Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Ocenil bych jednu informaci – ptal jsem se na to i borce na jedné konferenci (po přednášce o tom jak je FCoE super a máme si ho koupit) – jaká je režie IP protokolu? Zajímá mne srovnání iSCSI a FCoE za jinak stejných okolností. Rád bych slyšel konkrétní čísla, protože od něj jsem se dozvěděl, že režie IP protokolu je strašně velká. A vůbec, je to nesrovnatelné, protože na FCoE je potřeba mít 10Gbps ethernet a na tom on iSCSI nikde neprovozoval. Takže, pokud budu mít FCoE a iSCSI na stejně rychlé síti (ať už 1 nebo 10 nebo třeba 100 Gbps), o kolik bude FCoE rychlejší?
Svého času jsem provedl experiment - náhodou se mi na stole sešlo železo, které ho umožňovalo: dvě síťovky Myri-10G, externí RAIDový box s řadičem Areca na úrovni ARC-1680 (ale propoj PCI-e pouze x4), nějaký server s čipsetem Intel 5000P (CPU Xeon tuším 5300 series), jako koncové zařízení (iSCSI initiator) nějaký "průmyslový desktopový" board tuším s i945, který podporuje v x16 slotu i jiné věci než grafiku (zde iSCSI kartu).
Desktop | Server | | RAID | 10Gb Eth <======> 10Gb Eth | PCIe x4 <=====> PCIe x4
Použil jsem "alternativní" softwarový SCSI target pro Linux SCST, který mj. obsahuje také iSCSI front-end. Jako back-end umí použít libovolné blokové zařízení buď s použitím systémového bufferingu (VM), nebo bez bufferingu v "direct módu" (bDIRECT), nebo snad i s přímým relayem SCSI příkazů. SCST žije celý v kernelu a je optimalizován na průchodnost.
Mám pocit, že Intel I/OAT v čipsetu 5000 jsem nepoužil - jednak mi to v Linuxu nechtělo chodit, jednak to možná nechodí se síťovkou jinou než Intel, jednak to vlastně v Linuxu má odlehčovat jenom "copy to user", což je dost k ničemu, když SCST žije celý v kernelu (viz níže).
Samotný RAID mi dával přímo proti serveru sekvenční LBA čtení cca 600 MBps. Když jsem ho přes iSCSI namapoval "klientovi" (initiatoru) na tom desktopovém stroji, tak desktopový stroj z toho vytáhl sekvenční LBA čtení 500 MBps (v jedné relaci). Provedl jsem jenom nějaké lehké ladění dostupnými prostředky:
Ono je nakonec možné, že pro většinu aplikací ty sekvenční MBps jsou honěním trička. Důležitým číslem jsou IOps. Pokud uvážíte nevelkou standardní hloubku TCQ front na několika zúčastněných vrstvách, tak se do toho poměrně přímo promítá doba zpracování jednotlivého požadavku, potažmo i přenosové latence. Latence na běžném Ethernetu (neřku-li TCP/IP) jsou nepochybně delší, než latence na klasických storage sběrnicích.
V tomto směru bohužel žádné benchmarky nemám.
Strašlivá režie vrstev TCP/IP má několik faset. Pokud se týče ztráty kapacity na vrub enkapsulace, jsou to tuším nějaké jednotky procent při MTU=1500 (= ztráta zanedbatelá). Jiná věc je "processing overhead", tj. spotřeba procesorového výkonu na počítání algoritmů a spotřeba průchodnosti sběrnic na "zbytečné" kopie dat. Nějaká čísla jsou tady, ovšem podle mých experimentů zjevně neaktuální pro dnešní hardware - mají snad nějakou relativní hodnotu. A ještě jiná věc je režie způsobená reakcemi "TCP/IP flow control" (regulační smyčky) - tj. rozjezd spojení, přibržďování oknem, a nedejbože retransmit při ztrátě paketu, ó hrůzo.
Protože mě storage hardware v podstatě neživí, dovolím si pár odhadů selským rozumem a laických pivních prohlášení "Hrozný overhead iSCSI" znamená víceméně tolik, že netriviální logika vrstev TCP/IP se nesnadno implementuje v čistém hardwaru, a navíc zejména za nepříznivých okolností (vytížení sítě směsí různého provozu) může projevovat náhodné vyšší latence. Proto si vymyslíme jednodušší enkapsulaci celých FC rámců, která pojede přímo nad Ethernetem, nebude mít vlastní garanci doručení, proto bude implementačně jednoduchá. Garanci doručení pak doženeme jednoduchými recepty, známými z minulosti (absolutní priorita pro náš provoz, a (802.3x)802.1bb flow-control v Ethernetu) - že jednoduché recepty mohou mít své mouchy, zejména v prostředí se složitým mixem "best effort" provozu, to ať si vyřeší někdo jiný. Když dáme povinně 10Gb Ethernet, tak s trochou štěstí bude úzké hrdlo někde jinde (reálné targety nebo initiatory). Ostatně "přibržďování toku" si v moderním SCSI provozu řeší TCQ s podobným efektem, jako má TCP receive window (až na to, že ztráta FCoE paketu znamená SCSI command timeout, což je docela závažná chyba).
Abych nebyl zase tolik zbytečně ošklivý, ono má asi smysl, v nějaké složitější síti, tj. v systému, kde spolu soupeří spousta datových toků na vrstvách síťové komunikace a storage komunikace, aby storage komunikace měla obecně přednost - aby se provoz škrtil a hltil přednostně na internetové vrstvě (kde je to jaksi snáze omluvitelné), ale aby počítače měly pokud možno vždycky dostupné disky. Je možné, že to v globále vede k lepší stabilitě systémů. Podmínkou je, aby nějaká aplikace nežrala IO bandwidth "nadoraz, co to dá" - to je právě problém s absolutní priorizací. Stejně jsem ale zvědav, jak jsou na FCoE ošetřeny problémy typu "head of line blocking". A mimochodem, té priorizace by se možná dalo dosáhnout třeba i levněji s klasickými switchi, pomocí 802.1p, ne?
Jestli někdo potřebuje storage síťku na capture HD videa, tzn. vyžaduje striktně deterministické odezvy (dokonce nejen od blokové vrstvy, ale od filesystému, chacha) tak by možná měl sáhnout spíš po FC než po FCoE.
iSCSI HBA třeba od Adaptecu mívaly tuším svého času prostě jenom síťovku Intel, která byla vybavena trochu jinou option ROMkou a ovladači pro Windows, aby se to v BIOSu tvářilo jako SCSI řadič. Čili nějaký kompletní offload iSCSI do hardwaru se v podstatě nekonal.
Když se FCoE před časem začalo objevovat, mluvilo se o tom, že ethernetové switche pro tento provoz jsou stavěny speciálně na super-nízké latence. Čili není to normální kancelářský Ethernet. Máte někdo představu, kolik tyhle hračky stojí? Je to cenově blízko ke konvenčnímu Ethernetu, nebo spíš k FibreChannelu?
>> Strašlivá režie vrstev TCP/IP má několik faset.
>>
> doteď jsem byl dojmu, že fazeta je skosená hrana.
> nebo se normálně používá i v tomhle kontextu?
>
obrazně řečeno. Několik aspektů. Fakt je, že jsem to slovo takhle použité potkal asi spíš v anglině než v češtině. Omlouvám se tedy za neblahý novotvar
F.Ryšánek
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
24.2.2010 00:58
24.2.2010 11:45
24.2.2010 12:48