O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Stojím si za vyjádřením, že kdokoliv tvrdí, že chce stabilní API pro ovladače, po technické stránce neví, co dělá. Množství balastu, které se v průběhu let a desetiletí nahromadí v interních API, operační systém zabije a máme dřívější příklady, kdy se tak stalo.
Tak zrovna k tomuhle slouží sémantické verzování – tzn. zpětná kompatibilita se nemusí udržovat donekonečna1, ale jen v rámci major verze. Pokud se mění jen minor a patch verze, tak by to mělo mít kompatibilní rozhraní.
[1] takže nehrozí, že by jádro bylo zaneřáděné nějakými historickými a nepoužívanými API
API = rozhraní. Je skutečně nutné ho měnit kvůli opravě chyby? Pokud ano, tak je to chyba návrhu a chtělo by to k němu příště přistupovat zodpovědněji. Někdy k tomu může dojít, ale měla by to být výjimečná situace. Může se např. stát, že někdo s tou chybou počítá – a pak je vlastně oprava chyby zpětně nekompatibilní změna.
A hlavně ten argument, na který jsem reagoval, byl:
Množství balastu, které se v průběhu let a desetiletí nahromadí v interních API, operační systém zabije
Tzn. obava o to, že by se v Jádře hromadil starý kód resp. stará rozhraní, která reálně už nikdo nepoužívá. To je ale zbytečná obava, protože tato rozhraní lze vyházet při povýšení major verze. Tzn. třeba jednou za rok za dva nebo jiné dohodnuté období se udělá čistka a zahodí se zastaralá rozhraní – ale všechny verze mezi tím budou zpětně kompatibilní.
Jsou dva extrémní přístupy: a) dodržovat zpětnou kompatibilitu navždy a b) neřešit ji a dělat nekompatibilní změny kdykoli. A pak je tu to sémantické verzování, které nekompatibilní změny nezakazuje (takže lze kód/rozhraní čistit), ale dělá tyto změny řízeně a předvídatelně.
Chápu, že Linux je trochu specifický projekt v tom, že tam je snaha mít všechen kód v jednom gitu a spravovaný centrálně (byť mnoha různými přispěvateli) a udržovat si nějaké moduly bokem není úplně běžné, ale i tak si myslím, že není nutné na tu kompatibilitu takhle úplně rezignovat.
Stabilni minor verze kernelu se udrzuje treba v Redhatu pres 10 let … Nikdo nechce udrzovat nejake rozhrani 10 let, kdyz ani nevi, jestli ho vubec nekdo mimo oficialni strom pouziva.
Lidé obvykle používají stabilní verze softwaru proto, aby měli jistotu, že se v nich nebude nic měnit, že se budou jen opravovat chyby a že se jim při těchto aktualizacích nerozbije nic, co dříve fungovalo. Pokud z toho budeš nějaké API vyřazovat, protože „se ti ho nechce udržovat“, tak už tam jaksi chybí ta žádoucí vlastnost, že po aktualizaci bude fungovat vše, co fungovalo dřív, a popírá to smysl té stabilní verze, ne?
Lidé obvykle používají stabilní verze softwaru proto, aby měli jistotu, že se v nich nebude nic měnit, že se budou jen opravovat chyby a že se jim při těchto aktualizacích nerozbije nic, co dříve fungovalo. Pokud z toho budeš nějaké API vyřazovat, protože „se ti ho nechce udržovat“, tak už tam jaksi chybí ta žádoucí vlastnost, že po aktualizaci bude fungovat vše, co fungovalo dřív, a popírá to smysl té stabilní verze, ne?Vubec ne, protoze ten, kdo tem lidem dodava jadro jim patricne upravi i ostatni casti, tak aby byly kompatibilni. Pokud nejaka distribuce aktualizuje jadro a ta zmena vyzaduje patch mimojadernych modulu, dojde k aktualizaci a prekompilovani modulu behem updatu. Naproste minimum lidi si udrzuje vlastni jaderne moduly a proto od stabilni verze jadra ocekavaji minimalni zmeny v chovani (napriklad zmeny logiky planovace) a ne stabilni API.
Tiskni
Sdílej: