Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »David Malcolm se na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vybraných novinkách v GCC 16, jež by mělo vyjít v nejbližších dnech. Vypíchnuta jsou vylepšení čitelnosti chybových zpráv v C++, aktualizovaný SARIF (Static Analysis Results Interchange Format) výstup a nová volba experimental-html v HTML výstupu.
Byla vydána verze R14.1.6 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Jon Seager z Canonicalu včera na Ubuntu Community Hubu popsal budoucnost AI v Ubuntu. Dnes upřesnil: AI nástroje budou k dispozici jako Snap balíčky, vždy je může uživatel odinstalovat. Ve výchozím nastavení budou všechny AI nástroje používat lokální AI modely.
Nový ovladač Steam Controller jde do prodeje 4. května. Cena je 99 eur.
Greg Kroah-Hartman začal používat AI asistenta pojmenovaného gkh_clanker_t1000. V commitech se objevuje "Assisted-by: gkh_clanker_t1000". Na social.kernel.org publikoval jeho fotografii. Jedná se o Framework Desktop s AMD Ryzen AI Max a lokální LLM.
Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Stojím si za vyjádřením, že kdokoliv tvrdí, že chce stabilní API pro ovladače, po technické stránce neví, co dělá. Množství balastu, které se v průběhu let a desetiletí nahromadí v interních API, operační systém zabije a máme dřívější příklady, kdy se tak stalo.
Tak zrovna k tomuhle slouží sémantické verzování – tzn. zpětná kompatibilita se nemusí udržovat donekonečna1, ale jen v rámci major verze. Pokud se mění jen minor a patch verze, tak by to mělo mít kompatibilní rozhraní.
[1] takže nehrozí, že by jádro bylo zaneřáděné nějakými historickými a nepoužívanými API
API = rozhraní. Je skutečně nutné ho měnit kvůli opravě chyby? Pokud ano, tak je to chyba návrhu a chtělo by to k němu příště přistupovat zodpovědněji. Někdy k tomu může dojít, ale měla by to být výjimečná situace. Může se např. stát, že někdo s tou chybou počítá – a pak je vlastně oprava chyby zpětně nekompatibilní změna.
A hlavně ten argument, na který jsem reagoval, byl:
Množství balastu, které se v průběhu let a desetiletí nahromadí v interních API, operační systém zabije
Tzn. obava o to, že by se v Jádře hromadil starý kód resp. stará rozhraní, která reálně už nikdo nepoužívá. To je ale zbytečná obava, protože tato rozhraní lze vyházet při povýšení major verze. Tzn. třeba jednou za rok za dva nebo jiné dohodnuté období se udělá čistka a zahodí se zastaralá rozhraní – ale všechny verze mezi tím budou zpětně kompatibilní.
Jsou dva extrémní přístupy: a) dodržovat zpětnou kompatibilitu navždy a b) neřešit ji a dělat nekompatibilní změny kdykoli. A pak je tu to sémantické verzování, které nekompatibilní změny nezakazuje (takže lze kód/rozhraní čistit), ale dělá tyto změny řízeně a předvídatelně.
Chápu, že Linux je trochu specifický projekt v tom, že tam je snaha mít všechen kód v jednom gitu a spravovaný centrálně (byť mnoha různými přispěvateli) a udržovat si nějaké moduly bokem není úplně běžné, ale i tak si myslím, že není nutné na tu kompatibilitu takhle úplně rezignovat.
Stabilni minor verze kernelu se udrzuje treba v Redhatu pres 10 let … Nikdo nechce udrzovat nejake rozhrani 10 let, kdyz ani nevi, jestli ho vubec nekdo mimo oficialni strom pouziva.
Lidé obvykle používají stabilní verze softwaru proto, aby měli jistotu, že se v nich nebude nic měnit, že se budou jen opravovat chyby a že se jim při těchto aktualizacích nerozbije nic, co dříve fungovalo. Pokud z toho budeš nějaké API vyřazovat, protože „se ti ho nechce udržovat“, tak už tam jaksi chybí ta žádoucí vlastnost, že po aktualizaci bude fungovat vše, co fungovalo dřív, a popírá to smysl té stabilní verze, ne?
Lidé obvykle používají stabilní verze softwaru proto, aby měli jistotu, že se v nich nebude nic měnit, že se budou jen opravovat chyby a že se jim při těchto aktualizacích nerozbije nic, co dříve fungovalo. Pokud z toho budeš nějaké API vyřazovat, protože „se ti ho nechce udržovat“, tak už tam jaksi chybí ta žádoucí vlastnost, že po aktualizaci bude fungovat vše, co fungovalo dřív, a popírá to smysl té stabilní verze, ne?Vubec ne, protoze ten, kdo tem lidem dodava jadro jim patricne upravi i ostatni casti, tak aby byly kompatibilni. Pokud nejaka distribuce aktualizuje jadro a ta zmena vyzaduje patch mimojadernych modulu, dojde k aktualizaci a prekompilovani modulu behem updatu. Naproste minimum lidi si udrzuje vlastni jaderne moduly a proto od stabilni verze jadra ocekavaji minimalni zmeny v chovani (napriklad zmeny logiky planovace) a ne stabilni API.
Tiskni
Sdílej: