Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Pomíjivá paměť má hlavně smysl u virtualizace, kdy o odebrání paměti rozhoduje hypervizor. Např. každý virtuál dostane garantované minimum a zbytek nevyužité paměti hypervizoru se půjčí virtuálu, který je zrovna hladový. Prostě se vzácná fyzická paměť přelévá mezi virtuály bez rizika swapování.
Otázka ale je, na co bude virtuálu paměť, jejíž data se mohou kdykoliv ztratit. Právě ten krkolomný případ se swapováním byl jaderný příklad.
V uživatelském prostoru je dobrým příkladem ten váš. Já taky úpím, když mi webový prohlížeč zaplní paměť zbytečnostmi, které si stejně může znovu dotáhnout ze sítě, když zrovna teď potřebuji paměť pro jiný proces a zároveň chci pracovat s prohlížečem (tedy nechci, aby mi ho operační systém odswapoval).
Neexistuje náhodou v Linuxu/POSIXu způsob, jak může jádro říct procesu, že dochází paměť, ať nějakou uvolní?
Otázka ale je, na co bude virtuálu paměť, jejíž data se mohou kdykoliv ztratit. Právě ten krkolomný případ se swapováním byl jaderný příklad.Tipuju, že by mělo být možné zařídit to tak, aby host věděl, že část jeho paměti je pomíjivá. (Stejně jako je možné zařídit, aby věděl, že jeho síťovka ve skutečnosti neexistuje) Potom by se pomíjivá paměť dala používat třeba jako swap či jako cache (samozřejmě jenom pro čisté stránky)
Jen si prostě nedokážu představit jiné využití než cache, která je zálohována něčím jinýmI to už se ale docela hodí. Jednou jsem při testování nahodil na 3GB fyzické paměti 8 virtuálů - každý po 512MB RAM. Samozřejmě po chvíli došlo k tomu, že všechny ty stroje použily svou RAM jako cache, takže ve snaze šetřit I/O ho na hostiteli generovaly mnohem víc, protože ta "cache v paměti" se swapovala na disk. Že by se hodilo mít nějakou možnost říct hostovi "tuhle paměť pokud možno nepoužívej jako cache, protože ve skutečnosti to není paměť", mě napadlo už tenkrát. S pomíjivou pamětí můžeš pro hosty udělat nějaký overcommit paměti a teoreticky by to v nejhorším případě mělo vyjít tak, že se výkon nezmění. Bez ní buď musíš overcommit vynechat, nebo riskovat, že výkon půjde dolů, pokud budou všichni hosti naráz aktivní.
Neexistuje náhodou v Linuxu/POSIXu způsob, jak může jádro říct procesu, že dochází paměť, ať nějakou uvolní?Třeba na AIXu je SIGDANGER, na Linuxu nevím.
, ktory bude moct operacny system pouzit ako pamat, ale v principe ho pouzivatel moze kedykolvek vyrvat von?
Producent-konzument je nazev toho algoritmu uceny na ceskych vysokych skolach. Zadny vyrobce.
Tiskni
Sdílej: