Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 3.5.0 video editoru OpenShot (Wikipedie). Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.1 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 8 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Vláda jmenovala novým zmocněncem pro digitalizaci a strategickou bezpečnost prvního náměstka ministra vnitra Lukáše Klučku. Ten ve funkci nahradil poslance Roberta Králíčka poté, co Králíček na tento post vládního zmocněnce rezignoval. Klučka chce do roka digitalizovat všechny státní služby tak, aby vyhověly zákonu o právu na digitální služby, přičemž dosavadní plán Fialovy vlády počítal s dokončením digitalizace až někdy v roce
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 149.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně, zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view) nebo možnost přidat poznámky k panelům (Firefox Labs). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 149 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byly vydány nové verze 5.3.0 a 6.0.0 svobodného multiplatformního programu pro skicování, malování a úpravu obrázků Krita (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Obě verze vycházejí ze stejného zdrojového kódu – rozdíl je v použitých verzích Qt a KDE Frameworks. Krita 6.0.0 je první vydání postavené na Qt 6 a stále je považovaná za experimentální. Má lepší podporu Waylandu. Přináší podporu protokolu Wayland
… více »Byla vydána nová verze 10.2 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze nové balíčky Immich, Immich Machine Learning, uv a RustDesk Client.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 6.0. Příští verze 7.0 je kvůli výkonu přepisována do programovacího jazyka Go.
Christian Schaller z Red Hatu na svém blogu popsal své zkušenosti s používáním AI při vývoji open source aplikací pro Linux. Pomocí různých AI aktualizoval nebo vytvořil aplikace Elgato Light GNOME Shell extension, Dell Ultrasharp Webcam 4K, Red Hat Planet, WMDock, XMMS resuscitated (aktualizace z GTK 2 a Esound na GTK 4, GStreamer a PipeWire) a Monkey Bubble. SANE ovladač pro skener Plustek OpticFilm 8200i se mu zatím nepovedl.
Americké firmy Tesla a SpaceX postaví v texaském Austinu moderní komplex na výrobu čipů pro umělou inteligenci (AI). Součástí projektu s názvem Terafab budou dvě moderní továrny na výrobu čipů – jedna se zaměří na automobily a humanoidní roboty, druhá na datová centra ve vesmíru. Uvedl to generální ředitel těchto firem Elon Musk. Projekt by podle odhadů měl stát 20 miliard USD (zhruba 425 miliard Kč).
Byla vydána nová stabilní verze 6.11 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Letos proběhl již čtvrtý ročník ankety o nejpopulárnější distribuci v našich krajích. Cílem bylo sečíst uživatele jednotlivých distribucí, nikoliv počet instalací. Protože jeden člověk může mít přístup k více počítačům, bylo možné udělit svůj hlas více distribucím.
Pojďme se podívat na výsledky letošní i předešlých anket.
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||

Z výsledků vyplývá, že popularita RedHatu prudce klesá, hlavně na úkor Mandraku, který jej letos o pár hlasů předstihl. Není se co divit, Mandrake si vydobyl pozici distribuce nejvíce přátelské vůči začátečníkům a ti jej tedy logicky volí. Díky své jednoduchosti přetáhl i spoustu dosavadních uživatelů RedHatu. Dalším důvodem je místní zastoupení Mandraku, které jej prosazuje a dokonce vydává vlastní balíčky za příjemnou cenu.
RedHat naopak začal trvat na právech ke své značce a prakticky znemožnil šíření své distribuce nezavislými firmami typu Linux na CD či Vypal CD. Computer Press také přestal vydávat lisovaná CD s RedHatem za 150 Kč, která byla k dostání ve všech knihkupectvích. Výpadek těchto desíti tisíc kusů CD je také znát.
SuSE osciluje mezi desíti a patnácti procentním podílem. Vzhledem k tomu, že SuSE má v Česku velkou pobočku a tedy i místní technickou podporu a její distribuce je nejlépe lokalizovaná, tak tento podíl je spíše malý. Svůj vliv na tom má i to, že její zdarma dostupná verze je v porovnání s podobnými produkty ostatních distributorů chudá a SuSE ji nijak nepropaguje. Velká část z hlasujících uživatelů SuSE budou platící zákazníci, kdežto u ostatních distribucí je poměr přesně opačný.
V posledních letech je vidět mírný odklon od distribucí založených na RPM (RedHat, Mandrake, SuSE, TurboLinux, Caldera). Jejich podíl oproti roku 2000 klesl ze 70% na současných 67%. Naopak roste vliv distribucí, které se nesnaží myslet za uživatele, jako jsou Debian, Slackware a Gentoo. Oproti tomu malé distribuce Caldera, Corel a TurboLinux stále ztrácí a letos dohromady tvoří jediné procento uživatelů (v roce 2000 to byly 3%).
Nicméně relativní podíl uživatelů není tak důležitý. V loňském a letošním roce jsme byli svědky toho, že komerční distribuce nemající za sebou vhodný obchodní model, mají velké finanční potíže. TurboLinux musel opustit západní a evropské trhy a soustředit se na Asii, kde je velmi populární. MandrakeSoft letos musel požádat o ochranu před věřiteli. Oproti tomu SuSE se daří docela dobře a RedHat se v třetím čtvrtletí poprvé dostal do z červených čísel. Obě spojuje snaha maximalizovat prodej, minimalizovat počet instalací zdarma a daří se jim získávat firemní klientelu.
Jaký je výhled do budoucna? Dá se předpokládat růst distribucí pro pokročilé (Debian, Slackware, Gentoo) a Mandraku. RedHat nejpíše klesne pod 25%. SuSE se nejspíše vrátí na 15%, pokud by více pracovalo na svém image a vytvořilo komunitu uživatelů, mohlo by se dostat i nad 20%.
PS. SuSE ČR právě vydalo tiskovou zprávu, ze které vyplývá, že průměrně prodá 1000 krabic od každé verze jejich distribuce. Dále informuje o nárustu zisku, na kterém se významně podílí firemní a státní klientela.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
krome toho. co by vam pripadalo jako reprezentativni vzorek ceskych uzivatelu linuxu? i celostatni politicke pruzkumy byvaji casto provadeny na sotva polovicnim vzorku. je sice pravda, ze takovy vzorek je peclive pripraveny a vybrany, ale napada vas lepsi zpusob, jak hlasovat, nez umistit anketu na server zabyvajici se linuxem?
), muj osobni nazor je, ze v ramci vyberu na abc je 2300 az az, jak uz tu nekdo napsal, otazkou ovsem je, zda to je reprezentativni vzorek, podle me ne
jj. podle me az na suse to docela odpovida vzorku lidi, ktery maji pripojku, stahuji si isa sami z netu nebo na podnet tkovych kamaradu jdou a sezenou nekde cds.
konstantni % slackwaru presne odpovida tomu, ze spousta dlouholetych uzivtelu redhatu a pripadne emigrantu k mandraku a zpet k redhatu preslo v poslednim pul roce na slacka, takze s pribyvajicima novackama s redhatem a mandrakem si drzi stejny podil.
docela me prekvapil tak strmy propad redhatu.
mozna to je jen tim, ze to v 95 byla skoro jedina distribuce ktera se dala sehnat v miste miho bydliste a uzivtele uz na ni nasli dost veci co jim vadi, aby ji vymenili. mozna tomu pomohli novacci, ktery taky odkazuju primo na mandrake. i kdyz par jich protestovalo, ze chteji aspon redhat, ze si na slacka netroufaji ale zas nejsou uplne dementni a chteji si linux vysperkovat.
a mandrake... mno slusny. jen by me zajimalo jak dlouho to vydrzi? a kolik maji takovy stroje v souctu uptime... az na par (prave 2) vyjimky to jsou vsechno dualbooty s windowsma co vim. a linux je skutecne az druhy OS a to tak, ze hoodne druhy.
))
dale vase ps:
"SuSE ČR právě vydalo tiskovou zprávu, ze které vyplývá, že průměrně prodá 1000 krabicových verzí jejich distribuce."
ok, pripojil jste sice odkaz, ale tahle veta sama znamena co? 1000 verzi v prumeru za hodinu? za den? za mesic? za rok? za deset let?
2.
???
"1000 krabic kazde verze". hm. ale za jaky casovy usek?????? ja vim, ze si muzu na ten link kliknout, ale vadi mi, ze publikujete nesrozumitelne veci. ta veta nema proste smysl. nebo co to podle vas znamena?
vam se to tam najit nepodarilo?
o windows jsem ja, ani autor clanku nemluvili. tema hovoru jsou linuxove distribuce. mate-li nejaky psychicky problem, zapricineny pouzivanim produktu firmy microsoft, obratte se na tuto firmu.
ja jsem si na nedostatek software nestezoval, byli to moji oponenti.
moje otazka znela, jestli ke sve kazdodenni praci pouzivate -mineno najednou- 4 www servery atd. jestli vy ano, pak budete velka vyjimka, ale budiz - vy opravdu ty 3 cd (kdyz tedy nemate sit) potrebujete. ftp instalace suse vam zadne restrikce ohledne mnozstvi nainstalovanych www serveru apod. nedela.
free software je siroky pojem, obecne bych to vsak neprekladal "ze si muzete vybrat". v mojich prispevcich nezaznelo nic, co by mohlo budit zdani, ze jsem nespokojeny s moznosti vybrat si z nekolika ruznych aplikaci, ktere delaji totez. nepotrebuju je vsak mit vsechny doma, staci mi moznost stahnout si je ze site.
kdyz nekde vidim nesmyslny/nespravny udaj -zpusobeny napriklad autorovou nepozornosti- a neni mi to lhostejne, snazim se autora o tom informovat. je-li mu to jedno, nebo za zadnou cenu nechape, co je spatne, neda se nic delat.
vyspal jsem se dobre.
Poznamka o prechodu k windows byla pavdepodobne minena ironicky.
Nebudu se poustet do polemiky o tom, nakolik podle vas byla tiskova zprava misinterpretovana. Snad ale uznate, ze i pro toho, kdo ma staly a rychly pristup k internetu, je daleko snazsi si stahnout ISO image a v pripade potreby jej pouzit pro instalaci systemu nebo software, nez pokazde stahovat z netu. Navic ta vyhoda poskytovani _vice_ CD/ISO spociva take v tom, ze ackoliv to 1. CD, jak rikate, vetsinou bohate staci, tak _existuje_ moznost vytvorit si tech CD vice a mit po ruce kompletnejsi distribuci.
Prestoze Linux pouzivam od roku 1995, neodvazoval bych se ze stazeneho adresare udelat bootovatelne prvni CD plus nekolik dalsich instalacnich CD.
jasne, dnes mivaji disky GB volneho mista, takze nechat tam oddil s 3 GB volneho mista, stahnout distribuci do nej a instalovat z hard disku je mozne, ale nepovazuji to za optimalni.
ja jsem ze stare skoly a tak chci mit vsechny instalacky na vymenitelnych mediich
preci jen je pohodlnejsi vytahnout ze supliku par CD a zajit ke kamosovi instalovat, nez vypnout pocitac (a prijit o uptime
), vymontovat hard disc, u nej zamontovat hard disk, nainstalovat, vymontovat hard disk a doma jej zase zamontovat.
btw jeste stale mam doma sve prvni linuxove CD od cheapbytes
ostatni distribuce ISO image poskytuji, takze je mozne je srovnavat pouze s SUSE Live CD, ktere samo SuSE oznacuje jako Eval.
aby nedoslo k omylu, nic proti SuSE nemam, naopak jim drzim palce. delaji toho pro linux dost (alsa, kernel, open office ..). take chapu jejich model, z neplaticich milionu uzivatelu by se neuzivili (viz financni potize mandrake). na druhou stranu tato taktika nebudi moc sympatii, viz spousta flamewaru v konferenci linux.
) lisi jen poslednim CD, na kterem jsou updaty, pocesteni StarOffice, cesky manual a par dalsich veci, takze ja s klidem pouzivam tu anglickou verzi.
V manualu pisou ze ISO z toho co lze stahnout na FTP vyrobit nejde, ale to myslim tak nevadi (mam doma sit a velky disky
).
ISO image zdar, snad je zacnou delat...