Portál AbcLinuxu, 25. dubna 2024 18:20
Možnosti virtualizace. Seznam dostupných jader s popisem začleněných funkcí; rozděleno podle nejvhodnějšího nasazení (desktop, notebook, server, starý počítač). Konfigurace systému. Seznámení se strukturou repozitářů a alternativními zdroji balíčků. Změny u Mandriva Clubu a edice Powerpack.
Pravděpodobně nejjednodušší způsob virtualizace pod Mandrivou 2008.0 je VirtualBox. Prostě si nainstalujete balíček virtualbox (který nainstaluje Virtual Box Open Source Edition verze 1.5.0) a po jeho nainstalování stačí spustit VirtualBox. Pro jeho používání můžu, obzvláště nováčkům, doporučit článek VirtualBox – nástup dalšího titána? (linuxexpres.cz). Ti zkušenější už si poradí sami, nastavení je docela jednoduché.
Mandriva umožňuje virtualizaci také pomocí svého nástroje drakvirt, který ale podporuje pouze paravirtualizaci pomocí Xen, což je možná důvod, proč není standardní součástí MCC a musí se doinstalovat. Do budoucna se chystá podpora QEMU (+ akcelerátoru KQEMU) a spousta dalších úprav tohoto nástroje, viz Novinky v prvním díle.
Po nainstalování ho najdete v záložce Systém - Virtualizace. Po jeho spuštění vás vyzve k instalaci Xenu (aktuálně ve verzi 3.1.0). Po instalaci se automaticky přidá volba s novým Xen jádrem do Grubu/Lila, takže už jen stačí nabootovat jádro s podporou Xen. Poté opět spusťte drakvirt a postupujte podle pokynů průvodce.
|
|
|
Z repozitářů je možné nainstalovat spoustu různých jader, od kernel-mm, až po kernel-kerrighed, který je určený pro clustery. Navíc s uvolněním nové Mandrivy došlo ke změně v pojmenování jednotlivých variant (viz tabulky níže). Kromě pojmenování jednotlivých variant jádra se změnily názvy balíčků obsahujících zdrojové kódy + hlavičkové soubory jádra: původní název kernel-[varianta]-source (resp. kernel-[varianta]-source-stripped, tj. "okleštěný" balíček, užívaný např. pro kompilaci dkms ovladačů) byl změněn na kernel-[varianta]-devel.
Poznámka: jádra pojmenovaná kernel-tmb-[varianta] (která vydává Thomas Backlund) jsou v podstatě vývojové řady Mandriva jader označovaných jako kernel-[varianta].
Následuje stručný popis jednotlivých jader dostupných z repozitářů rozdělených podle toho, na jaký počítač jsou primárně určené:
| název | verze v mdv2008.0 | patche a optimalizace | dostupnost | popis |
|---|---|---|---|---|
| kernel-desktop | 2.6.22 | - optimalizace pro i686
- podpora pro pamět do velikosti 4 GB - CFQ (Complete Fair Queuing) I/O scheduler - Swap prefetch patch |
/main | výchozí jádro používané v Mandrivě 2008.0. Dříve používaný AS (Anticipatory Scheduler) byl nahrazen CFQ. Máte možnost přepnout používaný scheduler zpět na AS pomocí parametru jádra: Dříve používané jméno tohoto jádra bylo kernel. |
| kernel-multimedia-desktop | 2.6.17 | - preemptive patches - podpora Reiserfs4 - podpora Suspend2 - optimalizace pro i686 - podpora paměti až do 4 GB |
/contrib | dále opatchované jádro kernel-desktop se zaměřením na nízkou odezvu systému určenou především pro práci se zvukem. Nízká odezva je "vykoupena" trochu nižším výkonem než u výchozího jádra. Obsahuje patche založené na -ck patchsetu. Je určené především pro práci s multimédii a pro hraní náročnějších her. kernel-multimedia-desktop-smp - varianta s podporou SMP. |
| kernel-tmb-desktop | 2.6.23rc8 |
- optimalizace pro i686 - 4 GB RAM - CFQ + StairCase Scheduler - Swap Prefetch, Readahead - Voluntary Preempt, HZ_1000 |
/contrib | Vývojová větev kernel-desktop. |
| název | verze v mdv2008.0 | patche a optimalizace | dostupnost | popis |
|---|---|---|---|---|
| kernel-laptop | 2.6.22 |
- optimalizace pro i686 - Voluntary Preempt, HZ_100 - CFS scheduler |
/main | Výchozí Mandriva jádro používané na noteboocích. |
| kernel-multimedia-laptop | 2.6.17 | - podpora Reiserfs4 - podpora Suspend2 - optimalizace pro i686 - podpora paměti až do 4 GB |
/contrib | Obsahuje většinu patchů jako kernel-multimedia-desktop. Není ovšem striktně zaměřen na co nejmenší odezvy systému, ale na co nejdelší výdrž na baterie. kernel-multimedia-laptop-smp - varianta s podporou SMP. |
| kernel-tmb-laptop | 2.6.23rc8 | - optimalizace pro i686 - podpora paměti až do 4 GB (ostatní podrobnosti se mi nepodařilo zjistit) |
/contrib | Vývojová větev kernel-laptop. |
| název | verze v mdv2008.0 | patche a optimalizace | dostupnost | popis |
|---|---|---|---|---|
| kernel-server | 2.6.22 | - optimalizace pro i686 - podpora SMP - podpora paměti až do 64 GB |
/main | Dříve označovaný jako kernel-enterprise |
| kernel-tmb-server | 2.6.23 rc8 | - optimalizace pro i686 - podpora paměti až do 64 GB - AS + StairCase Scheduler - Readahead - no Preempt, HZ_100 |
/contrib | Vývojová větev kernel-server. |
| název | verze v mdv2008.0 | patche a optimalizace | dostupnost | popis |
|---|---|---|---|---|
| kernel-desktop586 | 2.6.22 | - optimalizace pro i586 - podpora SMP - podpora pro paměť do velikosti 880 MB |
/main | Optimalizací pro i586 je toto jádro určeno pro starší počítače. Používá se v Mandriva One (Live distribuce).
Dříve označované jako kernel-legacy. |
| kernel-tmb-desktop586 | 2.6.23 rc8 | - ptimalizace pro i586 - podpora pro paměť do velikosti 1GB RAM - CFQ + StairCase Scheduler - Swap Prefetch, Readahead - Voluntary Preempt, HZ_1000 |
/contrib | Vývojová větev kernel-desktop586. |
| název | verze v mdv2008.0 | patche a optimalizace | dostupnost | popis |
|---|---|---|---|---|
| kernel-kerrighed | 2.6.20 | kerrighed | /contrib | Jádro s patchem kerrighed, bez patchů použitých v Mandriva jádru. Určené pro clustery. |
| kernel-linus | 2.6.23rc8 | žádné | /main | "čisté" vanilla jádro kernel-multimedia-desktop-smp - varianta s podporou SMP. |
| kernel-mm | 2.6.23rc8 | sada patchů -mm | /contrib | Sada patchů "-mm" vydávaná Andrew Mortonem aplikovaná na vanilla jádro. Může být velmi nestabilní. kernel-mm-smp - varianta s podporou SMP. |
| kernel-rt | 2.6.23rc8 | viz popis | /contrib | vanilla jádro s realtime patchem rt. Viz JN: Co je v realtimovém stromě. kernel-rt-smp - varianta s podporou SMP. |
| kernel-vserver | 2.6.19 | /contrib | Přidává podporu pro Linux-VServer. Neobsahuje patche Mandriva jádra, ani ovladače třetích stran. Více o virtualizaci a VServer-u v seriálu: Virtualizace na úrovni jádra. |
Pozn.: Nesnažil jsem se překládat úplně všechny pojmy týkající se optimalizací a patchů, nedopadlo by to dobře. Ono úplně stačí to, co jsem spáchal... :-).
Na obou počítačích jsem vyzkoušel jádro kernel-tmb-desktop a musím říci, že mě docela překvapilo. Instalace byla naprosto jednoduchá:
urpmi kernel-tmb-desktop-latest kernel-tmb-desktop-devel-latest
Po instalaci jsem se už jen řídil informacemi, tj. (v případě, že bootujete z IDE disku) připsat na první řádek souboru /etc/modprobe.conf následující:
alias ide-controller amd74xx
...kde amd74xx je ovladač řadiče disku (pro čipovou sadu ATI použijte atiixp, pro Intel piix, pro AMD a NVIDIA použijte amd74xx a pro Via použijte via82cxxx). Po instalaci přibude volba v Grub/Lilo pro spuštění OS s novým jádrem, takže už jen stačí restartovat a v boot manageru vybrat nově nainstalované jádro.
Pozn.: balíčky jádra s označením latest neobsahují ani jeden soubor (jde o tzv. metabalíčky), ale jsou závislé na posledním dostupném jádru dané varianty (v tomto případě jde o poslední jádro kernel-tmb-desktop a jeho zdrojové a hlavičkové soubory, které jsou v balíčku kernel-tmb-desktop-devel-latest).
Po rebootu se samy sestavily dkms moduly (včetně ovladače fglrx pro grafickou kartu) a systém naběhl již s novým "srdcem" - tak to má být :-). Osobně mi přišla odezva desktopu trochu rychlejší. Jádro tmb-desktop jsem používal po většinu doby testování a nebyl s ním žádný problém
Nakonec jsem otestoval i jádro multimedia, které je bohužel poměrně staré (2.6.17). Po jeho instalaci:
urpmi kernel-multimedia-desktop-latest \
kernel-multimedia-desktop-devel-latest
jsem podle pokynů přidal do souboru /etc/modprobe.preload řádek
realtime
a do /etc/modprobe.conf
options realtime any=1 mlock=1
Odezva aplikací byla dobrá, dokonce bych řekl, že lepší než v případě tmb jádra.
Pro ilustraci uvádím naměřené hodnoty fps (frames per second, snímků za vteřinu) z mé oblíbené hry Unreal Tournament 2004 pro různá jádra. Prosím, neberte to jako sofistikovaný benchmark, naměřené hodnoty mohly být ovlivněny i něčím dalším, než je pouze výběr jádra. Co se týče hardwaru a ovladače grafické karty, vše bylo stejné po celou dobu měření.
| použité jádro | distribuce | výsledek [fps] |
|---|---|---|
| desktop-2.6.17 | mdv 2007.1 | 46,7 |
| desktop-2.6.22 | mdv 2008.0 | 56,9 |
| tmb-desktop-2.6.23 | mdv 2008.0 | 58,4 |
| multimedia-desktop-2.6.17 | mdv 2008.0 | 58,6 |
Mandriva od "zrození" distribuce vsadila na svůj konfigurační nástroj - Ovládací centrum Mandriva Linux (Mandriva Linux Control Center, aka MCC). Především díky tomuto nástroji dostala Mandriva nálepku "klikací distribuce", což do jisté míry svědčí o jeho kvalitě.
Většina uživatelů alespoň občas spustí rpmdrake, což je ta část MCC, která se stará o instalování balíčků (resp. jde o grafickou nadstavbu nástrojů urpm[i|f|q]). Svůj účel splňuje dobře, postupem času je stále přehlednější a komfortnější, ale určitě je stále co zlepšovat, např. progressbar celkové práce (ne jen informace o stahování/instalaci jednoho balíčku), dále chybí podpora tagu -no-suggest, stahování balíčků na pozadí, zatímco se již stažené instalují, a zlepšit by se mohla i rychlost (což mimochodem platí pro celé MCC). Jak jsem zjistil, všechna tato vylepšení se plánují, tak se snad nebudou plánovat dlouho :-).
Co se týče správy balíčků, byly (konečně) sloučeny dvě ikonky v MCC pro instalaci a odebírání balíčků do jedné - "Správa software". Vzhledem k tomu, že byl zrušen Expertní režim, je přístupný i modul Statistiky balíčků. V něm se můžete podívat, které balíčky nepoužíváte, a tedy můžete odinstalovat. V budoucnu by měl tento nástroj sloužit pro získávání informací o používání jednotlivých balíčků a vývojáři by tak mohli vyřadit nepoužívané balíčky na úkor těch, které jsou žádané - o takových se hlasuje v RPM Farm.
Nová je záložka Dálkové ovládání (Linux/Unix, Windows), pod kterou se nachází nástroj pro nastavené vzdálené plochy (přes VNC, resp. TightVNC) - nastavení je tak jednoduché, že ho zvládne úplně každý.
Na záložce Hardware je asi nejlépe vidět nové přehledné uspořádání ikonek. Pod každou záložkou se nacházejí skupiny ikonek sdružené do větších celků (např. pod Nastavení grafiky se nacházejí nástroje drak3d a drakx11).
|
Pod záložkou Síť a internet došlo k dalšímu sloučení několika ikonek do Správa sítí.
Pozn.: v MCC je v horním liště menu "Nápověda", pod kterou se mimo jiné nachází nástroj drakbug ("Nahlásit chybu"), který zjednoduší posílání nalezených chyb do mandrivácké bugzilly (qa.mandriva.com).
Struktura repozitářů není úplně jednoduchá. Na druhou stranu, není to tak hrozné - jde o čtyři repozitáře, které se liší poskytovanými balíčky (nečekaně) a v každém z těch čtyř repozitářů jsou čtyři "podadresáře":
Každý z uvedených repozitářů obsahuje tyto čtyři části: release, updates, testing, backports:
Kromě těchto repozitářů jsou velmi často používané repozitáře PLF (Penguin Liberation Front), které obsahují repozitáře plf-free, resp. plf-nonfree (obsahují release a backports) s podobným významem jako mají mandrivácké contrib, resp. non-free.
Mezi další poměrně známé zdroje softwaru pro Mandrivu patří Seer Of Souls a Thac & Zé enhaced RPMS, s oběma mám ale špatné zkušenosti.
Nastavení repozitářů je velmi jednoduché, existují dva způsoby, jak je nastavit:
Spustit Ovládací centrum Madriva Linuxu a hned na první záložce Správa software je ikonka Nastavení zdrojů software pro instalaci a aktualizaci. Poté kliknete na tlačítko Přidat a systém vás už sám provede nastavením zdrojů.
Pozn.: Doporučuji přidat jak Oficiální aktualizace, tak Zdroje distribuce.
urpmi.removemedia -a.Mandriva Club byl založen před několika lety jako možnost získat za poplatek služby navíc, např. přístup ke komerčním balíčkům, znalostní databázi (Knowledge base), slevy na store.mandriva.com, možnost stažení komerční edice PowerPack, případně PowerPack+ a několik dalších možností. Poskytování klubových výhod, jejich udržování a hledání nových bylo dost nákladné, kromě toho se kolem Mandriva klubu údajně šířily fámy, že pouze platící uživatelé jsou ti správní, že Mandriva má tím pádem uzavřenou komunitu (oněch platících uživatelů) a že spousta služeb je dostupná pouze pro členy klubu (což byla pravda).
Z těchto důvodů se Mandriva rozhodla společně s vydáním verze 2008 pro zrušení poplatku za členství v klubu. Stát se členem klubu může kdokoliv, všechny klubové služby jsou dostupné všem členům, jsou tedy dostupné zdarma.
Uživatelům, kteří se zaregistrují a stanou se tak členy klubu, se otevírá možnost přístupu do "klubového" fóra (forum.mandriva.com), do znalostní databáze (Knowledge base) a do několika dalších služeb (např. mandrivaexpert.com), které byly dříve zpoplatněny. I když je to určitě příjemná změna, tak doufám, že Mandriva klub bude v budoucnu zrušen a uživatel se tak nebude muset registrovat kvůli tomu, aby našel řešení svého problému ve fóru nebo kvůli čtení návodů ve wiki (zmíněná Knowledge base). No, uvidíme.
Jediná placená služba byla zachována a přesunuta do služby nazvané Powerpack předplatné (Powerpack subscription). Jak již název napovídá, jedná se o předplatné komerční edice PowerPack. Za poplatek €59, nebo US$69 získáte možnost si stáhnout edici PowerPack, která vychází dvakrát ročně. Žádné další výhody, nebo služby.
Pro uživatele edice PowerPack jsou přichystané celkem zajímavé bonusy:
Jde o programy LinDVD, což je linuxový klon windows programu WinDVD a Cedega, fork Wine určený pro hraní her na Linuxu + několikaměsíční updaty Cedegy zdarma.
LinDVD a Cedega se už objevily v placené verzi, Mandriva si tentokrát přichystala ještě něco navíc: Fluendo codec pack. Fluendo je společnost, která prodává legální linuxové kodeky (pro GStreamer) některých "problémových" formátů. To je důvod, proč je v edici PowerPack výchozím přehrávačem hudby i videa Totem (s GStreamerem). Nabízí se tedy možnost hned po instalaci PowerPacku přehrávat wmv, wma a další formáty.
Hlavně novinka v bonusech placené edice mě potěšila, ale ani tak mě nepřesvědčila, abych o placené verzi uvažoval.
Z nové Mandrivy mám upřímnou radost. Je na ní vidět slušný pokrok od minulé verze, máme tu spoustu novinek, jako jsou dva nové nástroje v Ovládacím centru, možnost vybrat si jádro podle chuti, změny v bezpečnosti (AppArmor), spolupráce Mandrivy s dalšími tvůrci distribucí, jako jsou Fedora či Ubuntu, na společných projektech a zařazení slibného ovladače RadeonHD pro grafické karty ATI do repozitářů.
Myslím si, že Mandriva konečně začala více plánovat do budoucna, což je vidět na některých novinkách v mdv2008.0, které se budou postupem času vylepšovat (nové plánované funkce urpmi, přibývání počtu nástrojů v MCC, zařazení AppArmoru do distribuce (nahradil dříve používané RSBAC), dopilování IMHO dobře nastaveného systému distribuce nových verzí jádra atd.) - a to je pro nás, uživatele, jenom dobře.
Trochu mě zarmoutila absence textového souborového manageru Midnight Commander. I když pro mírně pokročilého uživatele není problém si ho doinstalovat, vidím to jako problém. Program jako je mc by neměl chybět v žádné distribuci hned po instalaci.
Ještě bych se rád zmínil o českém vydání 2008.0. Stejně jako u minulých vydání bude možné v knihkupectvích a jiných obchodech zakoupit českou "krabicovou" verzi Mandrivy 2008.0 CZ, která bude vycházet z edice PowerPack a přinese, kromě upraveného výběru software, i kvalitní českou dokumentaci psanou Ivanem Bíbrem.
Na závěr jen doplním odkaz na Errata. Jde o dokument, kde je soupis všech známých chyb v aktuální verzi Mandrivy. Kromě popisu chyb tam najdete i jejich řešení, takže by to mělo být první místo, kam se podívat při problémech s Mandrivou.
| Distro: | openSUSE 10.3 | Mandriva 2008.0 | Ubuntu 7.10 | Fedora 8 |
| verze programů | ||||
| jádro | 2.6.22.5 | 2.6.22.9 | ||
| KDE/Gnome | 3.5.7 (4 preview)/2.20 | 3.5.7 (4 preview)/2.20 | ||
| OpenOffice.org | 2.3.0 | 2.2.1 | ||
| vlastnosti distribuce | ||||
| formát balíčků | rpm | rpm | deb | rpm |
| správce balíčků | yast, zypper | urpmi, rpmdrake | yum | |
| inst. CD/DVD je live? | není | Mandriva One KDE Mandriva One GNOME |
||
| přehrávání formátu MP3 | DVD: přímo v instalaci CD: snadné doinstalování |
přímo v instalaci | ||
| proprietární ovladače ATI/nVIDIA | snadné doinstalování | Mandriva One: přímo v instalaci Mandriva Free: snadné doinstalování |
||
| 3D desktop | přímo v instalaci (Compiz) snadné doinstalování (Compiz Fusion) |
přímo v instalaci (Compiz Fusion, Metisse) | ||
| výchozí boot manager | Grub | Grub | ||
Tabulku budeme samozřejmě postupně doplňovat (i na základě vašich návrhů na zajímavé kategorie, které by si zasloužily porovnat).
1.Ked si nastavim v KDE zbrazenie casu v nejakom inom formate a s inym fontom, tak po restarte mi naskoci naspat,aky je povodne nastaveny v Mandrive?Preco?Bug #33642
2.V porovnani s openSUSE mi zobrazuje Mandriva horsie fonty?Pouzivam Tahomu, a v openSUSE vyzera omnoho lepsie.(ale v podstate kazdy font)nevím.
3.Nejde mi zapnut subpixel hinting v Mandrive v Kcontrol.Libfreetype6 mam nainstalovany.Nieco som nasiel na nete, ze treba mat libfreetype6 nainstalovany z PLF?Bug #34727
23.10.2007 12:06
Ilfirin | skóre: 32
| blog: ilfblog
| Liberec
23.10.2007 14:05
srigi | skóre: 10
| blog: sricont
23.10.2007 14:37
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
23.10.2007 14:36
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
, obzvlášť sehnat informace o jednotlivých variantách nabízených jader. Na druhou stranu jsem rád, že jsem se dozvěděl spoustu informací o Mandrivě (včetně chyb, které jsem přehlížel a snažím se je alespoň doplňováním informací v bugzille pomáhat řešit) a díky pozitivním ohlasům na recenzi (za které ještě jednou děkuji i ostatním) mám odvahu psát další články .
. Snad se Vám (a ostatním co se na vydání české verze podíleli) to vrátí na spokojených reakcích uživatelů.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.