Společnost OpenAI představila GPT-5 (YouTube).
Byla vydána (𝕏) červencová aktualizace aneb nová verze 1.103 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.103 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Americká technologická společnost Apple uskuteční v USA další investice ve výši sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Oznámil to ve středu šéf firmy Tim Cook při setkání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump zároveň oznámil záměr zavést stoprocentní clo na polovodiče z dovozu.
Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
OpenAI zpřístupnila (en) nové nenáročné otevřené jazykové modely gpt-oss (gpt-oss-120b a gpt-oss-20b). Přístupné jsou pod licencí Apache 2.0.
Vsiml jsem si, ze tento serial ma jenom 4 dily a bohuzel neodpovedel na otazku, na niz dosud neznam odpoved :( Obracim se proto na ctenare v nadeji, ze nekdo z vas dokaze poradit:
Mam graficke uzivatelske rozhrani v QT a databazi v SQLite (pravdepodobne UTF-8). Kdyz vytahnu data z databaze, prekoduji je pomoci prikazu "fromLocal8Bit" a vypisu do pole typu PlainTextEdit, diakritika se zobrazi spravne. Kdyz vsak chci data prekodovat zpatky (pouziji prikaz toLocal8Bit), data se jiz spravne neprekoduji :(
Priklad: V databazi je ulozeno slovo "kočka", kdyz to vytahnu z databaze a vypisu, tak se vypise "koeka" (nad "e" je obracena carka), kdyz slovo prekoduji opmoci "fromLocal8Bit" a vypisu, do GUI se mne vypise "kočka". Jakmile tohle slovo opet nactu a prekoduji pomoci "toLocal8Bit", tak bych mel opet dostat "koeka" (s obracenou carkou nad "e"), ne? Ale ja ziskam slovo "ko?ka".
Poradite mne nekdo, prosim? PS: testuji to pod XPckama.
Kdyz nactu text ze souboru, tak v pripade slova "kočka" se v TextEditu objevi "koeka" (s obracenou carkou nad e), pokud nepouziju "fromLocal8Bit" a az pak to nevypisu.
Kdyz mam v TextEditu napsano "koeka" (s obracenou carkou nad e) a tohle slovo nactu a predam databazi, tak se mne vyhleda v databazi jeho ekvivalent. Pokud je v TextEditu slovo spravne (kočka) a ja toto spravne zapsane slovo predam databazi, tak se jeho ekvivalent nevyhleda.
A je nekde k dispozici? Prip. nedala by se nejaka funkce pouzit uz pro existujici textEdit?
a kdyz pouziji "fromLocal8Bit", tak do ceho se to prekoduje? Do UTF-8 nebo UTF-16 nebo do neceho jinyho? A kdyz budu chtit pouzivat i jine abecedy nez jen ceskou (napr. azbuku), tak budu muset vyuzivat UTF-16, ze?
vyborny serial
chel by so msa spytat, ci bude aj nejaky sample na jednoduchu komunikaciu s DB ci uz mysql alebo sqllite
vyborne, tesim sa
este ma tak napadlo, nepamatam sa ci uz si to v tomto serialy nespomenul.
ladenie aplikacie, debugovanie (mozne nastroje), logging, optimalizacia (da sa niekde sledovat pamatova narocnost, pripadne odhalit memory leaks ? )
doplnujuca otazka este (mozno bude fakt blba ale kdyz jsem blbej tak se zeptam
), naco vlastne dve verzie kazdek kniznice (release a debug) ?
naco vlastne dve verzie kazdek kniznice (release a debug) ?To si vybereš který verze chceš stavět. Debug má debugovací symboly (binárka se nestripne) + zahrne debug kód, tzn. různý asserty a takhle. Když debuguješ, tak to použij. Release je rychlejší, ale když to pustíš v gdb, dozvíš se celkem prd.
a ten logging ?
logovanie (zapisovanie napriklad do suboru, db... alebo co), co sa deje v aplikacii
priklad pokazi sa nieco, napriklad kdesi vyskoci exception, tak ju "zaloggujes", aby si vedel ze sa nieco posralo
Tiskni
Sdílej: