Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Jedním z důkazů, že Linux je významným hráčem v podnikovém sektoru, bylo představení nového linuxového certifikačního programu. Jim Zemlin, výkonný ředitel nadace The Linux Foundation, oznámil vytvoření dvou certifikačních programů – jednoho pro správce systémů (LFCS) a druhého pro techniky (LCFE).
Pravidelným účastníkem těchto konferencí je i Linus Torvalds, který se letos zapojil do panelové diskuse vývojářů jádra. Na přímou otázku, kam by chtěl nasměrovat Linux, Torvalds odpověděl, že se nevzdává myšlenky na významný průnik do světa osobních počítačů. Podle něj nesouvisí ovládnutí tohoto segmentu s jádrem, ale s celkovou infrastrukturou. Pokud se ji podaří zlepšit, měl by mít Linux cestu do strojů koncových uživatelů otevřenou.
V panelové diskusi se probírala také otázka zmenšování jádra. Protože miniaturní počítače jako Raspberry Pi nepotřebují spoustu funkcí, ale spíš minimum místa v úložišti i v paměti. Podle Torvaldse je problém především v tom, že jádro postupně nabaluje nové a nové funkce, které výrobci miniaturních počítačů nebo vestavěných systémů nepotřebují. Proto se uchylují k používání starších, kompaktnějších verzí jádra, které však mohou být zranitelnější.
Panel také řešil problém nedostatku správců jádra pro okrajové hardwarové platformy. Mnohdy se totiž stává, že se o danou platformu stará jediný správce. A pokud odjede na dovolenou nebo onemocní, není nikdo, kdo by implementoval změny předkládané vývojáři. S nejrozšířenější architekturou x86 problémy se správou nejsou a podle Torvaldse se zlepšuje situace i v případě architektury ARM, která se z počátku potýkala s velkými problémy s implementací změn v jádru. Protože však přitahuje stále více zájmu i mezi komerčními subjekty, je znát posun v rychlosti zavádění změn a aktualizací.
Dalším z účastníků, kteří na konferenci vystoupili, byl Solomon Hykes, zakladatel platformy Docker. Představil účastníkům princip fungování „svých“ virtuálních kontejnerů pro koncové uživatele, který významně usnadňuje správu virtuálních desktopů ve větších podnicích nebo u větších poskytovatelů tohoto druhu služeb. I když se jedná o poměrně mladý projekt, získal si popularitu u řady firem.
Společnost IBM, která po odklonu Applu a Sony zůstala u vývoje procesorů architektury Power v podstatě osamocená, se rozhodla tuto technologii nadále podporovat, a proto založila konsorcium OpenPower. To se mezitím změnilo v nadaci, která má už kolem 80 členů. IBM rozvíjí výukové a vzdělávací programy, které zájemce seznamují s možnostmi využívání Linuxu na platformě Power. Nadace se také stará o správu jádra, ovladačů a aplikací pro tuto architekturu. Nasazuje především komerční distribuce Red Hat, SUSE a Ubuntu, které podporu této architektury standardně zahrnují.
Z dalších řečníků můžeme zmínit například zástupce HP a Intelu, kteří kromě svých zkušeností s podporou open source představovali i své působení v oblasti cloudových služeb. Kromě cloudu je populárním působištěm Linuxu a open source technologie 3D tisku. Proto také na LinuxConu vystoupili zástupci společností Local Motors (3D tisk malosériových automobilů) nebo Makerbot (první komerční 3D tiskový systém využívající Linux).
Videa se záznamem jednotlivých vystoupení najdete na specializovaném kanálu na YouTube.
Fotografie z akce si pro změnu můžete prohlédnout na Flickru.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: