Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »NAT v IPv6Ffffuuuuuu
Lidé chtějí skrýt detaily topologie svých interních sítí, takže budeme mít NAT v ipv6 bez ohledu na to, co si myslíme nebo chceme.To je ale škoda, že k tomuto NAT neslouží…
Jak jsem se dozvěděl minule, můžu použít site-specific adresy pro lokální provoz a počítače budou dostávat druhou adresu podle toho, která linka zrovna jede.Ano, přesně takhle se to dělá. Možná je lepší, aby počítače měly adresy od obou ISP trvale a přehazovala se jenom default route, respektive její priorita.
Jedinej problém je, že všechny mechanismy, jak zjistit svojí IPv6 adresu jsou směrem klient->server, takže klient musí aktivně něco udělat, aby mu "internet zase začal chodit".Tohle jsem nějak nepochopil… Normálně pošleš do sítě router advertisement a klienti se podle toho aktualizují, ne? A failover zvenku se řeší na úrovni DNS.
Zvenku jsem pořád dostupný na všech adresách, ven lezu přes tu zrovna používanou, vše to funguje poměrně ideálně.Dokud se někdo nepokusí na klientovu adresu zvenku připojit…
ale má i svá pozitivaNo…
a ty se mu nedají upřít ani propagandistickými obrázkyFFUUUU používám jako obecný výraz pro zděšení
Dokud se někdo nepokusí na klientovu adresu zvenku připojit
Pokud by se o to někdo pokusil, nevidím důvod, proč by tomu NAT měl bránit. Pokud jsem původní příspěvek pochopil dobře, jde o statický/bezstavový překlad JEN horních 64bitů podle současně použitého "venkovního" poskytovatele. Tedy o překlad adresy autorovy sítě. Samotné adresy jednotlivých počítačů v ní (spodních 64 bitů) zůstanou neměnné.
V podstatě jde o takovou zvláštní formu 1:1 NATu.
A failover zvenku se řeší na úrovni DNS.
Takže jsi ve stejné situaci jako lidi za tím 1:1 NATemNastesti nejsem.
V podstatě jde o takovou zvláštní formu 1:1 NATu.Spíše úplně obyčejnou. NAT má své problémy i svá použití.
Možná je lepší, aby počítače měly adresy od obou ISP trvale a přehazovala se jenom default route, respektive její priorita.Problem je ze volba zdrojove adresy nezavisi na route. Takze kdyz by jeden spoj nefungoval, pocitace by stale mohly volit prislusnou zdrojovou adresu, ktera by odpovedi vedla na nefunkcni spoj.
ip_forward
, tak by se z té 2001::1/64 podle mě na 2002::2 ani nedostal.
Minimálně Linux pokud nemá zapnuté ip_forward, tak by se z té 2001::1/64 podle mě na 2002::2 ani nedostal. Minimálně Linux pokud nemá zapnuté ip_forward, tak by se z té 2001::1/64 podle mě na 2002::2 ani nedostal.
Tuhle poznamku nechapu. ip_forward se (AFAIK) tyka pouze forwardovanych paketu, nikoliv lokalne generovanych paketu. Pokud mas pocitac se dvema rozhranima, na jednom 192.168.1.1/24 a na druhem 192.168.2.1/24 a k prvnimu je pripojeny soused s 192.168.1.2/24, ten ma routu 192.168.2.0/24 via 192.168.1.1, tvuj pocitac ma vypnuty ip_forward a nejaky program z nej komunikuje s 192.168.1.2 ale vynuti si zdrojovou IP 192.168.2.1, tak komunikace funguje.Normálně pošleš do sítě router advertisement a klienti se podle toho aktualizují, ne?A tohle opravdu zafunguje tak, ze všichni klienti se okamžitě přepnou? I když používaji DHCPv6?
Dokud se někdo nepokusí na klientovu adresu zvenku připojit…Co si budem nalhávat, lidem jde většinou o to, aby se oni mohli připojit někam. Ale jinak je to samozřejmě problém, který je ovšem na současné úrovni neřešitelný. Pokud se připojí nějaká síť, která je (výrazně) menší než prefix vhodný pro účastnění se routování, pak pokud je 100% závislá na svém ISP.
Tohle je u mně 0 informační hodnota. Argumenty, protiargumenty, připomínky, že něco říkám špatně beru, ale tohle neobsahuje nic z toho...ale má i svá pozitivaNo…a ty se mu nedají upřít ani propagandistickými obrázkyFFUUUU používám jako obecný výraz pro zděšení.
A tohle opravdu zafunguje tak, ze všichni klienti se okamžitě přepnou? I když používaji DHCPv6?Defaultni routu prepnou (ta se neridi DHCPv6), adresy neprepnou (kdyz je prideluje DHCPv6). Stejne tak je neprepnou staticky konfigurovane servery. A o adresy jde predevsim, prepinani defaultni routy je trivialita a casto ani neni potreba (pokud napr. obe linky k ISP jsou smerovane pres jeden router).
A tohle opravdu zafunguje tak, ze všichni klienti se okamžitě přepnou? I když používaji DHCPv6?No mně se aktualizují adresy i routy okamžitě po přijetí RA.
Co si budem nalhávat, lidem jde většinou o to, aby se oni mohli připojit někam. Ale jinak je to samozřejmě problém, který je ovšem na současné úrovni neřešitelný. Pokud se připojí nějaká síť, která je (výrazně) menší než prefix vhodný pro účastnění se routování, pak pokud je 100% závislá na svém ISP.Takže si můžeme vybrat buď řešení NATem, které znemožní plnohodnotnou obousměrnou komunikaci, a řešení přepínáním adres/rout, které tímto problémem netrpí. Já bych si vybral to druhé(, kdybych měl dvě přípojky).
Tohle je u mně 0 informační hodnota. Argumenty, protiargumenty, připomínky, že něco říkám špatně beru, ale tohle neobsahuje nic z toho...Tak ukaž nějaká pozitiva NATu…
Jak tohle udělám u IPv6? Samozřejmě nepředpokládám, že bych dostal svůj vlastní rozsah a dělal si BGP a spol. Takže dejme tomu, že od obou poskytovatelů dostanu /64.
Jednoduše. Počítačům přidělíte IP z obou rozsahů (pomocí RA se přidělí samo) a síť bude mít dva routery. Přes RA budou ohlašovat i svoje priority, takže pokud jedna z linek (všimně te si, že jich tam můžete mít neomezeně) vypadne, tak stačí zvýšit prioritu další preferované lince ven. Klientům se změní preferovaná default routa a jede se dál.
Toto řešení je (IHMO) daleko elegatnější, než nějaký NAT.
Počítačům přidělíte IP z obou rozsahů (pomocí RA se přidělí samo) a síť bude mít dva routery.IMO je lepší mít jeden připojený k oběma ISP, nicméně předpokládám, že to jde udělat taky.
rozbiji end to end konektivitu prakticky stejne jako NAT.To není pravda. U firewallu je to rozbíjení řízený proces a jde to vypnout, u NATu ne - to není stejně.
A úplně nakonec, je to jedno, máme DNS.Ano máme DNS. jenže DNS má TTL a jiné věci a ještě jsem neviděl moc klientů, kteří bez problému přehodí aktivní spojení na nový pár IP adres ve chvíli, kdy to změnim v DNS
ale pak musí celá síť mít pořád všechny globální prefixy i v případě, kdy linka toho prefixu nefungujeA to vadí?
Vtip celého je v tom: Zákazník: "Jsem přepnul ten internet na záložní linku, jenže mi popadalo spojení na server, tiskárna vytiskla půl stránky a to video z kamery musím posílat znova..." Vy: "Jo, ale nemáte NAT!" Zákazník: "Cože? Aničko, najděte mi číslo na někoho jiného..."Při přepínání konektivity ven ti nic nebrání si staré adresy ještě chvíli podržet, než se dokončí všechna spojení uvnitř sítě.
Při přepínání konektivity ven ti nic nebrání si staré adresy ještě chvíli podržet, než se dokončí všechna spojení uvnitř sítě.Ne, nebrání. jenže jak dlouho si je mám podržet? Co já vím, jestli s nima jěště někdo někde komunikuje nebo nedej bože plánuje komunikovat? Alespoň nevím o mechanismu, kdy na celé sítí zjistím "hele, pánové, neplanujete ještě někdo ty starý adresy používat? Ne? Tak já je utnu..." Takže ideální řešení, podržet si je na vždy, tedy mít pořád všechny prefixy na všech strojích. A to je to, co pořád říkám, že se mi moc nelíbí, ikdyž to asi ve finále bude funkční. A jak píšu výše, to už se mi víc líbí řešení, kdy každý klient má jednu (kromě link-specific) adresu a na rozhraních mnou spravované sítě to mapuju z/na funkční rozsah(y).
Ne, nebrání. jenže jak dlouho si je mám podržet?Každá stanice si je drží tak dlouho, dokud je po nich navázané nějaké TCP spojení. Úplně stejně, jako při používání Piracy Extensions.
Co já vím, jestli s nima jěště někdo někde komunikujeTobě jako adminovi je tohle totálně fuk. Ty prostě pošleš do sítě RA, které říká, že pro nová spojení se mají používat nové adresy/nový router. Stará spojení uvnitř sítě ještě doběhnou po starých adresách a klienti je pak zahodí.
A to je to, co pořád říkám, že se mi moc nelíbí, ikdyž to asi ve finále bude funkční.A já nevím, co se ti na tom nelíbí. Mně přijde normální, že má jeden počítač víc adres. Třeba můj domácí router jich má momentálně 7 a desktop 3.
Každá stanice si je drží tak dlouho, dokud je po nich navázané nějaké TCP spojení.To samozřejmě nestačí, protože hodně protokolů si tu IP adresu někde uloží a otvírá nové spojení. Třeba takový poštovní klient, jednou za čas udělá resolv mail-internal.firma.cz a pak se na to IP do kolečka připojuje. Nebo se mu zadá server přímo pomocí IP.
Stará spojení uvnitř sítě ještě doběhnou po starých adresách a klienti je pak zahodí.To opravdu ve všech OS funguje tak, že pokud se to IP, na které už nedostávám RA, samo po nějaké době nečiností zahodí?
A já nevím, co se ti na tom nelíbí. Mně přijde normální, že má jeden počítač víc adres. Třeba můj domácí router jich má momentálně 7 a desktop 3.Třeba už jen myšlenka "keep it simple". Jeden klient, jedno IP. Žádné řešení, proč ten klient zase používá jinou IP, než by měl? A himbajs, pustí mně ten firewall z tohohle IP nebo z jiného? Pokud se budem trumfovat, tak můj nejbližší router má adres 12 a kámošův kámoš má router, který má dokonce 15
A himbajs, pustí mně ten firewall z tohohle IP nebo z jiného?Tak nevím, tohle už mi přijde jako argument typu "jsem blbec a neumím si to nastavit"...
To samozřejmě nestačí, protože hodně protokolů si tu IP adresu někde uloží a otvírá nové spojení. Třeba takový poštovní klient, jednou za čas udělá resolv mail-internal.firma.cz a pak se na to IP do kolečka připojuje. Nebo se mu zadá server přímo pomocí IP.Takový poštovní klient poštu normálně odešle, i když je stará adresa už zrušená, v čem je tedy problém?
Zákazník: "Jsem přepnul ten internet na záložní linku, jenže mi popadalo spojení na server, tiskárna vytiskla půl stránky a to video z kamery musím posílat znova..." Vy: "Jo, ale nemáte NAT!"Jsem navážkách, jestli ještě píšeš z neznalosti nebo už trolluješ. Máš pocit, že přenatování na jiné vnější adresy spojení snad nepřeruší?
Myslím, že tuto část debaty můžeme uzavřít, neboť už jsme u neplodnýchČtu je se zájmem.
To je samozřejmě pravda. Ani tvůj názor není pro ostatní zase tak důležitý.Muj nazor v teto oblasti zpravidla jini ocenuji, protoze jim umim rict, co udelat jde a jak to jde udelat.
Ani když je typickou ukázkou toho "když já něco chci, tak je to jediné správné a možnosti, jak udělat něco jiného jsou špatně".Timto problemem nastesti narozdil od tebe netrpim, cos ale zrejme sam dobre vis, takze nema zadny smysl se o tom dohadovat.
Muj nazor v teto oblasti zpravidla jini ocenuji, protoze jim umim rict, co udelat jde a jak to jde udelat.A tak to má být. Ja bohužel patřím k těm lidem, které ostatní neoceňují, protože jim neumím říct, zda něco jde a případně jak.
Timto problemem nastesti narozdil od tebe netrpimTady poprosim o link, kde tvrdím, že mnou prosazované řešení je jediné správné nebo že jiná jsou špatně. Vždy maximálně tvrdím, že se mi takové řešení nelíbí nebo líbí. Koneckonců o pár příspěvků výše tvrdím, že
A to je to, co pořád říkám, že se mi moc nelíbí, ikdyž to asi ve finále bude funkční
Tady poprosim o link, kde tvrdím, že mnou prosazované řešení je jediné správné nebo že jiná jsou špatně.Předpokládal jsem, že mě hodnotíš metodou „podle sebe soudím tebe“, jinak si tvoji reakci neumím vysvětlit.
1) bez překladů a elegantní, jejichž jedinou nevýhodou je nutnost spolupráce ISP, tedy dynamický routingNo, nejde jenom o spolupraci s ISP, ale take je treba ziskat PI adresy, nebo se sam stat LIRem (tady clenstvi v RIPE). Obe varianty jsou spojene s nemalymi rocnimi poplatky.
Ať se nám to líbí nebo ne, s NATem se budeme potýkat navždy.Super. A multipathu na jedno spojení se nedočkáme už nikdy. Na to stačí říct už jen jediné: FAKT DÍKY!.
Jo, to jo, ale někde není psané že je to pravidlo (doufám). Teoreticky je možné napsat více rout jedním směrem a pakety přepínat na jeden a druhý podle toho jak jdouVolit smer per-packet by sice slo, ale moc by to nepomohlo, protoze bys takhle vyuzival dohromady pouze odchozi smer. V opacnem smeru (download) by to vzdy slo jen jednou z tech linek, podle toho, jakou jsi zvolil zdrojovou adresu.
dodělat nějaký mechanismusA když si to tak vezmu, tak vlastně ani ne. I druhým směrem by na některém z hopů muselo dojít k rozhodnutí kudy pakety cpát v případě dvou a více cest (v dnešní podobě Internetu pravděpodobně někde poblíž NIXu), tak se holt nevezme jedna routa, ale dvě a dělit se bude podle toho jak do které linky se budou cpát. Teda samozřejmě v případě existence opravdu jedné celosvětově unikátní adresy. Dnešní internet je spíš více podobný spojovaným okruhům než opravdu přepínané službě, což ale nikdy nebylo cílem.
Tiskni
Sdílej: