Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Jedním z důkazů, že Linux je významným hráčem v podnikovém sektoru, bylo představení nového linuxového certifikačního programu. Jim Zemlin, výkonný ředitel nadace The Linux Foundation, oznámil vytvoření dvou certifikačních programů – jednoho pro správce systémů (LFCS) a druhého pro techniky (LCFE).
Pravidelným účastníkem těchto konferencí je i Linus Torvalds, který se letos zapojil do panelové diskuse vývojářů jádra. Na přímou otázku, kam by chtěl nasměrovat Linux, Torvalds odpověděl, že se nevzdává myšlenky na významný průnik do světa osobních počítačů. Podle něj nesouvisí ovládnutí tohoto segmentu s jádrem, ale s celkovou infrastrukturou. Pokud se ji podaří zlepšit, měl by mít Linux cestu do strojů koncových uživatelů otevřenou.
V panelové diskusi se probírala také otázka zmenšování jádra. Protože miniaturní počítače jako Raspberry Pi nepotřebují spoustu funkcí, ale spíš minimum místa v úložišti i v paměti. Podle Torvaldse je problém především v tom, že jádro postupně nabaluje nové a nové funkce, které výrobci miniaturních počítačů nebo vestavěných systémů nepotřebují. Proto se uchylují k používání starších, kompaktnějších verzí jádra, které však mohou být zranitelnější.
Panel také řešil problém nedostatku správců jádra pro okrajové hardwarové platformy. Mnohdy se totiž stává, že se o danou platformu stará jediný správce. A pokud odjede na dovolenou nebo onemocní, není nikdo, kdo by implementoval změny předkládané vývojáři. S nejrozšířenější architekturou x86 problémy se správou nejsou a podle Torvaldse se zlepšuje situace i v případě architektury ARM, která se z počátku potýkala s velkými problémy s implementací změn v jádru. Protože však přitahuje stále více zájmu i mezi komerčními subjekty, je znát posun v rychlosti zavádění změn a aktualizací.
Dalším z účastníků, kteří na konferenci vystoupili, byl Solomon Hykes, zakladatel platformy Docker. Představil účastníkům princip fungování „svých“ virtuálních kontejnerů pro koncové uživatele, který významně usnadňuje správu virtuálních desktopů ve větších podnicích nebo u větších poskytovatelů tohoto druhu služeb. I když se jedná o poměrně mladý projekt, získal si popularitu u řady firem.
Společnost IBM, která po odklonu Applu a Sony zůstala u vývoje procesorů architektury Power v podstatě osamocená, se rozhodla tuto technologii nadále podporovat, a proto založila konsorcium OpenPower. To se mezitím změnilo v nadaci, která má už kolem 80 členů. IBM rozvíjí výukové a vzdělávací programy, které zájemce seznamují s možnostmi využívání Linuxu na platformě Power. Nadace se také stará o správu jádra, ovladačů a aplikací pro tuto architekturu. Nasazuje především komerční distribuce Red Hat, SUSE a Ubuntu, které podporu této architektury standardně zahrnují.
Z dalších řečníků můžeme zmínit například zástupce HP a Intelu, kteří kromě svých zkušeností s podporou open source představovali i své působení v oblasti cloudových služeb. Kromě cloudu je populárním působištěm Linuxu a open source technologie 3D tisku. Proto také na LinuxConu vystoupili zástupci společností Local Motors (3D tisk malosériových automobilů) nebo Makerbot (první komerční 3D tiskový systém využívající Linux).
Videa se záznamem jednotlivých vystoupení najdete na specializovaném kanálu na YouTube.
Fotografie z akce si pro změnu můžete prohlédnout na Flickru.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: