Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 29 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Ústavní soud na svých webových stránkách i v databázi NALUS (NÁLezy a USnesení Ústavního soudu) představil novou verzi chatbota využívajícího umělou inteligenci. Jeho posláním je usnadnit veřejnosti orientaci v rozsáhlé judikatuře Ústavního soudu a pomoci jí s vyhledáváním informací i na webových stránkách soudu, a to i v jiných jazycích. Jde o první nasazení umělé inteligence v rámci webových stránek a databází judikatury českých soudů.
Přiznám se, že jsem čekal poněkud lepší podporu software pro samotný Linux.
Googlil jsem několik dní. Narazil jsem na spoustu zajímavých projektů. Překvapilo mě, že většina projektů je buď pro Windows nebo Mac Os X.
Měl jsem krásnou představu o propojení TV (zobrazovací jednotka) + Raspbery Pi (OS Linux) + Kinect.
Na Raspberry bude XMBC a ideálně i nějaký grafický režim s prohlížečem. Kinect měl jednoduchými příkazy ovládat XMBC.
Objevil jsem spoustu šikovného software, problém je s portací na linux.
Nejprve začnu samotným NITE. Jestli jsem to správně pochopil, tak je NITE pouze binárka a to pro architektury x86 nebo x64. Raspberry je jina architektura. Snad to nebude nepřekonatelný problém a bude i binárka pro ARM architekturu. Zatím se mi nic bližšího nepodařilo zjistit.
XBMC
Začněme nejprve ovládáním samotného XBMC. K ovládání je již hotová šikovná aplikace KINEMOTE. Vývoj je bohužel uzavřený a pouze pro Windows. http://www.kinemote.net/ nebo také http://www.makeuseof.com/tag/control-windows-pc-kinect/
Po dlouhém hledání jsem našel jedinou možnou alternativu pro linux a to KLIRC. http://groups.google.com/group/openni-dev/browse_thread/thread/da57ce22c7c72b6b
Nevýhodou projektu KLIRC je, že vývoj dále nepokračuje. Projekt je především testován pro MythTV a je k provozu potřeba ještě daemon LIRC. Propojení tedy není tak jednoduché. Když pomineme všechna tato fakta, tak jako největší nevýhodu považuji nekvalitní rozpoznání gest. Ještě budu zkoušet, ale zatím mi to přijde nepoužitelné.
Ovládání kurzoru myši
Pokud bych dokázal ovládat kurzor myši, získal bych jinou formu kontroly nad XMBC. Hledal jsem tedy způsob, jak pomocí KINECTu ovládat kurzor myši.
Tento projekt vypadá nádherně http://kinect.dashhacks.com/mouse-control Umožňuje ovládat desktop. Problém je, že projekt je psán pouze pro Mac OS X.
Ovládání kurzoru myši pod linuxem umožňuje tento projekt: https://github.com/Ooblik/Kinect-Mouse. Ovládání pod linuxem je nepřesné a nemá jinou funkci, než pohyb kurzoru a jeden klik myši. Na ovládání nepoužitelné - spíše jde o prezentaci možností.
Ovládání prohlížeče
Jediný nadějný projekt pro linux, který jsem objevil je ovládání webového prohlížeče pomocí KINECTu formou pluginu.http://www.omgubuntu.co.uk/2010/11/browser-extension-allows-website-control-via-kinect/ Bohužel projekt se mi zatím nepodařilo pro linux zkompilovat. Dokumentace k projektu pro linux je téměř nulová. Máte někdo zkušenosti s projektem?
Google ve spojení LINUX + kinect také docela mlčí. Přiznám se, že jsem se na KINECT docela těšil a doufal jsem, že pro linux bude větší podpora. Přiznám se, že mě mrzí, že se ovládání KINECTu točí pouze kolem Windows a Mac OS X. Přitom mně přijde KINECT jako zajímavý kousek hardware s krásnými možnostmi.
Můžete někdo přispět svými zkušenostmi? Víte o funkčních projektech ve spojení s KINECTem pro Linux nebo o portaci projektů z Mac OS X na linux? Nechci se své myšlenky vzdát.
Tak zatím se mi podařilo přijít na to, že ovládání prohlížeče přes kinect se pro Linux (DEPTHJS) je spíše v přípravě. https://github.com/doug/depthjs/issues/27 Možná to bude první použitelný projekt, otázkou je, kdy se tak stane. Jiné použitelné projekty jsem bohužel nenašel. Nějaké zkušenosti?
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz