Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 44 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 14. dubna.
Open source router Turris Omnia NG Wired je v prodeji. Jedná se o Turris Omnia NG bez Wi-Fi. Je připraven pro zamontování do racku.
Sníh roztál a roztávají i bastlíři. Žene se na nás celá řada konferencí a seminářů technického rázu. Zajímá vás, jaké? Pak se připojte k 60. Virtuální Bastlírně, tedy k veřejné diskuzi bastlířů, techniků, učitelů i vědců. Jako vždy přijde na přetřes spousta novinek ze světa hardwaru, softwaru i bizáru. Na začátek lze očekávat hardwarová témata, tedy například nový KiCAD 10, nové akcelerátory LLM s nízkou spotřebou, nejvíce fosforeskující
… více »IuRe (Iuridicum Remedium) v rámci programu Digitální svobody zveřejnila analýzu dopadů a efektivity systémů ověřování věku v digitálním prostoru, která srovnává implementace ověřování věku v Austrálii, Velké Británii a Evropské unii.
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.3 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek a vylepšení v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 14.4 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Databáze DuckDB (Wikipedie) byla vydána ve verzi 1.5.0. S kódovým názvem Variegata (husice rajská). Přináší řadu vylepšení, včetně nového ergonomičtějšího CLI klienta nebo podporu pro typ VARIANT a vestavěný typ GEOMETRY.
V pátek 6. a sobotu 7. března proběhl v pražském sídle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Hackathon veřejné správy 7.1. Publikovány byly vytvořené aplikace. V kategorii projektů rozvíjených z krajského kola zvítězil tým „Mackokládi“. Čtyři středoškoláci ze Dvora Králové uspěli s aplikací KompaZ. Jde o digitálního průvodce, který pomůže s rychlou a srozumitelnou orientací v životních i krizových situacích „krok za krokem“. Aplikace
… více »QGIS, svobodný desktopový GIS, byl vydán v nové hlavní verzi 4.0. Změny zahrnují několik nových analytických a editačních funkcí, rozšíření podpory 3D, více možností úprav uživatelského rozhraní či mnoho dalších zlepšení použitelnosti. Řada 3.44 má aktualizace plánovány do září.
Dan Blanchard vydal knihovnu pro Python chardet v nové verzi 7.0.0. S novou verzí byla knihovna přelicencována z LGPL na MIT. Souhlasili s tím všichni přispěvatelé? Dan Blanchard souhlasy vůbec neřešil. Zaúkoloval umělou inteligenci (Claude), aby knihovnu zcela přepsala a výslovně jí nařídil, aby nepoužila žádný LGPL kód. Dan Blanchard tvrdí, že se jedná o clean room design. Protistrana argumentuje, že umělá inteligence byla trénována
… více »Pomíjivá paměť má hlavně smysl u virtualizace, kdy o odebrání paměti rozhoduje hypervizor. Např. každý virtuál dostane garantované minimum a zbytek nevyužité paměti hypervizoru se půjčí virtuálu, který je zrovna hladový. Prostě se vzácná fyzická paměť přelévá mezi virtuály bez rizika swapování.
Otázka ale je, na co bude virtuálu paměť, jejíž data se mohou kdykoliv ztratit. Právě ten krkolomný případ se swapováním byl jaderný příklad.
V uživatelském prostoru je dobrým příkladem ten váš. Já taky úpím, když mi webový prohlížeč zaplní paměť zbytečnostmi, které si stejně může znovu dotáhnout ze sítě, když zrovna teď potřebuji paměť pro jiný proces a zároveň chci pracovat s prohlížečem (tedy nechci, aby mi ho operační systém odswapoval).
Neexistuje náhodou v Linuxu/POSIXu způsob, jak může jádro říct procesu, že dochází paměť, ať nějakou uvolní?
Otázka ale je, na co bude virtuálu paměť, jejíž data se mohou kdykoliv ztratit. Právě ten krkolomný případ se swapováním byl jaderný příklad.Tipuju, že by mělo být možné zařídit to tak, aby host věděl, že část jeho paměti je pomíjivá. (Stejně jako je možné zařídit, aby věděl, že jeho síťovka ve skutečnosti neexistuje) Potom by se pomíjivá paměť dala používat třeba jako swap či jako cache (samozřejmě jenom pro čisté stránky)
Jen si prostě nedokážu představit jiné využití než cache, která je zálohována něčím jinýmI to už se ale docela hodí. Jednou jsem při testování nahodil na 3GB fyzické paměti 8 virtuálů - každý po 512MB RAM. Samozřejmě po chvíli došlo k tomu, že všechny ty stroje použily svou RAM jako cache, takže ve snaze šetřit I/O ho na hostiteli generovaly mnohem víc, protože ta "cache v paměti" se swapovala na disk. Že by se hodilo mít nějakou možnost říct hostovi "tuhle paměť pokud možno nepoužívej jako cache, protože ve skutečnosti to není paměť", mě napadlo už tenkrát. S pomíjivou pamětí můžeš pro hosty udělat nějaký overcommit paměti a teoreticky by to v nejhorším případě mělo vyjít tak, že se výkon nezmění. Bez ní buď musíš overcommit vynechat, nebo riskovat, že výkon půjde dolů, pokud budou všichni hosti naráz aktivní.
Neexistuje náhodou v Linuxu/POSIXu způsob, jak může jádro říct procesu, že dochází paměť, ať nějakou uvolní?Třeba na AIXu je SIGDANGER, na Linuxu nevím.
, ktory bude moct operacny system pouzit ako pamat, ale v principe ho pouzivatel moze kedykolvek vyrvat von?
Producent-konzument je nazev toho algoritmu uceny na ceskych vysokych skolach. Zadny vyrobce.
Tiskni
Sdílej: