Společnost Cloudflare představila Cloudflare OS (GitHub), tj. open source platformu navrženou pro integraci umělé inteligence (agentů) přímo do pracovních procesů organizací.
Byla vydána nová verze 5.13 svobodného multiplatformního softwaru pro konverzi a zpracování digitálních fotografií primárně ve formátů RAW RawTherapee (Wikipedie). Vedle zdrojových kódů je k dispozici také balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Jean-Baptiste Kempf na svém blogu představil novou verzi 9.0 "Lei" kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie).
Richard Hughes oznámil, že službu Linux Vendor Firmware Service (LVFS) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem, nově sponzoruje také společnost NVIDIA.
Edvard Rejthar na blogu zaměstnanců CZ.NIC představil svou aplikaci SlideRshow (GitHub). Funguje jako prohlížeč fotek, ale i jako jejich organizér a prezentátor. Neinstaluje se, běží přímo v prohlížeči. Bez serveru. Offline.
Kermit, tj. protokol pro přenos souborů, vznikl před 45 lety. Při této příležitosti byla po 15 letech od vydání poslední stabilní verze 9.0.302 vydána nová stabilní verze 11 implementace C-Kermit. S podporou IPv6.
První verze konverzního nástroje Pandoc byla vydána před 20 lety. Jeho autor John MacFarlane při tomto výročí rekapituluje jednotlivé etapy vývoje a přidávání nových funkcí – rozšíření nejen Markdownu a podporu mnoha dalších formátů.
Srpen přinesl nejen další spalující vedro, ale také Virtuální Bastlírnu s neméně žhavými novinkami. Využijte tedy předpovědi na deštivý čtvrteční večer a od 20:00 se připojte online k tomuto neformálnímu setkání kutilů, techniků a vědců, kde se strahovskými bastlíři proberete nejzajímavější věci, na které jste narazili za poslední měsíc. Pokud jde o novinky, řeč zcela jistě přijde na systém INDX pro tiskárny Průša, který na konci
… více »Firma T-Mobile blokovala „dezinformační web“ AC24 bez toho, aniž by k tomu měla závazný pokyn orgánů veřejné moci. Píše to ve svém rozsudku Městský soud v Praze, který po čtyřech letech uzavřel kauzu blokace zmíněného webu. Operátor musí uhradit škodu ve výši 35 tisíc korun. Advokát společnosti T-Mobile se snažil i u odvolacího senátu argumentovat tím, že firma jednala v dobré víře, když na stránky omezila přístup poté, co ji k tomu vyzvalo
… více »Padla obžaloba v bitcoinové kauze. Státní zástupkyně chce pro Blažka 6,5 roku vězení, pro Titze 8 let.
Kdokoliv strávil nějakou dobu studiem specifikace Video4Linux2 API, si určitě všiml, že V4L2 velmi využívá rozhraní ioctl(). Video hardware se - snad nejvíce ze všech druhů periferií - vyznačuje velkým množství možných nastavení. Video streamy mívají velmi mnoho parametrů a často je značná část zpracování prováděna v hardwaru. Snahy o provozování video hardwaru jinak než v běžných, dobře podporovaných režimech mohou vést ke slabému výkonu a často také k žádnému výkonu. Takže není jiné možnosti, než koncové aplikaci zpřístupnit všechny funkce a manýry hardwaru.
Video ovladače tradičně obsahují ioctl() funkce přibližně stejně dlouhé jako romány Neala Stephensona; ačkoliv ty funkce obyčejně dospějí k uspokojivějším závěrům než zmíněné romány, mají tendenci být uprostřed dost rozvláčné. Takže V4L2 API bylo v jádře 2.6.18 změněno; nekonečná funkce ioctl() byla nahrazena velkou sadou zpětných volání, která implementují jednotlivé funkce ioctl(). V 2.6.19-rc3 jich je 79. Naštěstí je většina ovladačů nemusí všechny implementovat.
Ve skutečnosti byla ta dlouhá ioctl() funkce přesunuta do drivers/media/video/videodev.c. To je kód, který se stará o přenos dat mezi uživatelským prostorem a jádrem, a odesílá ovladači jednotlivá ioctl() volání. Aby ho mohl využívat, musí ovladač jako svou ioctl() metodu ve struktuře video_device používat video_ioctl2(). Nakonec by to však většina ovladačů měla mít možnost používat jako unlocked_ioctl(); zamykání v rámci vrstvy Video4Linux2 si s tím umí poradit a ovladače by měly mít řádné zamykání také ošetřeny.
První zpětné volání, které bude váš ovladač pravděpodobně implementovat, je:
int (*vidioc_querycap)(struct file *file, void *priv,
struct v4l2_capability *cap);
Tato funkce se stará o VIDIOC_QUERYCAP ioctl(), tj. pokládá jednoduchou otázku: "co jsi zač a co umíš?" Implementace je u V4L2 ovladačů povinná. V této funkci je, stejně jako u všech ostatních zpětných volání V4L2, parametr priv stejný jako obsah pole file->private_data; běžná praxe je nasměrovat ho na interní strukturu ovladače, která reprezentuje zařízení při open().
Ovladač by měl reagovat vyplněním struktury cap a vrácením běžné hodnoty: nula nebo záporný chybový kód. Při úspěšné návratové hodnotě se V4L2 vrstva postará o zkopírování reakce zpět do uživatelského prostředí.
Struktura v4l2_capability (definovaná v <linux/videodev2.h>) vypadá takto:
struct v4l2_capability
{
__u8 driver[16]; /* např. "bttv" */
__u8 card[32]; /* např. "Hauppauge WinTV" */
__u8 bus_info[32]; /* "PCI:" + pci_name(pci_dev) */
__u32 version; /* měla by se použít KERNEL_VERSION() */
__u32 capabilities; /* schopnosti zařízení */
__u32 reserved[4];
};
Pole driverby mělo být vyplněno názvem ovladače zařízení, zatímco pole card by mělo obsahovat popis hardwaru skrývajícího se za daným zařízením. Ne všechny ovladače se obtěžují vyplňovat pole bus_info; ty, které se obtěžují, obyčejně provedou něco jako:
sprintf(cap->bus_info, "PCI:%s", pci_name(&my_dev));
Pole version značí číslo verze ovladače a pole capabilities je bitmask popisující, co všechno ovladač umí:
Poslední pole (reserved) by mělo být ponecháno na pokoji. Specifikace V4L2 vyžaduje, aby bylo reserved nastaveno na nulu, ale protože video_ioctl2() nastavuje na nulu celou strukturu, je o to už hezky postaráno.
Typickou implementaci najdete v ovladači "vivi":
static int vidioc_querycap (struct file *file, void *priv,
struct v4l2_capability *cap)
{
strcpy(cap->driver, "vivi");
strcpy(cap->card, "vivi");
cap->version = VIVI_VERSION;
cap->capabilities = V4L2_CAP_VIDEO_CAPTURE |
V4L2_CAP_STREAMING |
V4L2_CAP_READWRITE;
return 0;
}
Vzhledem k přítomnosti tohoto volání by člověk očekával, že ho aplikace budou používat, a vyhnou se tomu, aby po konkrétních zařízeních žádaly provedení funkcí, kterých nejsou schopna. Z mých dosavadních zkušeností však vyplývá, že aplikace si volání VIDIOC_QUERYCAP příliš nevšímají.
Další volitelné - a ne příliš často implementované - zpětné volání je:
int (*vidioc_log_status) (struct file *file, void *priv);
Tato funkce implementuje VIDIOC_LOG_STATUS a je myšlena jako debugovací pomůcka pro autory video aplikací. Při zavolání by měla vypsat informace o aktuálním stavu ovladače a příslušného hardwaru. Měly by to být dostatečně podrobné informace na to, aby pomohly zmatenému vývojáři aplikace zjistit, proč je video displej prázdný. Jonathan Corbet však doporučuje účinky mírnit voláním printk_ratelimit(), aby se při použití nezpomaloval systém a logy nezaplňovaly smetím.
V další části se podíváme na zbývajících 77 zpětných volání. Především se začneme zabývat dlouhým procesem stanovení sady provozních režimů hardwaru.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Ikdyž nechápu jakou to bude mít pro tebe informační hodnotu?