Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Přiznám se, že jsem čekal poněkud lepší podporu software pro samotný Linux.
Googlil jsem několik dní. Narazil jsem na spoustu zajímavých projektů. Překvapilo mě, že většina projektů je buď pro Windows nebo Mac Os X.
Měl jsem krásnou představu o propojení TV (zobrazovací jednotka) + Raspbery Pi (OS Linux) + Kinect.
Na Raspberry bude XMBC a ideálně i nějaký grafický režim s prohlížečem. Kinect měl jednoduchými příkazy ovládat XMBC.
Objevil jsem spoustu šikovného software, problém je s portací na linux.
Nejprve začnu samotným NITE. Jestli jsem to správně pochopil, tak je NITE pouze binárka a to pro architektury x86 nebo x64. Raspberry je jina architektura. Snad to nebude nepřekonatelný problém a bude i binárka pro ARM architekturu. Zatím se mi nic bližšího nepodařilo zjistit.
XBMC
Začněme nejprve ovládáním samotného XBMC. K ovládání je již hotová šikovná aplikace KINEMOTE. Vývoj je bohužel uzavřený a pouze pro Windows. http://www.kinemote.net/ nebo také http://www.makeuseof.com/tag/control-windows-pc-kinect/
Po dlouhém hledání jsem našel jedinou možnou alternativu pro linux a to KLIRC. http://groups.google.com/group/openni-dev/browse_thread/thread/da57ce22c7c72b6b
Nevýhodou projektu KLIRC je, že vývoj dále nepokračuje. Projekt je především testován pro MythTV a je k provozu potřeba ještě daemon LIRC. Propojení tedy není tak jednoduché. Když pomineme všechna tato fakta, tak jako největší nevýhodu považuji nekvalitní rozpoznání gest. Ještě budu zkoušet, ale zatím mi to přijde nepoužitelné.
Ovládání kurzoru myši
Pokud bych dokázal ovládat kurzor myši, získal bych jinou formu kontroly nad XMBC. Hledal jsem tedy způsob, jak pomocí KINECTu ovládat kurzor myši.
Tento projekt vypadá nádherně http://kinect.dashhacks.com/mouse-control Umožňuje ovládat desktop. Problém je, že projekt je psán pouze pro Mac OS X.
Ovládání kurzoru myši pod linuxem umožňuje tento projekt: https://github.com/Ooblik/Kinect-Mouse. Ovládání pod linuxem je nepřesné a nemá jinou funkci, než pohyb kurzoru a jeden klik myši. Na ovládání nepoužitelné - spíše jde o prezentaci možností.
Ovládání prohlížeče
Jediný nadějný projekt pro linux, který jsem objevil je ovládání webového prohlížeče pomocí KINECTu formou pluginu.http://www.omgubuntu.co.uk/2010/11/browser-extension-allows-website-control-via-kinect/ Bohužel projekt se mi zatím nepodařilo pro linux zkompilovat. Dokumentace k projektu pro linux je téměř nulová. Máte někdo zkušenosti s projektem?
Google ve spojení LINUX + kinect také docela mlčí. Přiznám se, že jsem se na KINECT docela těšil a doufal jsem, že pro linux bude větší podpora. Přiznám se, že mě mrzí, že se ovládání KINECTu točí pouze kolem Windows a Mac OS X. Přitom mně přijde KINECT jako zajímavý kousek hardware s krásnými možnostmi.
Můžete někdo přispět svými zkušenostmi? Víte o funkčních projektech ve spojení s KINECTem pro Linux nebo o portaci projektů z Mac OS X na linux? Nechci se své myšlenky vzdát.
Tak zatím se mi podařilo přijít na to, že ovládání prohlížeče přes kinect se pro Linux (DEPTHJS) je spíše v přípravě. https://github.com/doug/depthjs/issues/27 Možná to bude první použitelný projekt, otázkou je, kdy se tak stane. Jiné použitelné projekty jsem bohužel nenašel. Nějaké zkušenosti?
Tiskni
Sdílej: