Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jonathan Riddell na svém blogu oznámil, že Kubuntu na display server Mir nepřejde. Nadále bude používat X.Org. Přechod na Mir považuje za odklon od komunitního vývoje k přístupu, jaký se používá u Androidu nebo v Apple.
Tiskni
Sdílej:
Blbost, to se nestane. Kubuntu je obchodní známka Canonicalu. Existují tři varianty:
nepamatuju a najít to nemůžu
Ty asi myslíš Tanglu, Kolibáči. No uvidíme, to je ještě nenarozené dítě. Celkem obstojné distro je i aptosid, ale to je Sid unstable.
O tom SolydXK jsem nevěděl. Ale ten chlapík dělal dřív neoficiální derivát LMDE ve verzi s KDE. A to celkem má smysl, pořádná distribuce Debian+KDE tu chybí. Tuším, že to bude LMDE + nějaké drobnosti ten SolydXK, snad to k něčemu bude.
Ty asi myslíš Tanglu, Kolibáči.
Google mlčí, Burdo.
Ale ten chlapík dělal dřív neoficiální derivát LMDE ve verzi s KDE. A to celkem má smysl, pořádná distribuce Debian+KDE tu chybí. Tuším, že to bude LMDE + nějaké drobnosti ten SolydXK, snad to k něčemu bude.
Ono to je dost přesně LMDE Xfce/KDE.
Na RAW je darktable...
To je pro mě asi jako ohnout si nohu přes záda a čistit si s ní zuby.
Potřebuju něco rychlého, co dokáže zobrazit náhledy bez zdržování. Geeqie funguje dobře, digiKam už pomalu začíná být k tomuhle taky použitelný.
v roce 2013 ještě používáš email v pc místo webmailu (gmail/seznam/centrum......) ?
Já třeba ano a neměnil bych. Když se někdy stane, že je firemní mail server nedostupný, nemůžu sice stahovat aktuální maily nebo posílat nové, ale aspoň můžu číst to lokálně nacachované, zatímco kolegové, kteří pracují s webovým klientem, mají smůlu úplně. A to se nebavím o cestě vlakem, kde připojení neustále vypadává. Holt desktopoví klienti mají pořád své kouzlo.
A po NSA agentech se mi taky nestýská
Nemám informace o tom, že by hlavní desktopy a grafické toolkity chtěly podporovat Mir. A vzhledem k historii práce Canonicalu v upstreamu, pochybuju, že oni sami přijdou a nejenže to do upstreamu pošlou, ale budou to tam i dlouhodobě udržovat. Spíš je bude veřejně mrzet, že je upstream nechce podporovat sám od sebe, potom si pro sebe napíšou nějaké patche, které posléze hodí přes zeď upstreamu a které budou odmítnuté, protože je nebude mít kdo udržovat, což zase povede k tomu, že se bude Canonical vztekat, že s nimi nechce upstream spolupracovat a že jsou nepřátelští. Kolikrát už jsme to za poslední roky viděli?
Možná, že jsem k nim ale zbytečně kritický, a možná konečně přijdou na to, že prosadit něco v upstreamu vyžaduje se do něj aktivně zapojit.
Otázka je, jak dlouho budou ještě prostředí a toolkity Xorg podporovat, až bude výchozí Wayland. A ta režie samozřejmě problém je, jak ostatně ukázaly i čerstvé testy Phoronixu. Další vrstva navíc zpravidla znamená vyšší režii.A kterej výrobce grafik že to podporuje Wayland a dodává ovly?
ad 1) nvidia sdílí kód mezi ovladači (viz právě nový ovladač pro ARM), tudíž všechny ovladače jsou si víceméně rovny.
Ad 2) tady vás odkáži na článek, který jsem tu někde posílal, který vysvětluje, že díky tomu, že Wayland vyžaduje jen EGL, tak je možné ho rozběhat i nad androidími ovladači. To samé platí pro Mir (používá kód, který napsali lidi od Waylandu).
2. Mir má subsystém XMir, který umožňuje spouštět desktopová prostředí psaná pro X.org.V Mir flamewaru na lwn.net se pár znalých lidí vyjadřovalo k tomu, že XMir není dostatečná náhrada pro věci jako správce oken, který potřebuje znát hromadu detailů, jež obyčejné aplikace nepotřebují. Takže XMir bude pravděpodobně stačit pro věci typu xclock, nebo Swing a tcl aplikace, ale ne pro takový kwin, nebo awesome.
IMHO neleží problém v technické rovině. Nedávno to Matthew Garrett dobře shrnul na svém blogu. Jde o to, že na rozdíl od GNOME nebo Waylandu si můžou u svých projektů (Unity, Mir,...) zvolit vlastní licenční politiku. Na mobilním trhu, kde Ubuntu míří, nechce nikdo příliš distribuovat open source kód. Výrobci chtějí na svoji krabičku nahrát soft, který můžou prošpikovat proprietárními věcmi a ke kterému musí zveřejňovat co nejméně kódu. Proto jsou v této oblasti tak populární permisivní licence. Jenže ty umožňují každému ten soft vzít a nahrát si ho na vlastní krabičku, aniž by musel zveřejnit zdrojáky. Zatímco v případně GPLv3+CLA tu možnost bude mít jenom Canonical, protože bude jediným subjektem, který bude mít k tomu kódu neomezená práva. Zatímco permisivní licence mají symetrická práva (ostatní subjekty mají stejná práva jako držtel autorského práva), u GPLv3+CLA je to nesymetrické (subjekt, kterému CLA připisuje výhradní právo, může všechno, ostatní subjekty se musí řídit copyleftovou GPLv3).
Někdo může namítnout, že linuxová distribuce obsahuje velké množství softwaru a oni nemůžou mít stejně kontrolu nad vším. To sice ano, ale právě ten grafický stack bude ten produkt do značné míry definovat.
a Canonical by se stal Microsoftem linuxového světa.Heh, no nepovažuju to za reálné, ale na té teorii se mi líbí, že cestu k tomu ovládnutí světa mu přitom umetli fousáči z FSF :D
Ne říkám CLA jako CLA.Není mi jasné, co má ta věta znamenat. Jestli Neříkám CLA jako CLA., nebo Ne, říkám CLA jako CLA.. Každopádně oba výroky jsou v kontextu vašich příspěvků nepravdivé, takže těžko říct.
Tak úplně fámy to nebyly. Dřív ta CLA opravdu obsahovala převod autorských práv, ale jelikož to bylo v rozporu s autorskými zákony mnoha zemí (prakticky celá Evropa neumožňuje převod autorských práv), změnili to na poskytnutí výhradních práv. Tedy velmi podobné ujednání, které je mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem-programátorem s tím rozdílem, že od zaměstnavatele člověk za to dostane aspoň peníze
A jak už píšu výše, není CLA jako CLA. Většina těch CLA u open source projektů třeba jen určuje množinu open source licencí, které se mohou v projektu použít, případně říká, jaká open source licence se použije, pokud ji přispěvatel neurčí. V těch silnějších případech dává projektu právo přelicencovat danou věc pod jinou open source licencí. CLA, které dávají firmě možnost přelicencovat příspěvky pod jakoukoliv licencí, je opravdu málo, takže tvrdit, že je to OK, protože CLA je dneska běžná, je trošku divný argument. To je asi jako říct, že nevýhodné obchodní podmínky nějakého eshopu jsou ok, protože každý eshop má dnes obchodní podmínky.
A jestli se do toho zapojili sami vývojáři Xek s tím, že do starého kódu již nechtějí moc vrtat, tak proč ne, něco jako KDE3 vs. KDE4(5). Taky boj, ale zdá se že nakonec i bude vyhraný.Neeee. Ja sem dodnes nenasel za kde3 plnohodnotnou nahradu.