Knihovna libpng, tj. oficiální referenční knihovna grafického formátu PNG (Portable Network Graphics), byla vydána ve verzi 1.6.51. Opraveny jsou 4 bezpečnostní chyby obsaženy ve verzích 1.6.0 (vydána 14. února 2013) až 1.6.50. Nejvážnější z chyb CVE-2025-65018 může vést ke spuštění libovolného kódu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 159 (pdf).
Hru Warhammer: Vermintide 2 (ProtonDB) lze na Steamu získat zdarma napořád, když aktivaci provedete do pondělí 24. listopadu.
Virtualizační software Xen (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 4.21. Podrobnosti v poznámkách k vydání a přehledu nových vlastností.
Evropská komise schválila český plán na poskytnutí státní pomoci v objemu 450 milionů eur (téměř 11 miliard Kč) na rozšíření výroby amerického producenta polovodičů onsemi v Rožnově pod Radhoštěm. Komise o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Společnost onsemi by podle ní do nového závodu v Rožnově pod Radhoštěm měla investovat 1,64 miliardy eur (téměř 40 miliard Kč).
Microsoft v příspěvku na svém blogu věnovaném open source oznámil, že textové adventury Zork I, Zork II a Zork III (Wikipedie) jsou oficiálně open source pod licencí MIT.
První prosincový týden proběhne SUSE Hack Week 25. Zaměstnanci SUSE mohou věnovat svůj pracovní čas libovolným open source projektům, například přidání AI agenta do Bugzilly, implementaci SSH v programovacím jazyce Zig nebo portaci klasických her na Linux. Připojit se může kdokoli.
Google oznámil, že Quick Share na Androidu funguje s AirDropem na iOS. Zatím na telefonech Pixel 10. Uživatelé tak mohou snadno přenášet soubory z telefonů s Androidem na iPhony a obráceně.
Byla vydána nová verze 8.5 (8.5.0) skriptovacího jazyka PHP používaného zejména k vývoji dynamických webových stránek. Přináší řadu novinek a vylepšení (URI Extension, Pipe Operator, Clone With, …). Vydána byla také příručka pro přechod z předchozích verzí.
Evropská komise zahájila tři vyšetřování týkající se cloudových platforem Amazon Web Services (AWS) a Microsoft Azure. Evropská exekutiva, která plní také funkci unijního antimonopolního orgánu, chce mimo jiné určit, zda jsou americké společnosti Microsoft a Amazon v cloudových službách takzvanými gatekeepery, tedy hráči, kteří významně ovlivňují provoz internetu a musí dle nařízení o digitálních trzích (DMA) na společném trhu
… více »Stojím si za vyjádřením, že kdokoliv tvrdí, že chce stabilní API pro ovladače, po technické stránce neví, co dělá. Množství balastu, které se v průběhu let a desetiletí nahromadí v interních API, operační systém zabije a máme dřívější příklady, kdy se tak stalo.
Tak zrovna k tomuhle slouží sémantické verzování – tzn. zpětná kompatibilita se nemusí udržovat donekonečna1, ale jen v rámci major verze. Pokud se mění jen minor a patch verze, tak by to mělo mít kompatibilní rozhraní.
[1] takže nehrozí, že by jádro bylo zaneřáděné nějakými historickými a nepoužívanými API
API = rozhraní. Je skutečně nutné ho měnit kvůli opravě chyby? Pokud ano, tak je to chyba návrhu a chtělo by to k němu příště přistupovat zodpovědněji. Někdy k tomu může dojít, ale měla by to být výjimečná situace. Může se např. stát, že někdo s tou chybou počítá – a pak je vlastně oprava chyby zpětně nekompatibilní změna.
A hlavně ten argument, na který jsem reagoval, byl:
Množství balastu, které se v průběhu let a desetiletí nahromadí v interních API, operační systém zabije
Tzn. obava o to, že by se v Jádře hromadil starý kód resp. stará rozhraní, která reálně už nikdo nepoužívá. To je ale zbytečná obava, protože tato rozhraní lze vyházet při povýšení major verze. Tzn. třeba jednou za rok za dva nebo jiné dohodnuté období se udělá čistka a zahodí se zastaralá rozhraní – ale všechny verze mezi tím budou zpětně kompatibilní.
Jsou dva extrémní přístupy: a) dodržovat zpětnou kompatibilitu navždy a b) neřešit ji a dělat nekompatibilní změny kdykoli. A pak je tu to sémantické verzování, které nekompatibilní změny nezakazuje (takže lze kód/rozhraní čistit), ale dělá tyto změny řízeně a předvídatelně.
Chápu, že Linux je trochu specifický projekt v tom, že tam je snaha mít všechen kód v jednom gitu a spravovaný centrálně (byť mnoha různými přispěvateli) a udržovat si nějaké moduly bokem není úplně běžné, ale i tak si myslím, že není nutné na tu kompatibilitu takhle úplně rezignovat.
Stabilni minor verze kernelu se udrzuje treba v Redhatu pres 10 let … Nikdo nechce udrzovat nejake rozhrani 10 let, kdyz ani nevi, jestli ho vubec nekdo mimo oficialni strom pouziva.
Lidé obvykle používají stabilní verze softwaru proto, aby měli jistotu, že se v nich nebude nic měnit, že se budou jen opravovat chyby a že se jim při těchto aktualizacích nerozbije nic, co dříve fungovalo. Pokud z toho budeš nějaké API vyřazovat, protože „se ti ho nechce udržovat“, tak už tam jaksi chybí ta žádoucí vlastnost, že po aktualizaci bude fungovat vše, co fungovalo dřív, a popírá to smysl té stabilní verze, ne?
Lidé obvykle používají stabilní verze softwaru proto, aby měli jistotu, že se v nich nebude nic měnit, že se budou jen opravovat chyby a že se jim při těchto aktualizacích nerozbije nic, co dříve fungovalo. Pokud z toho budeš nějaké API vyřazovat, protože „se ti ho nechce udržovat“, tak už tam jaksi chybí ta žádoucí vlastnost, že po aktualizaci bude fungovat vše, co fungovalo dřív, a popírá to smysl té stabilní verze, ne?Vubec ne, protoze ten, kdo tem lidem dodava jadro jim patricne upravi i ostatni casti, tak aby byly kompatibilni. Pokud nejaka distribuce aktualizuje jadro a ta zmena vyzaduje patch mimojadernych modulu, dojde k aktualizaci a prekompilovani modulu behem updatu. Naproste minimum lidi si udrzuje vlastni jaderne moduly a proto od stabilni verze jadra ocekavaji minimalni zmeny v chovani (napriklad zmeny logiky planovace) a ne stabilni API.
Tiskni
Sdílej: