Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Přiznám se, že jsem čekal poněkud lepší podporu software pro samotný Linux.
Googlil jsem několik dní. Narazil jsem na spoustu zajímavých projektů. Překvapilo mě, že většina projektů je buď pro Windows nebo Mac Os X.
Měl jsem krásnou představu o propojení TV (zobrazovací jednotka) + Raspbery Pi (OS Linux) + Kinect.
Na Raspberry bude XMBC a ideálně i nějaký grafický režim s prohlížečem. Kinect měl jednoduchými příkazy ovládat XMBC.
Objevil jsem spoustu šikovného software, problém je s portací na linux.
Nejprve začnu samotným NITE. Jestli jsem to správně pochopil, tak je NITE pouze binárka a to pro architektury x86 nebo x64. Raspberry je jina architektura. Snad to nebude nepřekonatelný problém a bude i binárka pro ARM architekturu. Zatím se mi nic bližšího nepodařilo zjistit.
XBMC
Začněme nejprve ovládáním samotného XBMC. K ovládání je již hotová šikovná aplikace KINEMOTE. Vývoj je bohužel uzavřený a pouze pro Windows. http://www.kinemote.net/ nebo také http://www.makeuseof.com/tag/control-windows-pc-kinect/
Po dlouhém hledání jsem našel jedinou možnou alternativu pro linux a to KLIRC. http://groups.google.com/group/openni-dev/browse_thread/thread/da57ce22c7c72b6b
Nevýhodou projektu KLIRC je, že vývoj dále nepokračuje. Projekt je především testován pro MythTV a je k provozu potřeba ještě daemon LIRC. Propojení tedy není tak jednoduché. Když pomineme všechna tato fakta, tak jako největší nevýhodu považuji nekvalitní rozpoznání gest. Ještě budu zkoušet, ale zatím mi to přijde nepoužitelné.
Ovládání kurzoru myši
Pokud bych dokázal ovládat kurzor myši, získal bych jinou formu kontroly nad XMBC. Hledal jsem tedy způsob, jak pomocí KINECTu ovládat kurzor myši.
Tento projekt vypadá nádherně http://kinect.dashhacks.com/mouse-control Umožňuje ovládat desktop. Problém je, že projekt je psán pouze pro Mac OS X.
Ovládání kurzoru myši pod linuxem umožňuje tento projekt: https://github.com/Ooblik/Kinect-Mouse. Ovládání pod linuxem je nepřesné a nemá jinou funkci, než pohyb kurzoru a jeden klik myši. Na ovládání nepoužitelné - spíše jde o prezentaci možností.
Ovládání prohlížeče
Jediný nadějný projekt pro linux, který jsem objevil je ovládání webového prohlížeče pomocí KINECTu formou pluginu.http://www.omgubuntu.co.uk/2010/11/browser-extension-allows-website-control-via-kinect/ Bohužel projekt se mi zatím nepodařilo pro linux zkompilovat. Dokumentace k projektu pro linux je téměř nulová. Máte někdo zkušenosti s projektem?
Google ve spojení LINUX + kinect také docela mlčí. Přiznám se, že jsem se na KINECT docela těšil a doufal jsem, že pro linux bude větší podpora. Přiznám se, že mě mrzí, že se ovládání KINECTu točí pouze kolem Windows a Mac OS X. Přitom mně přijde KINECT jako zajímavý kousek hardware s krásnými možnostmi.
Můžete někdo přispět svými zkušenostmi? Víte o funkčních projektech ve spojení s KINECTem pro Linux nebo o portaci projektů z Mac OS X na linux? Nechci se své myšlenky vzdát.
Tak zatím se mi podařilo přijít na to, že ovládání prohlížeče přes kinect se pro Linux (DEPTHJS) je spíše v přípravě. https://github.com/doug/depthjs/issues/27 Možná to bude první použitelný projekt, otázkou je, kdy se tak stane. Jiné použitelné projekty jsem bohužel nenašel. Nějaké zkušenosti?
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz