránce.
Oproti tomu u klasických desktopových aplikací není problém nastavit si skrývání do oznamovací oblasti, spouštění po startu systému atp. A uživatelské rozhraní desktopových aplikací obsahuje jen to, co je nezbytně nutné, tedy žádná přebytečná tlačítka, panely a tak dále.
Vývojáři se vydali cestou vytvoření nebo upravení webového prohlížeče pro účely webových aplikací. Výsledkem je koncept nazvaný Site-Specific Browser, zkráceně SSB.
SSB nemusí obsahovat všechno, co najdeme ve webovém prohlížeči. Většina prvků uživatelského rozhraní je zbytečná, některé funkce pro surfování na webu jsou také zbytečné. Oproti tomu se SSB chová jako běžná desktopová aplikace – zabírá samostatné okno i samostatný proces, umí se schovat do oznamovací oblasti atd.
Jedním z (ne)příjemných efektů je skutečnost, že SSB je v podstatě vězením, v němž je uvězněna jedna webová stránka. Z této stránky se bez odděleného webového prohlížeče nelze dostat.
Ale chování se jako běžná samostatná webová aplikace není vše, co koncept SSB nabízí. Specializovaný prohlížeč může webovým aplikacím poskytovat framework pro ukládání dat i na stroj klienta (pro zrychlení nebo i umožnění používání webové aplikace offline), možnost změny vzhledu aplikace podle platformy klienta a tak dále.
V minulém oddílu jsem v podstatě již popsal, co to Mozilla Prism je a co více či méně umožňuje. Co je ale uvnitř? Především XULRunner, ale oproti Firefoxu chybí například chrome. Oproti běžnému prohlížeči je poskytováno specializované javascriptové API a GUI pro vytváření nových desktopowebových aplikací a integrace do desktopového prostředí.
Prism dospěl poměrně nedávno do betaverze směřující k verzi 1.0, přičemž je k dispozici pro MS Windows, Mac OS X i GNU/Linux, a to buď jako samostatná aplikace, nebo jako rozšíření do Firefoxu (přidává do menu Nástroje/Tools novou položku umožňující vytvoření aplikace z právě prohlížené webové stránky).
Při „vytváření“ samostatné aplikace Prismem se nám otevře dialog, v němž si můžeme nastavit URL daného webu, ikonku, umístění na ploše (nebo v menu) a název nové aplikace, dále především zobrazování různých součástí uživatelského rozhraní, konkrétně lišty nástrojů, stavového řádku a zobrazování zpráv o činnosti programu. K úpravám toho, co do tohoto dialogu zadáme, se v současné době nelze dostat jinak než editací konfiguračního souboru v ~/.webapps/jmeno-aplikace/webapp.ini.
Po spuštění nové aplikace se otevře příslušná webová stránka, v jejímž rámci lze normálně fungovat. Při pokusu o přejití na stránku mimo dotyčnou aplikaci se otevře běžný webový prohlížeč. Z obvyklých funkcí a nastavení je možné si pouze překonfigurovat proxy a volbu písem, dále už funguje jen tisk a konzole JavaScriptu. Do budoucna se počítá s podporou rozšíření; přes menu (je k dispozici jen při zobrazeném stavovém řádku) lze otevřít Správce rozšíření, ale nevím o žádném rozšíření, které v Prismu v současné době fungovalo.
Docela nepříjemnou vadou je, že Prism, pokud nedetekuje připojení k Internetu, pracuje v „offline módu“, ze kterého se ale nelze dostat tak jako v jiných prohlížečích odškrtnutím položky v menu. Já používám připojení přes telefon, přičemž GNOME PPP funguje nezávisle na NetworkManageru, takže Prism se o mém připojení nedozví... a tudíž není právě použitelný.
Mimochodem, všimněte si podobnosti výslovnosti slov prism (/'prizəm/) a prison (/'prizən/) (anglicky „vězení“).
Jako (proprietární) konkurence Mozilly Prism bývá často uváděn MS Silverlight, Adobe AIR nebo Google Gears. To je ovšem mystifikace --- MS Silverlight se nemůže stavět na roveň aplikaci, je to obdoba Adobe Flashe užívaného v Adobe AIR, což je skutečně konkurence pro Prism. Google Gears v tomto kontextu ani nemá smysl příliš komentovat, jedná se o framework určený pro použití v SSB, nikoliv ale o soupeře.
Adobe AIR je skutečně SSB tak jako Mozilla Prism. Používá WebKit, umožňuje využívání Flashe a přidává i vlastní framework pro webové aplikace. Existuje pro MS Windows, Mac OS X i GNU/Linux.
Těžko říci. Někdo považuje SSB za úžasnou věc, někdo za zbytečnost. Skutečnost je ale taková, že právě díky tomuto konceptu mohou být klasické desktopové aplikace nahrazeny těmi webovými; k tomu ovšem bude moci dojít až ve chvíli, kdy budou SSB umožňovat používání webových aplikací i offline, a to s přístupem k vlastním datům (například e-mailům). Nahlédneme-li třeba do novinek ve Firefoxu 3.5 a do plánů na další verze, je jasné, že to nebude za dlouho.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
17.6.2009 05:54
kouzer | skóre: 11
| Mladá Boleslav
Nefunguje odkaz na http://prism.mozilla.org/, asi tam má být http://prism.mozilla.com/.
Trochu off topic bych chtěl autorovi poděkovat za to, že mi poradil, že odinstalováním network manageru už nebudu muset odklikávat fajfku "pracovat offline" v Epiphany. Network Manager se mi osvědčil na notebooku s wi-fi, jinak mi jeho smysl těžce uniká a jak Debianu, tak v Ubuntu ho u klientů ochotně odinstalovávám (a síť funguje lépe). Jen na mém desktopu jsem ho jaksi zapomněl :o) Navíc se už nemusím koukat na ikonku oznamující, že mé funkční pevné připojení do sítě neexistuje.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
17.6.2009 06:45
resolv.conf a tudýž ruší dnsmasq, není na to ňákej patch?
dhclient. dhcpcd u mě totiž nefunguje, nevím jestli tohle ty plasmoidy umí, ale stejně bych asi spíš používal NM...
17.6.2009 20:24
NetworkManager --no-daemon? Von pak vypíše všecko do stdoutu a můžeš podle toho zjistit, jestli připojení probíhá OK...
17.6.2009 22:47
kozzi | skóre: 55
| blog: vse_o_vsem
| Pacman (Bratrušov)
Mozilla Prism jsem nezkoušel, ale Adobe AIR používám, některé aplikace tam jsou moc pěkné (viz Fractal4D)
17.6.2009 17:45
Joseph | skóre: 7
| blog: No_bullshiting_please
| Ba'aretz
17.6.2009 21:42
otasomil | skóre: 39
| blog: puppylinux
Tezko rict kam az zajdou online aplikace. Kazdopadne koho by dnes napadlo si nekde warezit ci kupovat treba offline mapy kdyz mame treba mapy.cz, google.maps.cz ......
O mnozstvi dat co bychom museli mit na disku ani nemluve, problem s aktualizacema ....
Vetsina mladych ani nevi ze na email se da pouzit treba Thunderbird ci obecne nejaky desktopovy klient a pouzivaji jen webove rozhrani.
Na druhou stranu zase treba nevi ze existuji webove aplikace namisto originalniho ICQ klienta. Ze je nejaka miranda ci pidgin to je uplne pase ......
18.6.2009 20:38
otasomil | skóre: 39
| blog: puppylinux
A ve skole to zacina. Tam si na to zvyknou a uz nebudou chtet nejake programky.
Jednou jsem byl na navsteve u znameho - je gamesak a u PC sedela 12 sestra jeho pritelkyne a hrala flashove hry.
Proc ?
No protoze je mohou hrat i ve skole nebo u kamaradu a netreba nic stahovat, warezit ....
O vymakanou 3D grafiku patrne ani mladez moc nestoji.
Upomínám se teď konkrétně na jednu flashovku, ve které jsem měl kuličku uprostřed "světa", jehož otáčením jsem musel kuličku dopravit na nějaké místo. A ona ta mrcha měla nepěknou setrvačnost, občas se obracela gravitace… prostě bych si to teď dal znovu, jenže nevím, kde to roste
21.6.2009 09:16
mirec | skóre: 33
| blog: mirecove_dristy
| Poprad
