Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Proč vývojáři jádra tak zarputile trvají na udržování zpětné kompatibility skoro všech rozhraní? Chápal bych to u aplikací
Proč se ale zabývat nízkoúrovňovými záležitostmi typu SElinux
Protože z hlediska jádra je všechno kromě jádra aplikace (uživatelský prostor). Ať už se jedná o 10 let starou databázi nebo o sadu politik SELinuxu.
Že mnohdy nefunguje staré distro na novém HW, nebo starý kernel s novým distrem nikoho nepřekvapí, tak proč by to nemělo platit i naopak?
Protože jde o zpětnou kompatibilitu, nikoliv dopřednou.
Protože z hlediska jádra je všechno kromě jádra aplikace (uživatelský prostor). Ať už se jedná o 10 let starou databázi nebo o sadu politik SELinuxu.Technicky jistě. Ale "logicky" nikoliv. Zatímco stará databáze na novém jádře je celkem představitelný scénář, tak staré distro včetně všech low-level hejblátek s novým jádrem je v podstatě nesmysl. Některé části user space jsou prostě s konkrétním jádrem svázány víc než jiné, tak proč v jádře nechávat překonaná nebo nedostatečná rozhraní?
Protože jde o zpětnou kompatibilitu, nikoliv dopřednou.To ovšem není odpověď na otázku proč tuto kompatibilitu tak odhodlaně zachovávat.
tak staré distro včetně všech low-level hejblátek s novým jádrem je v podstatě nesmyslTak zrovna ja to takhle pouzivam. Distribuci mam obvykle stable Debian (a vetsinou upgraduju nikoliv ihned po vydani noveho stable), zatimco jadro si casto kompiluju aktualni.
(doufam)
Jedním z prvních témat diskuze bylo: jak jádro rozhodne o tom, kdy přepnout na obrazovku paniky [panic screen]Huraaa budeme mit bsod
Omlouvam se, ale nemohl jsem si pomoci. Jinak predstava, ze mi X nepobezi s uid 0, se mi pochopitelne zamlouva.
. Vyvoj okolo X serveru se v poslednim roce hodne ozivil, ale stejne to este neni ono. (narocnejsi prace nez klasicky kodeni kernelu, takze neni divu)
O trochu lepe je na tom Qt nez GTK(+-*/), ale stejne jsou oba ty molochy peknej shit, takze clovek aby pak nedelal nic jineho nez psal workaroundy aby tyhlety bastly fungovaly alespon trosicku v mezich zdraveho rozumu...
Naprostym vrcholem jsou pak aplikace jako Acroread (i Ion pro nej ma specialni hack), ktere ignoruji prakticky cokoli, co se ignorovat da a pak jeste aplikace, ktere si mysli, ze nejaky window manager je tu jen pro srandu kralikum a delaji si dokonce vlastni dekorace! V takovem prostredi se ani nemuzeme divit, ze jsou vyvojari window manageru opravdu "rare breed", jak se "kdesi" pise...
K originalni krase UNIXu to opravdu neprispiva, ale pokud nekomu ten bordel vyhovuje... IMHO tim trpime uplne vsichni. Jeste stesti, ze osobne pouzivam vicemene jenom XTerm (nebo spis XVT) a terminalove aplikace...
Nic takového nikdy nebylo
Rozbitosti je všude kolem mnoho, ale většina toho co se děje, děje se celkem k lepšímu. Pokud to někomu připadá jako zhoršení, pak je to spíš, že dřív to bylo tak zlé, že kdyby si na to člověk násilně nezvyk a nezačal to milovat, musel by utéct kilometry daleko.
Ale mnoho o té chybě nevím a týká se to testovací verse jádra, takže všechno ok.
Celá pravda je, že trasovací kód byl natolik špatný, že jej zahodili a napsali nový, který shodou okolností tímto problémem (xcmp nad do paměti mapovaným IO prostorem) netrpí. Protože se ale nový kód nestihlo zařadit do 2.6.27, tak prostě vyjde v další verzi.
Tiskni
Sdílej: