Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Any to nebylo málough..
Relace TCP je obvykle navázána pomocí třícestného handshaku.
Obvykle?
TCP_FASTOPEN
Chcelo by to nejaky protokol na ktorom by sa router dohodol s pocitacom aby tunelovali komunikaciu aj cez wifi aj eth. Je nieco take?Je toho strašně moc. V podstatě jakýkoli tunel tohle teoreticky dokáže. Ale ty předpokládám hledáš něco zavedeného a jednoduchého a to bude horší.
Bonding (aspoň ten Linuxový) se týká víceméně jen fyzických rozhraní.Pali psal o wifi a ethernetu. Fyzičtější rozhraní neznám :).
A aj jednoducho konfigurovatelne na roznych linux distribuciach (hotplug asi nepojde, ze?).Já si osobně myslím, že půjde, jenom ne hned.
Na to ani není potřeba bonding, stačí nastavit DHCP server, aby pro WiFi i ethernet na notebooku přiděloval stejnou IP adresu.Jednou jsem to chtěl vyzkoušet a ten server tak nastavit nešel (nepamatuju si, co to bylo), protože neumožňoval druhou registraci stejné IP (jinými slovy registraci jedné IP pro dvě MAC). Další věc je, že svět nekončí u DHCP a IPv4. Takže se opět jedná o řešení do specifických podmínek a ne něco obecného.
Návrháři MPTCP nemají zájem o akademické teoretizovánívs
Aha. Hmm…Prostředníci jsou routery, které na průchozí síťový provoz aplikují nějaká omezení nebo transformace. Jako ukázka mohou posloužit NATy: ukrývají za sebou celou síť za překladovou vrstvou měnící adresu a port spojení při průchodu. NATy mohou do provozu dokonce vkládat data – například přidávat do FTP povely tak, aby fungovalo. Některé krabičky dokonce budou při průchodu potvrzovat data ještě před dosažením skutečného cíle ve snaze zvýšit pipelining. Některé routery zahodí pakety s neznámými volbami; toto chování zbytečně zkomplikovalo nasazení funkce selective acknowledgement (SACK; selektivní potvrzování). Firewally odstřelí spojení s mezerami v sekvenčních číslech; někdy dokonce sekvenční čísla při průchodu transformují. Rozdělení a sloučení segmentů může také způsobut duplikaci nebo zahození voleb. A tak dále; výčet potenciálních problémů je úctyhodný.
Aby to nebylo málo, tak kdokoliv, kdo se bude snažit zavést zcela novou transportní vrstvu, pravděpodobně zjistí, že se Internetem vůbec nerozšíří. Většina směrovací infrastruktury předpokládá, že existuje akorát TCP a UDP; vše ostatní nemá moc šance projít.
Oni resi aby to fungovalo na siti pekelne rozjebane NATy a dalsim svinstvemNo však právě. A to je dle mého názoru chyba. IP(v4) stack na to není stavěný a ohýbat ho donekonečna dle požadavků průmyslu taky nepůjde (a když jo, tak za strašnou cenu – uživatelé NATu by mohli mluvit). Tím nechci říct, že v těch šedesátých letech vymysleli špatnou sadu protokolů, to určitě ne. Spíš naopak, na svou dobu určitě revoluční. Ale s tímhle se prostě v počátcích nepočítalo. Tahle vlastnost je samozřejmě hodně cenná a právě proto mě štve že se to vyvíjí způsobem, je jedno jak, hlavně ať to naroubujeme na stávající infrastrukturu (jako by to měla být poslední věc co schází). Ono kdyby si k tomu sedli ti akademici, tak by se možná zjistilo, že to ani pořádně nemá cenu roubovat. Mnohem radši bych to viděl jako oficiální součást IPv6 nebo protokolů další generace (kompletně splácaných od podlahy).
zajišťovatelé infrastruktury“ jak zajistit infrastrukturu co největšímu počtu lidí s co nejmenšími problémys co nejmenšími
Nooo, když to něco stojí, je to problém.Když si to někdo neumí udělat, tak je to problém. Nestojí „to“ skoro nic. Stát to začne, až když se na to začne kašlat a nebo když na „to“ nejsou znalosti.
Co největší počet lidí s co nejmenšími problémy/starostmi, co nejmenšími náklady (čas od času se bije se starostma, protože když padnou na váhu starosti a peníze je jasné co váží víc), za co nejmenší časový úsek (aneb na testování není čas, volte cestu nejmenšího odporu).s co nejmenšímiproblémynáklady
..., ale návrh protokolu nasaditelného na dnešním Internetu je překvapivě obtížné.Cosi divného v téhle větě.
s/obtížné/obtížný/
?
For now, the best approach is to get experience with the current approach, establish what might work, and check that the threat analysis is still accurate.
Tiskni
Sdílej: