Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
od jisté německé firmyněmecká = nacistická? Eh...
Proc myslis, ze US automobilovy prumysl dostal za prvni ropne krize od Japoncu takovou tafku? Proste prestal fungovat tehdejsi recept na vyrobu auta.
1250 kg oceli
200 kg litiny
100 kg plastu
50 kg textilii
20 kg skla
20 kg plastu
Vse vemte do velke haly, obklopte to hlouckem lidi v monterkach a povozte to po pasu po obvodu haly. Vysledek odvezte ven na plochu, nechte chvili odstat a pak odlifrujte nekam do autosalonu.
Vysledek? Treba neco takoveho. Predimenzovany motor, primitivni automaticka prevodovka, do nekterych mist v kufru se nedalo dosahnout, jizdni vlastnosti lode, bezpecnost katapultu, spotreba tanku, slicovani dilu takove, ze do mezery mezi dvermi a blatnikem sly strcit prsty. Na druhou stranu extremni pohodli, spolehlivost naddimenzovane techniky, jednoduchost vyroby.
Jeste zkraje devadesatych let, kdyz se inzenyri od nas fabriky vydali "na zkusenou" po US chemickach, vratili se s rozsirenyma ocima a jednoduchym zaverem "kdybysme se meli ridit jejich zvyklostmi a normami, vsichni nas tady ukamenujou". To, na co se tady vymyslely sila, pneudoprava, odlucovace na kanalizaci, spalovaci stanice na odplyny, tam normalne lezi na betonovych plochach a lifrujou to bagrama. Vysledek mentality tvarovane levnymi surovinami a velkymi rozmery zeme.
přesnost měříme přiložením výrobku na výkresDoufám, že používají jednu z těch skvělých tiskáren, která, když se obsah nevejde do tisknutelné oblasti, tak ho zmenší
u letadel je už několikátý kus sériový, tedy nedělá se desítky až stovky prototypů a velkosérie je to, co je u aut zaváděcí série a většinou výrazně méně.Kdyby několikáty, často je to už ten třetí, první jde na zátěžové zkoušky, druhý na letové. U Boeingu 747, pokud si dobře pamatuju, byl dokonce jen jeden prototyp, na kterém se dělaly oba druhy testů. A pak ho po zkontrolování a dovybavení prodali aerolinkám (i když mám pocit, že jen jako cargo verzi), protože ani firma jako Boeing si nemohla dovolit dát tak drahou potvoru jen tak do šrotu nebo do muzea.
Tiskni
Sdílej: