Dnes startuje desátý ročník oblíbené kyberbezpečnostní soutěže The Catch organizované Forenzní laboratoří CESNETu. Letos zavede soutěžící do světa národních výzkumných a vzdělávacích sítí (NREN). Čekají na vás tematické úlohy založené na principu Capture the Flag (CTF), hledání ukrytých flagů i zajímavé ceny. Otestujte své schopnosti a vyrazte na lov flagů.
Byly zpracovány a na YouTube zveřejněny videozáznamy z konference LinuxDays 2026.
Německý startup Aleph Alpha k příležitosti výročí sjednocení Německa zveřejnil open-weight jazykový model Kolibri, vyvíjený s ohledem na unijní pojetí autorského práva, ochranu osobních údajů GDPR a nařízení EU o umělé inteligenci, jehož 'Kodexu správné praxe' je Aleph Alpha signatářem. Výsledkem tohoto přístupu je transparentnější technologie, kterou například budou moci využívat evropské veřejné instituce, ovšem za cenu
… více »Nvidia zveřejnila návrh nové bezpečnostní platformy pro nasazování AI agentů. Jedná se o nasazení AI za použití OpenShell a Sentry, dvou oddělených bezpečnostních vrstev, v nichž může Sentry monitorovat a vyhodnocovat chování AI v OpenShellu tak, že ho v krajním případě až vypne. Mělo by to zabránit dalším únikům AI ze sandboxu.
Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2026, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Kvkbd, jak název naznačuje, patří do balíku aplikací KDE. Vedle toho existuje také velmi jednoduchý widget pro Plasmu. Pro obojí pochopitelně platí následující:
Virtuální klávesnice v Kvkbd je klasická 96klávesová, přičemž numerický blok jde tlačítkem se šipkou skrýt. Možnosti nastavení nejsou velké: vlastně si můžeme nastavit pouze písmo a „dokování“ klávesnice na obrazovce — krom toho, že se může skrýt do oznamovací oblasti panelu, se dá ještě schovávat a vyvolávat přes ikonku, která může být (jako OSD) kdekoliv na obrazovce. Tím konfigurace v podstatě končí. Docela mě překvapilo, že část KDE bude tak málo nastavitelná, ale aspoň funguje spolehlivě.
Klávesnice v GNOME 3 je také jednoduchá, jak je vidět na obrázku (zde v Cinnamonu, ale když jsem zkoušel GNOME Shell, bylo to totéž). Vyjíždí ze spodní hrany obrazovky a už na první pohled se hodí hlavně pro tablety ovládané prsty. Bohužel se ale vysouvá dost nepředvídatelně, občas blokuje obsah oken a hlavně jsem nepřišel na to, jak na ní jednoduše změnit aspoň rozložení. Naštěstí existují alternativy…
První z nich je OnBoard, jejíž domovinou je Ubuntu, což ale neznamená, že v jiných distribucích tuto virtuální klávesnici nenajdeme. Mohu ji rozhodně doporučit, dále uvedu několik zajímavých vlastností.
Další alternativou původně ke GOK (GNOME Onscreen Keyboard; mimochodem se mi nepodařilo rozjet ji ani na jednom z několika systémů) je Florence. Jednou z priorit jejích vývojářů je vzhled — možnosti nastavení sice (zatím) nejsou takové jako u OnBoard, ale jsou tu. Vedle tvaru, barvy a písma tlačítek stojí za zmínku zvýraznění klávesy pod kurzorem, zvukový efekt při její aktivaci a především způsob výběru kláves. Vedle klasického klepnutí na tlačítko je možné podržet na něm nehybně kurzor nebo je tu varianta nazvaná ramble, která připomíná na telefonech populární Swype. S perem (či prstem) jezdíte mezi klávesami, které chcete stisknout — ony se skutečně aktivují buď když na nich uděláte v tahu smyčku, nebo tah chvíli pozdržíte.
Musím ale dodat, že Florence zatím není zcela stabilní, občas padá např. při změně motivu vzhledu. Také není v repozitářích většiny distribucí, leda v těch vývojových.
Teď něco trošku netradičního, když jsme se k tomu s Florence přiblížili. Dasher není virtuální klávesnice a z obrázků není na první pohled patrné, jak vlastně funguje. Pokusím se to popsat: Na obrazovce se ukazují obdélníky, každý odpovídá jednomu znaku. Tím, že přidržíte kurzor (pero/prst na displeji) ve směru některého obdélníku, vyberete odpovídající znak. Obrazovka se posune do daného obdélníku. Pokud se chcete vrátit a znak smazat, přidržíte kurzor v opačném směru, než kterým jste se do obdélníku dostali. Jestliže jste s výběrem spokojeni, pokračujete rekurzivně od začátku — každý obdélník obsahuje opět obdélníky odpovídající všem znakům, které jsou k dispozici.
Aby psaní tímto způsobem bylo efektivnější, Dasher využívá slovník k tomu, aby předvídal, co asi chcete napsat. Proto jsou znaky, které tvoří s již zadanými znaky častá slova, blíž výchozí pozici kurzoru. V podstatě si jakoby tyčíte cestu ke kýženému slovu. Dasher se tomu snaží napomáhat tím, že tedy pracuje se slovníky, jak jsem zmínil, a samotný pohyb jde optimalizovat s ohledem na to, zda používáte dotykový displej, myš nebo třeba joystick.
Také xvkbd umí se slovníky (na jejich základě napovídá), ale je to vcelku „nudná“ (navíc docela ošklivá) virtuální klávesnice. Umí celou řadu rozložení kláves včetně FITALY, které je optimalizované pro psaní na dotykovém displeji, na druhou stranu ve výčtu nefiguruje čeština. Ovládání není právě intuitivní. K nastavení se dostanete tak, že podržíte kurzor na šikmém nápisu xvkbd v rohu okna. Na tlačítka nemusíte klepat, stačí chviličku podržet kurzor. A konečně co se samotného psaní týče, než začnete psát, musíte vybrat tlačítko Focus a pak klepnout tam, kde chcete začít psát. Občas se mi ovšem stávalo, že klávesnice zaměření ztrácela a ačkoliv jsem psal, text se nikde neobjevoval.
Na závěr jsem si nechal v současné době jediný rozšířený nástroj pro rozpoznávání ručně psaného písma na GNU/Linuxu, a sice CellWriter. Jeho silnou stránkou je, že funguje docela spolehlivě a dokáže se učit, resp. se učit musí — před prvním použitím vyžaduje, abyste v tréninkovém módu každý znak zadali aspoň pětkrát. V mém případě bylo hned poté rozpoznávání téměř neomylné, je třeba ale dodat, že jde o písmo „tiskací“, nespojité. CellWriter se dá mimochodem přepnout do režimu jednoduché virtuální klávesnice, pokud zrovna rozpoznávání selhává.
Rozšířená alternativa k CellWriteru prakticky neexistuje. xstroke, který ve výchozí podobě implementoval písmo podobné Graffiti známé z PalmOS (ale písmo šlo i změnit), bohužel pozvolna mizí z repozitářů. Další projekty vesměs vypadají mrtvě.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Asi už jsem duševně dědek, protože jakékoliv jiné ovládání než klávesnice-myšulín a WIMP mi přijde jakoo šílenost a bolehlav.
Spojení myš–šulín je dost na místě. Z obojího bolí ruka. ^-^
Jestli se vyplní věta lidí z Intelu, že příští revolucí po tom touči bude ovládání pomocí rozpoznávání gest, ksichtu a řeči, tak se mi tím potvrdí, že lidi jsou pitomci a nechají si nanutit vždycky ty největší hovadiny.
Na CES bylo k vidění ovládání kurzoru pohybem očí (eye tracking) na poměrně malém laptopu (s W8). Běžně by se mi to asi používat nechtělo, ale pro lidi s omezením pohybu je to v podstatě spása — ještě nedávno eye tracking fungoval jenom na velkých obrazovkách a byl dost pomalý.
Na CES bylo k vidění ovládání kurzoru pohybem očí (eye tracking) na poměrně malém laptopu (s W8).To jsem uz take videl, slo tim vybirat dlazdice na screenu a scrolovat.
Jestli se vyplní věta lidí z Intelu, že příští revolucí po tom touči bude ovládání pomocí rozpoznávání gest, ksichtu a řeči,Je to tak, do toho se ted investuje hodne penez a lavinu spustil MS se svym Kinect. A netyka se to jen ovladani PC, dalsi oblast, kde bude - a povinne - jsou auta - coz mi vlastne i vyhovuje.
dalsi oblast, kde bude - a povinne - jsou auta - coz mi vlastne i vyhovuje.
Nabízí se otázka ohledně spolehlivosti. Vzhledem k tomu, jakou odpovědnost autoři softwaru nesou za svá díla, resp. obecně jaká je spolehlivost softwaru, bych se k takovému vozidlu ani nepřiblížil. Už tak jsem si musel zvyknout nepoužívat např. elektrické ovládání oken (je hrozně fajn strávit týden na cestách s pootevřeným oknem).
resp. obecně jaká je spolehlivost softwaru, bych se k takovému vozidlu ani nepřiblížil.Tam se jedna o veci jako je collision nebo pedestrian detection a zatim je to celkem nespolehlive.
Testoval někdo na Nexusu 7 Ubuntu / Plasma active / Gnome-shell ? Je něco použitelné aspoň jako android ? viz http://revision3.com/hak5/how-to-install-ubuntu-on-nexus-7
Existuje nějakej jinej dostupnej tablet levnější než nexus kde pojede linux nativně bez VNC loopbacku ? (Nějakej jako http://www.alza.cz/nextbook-premium-7se-d369065.htm) ?
Nebo každej raději Android ? Přijde mi že roky se o linuxu na tabletu mluví , ukazují stále nové značky které hned zaniknou.
Kdo si jej (E) neumí nastavit, neměl by k E vůbec reagovat
Chujovina.
Že vy používáte apps závislé na knihovnách velkých DE ukazuje na míru dependency hell (pokud je závislost na něčem jiném než na GTK/QT) nebo na vaší dobrovolné instalaci náročnějších variant.
Thank you, Cpt. Obvious.
Článek je o tom, o čem je nadpis a případný obsah bez ohledu na to, jestli si to autor uvědomuje či ne.
V nadpisu je jasně uvedeno Tablet PC a v perexu je odkazován článek, na nějž tento navazuje a v němž je vysvětleno, že se zabývám především MS Tablet PC, jakožto specifickým typem subnotebooků, leč poznatky lze vztáhnout i na jiná zařízení.
Tento článek je zcela zjevně o virtuálních klávesnicích a podobných vstupních metodách. Má zkušenost s virtuální klávesnicí z projektu Enlightenment je taková, že na Tablet PC nefunguje — místo virtuální klávesnice jsem dostal nereagující prázdný obdélník přes půl obrazovky, což v zásadě potvrzuje to, co se píše o Illume v té wiki.
Takže přiznáváte, že o Enlightenmentu mnoho nevíte a přesto jej bez věcné argumentace ("mně to nechodí" jaksi nestačí) odstřelíte.
Co to je za pseudoargumentaci? Stěžejní problém je vůbec filosofie celého projektu:
It is an accepted fact that the default look will not be for everyone. It tries to strike a balance of being unique (not mimicking some other desktop look), yet still being stylish. It is meant to echo some of the past from where Enlightenment comes from, and yet roll in modern effects and feels. It sacrifices some "usability" for look, yet tries to keep a balance and still be functional. It will not be for everyone, but it is hoped that it keeps you mostly happy until you find other themes that exactly meet your visual needs. You will find this as an on-going philosophy in Enlightenment.
Ne, to není jen o vzhledu, to je o způsobu ovládání apod. Nastavení nejen vzhledu, ale i klávesových zkratek, chovaní různých akcí atd. naprosto ignoruje hrozivé množství konvencí. Co je horší, nastavení do rozumného stavu je netriviální a selhává na chybách a problémech z hlediska použitelnosti. Mohl bych je hlásit a obsáhle rozebírat (E17 jsem chtěl používat), leč u projektu s takovými cíli a takovým přístupem vývojářů se mi to jeví jako ztráta času.
V tomto kontextu považuji za zhruba stejně hodnotné lidem doporučovat E17, xmonad nebo třeba WindowMaker. Časová investice do změny stylu práce (nebo konfigurace prostředí) je srovnatelná, o výstupní hodnotě v případě E17 mám pochybnosti.