V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Jadro operačného systému spravuje procesy. Rozhoduje o ich vzniku a
zániku, pozastavení, pokračovaní a striedaní. Na túto prácu potrebuje
udržiavať o procesoch rôzne druhy informácií. Tou, ktoré nás teraz bude
zaujímajať, je informácia o tom, kde sa naposledy prerušilo vykonávanie
procesu (a teda, kde by sa nabudúce malo pokračovať), potom pole príznakov
s hodnotou áno/nie a tabuľka sighandlers
udržujúca ukazovatele
na funkcie. Každý príznak v poli príznakov má zodpovedajúci ukazovateľ v
sighandlers. Keď jadro rozhodne o tom, že je vhodné, aby nejaký proces
dostal na chvíľu slovo, najprv sa pozrie, či je niektorý z príznakov
nastavený na 'áno'. Ak je, tak namiesto toho, aby riadenie odovzdalo na
miesto, kde bol program naposledy prerušený, zavolá funkciu, na ktorú
ukazuje zodpovedajúci ukazovateľ zo sighandlers. Ak proces nebol prerušený,
ale práve bežal, tak jadro preruší jeho vykonávanie a takisto riadenie
odovzdá do funkcie odkazovanej zo sighandlers.
Signál môže proces dostať z troch dôvodov:
kill
a ako parameter mu odovzdá číslo
procesu:
$ kill 1234
|
Príkaz kill
môže alternatívne dostať cez parameter aj typ
signálu, ktorý má danému procesu poslať. Typ signálu možno určiť buď číslom:
$ kill -2 1234
|
alebo symbolickým menom:
$ kill -INT 1234
|
kill()
:
int ok;
|
Všetky položky v poli príznakov sú inicálne nastavené na
nie
. Na druhej strane všetky položky v tabuľke sighandlers
nejaké nastavenie majú. Za normálnych okolností na väčšinu signálov proces
zvyčajne zareaguje tým, že skončí. Toto správanie ale môže program
ovplyvniť tým, že zavolá funkciu signal(2)
(funkcia
signal()
je definovaná v norme ANSI, novšie systémy odporúčajú
použiť podobnú funkciu sigaction(2)
):
signal(SIGFPE,newhandler);
|
kde newhandler()
musí byť deklarovaná takto:
void newhandler(int arg)
|
struct_newhandler
a struct_oldhandler
sú
štruktúry, ktoré okrem iného obsahujú ukazovateľ na funkciu deklarovanú ako
newhandler()
.
Ako druhý parameter funkcii signal()
možno (okrem
ukazovateľa na novú obslužnú funkciu) poslať aj preddefinované hodnoty
SIG_IGN
, ktorá znamená ignorovanie signálu
a SIG_DFL
, ktorá znamená nastavenie signálu na výchozú
obslužnú funkciu. Zavolaním funkcie signal()
môže proces
preddefinovať, ako zareaguje na nejaký signál. Po prijatí signálu sa
ďalšie signály tohoto typu buď obsluhujú výchozou obslužnou funkciou (to
platí pre staršie systémy) alebo sú blokované. Samozrejme obslužná funkcie
môže obsluhu signálu opäť prestaviť. V prípade, že procesu je poslaných
viacero signálov prv než sa vobec dostane k slovu, tak sa tieto signály
radia do fronty a budú spracované v takom poradí, v akom boli poslané.
Výchozí akcie nájdete v manuálovej stránke signal(7) a v nasledovnej
tabuľke:
Meno signálu | Výchozí obsluha | Komentár |
---|---|---|
SIGHUP | Zánik riadiaceho (rodičovského) procesu | Démony ho často používajú ako signál, ktorým môže správca požiadať o znovunačítanie konfigurácie |
SIGINT | Prerušenie z klávesnice | Tento signál dostane proces, ak na jeho riadiacom termináli
stlačíte Ctrl-C. (Kombináciu kláves umožňuje predefinovať program
stty ) |
SIGQUIT | Signál Quit z klávesnice | Podobne ako predchádzajúci signál ho možno poslať z klávesnice. Zvyčajne stlačením Ctrl-\ (Opäť preddefinovateľné pomocou stty) |
SIGILL | Ilegálna inštrukcia | Program vykonal ilegálnu inštrukciu |
SIGABRT | Abort signál od funkcie abort(3) | Funkciu abort() môže program zavolať, ak chce okamžite ukončiť svoju činnosť - napríklad v dôsledku chyby - bez toho, aby sa vrátil zo všetkých funkcií |
SIGFPE | Výnimka pri operácii s rádovou čiarkou | Napríklad delenie nulou |
SIGKILL | Zabíjajúci signál | Bezpodmienečné zabitie procesu. Obsluhu tohoto signálu nemožno preddefinovať/ignorovať pomocou signal() |
SIGSEGV | Porušenie segmentácie pamäte | Neinicializovaný pointer, či pretečenie poľa a podobne. |
SIGPIPE | Zápis do rúry, z ktorej nikto nečíta | Ak dva procesy spolu komunikujú cez rúru (pipe() )
a ten čo číta, zanikne, ten druhý sa o tom môže dozvedieť odchytením
signálu SIGPIPE |
SIGALRM | Signál poslaný funkciou alarm(2) | Funkcia alarm(), požiada aby jadro poslalo procesu signál SIGALRM
za N sekúnd |
SIGTERM | Ukončujúci signál od terminálu | Poslaný pri zániku riadiaceho terminálu |
SIGUSR1, SIGUSR2 | Užívateľské signály | Tieto signály môže programátor preddefinovať na svoje vlastné a špecifické akcie - napríklad zvýšenie a zníženie úrovne logovania |
SIGSTOP | Pozastavenie procesu | Tento signál možno zvyčajne poslať pomocou Ctrl-Z
(preddefinovateľné pomocou stty) - takýto proces môžete poslať do
pozadia, alebo nechať pokračovať pomocou vstavaných príkazov shellu -
bg a fg . Nemožno ho odchytiť/ignorovať pomocou
signal() |
SIGCONT | Pokračovanie pozastaveného procesu | Povolí pokračovanie procesu pozastaveného pomocou SIGSTOP |
Spomínané signály definuje norma POSIX. Linux (a aj iné OS) pozná ešte
ďalšie - viz signal(7)
.
Ako som spomínal, niektoré signály možno poslať z terminálu. To, akou klávesou alebo kombináciou kláves sa ten ktorý signál pošle, možno nadefinovať programom stty. Ten umožňuje aj zistiť aktuálne nastavenie:
$ stty -a
|
Signály SIGQUIT, SIGILL, SIGABRT, SIGFPE a SIGSEGV spôsobia vytvorenie
súboru core
. Je to obraz pamäte procesu v okamihu, keď dostal
signál. Vytváranie core súboru môže ovplyvniť vstavaný príkaz shellu -
ulimits
.
Posielanie signálov prirodzene podlieha prístupovým právam. Užívateľ, ktorý nie je root, môže poslať signál len procesom, ktoré sám naštartoval alebo ich vlastní. V manuálovej stránke funkcie kill(2) sa tiež dočítate o možnostiach posielania signálov skupine procesov naraz (ak pid je 0, -1, alebo menšie ako 0)
Hoci signál SIGKILL nemožno blokovať, môže sa stať, že proces nereaguje ani na najmocneší zo signálov. Je to vtedy, ak jadro nerozhodlo o pridelení procesorového času tomuto procesu, alebo proces čaká na dokončenie vstupno-výstupnej operácie.
Operačný systém ponecháva proces v tabuľke procesov dovtedy, kým ich
rodičovský proces nespracuje SIGCLD poslaný po zániku procesu-potomka.
Počkať na tento signál môže program pomocou systémového volania
wait(2)
alebo waitpid(2)
. Ak to rodičovský
proces neurobí, jeho potomok vidno vo výpise procesov ako zombie
.
Zvláštne; keď sa chcete zbaviť zombie, musíte si na ňu počkať .
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: