Vývojáři OpenMW (Wikipedie) oznámili vydání verze 0.50.0 této svobodné implementace enginu pro hru The Elder Scrolls III: Morrowind. Přehled novinek i s náhledy obrazovek v oznámení o vydání.
Komunita kolem Linux Containers po roce vývoje představila (YouTube) neměnný operační systém IncusOS speciálně navržený pro běh Incusu, tj. komunitního forku nástroje pro správu kontejnerů LXD. IncusOS poskytuje atomické aktualizace prostřednictvím mechanismu A/B aktualizací s využitím samostatných oddílů a vynucuje zabezpečení bootování pomocí UEFI Secure Bootu a modulu TPM 2.0. Postaven je na Debianu 13.
Mozilla začne od ledna poskytovat komerční podporu Firefoxu pro firmy. Jedná se o podporu nad rámec stávající podpory, která je k dispozici pro všechny zdarma.
V Bolzanu probíhá konference SFSCON (South Tyrol Free Software Conference). Jean-Baptiste Kempf, zakladatel a prezident VideoLAN a klíčový vývojář VLC media playeru, byl na ní oceněn cenou European SFS Award 2025 udělovanou Free Software Foundation Europe (FSFE) a Linux User Group Bolzano‑Bozen (LUGBZ).
Open-source minimalistický trackball Ploopy Nano byl po modelech modelech Classic a Thumb Trackball také aktualizován. Nová verze Nano 2 používá optický senzor PAW3222 a k původně beztlačítkovému designu přidává jedno tlačítko, které ve výchozí konfiguraci firmwaru QMK přepíná režim posouvání koulí. Sestavený trackball nyní vyjde na 60 kanadských dolarů (bez dopravy a DPH).
Github publikoval Octoverse 2025 (YouTube), tj. každoroční přehled o stavu open source a veřejných softwarových projektů na GitHubu. Každou sekundu se připojil více než jeden nový vývojář. Nejpoužívanějším programovacím jazykem se stal TypeScript.
Kit je nový maskot webového prohlížeče Firefox.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.5. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
Německo zvažuje, že zaplatí místním telekomunikačním operátorům včetně Deutsche Telekom, aby nahradili zařízení od čínské firmy Huawei. Náklady na výměnu by mohly přesáhnout dvě miliardy eur (bezmála 49 miliard Kč). Jeden scénář počítá s tím, že vláda na tento záměr použije prostředky určené na obranu či infrastrukturu.
Po dvaceti letech skončil leader japonské SUMO (SUpport.MOzilla.org) komunity Marsf. Důvodem bylo nasazení sumobota, který nedodržuje nastavené postupy a hrubě zasahuje do překladů i archivů. Marsf zároveň zakázal použití svých příspěvků a dat k učení sumobota a AI a požádal o vyřazení svých dat ze všech učebních dat.
Problém s nepřirozeným ostřením by se dal vyřešit tím, že by se sledovalo nějakým způsobem zakřivení čočky oka (nejspíš by stačila specializovaná boční kamerka), nicméně muselo by se přidat předávání dat zpět (to by také nebyl problém, dat by nebylo tolik) a hlavně by musely herní či VR enginy řešit hloubku ostrosti, což by u dnešních grafických karet znamenalo mohutné navýšení složitosti vykreslování scény (musela by se udělat ve "vrstvách" dle vzdálenosti, rozostřit a pak složit, viz toto PDF). Na druhou stranu, pokud by v budoucnu grafické karty používaly raytracing, nebyl by to pro ně problém.Bohužel tak jednoduché to není. Problém totiž není hloubka ostrosti, ale to, že u stereografie oko musí ostřit na plátno/obrazovku, kdežto mozek vnímá jinou hloubku. Navrhované řešení je zhruba takové řešení, jako kdybys někomu dal fotografii hor v dálce do ruky, řekl mu ať očima zaostří na nekonečno (někam na horizont) a čekal, že dotyčný na fotografii, co drží v ruce, uvidí hory ostře. Jediné pořádné řešení je holografie, protože hologram kromě intenzity (amplitudy) reprodukuje i fázi, která je důležitá právě pro vnímání hloubky i ostření. Bohužel u hologramů je problém jak s jejich vytvářením (výpočetně hodně náročné), tak i výslednou reprodukcí, protože display musí být hodně jemný (pro názornost – display, který jsem měl možnost si vyzkoušet měl zhruba 0.5cmx0.5cm a rozlišení něco na úrovni 1024x1024 a stačilo to tak akorát na nesmírně rozmazanou reprodukci, ve které člověk bunnyho viděl jen s notnou dávkou fantazie
. Ale super věc je, že se na to používá laser.
stereografie oko musí ostřit na plátno/obrazovku, kdežto mozek vnímá jinou hloubkuMej jsem dojem, ze hlavnim problem je, ze oko je neustale nuceno stridave ostrit na blizko (bryle) a do dalky (svet okolo). Za par hodin preostrovani jste unaven, vastecne otazka ciste mechaniky ocnich svalu. Tohle se ted zacina resit i u aut, u pripadne projekce informace na predni sklo.
Na centimetr pred okem zdrave oko nezaostriTo byla řečnická otázka.
a minuta je nic. Je tam hranol a miniprojektor, ktery bere v uvahu ze ostrite do dalky. Nicmene podvedome, v okamziku kdy se zacnete soustredit na informaci, ktera je promitana, preostrujete, nebo drzite oko ve stavu, ktery zpusobuje unavuJo, to zní rozumně.
Je tam hranol a miniprojektor, ktery bere v uvahu ze ostrite do dalky. Nicmene podvedome, v okamziku kdy se zacnete soustredit na informaci, ktera je promitana, preostrujete, nebo drzite oko ve stavu, ktery zpusobuje unavu.Musím říct, že zrovna na mě to platí. Google glass jsem měl na sobě jen krátce (a zrovna odvařený jsem z toho nebyl) a několikrát jsem se během té krátké chvíle přistihl, že oběma očima šilhám směrem do brýlí. A už po chvíli to není nic příjemného. Nehledě na to, že se brýle začaly znatelně zahřívat. Ale možná jde o zvyk, něco jako když se člověk učí nandavat si kontaktní čočky a ze začátku neustále instinktivně okem uhýbá.
Tiskni
Sdílej: