Jaké bylo setkání CSTUG

9. 12. 2003 | Vlastimil Ott | Novinky | 3480×

Čeští uživatelé TeXu se sešli v Brně. O čem přednášel Petr Olšák. Názor: hrozí sdružení CSTUG rozpad?

V sobotu 6. prosince proběhla v Brně na fakultě informatiky přednáška nestora českých uživatelů TeXu Petra Olšáka s názvem Jak používám TeX? následovaná "valným" shromážděním CSTUGu. Tímto krátkým textem bych chtěl o události referovat a také upozornit na některé skutečnosti, které se sdružení týkají.

CSTUG pořádá přednášky tohoto typu několikrát ročně, ale z jistých příčin, které zmíním v druhé části textu, jejich počet objektivně klesá. Nyní ale k přednášce předního odborníka na problematiku TeXu. Ve zkratce pouze zmíním, že TeX (a jeho nástavba LaTeX) je program, s jehož pomocí vytvoří i mírně poučený uživatel komfortní textový výstup, který (minimálně) esteticky výrazně přesahuje možnosti textových procesorů typu WYSIWYG (rodiny různých "Office"). Toto není falešná advokacie, ale pouhé konstatování; je nutné druhým dechem dodat, že TeX (a spřízněné programy) není žádný textový editor. Program zpracovává vstupní soubor, na výstupu najdeme výsledný soubor, který nelze modifikovat, ale pouze prohlížet.

Tento krátký exkurz je vhodný proto, aby neinformovaní čtenáři pochopili, když se podívají na zmíněnou stránku, o čem vlastně Petr Olšák přednášel. Zabýval se několika praktickými úlohami:

• Tisk písemek pro algebru a matematiku. Používá se na matematické fakultě (ČVUT?) k automatizovanému tisku zkušebních textů. Makrosoubor má několik voleb, nejpraktičtější z nich je tisk 1) zadání (jedno na jednu stránku, nebo čtyř na jednu stránku) pro studenty + zadání a výsledky pro zkoušejícího 2) zadání jako fólií pro projektor + zadání a řešení pro zkoušejícího.
• Tisk verbatim prostředí. Používá se k tisku výpisů programů (listing). Vytiskne vstupní soubor "tak, jak je". Přiložen je taky tiskový filtr. Zvládá také tisk do PostScriptu.
• Strojnické tabulky pro Verlag Dashöfer. Speciální "zakázčička" (slova P. O. ) na technické tabulky s požadavky více než originálními. Ukázka těchto tabulek kolovala na přednášce, na Internetu jsem žádné (pochopitelně) nenašel. Pro studium lze ovšem použít makrosoubor. Jedná se o karty, které vycházejí postupně a skládají se do šanonů. Obsahují matematické vzorce, matice, schémata, nákresy a podobné vymoženosti.
• Inzertní příloha časopisu Dotek. Časopis Dotek (web nefunkční) patří mezi tzv. alternativní časopisy, zabývá se jógou. Petr Olšák se k sázení inzertní přílohy dostal asi jako pověstný slepý k houslím (dle jeho veselých historek). Nicméně z technického pohledu se jedná o kvalitně sázený časopis a výsledná příloha mě (technicky) ohromila. Má formát A5, je vložena ve středu časopisu a obsahuje inzeráty různých cvičitelů, učitelů, hudebníků a dalších lidí, kteří se věnují józe. Na pozadí přílohy jsou tematicky zaměřené obrázky (cvičení v PostScriptu) a jednotlivé sekce jsou sázeny do dvou sloupců. Celá práce je opravdu špičková a demonstruje možnosti TeXu (a odborníka).
• Testy Kalibro. Jedná se o testy, jimiž jsou testováni žáci základních škol, aby se dosáhlo určitého srovnání škol. Je potřeba vytisknout zadání a správné řešení. Test je připraven pro strojové (?) zpracování, jeho struktura je tedy pevně daná. Dříve byly tvořeny ve WordPerfectu, nyní má firma zájem o XML, jako mezičlánek byl zvolen TeX a řešení Petra Olšáka.
• Slovíčka. Praktické využití TeXu: memokartičky (obdobné se prodávají i za několik set korun). Na jedné straně kartičky je cizojazyčné slovo a jeho výslovnost, na druhé straně jeho český překlad. Jsou vytištěny tak, že je možné je bez problémů rozstříhat (vodicí linky jsou pouze na jedné straně). Jednoduché, funkční, přínosné.

Tolik tedy k přednášce, nyní pár slov o navazujícím shromáždění. Šlo o pravidelné setkání, na kterém přítomní členové sdružení "berou na vědomí" zprávy o hospodaření, revizní zprávy a podobné dokumenty. Také se nahlas nastiňuje budoucnost sdružení. Jak už o tom Petr Olšák několikrát psal ve Zpravodaji, sdružení se nachází na křižovatce. Pouze budoucnost ukáže, jakým směrem se bude sdružení a jeho činnost ubírat. Nejhorší varianta je nulová - zánik. Vše závisí na členech. Já sám nejsem vzorný člen, na setkání jsem byl poprvé, zejména z důvodů špatné dostupnosti. Z mnoha členů (řádově přes 300) se však pravidelně účastní (jak jsem se dovtípil) několik málo desítek - cca 30-60. Navíc mnozí kolektivní členové upouštějí od členství bez udání důvodu. To je velice nepříznivý trend.

Na valné hromadě se hovořilo o výši členských příspěvků, jejich výše pro jednotlivce zůstává na částce 300 Kč, poplatek pro kolektivní členy (negymnázia) byl zvýšen z 1850 Kč na 2000 Kč. Každý člen obdrží minimálně čtyřikrát ročně Zpravodaj sdružení a CD-ROM s distribucí TeXLive (množství pro kolektivního člena se násobí). TeXLive je souhrn dostupného software pro TeX a spol. Letos byl vydán na jednom DVD a dvou CD-ROMech (varianta) a obsahuje kromě samotného instalačního zdroje TeXLive také livesystém (lze spouštět přímo z disku) a archiv CTAN (Comprehensive TeX Archiv Network). Celý komplexní systém je připraven pro všechny evropské jazyky a země, na disk se dokonce dostal československý návod k instalaci .

V přestávce mezi přednáškou a valným shromážděním bylo možné převzít (oproti podpisu) výše zmíněný TeXLive a koupit si starší čísla Zpravodaje. Na chodbě před učebnou sídlil pan Mareček a nabízel všem zúčastněným ke koupi literaturu (nejen) o TeXu a Linuxu. (Také Offline CD ABCLinuxu.) Premiéru mělo třetí vydání knížky Jiřího Rybičky LaTeX pro začátečníky.

Setkání bylo zakončeno společným obědem v restauraci Severka, který se odehrávalo v mírně rozpačitém duchu (aspoň mi to tak připadalo). Celou oficiální částí se jako pověstná červená nit táhla obava z budoucnosti. Sdružení je finančně v plusu, plní své pohledávky vůči členům, na mezinárodní úrovní je subjektem, se kterým se počítá (členové se účastní mezinárodních konferencí, podílejí se na vývoji programů; nutno podotknout, že těmi členy míním "staré" matadory typu Petra Olšáka, Petra Sojky a dalších známých jmen). Velice aktivní je konference cstex zavináč cs tečka felk tečka cvut tečka cz, kde se řeší každodenní problémy s prací v TeXu.

Problém je v lidech, členech CSTUGu. Přijímáme jako samozřejmost, že nás sdružení zásobuje materiálem a radami, mnozí z nás na základě těchto rad a návodů vydělávají peníze, ale řešení a tipy už do konference nepošlou, článek nenapíšou. Rozepisuji se o tom z toho důvodu, že tato situace je podobná světu GNU/Linuxu. Každý druhý chce jenom brát a být naštvaný, že mu ještě nepřišel Zpravodaj, když přece "oni" říkali, že přijde tehdy a tehdy. Zcela vážně míněné téma na závěr: Členové CSTUGu, sdružení má na kahánku, co s tím uděláme? Budeme pouze vzpomínat na SLT? Bude do Zpravodaje nadále psát pouze pan Olšák a Wagner? Věnuje se ten půlmilión, který sdružení má, na SOS dětské vesničky? Happy TeXin'....

       

Komentáře

[Shiroko]

> matematické fakultě (ČVUT?) matematicka fakulta neexistuje, pan Olsak je zamestnancem katedry matematiky FEL (elektrotechnicka fakulta) CVUT.

[CIJOML]

jojo a taky spravce tamni katederni pocitacove site

[Vlastimil Ott]

Ano, beru na vědomí. Je to detail, kterému jsem nevěnoval pozornost, ale uznávám, že jsem neměl čas to kontrolovat. Pan Olšák říkal "u nás na fakultě pro tisk matematiky", z toho jsem vyvodil nesprávný závěr. Omlouvám se za nepřesnost. --vo

[Josef Polách]

Slova v podtitulku jsou příliš silná, nicméně situace je opravdu přinejmenším k zamyšlení. Nemyslím si, že by hrozil rozpad, spíše mám obavy, aby se postupem času ze Sdružení nestal úzký kroužek skalních příznivců. To by vedlo k omezení činnosti, prodražování aktivit, omezení propagace a šíření TeXu, úbytku uživatelů obecně (i mimo členskou základnu). Vím, že dnešní doba nekomerčnímu sdružování příliš nepřeje, znám podobnou situaci a dilemata třeba z klubu kaktusářů, kde to drží pár nadšenců z výboru, tři desítky dalších jsou ochotny půjčit kytky na výstavu, pomoci na brigádě, stovka chodí na přednášky a ostatní jen berou časopis. Společnost a předkládaný styl života v rozkradené zemi, kde lidi často trápí existenční problémy, jsou hlavními zdroji povrchnosti a uspěchanosti, jakož i nezájmu o "fajnové" věci. Nikdo nám nepomůže, nezbývá, než abychom pozitivní věci šířili sami, třeba trochu donkichotovsky. TeX a dobrá typografie za to stojí. Pohoda, hezký den Josef

[Robert Krátký]

Omlouvam se za OT reakci:

Společnost a předkládaný styl života v rozkradené zemi, kde lidi často trápí existenční problémy, jsou hlavními zdroji povrchnosti a uspěchanosti,

Krasna agitka. Miluji termin 'rozkradena zeme', ktery si vecni stezovatele berou na pomoc pri kazde prilezitosti a svadeji na nej vsechny mozne problemy, at uz osobni nebo spolecenske.

Náš administrátor shledal tento komentář závadným.

offtopic: politika

Zobrazit komentář

[honza]

vazeny kolego, jiste ve vasem veku jiz vite, ze behem poslednich 50-ti let, doslo k presunu biologicke hranice dospelosti zejmena u muzu. Z drivejsich 23 zhruba na 30 let. Zde diskutujete ( a nejen na tomto serveru) tedy s detmi a proto vam mohu jen vrele doporucit, volit takove vyjadrovani, ktere je detskym dusim blizsi. P.S. Ty Vase stranky jsou opravdu hrozny.

[Petr Olšák]

Také mě trochu mrzí, že autor článku vidí budoucnost CSTUGu tak pesimisticky. Já jsem tam taky byl a tak pesimistické se mi to nezdálo. Věci ale možná vidím ze špatného zorného úhlu (byl jsem tam většinu času na podiu a ne jako divák). U spolků postavených na dobrovolných aktivitách svých členů záleží podle mého názoru na tom, zda přicházejí členové noví s novými nápady, kteří chtějí dělat nové věci. Mám pocit, že to se zatím CSTUGu nedaří. Důvodem může být stav společnosti, která inklinuje ke spotřebitelskému charakteru, ale taky může být důvodem prostě skutečnost, že TeX v dnešní době už tolik lidí neoslovuje, jako před deseti lety. Chce se mi věřit, že to není pravda, protože např. diskuse na cstex@ je stále živá. Zdravím Petr Olšák

[David]

Kde o tom najdu informace? Např. v brněnské univerzitce o tom jsou jen jedny skripta apod.