Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Stojím si za vyjádřením, že kdokoliv tvrdí, že chce stabilní API pro ovladače, po technické stránce neví, co dělá. Množství balastu, které se v průběhu let a desetiletí nahromadí v interních API, operační systém zabije a máme dřívější příklady, kdy se tak stalo.
Tak zrovna k tomuhle slouží sémantické verzování – tzn. zpětná kompatibilita se nemusí udržovat donekonečna1, ale jen v rámci major verze. Pokud se mění jen minor a patch verze, tak by to mělo mít kompatibilní rozhraní.
[1] takže nehrozí, že by jádro bylo zaneřáděné nějakými historickými a nepoužívanými API
API = rozhraní. Je skutečně nutné ho měnit kvůli opravě chyby? Pokud ano, tak je to chyba návrhu a chtělo by to k němu příště přistupovat zodpovědněji. Někdy k tomu může dojít, ale měla by to být výjimečná situace. Může se např. stát, že někdo s tou chybou počítá – a pak je vlastně oprava chyby zpětně nekompatibilní změna.
A hlavně ten argument, na který jsem reagoval, byl:
Množství balastu, které se v průběhu let a desetiletí nahromadí v interních API, operační systém zabije
Tzn. obava o to, že by se v Jádře hromadil starý kód resp. stará rozhraní, která reálně už nikdo nepoužívá. To je ale zbytečná obava, protože tato rozhraní lze vyházet při povýšení major verze. Tzn. třeba jednou za rok za dva nebo jiné dohodnuté období se udělá čistka a zahodí se zastaralá rozhraní – ale všechny verze mezi tím budou zpětně kompatibilní.
Jsou dva extrémní přístupy: a) dodržovat zpětnou kompatibilitu navždy a b) neřešit ji a dělat nekompatibilní změny kdykoli. A pak je tu to sémantické verzování, které nekompatibilní změny nezakazuje (takže lze kód/rozhraní čistit), ale dělá tyto změny řízeně a předvídatelně.
Chápu, že Linux je trochu specifický projekt v tom, že tam je snaha mít všechen kód v jednom gitu a spravovaný centrálně (byť mnoha různými přispěvateli) a udržovat si nějaké moduly bokem není úplně běžné, ale i tak si myslím, že není nutné na tu kompatibilitu takhle úplně rezignovat.
Stabilni minor verze kernelu se udrzuje treba v Redhatu pres 10 let … Nikdo nechce udrzovat nejake rozhrani 10 let, kdyz ani nevi, jestli ho vubec nekdo mimo oficialni strom pouziva.
Lidé obvykle používají stabilní verze softwaru proto, aby měli jistotu, že se v nich nebude nic měnit, že se budou jen opravovat chyby a že se jim při těchto aktualizacích nerozbije nic, co dříve fungovalo. Pokud z toho budeš nějaké API vyřazovat, protože „se ti ho nechce udržovat“, tak už tam jaksi chybí ta žádoucí vlastnost, že po aktualizaci bude fungovat vše, co fungovalo dřív, a popírá to smysl té stabilní verze, ne?
Lidé obvykle používají stabilní verze softwaru proto, aby měli jistotu, že se v nich nebude nic měnit, že se budou jen opravovat chyby a že se jim při těchto aktualizacích nerozbije nic, co dříve fungovalo. Pokud z toho budeš nějaké API vyřazovat, protože „se ti ho nechce udržovat“, tak už tam jaksi chybí ta žádoucí vlastnost, že po aktualizaci bude fungovat vše, co fungovalo dřív, a popírá to smysl té stabilní verze, ne?Vubec ne, protoze ten, kdo tem lidem dodava jadro jim patricne upravi i ostatni casti, tak aby byly kompatibilni. Pokud nejaka distribuce aktualizuje jadro a ta zmena vyzaduje patch mimojadernych modulu, dojde k aktualizaci a prekompilovani modulu behem updatu. Naproste minimum lidi si udrzuje vlastni jaderne moduly a proto od stabilni verze jadra ocekavaji minimalni zmeny v chovani (napriklad zmeny logiky planovace) a ne stabilni API.
Tiskni
Sdílej: