Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Přiznám se, že jsem čekal poněkud lepší podporu software pro samotný Linux.
Googlil jsem několik dní. Narazil jsem na spoustu zajímavých projektů. Překvapilo mě, že většina projektů je buď pro Windows nebo Mac Os X.
Měl jsem krásnou představu o propojení TV (zobrazovací jednotka) + Raspbery Pi (OS Linux) + Kinect.
Na Raspberry bude XMBC a ideálně i nějaký grafický režim s prohlížečem. Kinect měl jednoduchými příkazy ovládat XMBC.
Objevil jsem spoustu šikovného software, problém je s portací na linux.
Nejprve začnu samotným NITE. Jestli jsem to správně pochopil, tak je NITE pouze binárka a to pro architektury x86 nebo x64. Raspberry je jina architektura. Snad to nebude nepřekonatelný problém a bude i binárka pro ARM architekturu. Zatím se mi nic bližšího nepodařilo zjistit.
XBMC
Začněme nejprve ovládáním samotného XBMC. K ovládání je již hotová šikovná aplikace KINEMOTE. Vývoj je bohužel uzavřený a pouze pro Windows. http://www.kinemote.net/ nebo také http://www.makeuseof.com/tag/control-windows-pc-kinect/
Po dlouhém hledání jsem našel jedinou možnou alternativu pro linux a to KLIRC. http://groups.google.com/group/openni-dev/browse_thread/thread/da57ce22c7c72b6b
Nevýhodou projektu KLIRC je, že vývoj dále nepokračuje. Projekt je především testován pro MythTV a je k provozu potřeba ještě daemon LIRC. Propojení tedy není tak jednoduché. Když pomineme všechna tato fakta, tak jako největší nevýhodu považuji nekvalitní rozpoznání gest. Ještě budu zkoušet, ale zatím mi to přijde nepoužitelné.
Ovládání kurzoru myši
Pokud bych dokázal ovládat kurzor myši, získal bych jinou formu kontroly nad XMBC. Hledal jsem tedy způsob, jak pomocí KINECTu ovládat kurzor myši.
Tento projekt vypadá nádherně http://kinect.dashhacks.com/mouse-control Umožňuje ovládat desktop. Problém je, že projekt je psán pouze pro Mac OS X.
Ovládání kurzoru myši pod linuxem umožňuje tento projekt: https://github.com/Ooblik/Kinect-Mouse. Ovládání pod linuxem je nepřesné a nemá jinou funkci, než pohyb kurzoru a jeden klik myši. Na ovládání nepoužitelné - spíše jde o prezentaci možností.
Ovládání prohlížeče
Jediný nadějný projekt pro linux, který jsem objevil je ovládání webového prohlížeče pomocí KINECTu formou pluginu.http://www.omgubuntu.co.uk/2010/11/browser-extension-allows-website-control-via-kinect/ Bohužel projekt se mi zatím nepodařilo pro linux zkompilovat. Dokumentace k projektu pro linux je téměř nulová. Máte někdo zkušenosti s projektem?
Google ve spojení LINUX + kinect také docela mlčí. Přiznám se, že jsem se na KINECT docela těšil a doufal jsem, že pro linux bude větší podpora. Přiznám se, že mě mrzí, že se ovládání KINECTu točí pouze kolem Windows a Mac OS X. Přitom mně přijde KINECT jako zajímavý kousek hardware s krásnými možnostmi.
Můžete někdo přispět svými zkušenostmi? Víte o funkčních projektech ve spojení s KINECTem pro Linux nebo o portaci projektů z Mac OS X na linux? Nechci se své myšlenky vzdát.
Tak zatím se mi podařilo přijít na to, že ovládání prohlížeče přes kinect se pro Linux (DEPTHJS) je spíše v přípravě. https://github.com/doug/depthjs/issues/27 Možná to bude první použitelný projekt, otázkou je, kdy se tak stane. Jiné použitelné projekty jsem bohužel nenašel. Nějaké zkušenosti?
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz