Během akce Arduino Days 2026 byl publikován Arduino Open Source Report 2025 (pdf) a oznámeno 7 nových produktů kompatibilních s deskou UNO Q (Arduino USB-C Power Supply, USB-C Cable, USB-C Hub, UNO Media Carrier, UNO Breakout Carrier, Bug Hopper, Modulino LED Matrix).
Google v pátek spustil v Česku Vyhledávání Live. Tato novinka umožňuje lidem vést plynulou konverzaci s vyhledávačem v češtině. A to prostřednictvím hlasu, nebo prostřednictvím toho, na co ukážou svým fotoaparátem či kamerou v mobilu. Rozšíření této multimodální funkce je možné díky nasazení Gemini 3.1 Flash Live, nového hlasového a audio modelu, který je od základu vícejazyčný, takže umožňuje lidem po celém světě mluvit na vyhledávač přirozeně a v jazyce, který je jim nejbližší.
Jsongrep je open-source nástroj, který efektivně prohledává JSON dokumenty (editovat je neumí). Kompiluje regulérní jazyk dotazu do podoby deterministického konečného automatu (DFA), díky čemuž prochází strom JSON dokumentu pouze jednou a je v tom tedy rychlejší než jiné nástroje jako jsou například jq, JMESPath nebo jql. Jsongrep je napsaný v programovacím jazyce Rust, zdrojový kód je dostupný na GitHubu.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
nějak se vám sem vloudil celej další článek ))
sed 's/\<alloca\>/malloc/g' test.c
Já myslím, že Coccinelle je ukázka kam až může zajít opovrhování různými IDE.
Každé dobré IDE (než začnete argumentovat různými IDE ve stylu hračky pro děti přečtěte si ještě jednou to slovo dobré) má slušné nástroje refaktorizaci, což je v zásadě to, co programátor při změnách na 99,999% potřebuje.
Ale jinak dobře pojatý článek, autor má talent.
Refactoring je ale věcí OOP. Toto je pokus překonat jeden z problémů, které odstraňuje OO jazyk.
Jinak se nedá než nesouhlasit - dokonce bych založil hnutí osvěty na školách, kde studenty nutí psát v obyčejném textovém editoru. Výsledek je jenom ten, že jsou znechucení chybami jako jsou překlepy a složitostí vývoje. Člověk se totiž neučí celkovým počtem pokusů nýbrž jenom počtem těch, které jsou správně.
Refactoring je ale věcí OOP.Proč? Nebo jsem zaspal, když se měnil význam slova refaktoring (automatizované zlepšování existujícího kódu)?
Můžete mi prosím uvést nějaký nástroj stejných nebo lepších kvalit, než Eclipse nebo RR pro ne OO jazyk a se 100% úspěšností pro "automatizované zlepšování existujícího kódu"?
a*b
A navíc ten preprocesor, to je pravda. Ale před pár dny jsem trochu četl něco o Clangu a tam si udržují informace o původní podobě zdrojáku až do hodně pozdních fází překladu, takže něco takového asi taky jde.
Ten priklad a*b je jeste brnkacka. V C++ muzete videt i tohle:
v1 = a.b();
v2 = a->c();
A co ted? Je "a" instance tridy anebo pointer? Navic trida "a" nema zadnou metodu "c". Po tom co jsem prisel o nekolik hodin zivota jsem prisel na to, ze "a" ma vnorenou tridu "x", ktera je potomkem "y" a "y" ma metodu "c". Navic trida "a" ma pretizeny operator "->" ktery umoznuje "pretypovani" na y.
Java refactoring v Eclipse rozhodne nefunguje na 100 %. Eclipse som sice len skusal, ale uz pri operacii Extract method nastali problemy a bola zmenena semantiku kodu (ale aspon ma IDE o tom informovalo). Mozno sa to uz zmenilo, no nie je to az tak davno, co som to skusal.
Rozhodne nechci hajit Javu, napsal jsem v ni vsehovsudy pouze jeden program, ale prave refactioring v Eclipse me utvrdil v tom, ze gcc zaostava. Eclipse ma integrovany kompilator a ten do prostredi dodava vsechny potrebne informace pro pochopeni kodu a nasledny refactoring. Takovy refactoring je uspesny ve 100% pripadu. Vubec se to neda srovnat s nastroji jako cscope nebo ctags. Nikde nenarazite na milion maker, ktera jsou do sebe zanorena do sebe takovym zpusobem ze nikdo nedokaze odhadnout co z nich vlastne vypadne - viz treba mozilla nebo alokace pameti v openldapu.
Tiskni
Sdílej: