PimpMyGRC upravuje vzhled toolkitu GNU Radio a přidává alternativní barevná témata. Primárním cílem autora bylo pouze vytvořit tmavé prostředí vhodné pro noční práci, nicméně k dispozici je nakonec celá škála barevných schémat včetně možností různých animací a vizuálních efektů (plameny, matrix, bubliny...), které nepochybně posunou uživatelský zážitek na zcela jinou úroveň. Témata jsou skripty v jazyce Python, které nahrazují
… více »GIMP 3.2 byl oficiálně vydán (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FRANK OS je open-source operační systém pro mikrokontrolér RP2350 (s FRANK M2 board) postavený na FreeRTOS, který přetváří tento levný čip na plně funkční počítač s desktopovým uživatelským rozhraním ve stylu Windows 95 se správcem oken, terminálem, prohlížečem souborů a knihovnou aplikací, ovládaný PS/2 myší a klávesnicí, s DVI video výstupem. Otázkou zůstává, zda by 520 KB SRAM stačilo každému 😅.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.
Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.
Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
V lednu byla ve veřejné betě obnovena sociální síť Digg (Wikipedie). Dnes bylo oznámeno její ukončení (Hard Reset). Společnost Digg propouští velkou část týmu a přiznává, že se nepodařilo najít správné místo na trhu. Důvody jsou masivní problém s boty a silná konkurence. Společnost Digg nekončí, malý tým pokračuje v práci na zcela novém přístupu. Cílem je vybudovat platformu, kde lze důvěřovat obsahu i lidem za ním. Od dubna se do Diggu na plný úvazek vrací Kevin Rose, zakladatel Diggu z roku 2004.
MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Kvkbd, jak název naznačuje, patří do balíku aplikací KDE. Vedle toho existuje také velmi jednoduchý widget pro Plasmu. Pro obojí pochopitelně platí následující:
Virtuální klávesnice v Kvkbd je klasická 96klávesová, přičemž numerický blok jde tlačítkem se šipkou skrýt. Možnosti nastavení nejsou velké: vlastně si můžeme nastavit pouze písmo a „dokování“ klávesnice na obrazovce — krom toho, že se může skrýt do oznamovací oblasti panelu, se dá ještě schovávat a vyvolávat přes ikonku, která může být (jako OSD) kdekoliv na obrazovce. Tím konfigurace v podstatě končí. Docela mě překvapilo, že část KDE bude tak málo nastavitelná, ale aspoň funguje spolehlivě.
Klávesnice v GNOME 3 je také jednoduchá, jak je vidět na obrázku (zde v Cinnamonu, ale když jsem zkoušel GNOME Shell, bylo to totéž). Vyjíždí ze spodní hrany obrazovky a už na první pohled se hodí hlavně pro tablety ovládané prsty. Bohužel se ale vysouvá dost nepředvídatelně, občas blokuje obsah oken a hlavně jsem nepřišel na to, jak na ní jednoduše změnit aspoň rozložení. Naštěstí existují alternativy…
První z nich je OnBoard, jejíž domovinou je Ubuntu, což ale neznamená, že v jiných distribucích tuto virtuální klávesnici nenajdeme. Mohu ji rozhodně doporučit, dále uvedu několik zajímavých vlastností.
Další alternativou původně ke GOK (GNOME Onscreen Keyboard; mimochodem se mi nepodařilo rozjet ji ani na jednom z několika systémů) je Florence. Jednou z priorit jejích vývojářů je vzhled — možnosti nastavení sice (zatím) nejsou takové jako u OnBoard, ale jsou tu. Vedle tvaru, barvy a písma tlačítek stojí za zmínku zvýraznění klávesy pod kurzorem, zvukový efekt při její aktivaci a především způsob výběru kláves. Vedle klasického klepnutí na tlačítko je možné podržet na něm nehybně kurzor nebo je tu varianta nazvaná ramble, která připomíná na telefonech populární Swype. S perem (či prstem) jezdíte mezi klávesami, které chcete stisknout — ony se skutečně aktivují buď když na nich uděláte v tahu smyčku, nebo tah chvíli pozdržíte.
Musím ale dodat, že Florence zatím není zcela stabilní, občas padá např. při změně motivu vzhledu. Také není v repozitářích většiny distribucí, leda v těch vývojových.
Teď něco trošku netradičního, když jsme se k tomu s Florence přiblížili. Dasher není virtuální klávesnice a z obrázků není na první pohled patrné, jak vlastně funguje. Pokusím se to popsat: Na obrazovce se ukazují obdélníky, každý odpovídá jednomu znaku. Tím, že přidržíte kurzor (pero/prst na displeji) ve směru některého obdélníku, vyberete odpovídající znak. Obrazovka se posune do daného obdélníku. Pokud se chcete vrátit a znak smazat, přidržíte kurzor v opačném směru, než kterým jste se do obdélníku dostali. Jestliže jste s výběrem spokojeni, pokračujete rekurzivně od začátku — každý obdélník obsahuje opět obdélníky odpovídající všem znakům, které jsou k dispozici.
Aby psaní tímto způsobem bylo efektivnější, Dasher využívá slovník k tomu, aby předvídal, co asi chcete napsat. Proto jsou znaky, které tvoří s již zadanými znaky častá slova, blíž výchozí pozici kurzoru. V podstatě si jakoby tyčíte cestu ke kýženému slovu. Dasher se tomu snaží napomáhat tím, že tedy pracuje se slovníky, jak jsem zmínil, a samotný pohyb jde optimalizovat s ohledem na to, zda používáte dotykový displej, myš nebo třeba joystick.
Také xvkbd umí se slovníky (na jejich základě napovídá), ale je to vcelku „nudná“ (navíc docela ošklivá) virtuální klávesnice. Umí celou řadu rozložení kláves včetně FITALY, které je optimalizované pro psaní na dotykovém displeji, na druhou stranu ve výčtu nefiguruje čeština. Ovládání není právě intuitivní. K nastavení se dostanete tak, že podržíte kurzor na šikmém nápisu xvkbd v rohu okna. Na tlačítka nemusíte klepat, stačí chviličku podržet kurzor. A konečně co se samotného psaní týče, než začnete psát, musíte vybrat tlačítko Focus a pak klepnout tam, kde chcete začít psát. Občas se mi ovšem stávalo, že klávesnice zaměření ztrácela a ačkoliv jsem psal, text se nikde neobjevoval.
Na závěr jsem si nechal v současné době jediný rozšířený nástroj pro rozpoznávání ručně psaného písma na GNU/Linuxu, a sice CellWriter. Jeho silnou stránkou je, že funguje docela spolehlivě a dokáže se učit, resp. se učit musí — před prvním použitím vyžaduje, abyste v tréninkovém módu každý znak zadali aspoň pětkrát. V mém případě bylo hned poté rozpoznávání téměř neomylné, je třeba ale dodat, že jde o písmo „tiskací“, nespojité. CellWriter se dá mimochodem přepnout do režimu jednoduché virtuální klávesnice, pokud zrovna rozpoznávání selhává.
Rozšířená alternativa k CellWriteru prakticky neexistuje. xstroke, který ve výchozí podobě implementoval písmo podobné Graffiti známé z PalmOS (ale písmo šlo i změnit), bohužel pozvolna mizí z repozitářů. Další projekty vesměs vypadají mrtvě.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Asi už jsem duševně dědek, protože jakékoliv jiné ovládání než klávesnice-myšulín a WIMP mi přijde jakoo šílenost a bolehlav.
Spojení myš–šulín je dost na místě. Z obojího bolí ruka. ^-^
Jestli se vyplní věta lidí z Intelu, že příští revolucí po tom touči bude ovládání pomocí rozpoznávání gest, ksichtu a řeči, tak se mi tím potvrdí, že lidi jsou pitomci a nechají si nanutit vždycky ty největší hovadiny.
Na CES bylo k vidění ovládání kurzoru pohybem očí (eye tracking) na poměrně malém laptopu (s W8). Běžně by se mi to asi používat nechtělo, ale pro lidi s omezením pohybu je to v podstatě spása — ještě nedávno eye tracking fungoval jenom na velkých obrazovkách a byl dost pomalý.
Na CES bylo k vidění ovládání kurzoru pohybem očí (eye tracking) na poměrně malém laptopu (s W8).To jsem uz take videl, slo tim vybirat dlazdice na screenu a scrolovat.
Jestli se vyplní věta lidí z Intelu, že příští revolucí po tom touči bude ovládání pomocí rozpoznávání gest, ksichtu a řeči,Je to tak, do toho se ted investuje hodne penez a lavinu spustil MS se svym Kinect. A netyka se to jen ovladani PC, dalsi oblast, kde bude - a povinne - jsou auta - coz mi vlastne i vyhovuje.
dalsi oblast, kde bude - a povinne - jsou auta - coz mi vlastne i vyhovuje.
Nabízí se otázka ohledně spolehlivosti. Vzhledem k tomu, jakou odpovědnost autoři softwaru nesou za svá díla, resp. obecně jaká je spolehlivost softwaru, bych se k takovému vozidlu ani nepřiblížil. Už tak jsem si musel zvyknout nepoužívat např. elektrické ovládání oken (je hrozně fajn strávit týden na cestách s pootevřeným oknem).
resp. obecně jaká je spolehlivost softwaru, bych se k takovému vozidlu ani nepřiblížil.Tam se jedna o veci jako je collision nebo pedestrian detection a zatim je to celkem nespolehlive.
Testoval někdo na Nexusu 7 Ubuntu / Plasma active / Gnome-shell ? Je něco použitelné aspoň jako android ? viz http://revision3.com/hak5/how-to-install-ubuntu-on-nexus-7
Existuje nějakej jinej dostupnej tablet levnější než nexus kde pojede linux nativně bez VNC loopbacku ? (Nějakej jako http://www.alza.cz/nextbook-premium-7se-d369065.htm) ?
Nebo každej raději Android ? Přijde mi že roky se o linuxu na tabletu mluví , ukazují stále nové značky které hned zaniknou.
Kdo si jej (E) neumí nastavit, neměl by k E vůbec reagovat
Chujovina.
Že vy používáte apps závislé na knihovnách velkých DE ukazuje na míru dependency hell (pokud je závislost na něčem jiném než na GTK/QT) nebo na vaší dobrovolné instalaci náročnějších variant.
Thank you, Cpt. Obvious.
Článek je o tom, o čem je nadpis a případný obsah bez ohledu na to, jestli si to autor uvědomuje či ne.
V nadpisu je jasně uvedeno Tablet PC a v perexu je odkazován článek, na nějž tento navazuje a v němž je vysvětleno, že se zabývám především MS Tablet PC, jakožto specifickým typem subnotebooků, leč poznatky lze vztáhnout i na jiná zařízení.
Tento článek je zcela zjevně o virtuálních klávesnicích a podobných vstupních metodách. Má zkušenost s virtuální klávesnicí z projektu Enlightenment je taková, že na Tablet PC nefunguje — místo virtuální klávesnice jsem dostal nereagující prázdný obdélník přes půl obrazovky, což v zásadě potvrzuje to, co se píše o Illume v té wiki.
Takže přiznáváte, že o Enlightenmentu mnoho nevíte a přesto jej bez věcné argumentace ("mně to nechodí" jaksi nestačí) odstřelíte.
Co to je za pseudoargumentaci? Stěžejní problém je vůbec filosofie celého projektu:
It is an accepted fact that the default look will not be for everyone. It tries to strike a balance of being unique (not mimicking some other desktop look), yet still being stylish. It is meant to echo some of the past from where Enlightenment comes from, and yet roll in modern effects and feels. It sacrifices some "usability" for look, yet tries to keep a balance and still be functional. It will not be for everyone, but it is hoped that it keeps you mostly happy until you find other themes that exactly meet your visual needs. You will find this as an on-going philosophy in Enlightenment.
Ne, to není jen o vzhledu, to je o způsobu ovládání apod. Nastavení nejen vzhledu, ale i klávesových zkratek, chovaní různých akcí atd. naprosto ignoruje hrozivé množství konvencí. Co je horší, nastavení do rozumného stavu je netriviální a selhává na chybách a problémech z hlediska použitelnosti. Mohl bych je hlásit a obsáhle rozebírat (E17 jsem chtěl používat), leč u projektu s takovými cíli a takovým přístupem vývojářů se mi to jeví jako ztráta času.
V tomto kontextu považuji za zhruba stejně hodnotné lidem doporučovat E17, xmonad nebo třeba WindowMaker. Časová investice do změny stylu práce (nebo konfigurace prostředí) je srovnatelná, o výstupní hodnotě v případě E17 mám pochybnosti.