Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Distribuce Kubuntu je přímo odvozená od Ubuntu a liší se tím, že na místo výchozího Unity využívá grafického prostředí KDE. Repozitáře využívají oba systémy stejné, takže není problém jednoduše instalovat aplikace „z běžného Ubuntu“. Též prostředí si ostatně mohou uživatelé nainstalovat přes kubuntu-desktop už na Ubuntu, a to v případě, že se rozhodnou změnit prostředí na již fungující instalaci systému.
Kubuntu je vydáváno stejně jako Ubuntu dvakrát ročně, a to právě k příležitosti oficiálního vydání od Canonicalu. Vůbec poprvé spatřilo světlo světa počítačů Kubuntu s kódovým označením 5.04 v roce 2005, což bylo teprve celkově druhé vydání samotného Ubuntu.
Často se u Kubuntu píše, že je určené pro začínající i pokročilé uživatele a ty, kteří nemají nebo nechtějí ovládat „složitější“ distribuce, jako je Debian. Ve skutečnosti je toto dosti nešikovné škatulkování, protože Kubuntu je prostě pro ty, kterým se líbí výhody Ubuntu a dopředu ví, že chtějí KDE. S tím souvisí také výborná dostupnost pro KDE „nativních“ aplikací, i když ty lze samosebou spustit i v ostatních prostředí.
Ke Kubuntu se v minulosti vyjádřil také Mark Shuttleworth, zakladatel Canonical Ltd. vyvíjející Ubuntu. Podle něj dělají vývojáři na Kubuntu skvělou práci a umožňují k systému přilákat větší komunitu. O kvalitě distribuce vypovídá také to, že právě z Canonicalu odešel k únoru minulého roku Jonathan Riddell, který nyní pracuje na KDE a Kubuntu v rámci německé společnosti Blue Systems.
Nedávno o sobě dal vědět třeba v souvislosti s nepřechodem Kubuntu z X.Org na display server Mir. S tím přišel zase Canonical jako se svou vlastní alternativou k Waylandu, který měl ještě před nějakou dobou na Ubuntu nahradit právě X.Org., a který byl od vydání 12.04 přímo v hlavních repozitářích distribuce.
V souvislosti s Kubuntu je dobré zmínit také u nás méně známou distribuci Netrunner, za kterou mimochodem stojí výše zmíněný Blue Systems. Jako grafické prostředí využívá Plasma Desktop z KDE a cílí zejména na snadnost použití na osobních počítačích. Vedle mnoha předinstalovaných aplikací a kodeků, které by měly dostačovat každému běžnému uživateli, nabízí i vlastní cloud s 5 GB místa.
Xubuntu je naopak distribuce využívající grafické prostředí Xfce. Často je doporučováno na slabší počítače, ale jaké počítače jsou dneska slabé? Proto své oblíbence nachází zejména u těch, kterým jsou moderní grafická prostředí nesympatická. Posledním vydáním Xfce i tak nelze upřít jistou dávku krásné jednoduchosti, kdy zejména ikonky v dolní části a la OS X dávají prostředí jistý šmrnc.
Xubuntu vychází taktéž od roku 2005, konkrétně od vydání 5.10 známým pod kódovým názvem Breezy Badger (rozmarný jezevec). První samostatné vydání, které šlo nainstalovat nikoliv jako balíček z Ubuntu, pak vyšlo v roce 2006.
Jinak samozřejmě Xubuntu zůstává nenáročnou distribucí založenou na Ubuntu. Xubuntu 13.04 'Raring Ringtail' vydané před několika týdny požaduje 512 MB operační paměti a 5 GB místa. O něco staršímu vydání 12.10 ale ještě stačilo 384 MB operační paměti a 4,4 GB místa.
Podobným případem jako Xubuntu je také Lubuntu, které staví na mladším grafickém prostředí LXDE. To je ovšem známé jako ještě méně náročné než Xfce. Vychází od konce roku 2009, a to nadále podobným způsobem jako třeba Kubuntu, Xubuntu apod.
Požadavky na instalaci a používání Lubuntu jsou přitom více než sympatické. Jako procesor by vám mělo stačit dokonce staré Pentium II nebo Celeron s podporou PAE (Physical Address Extension). Jinak si vystačí s operační pamětí o velikosti pouze 128 MB a pevným diskem s 2 GB volného místa. Zajímavostí pak, je že systém lze nainstalovat také na architekturu PowerPC, kterou využívaly zejména počítače Apple.
Ubuntu GNOME je vydáváno nově už jako oficiální odnož od Ubuntu. Jak již název napovídá, jejím hlavním rozdílem je použití desktopového prostředí GNOME (ve vydání 13.04 jde o GNOME 3.6, pro 13.10 je již GNOME 3.8) na rozdíl od uzpůsobeného Unity u samotného Ubuntu.
Paradoxní ovšem je formálnější vydání Ubuntu GNOME právě až od verze 13.04. Hlavním důvodem je totiž silná komunita kolem samotného GNOME a jakési nesmíření se s Unity, jež se objevilo už u Ubuntu 11.04. Mnoho uživatelů nepřivítalo méně tradiční přístup k prostředí s otevřenou náručí. Přitom sám Canonical nyní dokončuje rozšíření primárního vydání právě s Unity nejen na desktopy, respektive notebooky ale také na chytré telefony, tablety i televize.
Pro samotný Canonical se ovšem o žádnou zásadní komplikaci nejedná. Prostě jen posvětí a dá oficiální podporu na to, co stejně fungovalo a co uživatelé budou tak nebo tak používat. Navíc v nedávné době zkrátili dobu podpory pro „mezivydání“ samotného Ubuntu, takže na to kapacita je a dovoluji si tvrdit, že v tomto případě lépe využitá.
Naopak Edubuntu je příkladem distribuce zaměřené do konkrétního prostředí použitím, nikoliv rozdílná jen svým desktopovým prostředím. Jak již název napovídá, zaměřuje se zejména na oblast vzdělávání a míří do škol a jiných vzdělávacích institucí.
Hlavním cílem Edubuntu je přinést do škol systém, který lze snadno nainstalovat i spravovat a zvládne to i méně pokročilý správce sítě nebo učitel. Proto má systém předinstalovaný Linux Terminal Server Project, což je v podstatě sada zjednodušující přípravu a údržbu terminálového serveru. Dále pak obsahuje distribuce řadu výukových aplikací jako třeba GCompris, KDE Edutainment Suite a Schooltool Calendar.
V souvislosti s tím přidávají tvůrci balíčky pro další aplikace využitelné při výuce. Nejedná se přitom jen o aplikace určené pro jednotlivé předměty, ale také hry pro rozvoj logického myšlení nebo editory pro výuku jednotlivých činností informačních technologií. Příkladem budiž chemtool pro kreslení chemických vzorců nebo fritzing pro návrhy při výuce elektroniky.
Stejně tak Ubuntu Studio se zaměřuje konkrétně na multimédia a práci s nimi, jejich zpracování a tvorbu. Stejně jako většina ostatních derivátů vychází vždy souběžně nebo po vydání Ubuntu od Canonicalu.
Jako desktopové prostředí je použito GNOME, ale tím hlavním, čím se Ubuntu Studio odlišuje je nabídka celé řady aplikací týkajících se právě multimédií. Obecně se jedná o audio, grafiku, video, fotografii a publikování. S Ubuntu Studio tedy nahrajete, vytvoříte nebo upravíte hudbu, nakreslíte obrázek nebo 3D objekt, sestříháte video, setřídíte a upravíte fotky a vytvoříte nějaký ten dokument.
Méně známou, ale přesto zmiňovanou derivací je Mythbuntu. Jedná se o distribuci, která na Ubuntu nabaluje MythTV, což je open-source aplikace pro DVR (Digital Video Recorder). Jednoduše řečeno přes ni můžete sledovat a nahrávat digitální televizní vysílání a přehrávat řadu videí – jde prostě o takové multimediální prostředí.
Když už zmiňujeme multimediální prostředí, nelze opomenout XBMCbuntu, což je XBMC prostředí postavené na Ubuntu. Zajímavostí je, že se nemusíte přihlásit rovnou do multimediálního prostředí, ale můžete přes jednoduché desktopové prostředí přistupovat i k jakýmkoliv jiným aplikacím.
Píšeme-li o distribucích založených na Ubuntu, respektive částečně ještě Debianu, nemůžeme opomenout Linux Mint. Samotné jádro systému využívá právě Ubuntu, díky čemu mohou uživatelé jednoduše instalovat velké množství aplikací. Konkrétně využívá APT pro aktualizace a dpkg jako správce balíčků.
Vlastní uživatelské prostředí a jeho uspořádání je ovšem značně odlišné –staví na Cinnamon a Mate. V dolní části se nachází základní menu s aplikacemi a vyhledáváním, a lišta pro spuštěné aplikace. Není proto divu, že může mnoha méně zkušeným uživatelům připomínat třeba Windows XP. Samotné notifikační ikony a čas ovšem naleznete v horní liště.
Vývojáři se snaží nejen ovládání ale také nastavení systému uživateli co nejvíce usnadnit. Proto připravili vlastní sadu MintSoftware, které obsahuje nástroje pro aktualizace, instalaci softwaru, nastavení plochy, přizpůsobení ovládacího centra, FTP klient, průvodce při prvním spuštění i samotné menu.
Samozřejmě na Ubuntu staví ještě celá řada dalších distribucí. Z nich můžeme zmínit třeba Gobuntu zaměřující se na používání pouze svobodného softwaru, Ubuntu JeOS pro virtualizaci nebo méně náročné Fluxbuntu. Svým způsobem zajímavá je distribuce Ubuntu Christian Edition zaměřující se na křesťanskou komunitu. Vedle toho, že obsahuje software pro studium bible, má implementované také filtry, aby uživatel nenarazil při brouzdání internetem na něco „nekřesťanského“. Svojí distribuci mají také Slováci, jmenuje se Greenie a je vybarvená do zelena.
Méně známou, ale ani ne méně významnou a pravidelně vycházející distribucí je Trisquel. Představena byla v dubnu 2005 za přítomnosti samotného Richarda Stallmana, zakladatele GNU. Staví na Ubuntu a prostředí GNOME, nicméně odebírá veškeré nesvobodné součásti. Od konce 2008 je na seznamu schválených distribucí FSF (Free Software Foundation).
Všeobecně bychom pak mohli rozdělit deriváty na dva typy. A to podle použitého grafického prostředí a podle zaměření. V takovém případě ale nejde většinou o nic víc, než předinstalované aplikace, které si můžete nainstalovat jak na Ubuntu, Kubuntu nebo třeba Xubuntu.
kwNástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
2.7.2013 19:06
Dreit | skóre: 15
| blog: Dreit a jeho dračí postřehy
| Královehradecký kraj
+1
2.7.2013 21:46
Fluttershy, yay! | skóre: 92
| blog:
5.7.2013 12:41
Fluttershy, yay! | skóre: 92
| blog:
6.7.2013 10:24
Fluttershy, yay! | skóre: 92
| blog:
2.7.2013 14:45
Bedňa | skóre: 34
| blog: Žumpa
| Horňany
2.7.2013 21:47
Fluttershy, yay! | skóre: 92
| blog:
2.7.2013 16:14
Bystroushaak | skóre: 36
| blog: Bystroushaakův blog
| Praha
A řada dalších…Možná jsem naivní, ale čekal jsem že ty úplně zřejmé a běžně známé dostanou prostor menší než ty neznámé. Takhle ten článek poněkud ztrácí smysl.
2.7.2013 21:48
Fluttershy, yay! | skóre: 92
| blog:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz