Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Any to nebylo málough..
Relace TCP je obvykle navázána pomocí třícestného handshaku.
Obvykle?
TCP_FASTOPEN
Chcelo by to nejaky protokol na ktorom by sa router dohodol s pocitacom aby tunelovali komunikaciu aj cez wifi aj eth. Je nieco take?Je toho strašně moc. V podstatě jakýkoli tunel tohle teoreticky dokáže. Ale ty předpokládám hledáš něco zavedeného a jednoduchého a to bude horší.
Bonding (aspoň ten Linuxový) se týká víceméně jen fyzických rozhraní.Pali psal o wifi a ethernetu. Fyzičtější rozhraní neznám :).
A aj jednoducho konfigurovatelne na roznych linux distribuciach (hotplug asi nepojde, ze?).Já si osobně myslím, že půjde, jenom ne hned.
Na to ani není potřeba bonding, stačí nastavit DHCP server, aby pro WiFi i ethernet na notebooku přiděloval stejnou IP adresu.Jednou jsem to chtěl vyzkoušet a ten server tak nastavit nešel (nepamatuju si, co to bylo), protože neumožňoval druhou registraci stejné IP (jinými slovy registraci jedné IP pro dvě MAC). Další věc je, že svět nekončí u DHCP a IPv4. Takže se opět jedná o řešení do specifických podmínek a ne něco obecného.
Návrháři MPTCP nemají zájem o akademické teoretizovánívs
Aha. Hmm…Prostředníci jsou routery, které na průchozí síťový provoz aplikují nějaká omezení nebo transformace. Jako ukázka mohou posloužit NATy: ukrývají za sebou celou síť za překladovou vrstvou měnící adresu a port spojení při průchodu. NATy mohou do provozu dokonce vkládat data – například přidávat do FTP povely tak, aby fungovalo. Některé krabičky dokonce budou při průchodu potvrzovat data ještě před dosažením skutečného cíle ve snaze zvýšit pipelining. Některé routery zahodí pakety s neznámými volbami; toto chování zbytečně zkomplikovalo nasazení funkce selective acknowledgement (SACK; selektivní potvrzování). Firewally odstřelí spojení s mezerami v sekvenčních číslech; někdy dokonce sekvenční čísla při průchodu transformují. Rozdělení a sloučení segmentů může také způsobut duplikaci nebo zahození voleb. A tak dále; výčet potenciálních problémů je úctyhodný.
Aby to nebylo málo, tak kdokoliv, kdo se bude snažit zavést zcela novou transportní vrstvu, pravděpodobně zjistí, že se Internetem vůbec nerozšíří. Většina směrovací infrastruktury předpokládá, že existuje akorát TCP a UDP; vše ostatní nemá moc šance projít.
.
, divim se ze ho jeste nekdo bere vazne.
Oni resi aby to fungovalo na siti pekelne rozjebane NATy a dalsim svinstvemNo však právě. A to je dle mého názoru chyba. IP(v4) stack na to není stavěný a ohýbat ho donekonečna dle požadavků průmyslu taky nepůjde (a když jo, tak za strašnou cenu – uživatelé NATu by mohli mluvit). Tím nechci říct, že v těch šedesátých letech vymysleli špatnou sadu protokolů, to určitě ne. Spíš naopak, na svou dobu určitě revoluční. Ale s tímhle se prostě v počátcích nepočítalo. Tahle vlastnost je samozřejmě hodně cenná a právě proto mě štve že se to vyvíjí způsobem, je jedno jak, hlavně ať to naroubujeme na stávající infrastrukturu (jako by to měla být poslední věc co schází). Ono kdyby si k tomu sedli ti akademici, tak by se možná zjistilo, že to ani pořádně nemá cenu roubovat. Mnohem radši bych to viděl jako oficiální součást IPv6 nebo protokolů další generace (kompletně splácaných od podlahy).
zajišťovatelé infrastruktury“ jak zajistit infrastrukturu co největšímu počtu lidí s co nejmenšími problémys co nejmenšími
Nooo, když to něco stojí, je to problém.Když si to někdo neumí udělat, tak je to problém. Nestojí „to“ skoro nic. Stát to začne, až když se na to začne kašlat a nebo když na „to“ nejsou znalosti.
To docela dost firem ani nedela.
Co největší počet lidí s co nejmenšími problémy/starostmi, co nejmenšími náklady (čas od času se bije se starostma, protože když padnou na váhu starosti a peníze je jasné co váží víc), za co nejmenší časový úsek (aneb na testování není čas, volte cestu nejmenšího odporu).s co nejmenšímiproblémynáklady
..., ale návrh protokolu nasaditelného na dnešním Internetu je překvapivě obtížné.Cosi divného v téhle větě.
s/obtížné/obtížný/ ?
For now, the best approach is to get experience with the current approach, establish what might work, and check that the threat analysis is still accurate.
Tiskni
Sdílej: