Byla vydána verze 2026 distribuce programu pro počítačovou sazbu TeX s názvem TeX Live (Wikipedie). Přehled novinek v oficiální dokumentaci.
Jihokorejská Národní daňová služba (NTS) zabavila kryptoměnu Pre-retogeum (PRTG) v hodnotě 5,6 milionu dolarů. Pochlubila se v tiskové zprávě, do které vložila fotografii zabavených USB flash disků s kryptoměnovými peněženkami spolu se souvisejícími ručně napsanými mnemotechnickými obnovovacími frázemi. Krátce na to byla kryptoměna v hodnotě 4,8 milionu dolarů odcizena. O několik hodin ale vrácena, jelikož PRTG je extrémně nelikvidní, s denním objemem obchodování kolem 332 dolarů a zalistováním na jediné burze, MEXC [Bitcoin.com].
Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů Linux From Scratch 13.0 a Beyond Linux From Scratch 13.0. Pouze se systemd.
Byla vydána nová stabilní major verze 25.12 linuxové distribuce primárně určené pro routery a vestavěné systémy OpenWrt (Wikipedie). Jedná se o nástupce předchozí major verze 24.10. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Podporováno je více než 2200 zařízení.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za únor (YouTube). Odstraněn byl veškerý kód napsaný ve Swiftu. JavaScriptový engine LibJS byl reimplementován v Rustu.
Byla vydána verze 1.94.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example. Zveřejněny byly výsledky průzkumu mezi vývojáři v programovacím jazyce Rust: 2025 State of Rust Survey Results.
Google zveřejnil seznam 185 organizací přijatých do letošního Google Summer of Code (GSoC). Dle plánu se zájemci přihlašují od 16. do 31. března. Vydělat si mohou od 750 do 6600 dolarů. V Česku a na Slovensku je to 900 dolarů za malý, 1800 dolarů za střední a 3600 dolarů za velký projekt. Další informace v často kladených otázkách (FAQ). K dispozici jsou také statistiky z minulých let.
Byla vydána únorová aktualizace aneb nová verze 1.110 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.110 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Apple představil 13palcový MacBook Neo s čipem A18 Pro. V základní konfiguraci za 16 990 Kč.
Kalifornský zákon AB 1043 platný od 1. ledna 2027 vyžaduje, aby operační systémy požadovaly po uživatelích věk nebo datum narození a skrze API poskytovaly aplikacím informaci, zda je uživatel mladší 13 let, má 13 až 16 let, má 16 až 18 let nebo má alespoň 18 let. Vývojáři linuxových distribucí řeší, co s tím (Ubuntu, Fedora, …).
Kdokoliv strávil nějakou dobu studiem specifikace Video4Linux2 API, si určitě všiml, že V4L2 velmi využívá rozhraní ioctl(). Video hardware se - snad nejvíce ze všech druhů periferií - vyznačuje velkým množství možných nastavení. Video streamy mívají velmi mnoho parametrů a často je značná část zpracování prováděna v hardwaru. Snahy o provozování video hardwaru jinak než v běžných, dobře podporovaných režimech mohou vést ke slabému výkonu a často také k žádnému výkonu. Takže není jiné možnosti, než koncové aplikaci zpřístupnit všechny funkce a manýry hardwaru.
Video ovladače tradičně obsahují ioctl() funkce přibližně stejně dlouhé jako romány Neala Stephensona; ačkoliv ty funkce obyčejně dospějí k uspokojivějším závěrům než zmíněné romány, mají tendenci být uprostřed dost rozvláčné. Takže V4L2 API bylo v jádře 2.6.18 změněno; nekonečná funkce ioctl() byla nahrazena velkou sadou zpětných volání, která implementují jednotlivé funkce ioctl(). V 2.6.19-rc3 jich je 79. Naštěstí je většina ovladačů nemusí všechny implementovat.
Ve skutečnosti byla ta dlouhá ioctl() funkce přesunuta do drivers/media/video/videodev.c. To je kód, který se stará o přenos dat mezi uživatelským prostorem a jádrem, a odesílá ovladači jednotlivá ioctl() volání. Aby ho mohl využívat, musí ovladač jako svou ioctl() metodu ve struktuře video_device používat video_ioctl2(). Nakonec by to však většina ovladačů měla mít možnost používat jako unlocked_ioctl(); zamykání v rámci vrstvy Video4Linux2 si s tím umí poradit a ovladače by měly mít řádné zamykání také ošetřeny.
První zpětné volání, které bude váš ovladač pravděpodobně implementovat, je:
int (*vidioc_querycap)(struct file *file, void *priv,
struct v4l2_capability *cap);
Tato funkce se stará o VIDIOC_QUERYCAP ioctl(), tj. pokládá jednoduchou otázku: "co jsi zač a co umíš?" Implementace je u V4L2 ovladačů povinná. V této funkci je, stejně jako u všech ostatních zpětných volání V4L2, parametr priv stejný jako obsah pole file->private_data; běžná praxe je nasměrovat ho na interní strukturu ovladače, která reprezentuje zařízení při open().
Ovladač by měl reagovat vyplněním struktury cap a vrácením běžné hodnoty: nula nebo záporný chybový kód. Při úspěšné návratové hodnotě se V4L2 vrstva postará o zkopírování reakce zpět do uživatelského prostředí.
Struktura v4l2_capability (definovaná v <linux/videodev2.h>) vypadá takto:
struct v4l2_capability
{
__u8 driver[16]; /* např. "bttv" */
__u8 card[32]; /* např. "Hauppauge WinTV" */
__u8 bus_info[32]; /* "PCI:" + pci_name(pci_dev) */
__u32 version; /* měla by se použít KERNEL_VERSION() */
__u32 capabilities; /* schopnosti zařízení */
__u32 reserved[4];
};
Pole driverby mělo být vyplněno názvem ovladače zařízení, zatímco pole card by mělo obsahovat popis hardwaru skrývajícího se za daným zařízením. Ne všechny ovladače se obtěžují vyplňovat pole bus_info; ty, které se obtěžují, obyčejně provedou něco jako:
sprintf(cap->bus_info, "PCI:%s", pci_name(&my_dev));
Pole version značí číslo verze ovladače a pole capabilities je bitmask popisující, co všechno ovladač umí:
Poslední pole (reserved) by mělo být ponecháno na pokoji. Specifikace V4L2 vyžaduje, aby bylo reserved nastaveno na nulu, ale protože video_ioctl2() nastavuje na nulu celou strukturu, je o to už hezky postaráno.
Typickou implementaci najdete v ovladači "vivi":
static int vidioc_querycap (struct file *file, void *priv,
struct v4l2_capability *cap)
{
strcpy(cap->driver, "vivi");
strcpy(cap->card, "vivi");
cap->version = VIVI_VERSION;
cap->capabilities = V4L2_CAP_VIDEO_CAPTURE |
V4L2_CAP_STREAMING |
V4L2_CAP_READWRITE;
return 0;
}
Vzhledem k přítomnosti tohoto volání by člověk očekával, že ho aplikace budou používat, a vyhnou se tomu, aby po konkrétních zařízeních žádaly provedení funkcí, kterých nejsou schopna. Z mých dosavadních zkušeností však vyplývá, že aplikace si volání VIDIOC_QUERYCAP příliš nevšímají.
Další volitelné - a ne příliš často implementované - zpětné volání je:
int (*vidioc_log_status) (struct file *file, void *priv);
Tato funkce implementuje VIDIOC_LOG_STATUS a je myšlena jako debugovací pomůcka pro autory video aplikací. Při zavolání by měla vypsat informace o aktuálním stavu ovladače a příslušného hardwaru. Měly by to být dostatečně podrobné informace na to, aby pomohly zmatenému vývojáři aplikace zjistit, proč je video displej prázdný. Jonathan Corbet však doporučuje účinky mírnit voláním printk_ratelimit(), aby se při použití nezpomaloval systém a logy nezaplňovaly smetím.
V další části se podíváme na zbývajících 77 zpětných volání. Především se začneme zabývat dlouhým procesem stanovení sady provozních režimů hardwaru.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Ikdyž nechápu jakou to bude mít pro tebe informační hodnotu?