Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Jadro operačného systému spravuje procesy. Rozhoduje o ich vzniku a
zániku, pozastavení, pokračovaní a striedaní. Na túto prácu potrebuje
udržiavať o procesoch rôzne druhy informácií. Tou, ktoré nás teraz bude
zaujímajať, je informácia o tom, kde sa naposledy prerušilo vykonávanie
procesu (a teda, kde by sa nabudúce malo pokračovať), potom pole príznakov
s hodnotou áno/nie a tabuľka sighandlers
udržujúca ukazovatele
na funkcie. Každý príznak v poli príznakov má zodpovedajúci ukazovateľ v
sighandlers. Keď jadro rozhodne o tom, že je vhodné, aby nejaký proces
dostal na chvíľu slovo, najprv sa pozrie, či je niektorý z príznakov
nastavený na 'áno'. Ak je, tak namiesto toho, aby riadenie odovzdalo na
miesto, kde bol program naposledy prerušený, zavolá funkciu, na ktorú
ukazuje zodpovedajúci ukazovateľ zo sighandlers. Ak proces nebol prerušený,
ale práve bežal, tak jadro preruší jeho vykonávanie a takisto riadenie
odovzdá do funkcie odkazovanej zo sighandlers.
Signál môže proces dostať z troch dôvodov:
kill
a ako parameter mu odovzdá číslo
procesu:
$ kill 1234
|
Príkaz kill
môže alternatívne dostať cez parameter aj typ
signálu, ktorý má danému procesu poslať. Typ signálu možno určiť buď číslom:
$ kill -2 1234
|
alebo symbolickým menom:
$ kill -INT 1234
|
kill()
:
int ok;
|
Všetky položky v poli príznakov sú inicálne nastavené na
nie
. Na druhej strane všetky položky v tabuľke sighandlers
nejaké nastavenie majú. Za normálnych okolností na väčšinu signálov proces
zvyčajne zareaguje tým, že skončí. Toto správanie ale môže program
ovplyvniť tým, že zavolá funkciu signal(2)
(funkcia
signal()
je definovaná v norme ANSI, novšie systémy odporúčajú
použiť podobnú funkciu sigaction(2)
):
signal(SIGFPE,newhandler);
|
kde newhandler()
musí byť deklarovaná takto:
void newhandler(int arg)
|
struct_newhandler
a struct_oldhandler
sú
štruktúry, ktoré okrem iného obsahujú ukazovateľ na funkciu deklarovanú ako
newhandler()
.
Ako druhý parameter funkcii signal()
možno (okrem
ukazovateľa na novú obslužnú funkciu) poslať aj preddefinované hodnoty
SIG_IGN
, ktorá znamená ignorovanie signálu
a SIG_DFL
, ktorá znamená nastavenie signálu na výchozú
obslužnú funkciu. Zavolaním funkcie signal()
môže proces
preddefinovať, ako zareaguje na nejaký signál. Po prijatí signálu sa
ďalšie signály tohoto typu buď obsluhujú výchozou obslužnou funkciou (to
platí pre staršie systémy) alebo sú blokované. Samozrejme obslužná funkcie
môže obsluhu signálu opäť prestaviť. V prípade, že procesu je poslaných
viacero signálov prv než sa vobec dostane k slovu, tak sa tieto signály
radia do fronty a budú spracované v takom poradí, v akom boli poslané.
Výchozí akcie nájdete v manuálovej stránke signal(7) a v nasledovnej
tabuľke:
Meno signálu | Výchozí obsluha | Komentár |
---|---|---|
SIGHUP | Zánik riadiaceho (rodičovského) procesu | Démony ho často používajú ako signál, ktorým môže správca požiadať o znovunačítanie konfigurácie |
SIGINT | Prerušenie z klávesnice | Tento signál dostane proces, ak na jeho riadiacom termináli
stlačíte Ctrl-C. (Kombináciu kláves umožňuje predefinovať program
stty ) |
SIGQUIT | Signál Quit z klávesnice | Podobne ako predchádzajúci signál ho možno poslať z klávesnice. Zvyčajne stlačením Ctrl-\ (Opäť preddefinovateľné pomocou stty) |
SIGILL | Ilegálna inštrukcia | Program vykonal ilegálnu inštrukciu |
SIGABRT | Abort signál od funkcie abort(3) | Funkciu abort() môže program zavolať, ak chce okamžite ukončiť svoju činnosť - napríklad v dôsledku chyby - bez toho, aby sa vrátil zo všetkých funkcií |
SIGFPE | Výnimka pri operácii s rádovou čiarkou | Napríklad delenie nulou |
SIGKILL | Zabíjajúci signál | Bezpodmienečné zabitie procesu. Obsluhu tohoto signálu nemožno preddefinovať/ignorovať pomocou signal() |
SIGSEGV | Porušenie segmentácie pamäte | Neinicializovaný pointer, či pretečenie poľa a podobne. |
SIGPIPE | Zápis do rúry, z ktorej nikto nečíta | Ak dva procesy spolu komunikujú cez rúru (pipe() )
a ten čo číta, zanikne, ten druhý sa o tom môže dozvedieť odchytením
signálu SIGPIPE |
SIGALRM | Signál poslaný funkciou alarm(2) | Funkcia alarm(), požiada aby jadro poslalo procesu signál SIGALRM
za N sekúnd |
SIGTERM | Ukončujúci signál od terminálu | Poslaný pri zániku riadiaceho terminálu |
SIGUSR1, SIGUSR2 | Užívateľské signály | Tieto signály môže programátor preddefinovať na svoje vlastné a špecifické akcie - napríklad zvýšenie a zníženie úrovne logovania |
SIGSTOP | Pozastavenie procesu | Tento signál možno zvyčajne poslať pomocou Ctrl-Z
(preddefinovateľné pomocou stty) - takýto proces môžete poslať do
pozadia, alebo nechať pokračovať pomocou vstavaných príkazov shellu -
bg a fg . Nemožno ho odchytiť/ignorovať pomocou
signal() |
SIGCONT | Pokračovanie pozastaveného procesu | Povolí pokračovanie procesu pozastaveného pomocou SIGSTOP |
Spomínané signály definuje norma POSIX. Linux (a aj iné OS) pozná ešte
ďalšie - viz signal(7)
.
Ako som spomínal, niektoré signály možno poslať z terminálu. To, akou klávesou alebo kombináciou kláves sa ten ktorý signál pošle, možno nadefinovať programom stty. Ten umožňuje aj zistiť aktuálne nastavenie:
$ stty -a
|
Signály SIGQUIT, SIGILL, SIGABRT, SIGFPE a SIGSEGV spôsobia vytvorenie
súboru core
. Je to obraz pamäte procesu v okamihu, keď dostal
signál. Vytváranie core súboru môže ovplyvniť vstavaný príkaz shellu -
ulimits
.
Posielanie signálov prirodzene podlieha prístupovým právam. Užívateľ, ktorý nie je root, môže poslať signál len procesom, ktoré sám naštartoval alebo ich vlastní. V manuálovej stránke funkcie kill(2) sa tiež dočítate o možnostiach posielania signálov skupine procesov naraz (ak pid je 0, -1, alebo menšie ako 0)
Hoci signál SIGKILL nemožno blokovať, môže sa stať, že proces nereaguje ani na najmocneší zo signálov. Je to vtedy, ak jadro nerozhodlo o pridelení procesorového času tomuto procesu, alebo proces čaká na dokončenie vstupno-výstupnej operácie.
Operačný systém ponecháva proces v tabuľke procesov dovtedy, kým ich
rodičovský proces nespracuje SIGCLD poslaný po zániku procesu-potomka.
Počkať na tento signál môže program pomocou systémového volania
wait(2)
alebo waitpid(2)
. Ak to rodičovský
proces neurobí, jeho potomok vidno vo výpise procesov ako zombie
.
Zvláštne; keď sa chcete zbaviť zombie, musíte si na ňu počkať .
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: