Open source webový aplikační framework Django slaví 20. narozeniny.
V Brestu dnes začala konference vývojářů a uživatelů linuxové distribuce Debian DebConf25. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze online.
Před 30 lety, tj. 14. července 1995, se začala používat přípona .mp3 pro soubory s hudbou komprimovanou pomocí MPEG-2 Audio Layer 3.
Výroba 8bitových domácích počítačů Commodore 64 byla ukončena v dubnu 1994. Po více než 30 letech byl představen nový oficiální Commodore 64 Ultimate (YouTube). S deskou postavenou na FPGA. Ve 3 edicích v ceně od 299 dolarů a plánovaným dodáním v říjnu a listopadu letošního roku.
Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila open source robota Reachy Mini (YouTube). Předobjednat lze lite verzi za 299 dolarů a wireless verzi s Raspberry Pi 5 za 449 dolarů.
Dnes v 17:30 bude oficiálně vydána open source počítačová hra DOGWALK vytvořena v 3D softwaru Blender a herním enginu Godot. Release party proběhne na YouTube od 17:00.
McDonald's se spojil se společností Paradox a pracovníky nabírá také pomocí AI řešení s virtuální asistentkou Olivii běžící na webu McHire. Ian Carroll a Sam Curry se na toto AI řešení blíže podívali a opravdu je překvapilo, že se mohli přihlásit pomocí jména 123456 a hesla 123456 a získat přístup k údajům o 64 milionech uchazečů o práci.
Byla vydána (𝕏) červnová aktualizace aneb nová verze 1.102 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.102 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána nová verze 2.4.64 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 8 bezpečnostních chyb.
Společnost xAI na síti 𝕏 představila Grok 4, tj. novou verzi svého AI LLM modelu Grok.
Asi už jsem duševně dědek, protože jakékoliv jiné ovládání než klávesnice-myšulín a WIMP mi přijde jakoo šílenost a bolehlav.
Spojení myš–šulín je dost na místě. Z obojího bolí ruka. ^-^
Jestli se vyplní věta lidí z Intelu, že příští revolucí po tom touči bude ovládání pomocí rozpoznávání gest, ksichtu a řeči, tak se mi tím potvrdí, že lidi jsou pitomci a nechají si nanutit vždycky ty největší hovadiny.
Na CES bylo k vidění ovládání kurzoru pohybem očí (eye tracking) na poměrně malém laptopu (s W8). Běžně by se mi to asi používat nechtělo, ale pro lidi s omezením pohybu je to v podstatě spása — ještě nedávno eye tracking fungoval jenom na velkých obrazovkách a byl dost pomalý.
Na CES bylo k vidění ovládání kurzoru pohybem očí (eye tracking) na poměrně malém laptopu (s W8).To jsem uz take videl, slo tim vybirat dlazdice na screenu a scrolovat.
Jestli se vyplní věta lidí z Intelu, že příští revolucí po tom touči bude ovládání pomocí rozpoznávání gest, ksichtu a řeči,Je to tak, do toho se ted investuje hodne penez a lavinu spustil MS se svym Kinect. A netyka se to jen ovladani PC, dalsi oblast, kde bude - a povinne - jsou auta - coz mi vlastne i vyhovuje.
dalsi oblast, kde bude - a povinne - jsou auta - coz mi vlastne i vyhovuje.
Nabízí se otázka ohledně spolehlivosti. Vzhledem k tomu, jakou odpovědnost autoři softwaru nesou za svá díla, resp. obecně jaká je spolehlivost softwaru, bych se k takovému vozidlu ani nepřiblížil. Už tak jsem si musel zvyknout nepoužívat např. elektrické ovládání oken (je hrozně fajn strávit týden na cestách s pootevřeným oknem).
resp. obecně jaká je spolehlivost softwaru, bych se k takovému vozidlu ani nepřiblížil.Tam se jedna o veci jako je collision nebo pedestrian detection a zatim je to celkem nespolehlive.
Testoval někdo na Nexusu 7 Ubuntu / Plasma active / Gnome-shell ? Je něco použitelné aspoň jako android ? viz http://revision3.com/hak5/how-to-install-ubuntu-on-nexus-7
Existuje nějakej jinej dostupnej tablet levnější než nexus kde pojede linux nativně bez VNC loopbacku ? (Nějakej jako http://www.alza.cz/nextbook-premium-7se-d369065.htm) ?
Nebo každej raději Android ? Přijde mi že roky se o linuxu na tabletu mluví , ukazují stále nové značky které hned zaniknou.
Kdo si jej (E) neumí nastavit, neměl by k E vůbec reagovat
Chujovina.
Že vy používáte apps závislé na knihovnách velkých DE ukazuje na míru dependency hell (pokud je závislost na něčem jiném než na GTK/QT) nebo na vaší dobrovolné instalaci náročnějších variant.
Thank you, Cpt. Obvious.
Článek je o tom, o čem je nadpis a případný obsah bez ohledu na to, jestli si to autor uvědomuje či ne.
V nadpisu je jasně uvedeno Tablet PC a v perexu je odkazován článek, na nějž tento navazuje a v němž je vysvětleno, že se zabývám především MS Tablet PC, jakožto specifickým typem subnotebooků, leč poznatky lze vztáhnout i na jiná zařízení.
Tento článek je zcela zjevně o virtuálních klávesnicích a podobných vstupních metodách. Má zkušenost s virtuální klávesnicí z projektu Enlightenment je taková, že na Tablet PC nefunguje — místo virtuální klávesnice jsem dostal nereagující prázdný obdélník přes půl obrazovky, což v zásadě potvrzuje to, co se píše o Illume v té wiki.
Takže přiznáváte, že o Enlightenmentu mnoho nevíte a přesto jej bez věcné argumentace ("mně to nechodí" jaksi nestačí) odstřelíte.
Co to je za pseudoargumentaci? Stěžejní problém je vůbec filosofie celého projektu:
It is an accepted fact that the default look will not be for everyone. It tries to strike a balance of being unique (not mimicking some other desktop look), yet still being stylish. It is meant to echo some of the past from where Enlightenment comes from, and yet roll in modern effects and feels. It sacrifices some "usability" for look, yet tries to keep a balance and still be functional. It will not be for everyone, but it is hoped that it keeps you mostly happy until you find other themes that exactly meet your visual needs. You will find this as an on-going philosophy in Enlightenment.
Ne, to není jen o vzhledu, to je o způsobu ovládání apod. Nastavení nejen vzhledu, ale i klávesových zkratek, chovaní různých akcí atd. naprosto ignoruje hrozivé množství konvencí. Co je horší, nastavení do rozumného stavu je netriviální a selhává na chybách a problémech z hlediska použitelnosti. Mohl bych je hlásit a obsáhle rozebírat (E17 jsem chtěl používat), leč u projektu s takovými cíli a takovým přístupem vývojářů se mi to jeví jako ztráta času.
V tomto kontextu považuji za zhruba stejně hodnotné lidem doporučovat E17, xmonad nebo třeba WindowMaker. Časová investice do změny stylu práce (nebo konfigurace prostředí) je srovnatelná, o výstupní hodnotě v případě E17 mám pochybnosti.
Tiskni
Sdílej: