Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
4.8.2009 08:53
Jiří Svoboda | skóre: 37
| blog: cat /dev/mind
| Prostějov
Pomíjivá paměť má hlavně smysl u virtualizace, kdy o odebrání paměti rozhoduje hypervizor. Např. každý virtuál dostane garantované minimum a zbytek nevyužité paměti hypervizoru se půjčí virtuálu, který je zrovna hladový. Prostě se vzácná fyzická paměť přelévá mezi virtuály bez rizika swapování.
Otázka ale je, na co bude virtuálu paměť, jejíž data se mohou kdykoliv ztratit. Právě ten krkolomný případ se swapováním byl jaderný příklad.
V uživatelském prostoru je dobrým příkladem ten váš. Já taky úpím, když mi webový prohlížeč zaplní paměť zbytečnostmi, které si stejně může znovu dotáhnout ze sítě, když zrovna teď potřebuji paměť pro jiný proces a zároveň chci pracovat s prohlížečem (tedy nechci, aby mi ho operační systém odswapoval).
Neexistuje náhodou v Linuxu/POSIXu způsob, jak může jádro říct procesu, že dochází paměť, ať nějakou uvolní?
Otázka ale je, na co bude virtuálu paměť, jejíž data se mohou kdykoliv ztratit. Právě ten krkolomný případ se swapováním byl jaderný příklad.Tipuju, že by mělo být možné zařídit to tak, aby host věděl, že část jeho paměti je pomíjivá. (Stejně jako je možné zařídit, aby věděl, že jeho síťovka ve skutečnosti neexistuje) Potom by se pomíjivá paměť dala používat třeba jako swap či jako cache (samozřejmě jenom pro čisté stránky)
Jen si prostě nedokážu představit jiné využití než cache, která je zálohována něčím jinýmI to už se ale docela hodí. Jednou jsem při testování nahodil na 3GB fyzické paměti 8 virtuálů - každý po 512MB RAM. Samozřejmě po chvíli došlo k tomu, že všechny ty stroje použily svou RAM jako cache, takže ve snaze šetřit I/O ho na hostiteli generovaly mnohem víc, protože ta "cache v paměti" se swapovala na disk. Že by se hodilo mít nějakou možnost říct hostovi "tuhle paměť pokud možno nepoužívej jako cache, protože ve skutečnosti to není paměť", mě napadlo už tenkrát. S pomíjivou pamětí můžeš pro hosty udělat nějaký overcommit paměti a teoreticky by to v nejhorším případě mělo vyjít tak, že se výkon nezmění. Bez ní buď musíš overcommit vynechat, nebo riskovat, že výkon půjde dolů, pokud budou všichni hosti naráz aktivní.
Neexistuje náhodou v Linuxu/POSIXu způsob, jak může jádro říct procesu, že dochází paměť, ať nějakou uvolní?Třeba na AIXu je SIGDANGER, na Linuxu nevím.
, ktory bude moct operacny system pouzit ako pamat, ale v principe ho pouzivatel moze kedykolvek vyrvat von?
Producent-konzument je nazev toho algoritmu uceny na ceskych vysokych skolach. Zadny vyrobce.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
4.8.2009 08:14