Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Riešil som to vlastnou kompiláciou a rpm z iných distribúcií.Heh, tak to se od doby mého používání Mandrake moc nezměnilo. Ale mělo to své kouzlo...
), tak jsem nějak ztratil přehled a když tak sleduju, kolik je teď těch distribucí, tak nevím, jestli vůbec jde si ten přehled udržet. Prej že "kdysi známá Mandriva", kdysi, pche!
Tolik zbytečně rozdrobených sil vývojářů. Kdyby se drželo pár základních dister, jasně rozlišených zásadními rozdíly (balíčkovací systém, init vs. upstart, ...) a ne jen minoritními detaily jako je grafika nebo výchozí nainstalované grafické prostředí, byl by linux podstatně dál. A méně fanatičtí či začínající uživatelé taky nejsou úplně nadšení z té hromady neustále se měnících slov kvůli tomu, že někdo své distro přestane vyvíjet a druhý to forkne a přejmenuje. Doteď spousta mých kamarádů nepochopila, proč se LibreOffice už nejmenuje OpenOffice a jaký je mezi tím rozdíl. A to nemluvím o tom, když si na Ubuntu doinstaluju balíček KDE. To se pak i linuxáci ptají, jestli je to teda Ubuntu nebo Kubuntu...
Jo sorry, jsem trochu off topic, ale když jsem viděl to "kdysi Mandriva" a mně naprosto neznámé "Mageia", tak jsem začal přemýšlet, kdy vyčerpáme všechny možné myslitelné názvy pro distribuce a jaký je v tom zbytečný bordel
.
Tiskni
Sdílej: