Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Nedočkavé je třeba varovat: je to pomalé, má to chyby (což se od alfaverze dá očekávat) a nejvíce práce bylo věnováno portu na Qt4, D-BUS, Solid a Phonon. A protože v mezičase mezi vydáním tohoto a prvního dílu došlo k vydání druhé alfaverze, přináší třetí dodatková část obrázky ze druhé alfaverze.
Vývojáři KDE uvolnili živé CD založené na distribuci OpenSUSE. Můžete si ho spustit buď přímo nebo ve virtuálním počítači, například v qemu:
qemu -m 512 -cdrom KDE-Four-Live.i686-0.1.0.iso -soundhw all
Uživatelé některých distribucí mají balíčky s KDE ve svých repositářích:
Ostatní uživatelé si mohou stáhnout zdrojové kódy ze stránek projektu KDE (příkazem wget ftp://ftp.fi.muni.cz/pub/kde/unstable/3.90.1/src/*.bz2
, případně zvolte bližší mirror) a postupovat podle jednoduchých instrukcí. Uživatelé amd64 mají k dispozici předkompilované balíčky ze SVN.
Současná alfaverze se od nynější podoby KDE příliš neliší a pokročilejší aplikace jsou vesměs doménou vývojové verze, ovšem už obsahuje některé nové aplikace, které nahradí/doplní stávající, a nabízí jistou základní představu o tom, jak bude KDE 4 vypadat. Informace týkající se alfaverze číslo dva jsou ve třetí kapitole.
Na začátek aplikace, která ukazuje možnosti nového Qt v kombinaci s SVG - přepracovaný spouštěč aplikací krunner.
Další aplikace, které používají SVG rendering (viz článek The Road to KDE 4: SVG Rendering in Applications na KDE News).
Ve snaze o pročištění ovládacího rozhraní Konqueroru vznikl jednopanelový správce souborů Dolphin. Svým uživatelským rozhraním jako by vůbec nepatřil do KDE, protože je jednoduchý, s poměrně malým počtem voleb a ve výchozím nastavení dokonce ani nenabízí editovatelný adresový řádek, ale řešení podobné dialogu z prostředí Gnome. Tato vlastnost se však dá v nastavení změnit. Nabízí také možnost rozdělit okno na dvě a simulovat tak dvoupanelový manažer (stejná funkčnost je i v dnešním Konqueroru, který je možné dělit libovolně, Dolphin umožňuje pouze dva vertikální panely).
Univerzální prohlížeč a souborový manažer prostředí KDE doznal také mnoha změn. Z mého pohledu je asi nejvýznamnější úprava dialogu pro nastavení, který byl doposud jedním z nejméně přehledných vůbec.
Vývojáři Gnome se před časem rozhodli udělat v prohlížečích pořádek a vypustili do světa Evince - univerzální prohlížeč dokumentů. Odpověď vývojářů KDE se jmenuje Okular, který podporuje 11 formátů, ale v menu programu jsou i položky jako DirectDraw surface, Gimp Image, HDR, či JPEG-2000, které nejsou na stránkách uvedeny. Zajímavě vypadá funkce pro anotace dokumentů, ale zdá se, že na podpoře pro dokumenty OpenDocument Format se stále pracuje, protože anotace byly čitelné v Okular, ale ne v OpenOffice.org. Daná verze navíc nedokázala otevřít soubor s formátem PDF, což může být problém u mě, protože podle screenshotů PDF otevírat umí. Navíc je založený na kódu prohlížeče kpdf. Vyhledávání v dokumentech funguje (připravte se na vyhledávání ve stylu Firefoxu, které je použito ve všech nových apliKacích).
Ligature - je tak trochu ve stínu svého sourozence. Občas lidé dokonce volají po jeho zrušení a sjednocení s Okular, protože se jejich funkce překrývají; ale zdá se, že k tomu nedojde. Ani v něm se mi nepodařilo PDF otevřít, ale podle ohlasů z webu by to umět měl, takže chyba bude pravděpodobně opět u mě. Ve screenshotu jej tedy zastoupil formát DVI. Navíc umí formáty DjVu, PS, EPS, CCITT (fax), TIFF, gzip (archív), bzip a je založen na starém KGhostView a měl by sloužit jako náhrada za kviewshell.
Více o nich v článku The Road to KDE 4: Okular and Ligature Document Viewers.
Pro jedny nepřehledný sklad widgetů, pro druhé bezkonkurenční přehrávač. Ať už je pravda kdekoli, Amarok se stal pojmem a mnoho jiných přehrávačů je s ním nějakým způsobem srovnáváno. Tento všeuměl nastupuje do druhé verze a mimo portace na Qt4 a Phonon se přepracovalo uživatelské rozhraní, kterážto změna bude asi nejvíce kontroverzní ze všech. Více nový amarok představí článek The Road to KDE 4: Amarok 2 Development is Underway (následující screenshoty pocházejí z KDE Live CD běžícím pod qemu a amarok2 se prostě do rozlišení 800x600 nevejde).
Ovšem KDE 4 obsahuje mnohem více novinek, než by se zdálo, takže uvedu okazy na zajímavé články představující technologie, na které se ještě nedostalo (případně nejsou v současné alfaverzi dostupné).
Právě na Amaroku je asi nejvíce patrná ta největší změna, která v okamžiku uvolnění KDE 4 nastane - nativní verze knihoven KDE a (některých) aplikací pro platformy MacOS X a Windows, což bylo diskutováno i ve zprávičce Portování Amaroku a KDE 4 na Windows důvodem sporů a anketě Portování (původem linuxových) aplikací na Windows.
Ostatně, v odkazovaných článcích je možné si všimnout screenshotů KDE aplikací, které pocházejí z OS X. KDE není pouze pro Linux, ale je platformně nezávislé, tudíž funguje na libovolném Unixu s X11 (BSD, AIX, Solaris, ...). Protože Trolltech od Qt4 uvolnil pod GPL i verze pro MacOS X i Windows, bylo vytvoření projektu KDE/Mac otázkou času. KDE/Windows také, ale protože se jedná o diametrálně odlišné prostředí, je na něm daleko více práce.
S tím vznikla i terminologická otázka - co je to vlastně KDE? Je to celý balík dostupný na KDE (kwin, kicker, ...)? Pokud nebude, dejme tomu, na Windows portován kwin, je KDE/Windows pořád ještě KDE? KDE tedy bylo definováno jako souhrnný pojem pro
Takže KDE/X11 označuje jak aplikace, tak vývojové prostředí i pracovní prostředí dostupné pro unixové systémy s X11 (mimochodem také pro MacOS X). Kdežto porty KDE/Mac a KDE/Windows zahrnují první dva pojmy (a to ještě některé aplikace, které jsou pouze frontendy k unixovým nástrojům jako K3b, nemusí být dostupné všude), takže nejmenší společný jmenovatel, který bude dostupný na všech platformách, je KDE Development Environment. Což je také důvod existence frameworků typu Phonon, protože ty do značné míry umožní odstínit vývojáře od platformních rozdílů.
Detailněji se portu na Mac věnuje článek The Road to KDE 4: Full Mac OS X Support. O portu pro Windows je (mimo výše uvedené zprávičky) zmínka v KDE Commit Digest a instalátor pro Windows hledejte na download.cegit.de/kde-windows/installer/. Je nutné poznamenat, že vývojáři KDE nejsou zcela jednotní v názoru na porty a jedním z nejhlasitějších odpůrců je Aaron J. Segio, který svůj postoj vyjádřil postem How To Kill Open Source on the Desktop?. Čtenáři abclinuxu.cz jsou vesměs přesvědčeni, že porty Linuxu neublíží.
Před nějakým časem vyšel článek KDE: tipy a triky - III (DCOP a KDialog), který představuje možnosti DCOP. Protože v KDE 4 bude místo něj použit D-BUS, je dobré se s ním poněkud více seznámit.
D-BUS je, stejně jako DCOP, systém meziprocesové komunikace, který je nezávislý na desktopovém prostředí, a v budoucnu tudíž spolu budou moci komunikovat aplikace napsané pro různá prostředí (na rozdíl od jejich vývojářů). V souvislosti s porty KDE na ostatní platformy je nutné poznamenat, že technologie D-BUS bude v budoucnu dostupná i na platformách MacOS X a Windows. Pro vývojáře používající Qt4 je D-Bus pouze další sada tříd a metod. Základem této technologie jsou komunikační sběrnice ("buses"), přes které probíhá komunikace. Každá umožňuje nastavit filtrování typů zpráv, které přes ni mohou proudit, zprostředovává připojení k dalším aplikacím a podporu pro bezpečnostní politiku. Existuje i systémová sběrnice sloužící ke komunikaci operačního systému s aplikacemi, která je v současné době používána především HALem. Každá desktopová relace může mít jednu či více sběrnic - "session buses" - ze kterých mohou aplikace čerpat informace o probíhajících událostech. Sběrnicemi potom proudí zprávy, což je obdoba paketů v TCP/IP. Mohou být asynchronní, ale Qt4 obsahuje možnost je posílat i synchronně.
Protože je nutné objekty, které vstupují do komunikačního procesu, identifikovat nějakým jednoznačným způsobem, je dobré něco o tvorbě těchto identifikátorů vědět. Příkladem je tento identifikátor
org.kde.krunner /Interface org.kde.krunner.Interface.display
který se skládá z
org.kde.runner
) reprezentuje propojení aplikace se sběrnicí. Používá se obrácené DNS, které je známé z jazyka Java. Ovšem některé aplikace mohou běžet ve více instancích, takže se k jejich jménu přidává ještě id procesu./Interface
) je název objektu, s nímž bude probíhat komunikace.org.kde.krunner.Interface
) je skupina metod a signálů, kterou poskytuje objekt prostřednictvím D-BUS - i v tomto případě se používá obrácená DNS notace. display
je potom metoda z daného rozhraní.Tento příklad je trochu vykonstruovaný, protože je metoda display unikátní, takže pro zobrazení spouštěče aplikací stačí napsat
org.kde.krunner /Interface display
Používání D-BUS je potom v KDE jednoduché. Stačí použít nástroj qdbus
z Qt4. Napsáním qdbus se vypíší všechny dostupné služby.
qdbus ... :1.10 org.kde.krunner :1.11 org.freedesktop.ScreenSaver ...
A potom už jednoduše zkoumáme schopnosti krunner
qdbus org.kde.krunner / /Interface /MainApplication qdbus org.kde.krunner /Interface method void org.kde.krunner.Interface.display() method void org.kde.krunner.Interface.display(QString term) ...
Další možností je použít grafickou aplikaci qdbusviewer.
D-BUS navíc umožňuje automaticky spustit danou aplikaci na požádání. Aby D-BUS věděl, kterou aplikaci má spustit, má v adresáři /usr/share/dbus-1/services
jednoduché inicializační soubory:
cat /usr/share/dbus-1/services/org.kde.Akonadi.Control.service [D-BUS Servise] Name=org.kde.Akonadi.Control Exec=/usr/bin/akonadi_control
Druhá alfaverze (nese označení 3.91.0) se pomalu mění od pouhého portu KDE na Qt4 ve slibovanou přehlídku nových technologií. Pravděpodobně nejviditelnější změnou je Plasma, která nahradila stávající desktop, spolu s ukázkovým plasmoidem v podobě hodin (aneb to, co bylo možné shlédnout v ukázkových videích, je teď možné vyzkoušet naživo). Druhou velkou změnou je náhrada Ovládacího Centra KDE za obdobnou verzi, která je v distribuci Kubuntu (opět ve stylu OS X). Podle plánů bude do konce měsíce dokončeno zmrazení API a vydání první betaverze. Následující obrázky tedy ve stručnosti představují současnou podobu KDE 4.
Počet nových technologií a jejich schopnosti berou dech. Přejme proto vývojářům i sobě, aby systém v budoucnu obsahoval co nejméně "ostrých hran" a aby přinesl vše, co nyní slibuje.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
většina témat pro gnomeNechápu, na co reaguješ, a co myslíš...
že aplikace pro GTK a GNOME jsou jeden táborNejsou, jeden tábor jsou ty aplikace, které závisí na glome-libs, stejně jako KDE aplikace jsou ty, které používají KDE-libs. Z toho plyne, že GIMP, Firefox nejsou killer apps Gnome. EasyTAG neznám. GNOME desktop není ani zdaleka killer apps.
EasyTAG neznám.EasyTAG je snad nejlepší aplikace pro tagování mp3, ogg, flac… souborů. Je pod GTK, na gnome-libs ale nezávisí.
Epiphany) Vyzkouším po dopsání tohoto příspěvku.Ano, podporuje. Není to sice nic sofistikovaného jako třeba GWget, umí to jen pozastavení stahování, ale funguje to a funguje dobře (s ikonkou v oznam. oblasti).
:wq
Logicky to člověk nevymyslíw -- write?
Mať v kuse spustený Evolution alebo Thunderbird nie je moc dobrý nápad, ja mám len 512 mega ramky, niečo ľahšie by nebolo?Ja pouzivam thunderbird a spusteny ho mat v kuse nemusis. Na oznamovanie doslych mailov pouzivam maly programik mail-notification.
Gnome nesnasim a to z jedineho duvodu: kompilacni zavislosti ... Ve KDE mi staci 3 balicky a VSECHY programy pro KDE jedou a jdou kompilovat ...My líní neřešíme závislosti ručně, dělá to za nás balíčkovací systém a díky tomu máme větší výběr software.
zkriplené KDETo je zvláštní. Jednou jsi mne nařkl, že se vysmívám tvému tělesnému postižení. Na žádost, ať podáš jediný odkaz s důkazy jsi neodpověděl. Ale ale ale. Každopádně teď se vysmíváš postižení a nazýváš ho zkriplením. No, já nevím. Ubuntu komunita odumírá a za chvíli bude ležák, zrůdo_jedna_vošklivá. </zly_osobni_prispevek_pomoci_ktereho_si_vyrizuju_ucty> <!-- Kdo neví, o co se jedná, ať je rád. -->
OSS je svoboda rozhodování, myšlení a konání.jako svobodně se rozhodnout mezi šmejdem a ještě větším šmejdem? - v tomto případě nám totiž někdo jaksi berou tu možnost volby mezi desktopem "pro lidi co mají rádi Unix" (tak se totiž kdysi KDE charakterizovalo) a desktopem pro "úplné lamy" (kam míří Gnome usability tým), protože KDE se nezadržitelně řítí spíše k charakterizaci "aby to vypadalo jako Windows"
Co ti brani si udelat vlastni fork?čas (a prostředky)? - já chci KDE používat, ne ho vyvíjet
Ono vymyslet neco jineho ...ale já nechci vymýšlet nic nového, já pouze chci, aby se neměnily věci, které byly v KDE lepší, k horšímu a la Windows SystemSettings vs. kcontrol je pro mě jednoznačně zhoršením folder vs. directory je pro mě jednoznačně zhoršením blbosti na ploše (a la "Active Desktop") vs. tray rovněž (ale to třeba bude v konečné verzi ještě jinak) vyskakující a nevypnutelný[*] "autorun" vs. mountování dle potřeby je pro mě jednoznačně zhoršením [*] ano, dá se udělat, aby nevyskakoval, ale zvolení defaultní akce nepovažuju za vypnutí atd. - pokud jsi ochoten udělat fork, kde nebudou nové bugy, ehm, chtěl jsem říct featury, které mě otravují, směle do toho, řekněme, že bych byl ochoten dát stovku měsíčně, ale za víc mi to nestojí, natožpak za to, abych tomu věnoval veškerý svůj čas (a stejně ještě nestíhal, vzhledem k rozsahu projektu) ... že nemusím dát svůj čas, že můžu sehnat další lidi? - sorry, ale nejsem miliardář, abych je zaplatil, a abych sehnal dobrovolníky, hm, na to nemám dostatečné social skills tož, co s tím uděláme? fakt mi nic nebrání? - miluju to teoretizování, jak je všechno možné a strašně jednoduché ... než mi tu někdo připomene "kdo chce, hledá způsoby, kdo ne, hledá důvody" - jasně, social skills se dají trénovat atd., ale to pořekadlo je úplně pomýlené, ano, chci "lepší" KDE a zároveň fakt nechci věnovat zbytek života udržování nějakého nepodařeného forku; totiž a zároveň si chci dnes spravit loď, vyvenčit psa, když vyjde čas, tak aktualizovat stránky naší sítě nebo vydat další verzi lokalizace MyBB ... ne, fork KDE se tam fakt nevejde
- Dolphin vypadá jako Nautilus z toho fašistického GNOME, což vlastně není tak špatné.Mno, mě to připadá spíš jako chudý sourozenec nautila. Sice umí dva panely, ale co se týče vzhledu, tak na vypiplanost Nautila nemá...Každopádně v dobách, kdy jsem používal KDE (dáávno), mi vadilo, že používám jednu aplikaci na web i správu souborů, nebylo to prostě ono. Teď to vidím tak, že Dolphin je na soubory a Konqueror na web, FTP atd., což je lepší.
- Vývojáři Gnome se před časem rozhodli udělat v prohlížečích pořádek a vypustili do světa Evince - univerzální prohlížeč dokumentů. To už je ale hódně dávno. Dva roky aspoň. Mimochodem, ty přepínače v levém menu Okularu (Contents, Thumbnails...) mě pěkně serou i třeba v OO.o. Nechápu, jaký idiot je dokázal vymyslet. Trest smrti pro něj i jeho rodinu! - GUI Amaroku zešílelo. Nejsem sám, kdo si to myslí, a to KDE ani Amarok nepoužívám...Hehe, taky jsem si říkal... Mě ostatně celé KDE přesvědčuje o tom, že není pro mě. Oproti designově vypiplanému GNOME, tu máme přeplácané KDE 4, které sice překypuje zajímavými technologiemi, ale ve snaze je co nejvíc zviditelnit dochází k naprosté tragédii. To nemají u Trolltechu designéry? Mě to přijde, jako když ten design dělal programátor (a možná ani to ne)... Jinak, článek je pěkný, první díl mě nádherně navnadil, že bych tedy tomu KDE 4 mohl dát ještě alespoň jednu šanci (pokud nebude nějak více zpožděné, tak by mělo být ve Fedoře 8), druhý díl mě naopak přesvědčil, že GNOME je jistota. Je sice pravda, že oproti Alfě 1 vypadá Alfa 2 lépe a lze tedy doufat, že do stabilky to dají dokupy, ale zatím mají za gnome co dohánět (co se týče designu)...
KDE používám proto, že je výrazně rychlejší než Gnome. V zimě jsem měl ještě Gnome a vždycky, když jsem v Nautilu/FileDialogu otvíral /usr/bin/
, jsem čekal 5 až 10 sekund. V Thunaru to byly dvě sekundy a teď, v KDE je to podobné. Možná, že si říkáte, proč jsem něco takového dělal, že? Třeba jsem potřeboval přidat nový spouštěč programu na panel a hledal jsem jméno spouštěcího souboru.
Druhá věc, která mi na Gnome vadila, bylo vysouvání panelu. Chovalo se to podivně. Třeba se změnšovalo maximalizované okno. V Xfce i KDE to funguje normálně.
Hmm, spouštěč na panel bych si přidal tak, že bych otevřel menu, klepnul na program pravým tlačítkem a přidal...
Když by to nebylo v menu?
Vysouvání panelu se nechová nenormálně, ale možná tak jinak. KDE není žádná norma.
V Xfce (k němuž jsem tehdy zběhl) se chová normálně. A ve Fluxboxu a KDE taky. Možná jsem si to neuměl nakonfigurovat, ale to pak nesedí na filosofii Gnome (tj. žádná konfigurace není třeba a pokud je, jsou to dvě tři zdokumentované volby -- to si vybere i kretén). Každopádně když panel není vidět a u příslušného okraje je 40px fuga i při maximalizovaném okně jen proto, aby panel při vysunutí nepřekryl okno, někde je chyba.
a vydržet se koukat na to gui déle než 10 s je pro mě utrpeníVyste se zase kochal, že pane doktore?
Ja nevim, co porad vsichni s tou rychlosti KDE a GNOME maji? Pouzivam KDE, ale GNOME se mi zda o tridu rychlejsi a to na kazdem pocitaci co mam.
Ja ted osobne uvazuji o prechod na GNOME a to z nasledujich duvodu. GNOME se mi zda vice propracovane a rychlejsi. Prevazne pouzivam GTK aplikace jako Mozila, Gimp, a jine. Nakonec jsem nekde cetl, ze QT, na kterem je postavene KDE neni az tak svobodne, ale uz jsem zapomnel v jakem smyslu. Je to proste komercni firma a nikdo nevi, co se muze stat. Take tam bylo psano, ze GTK neni zase tak vubec spatne nebo zastarare.
Nejde o to, kolik ho vzniklo, ale kolik ho může vzniknout a snad i vznikne.Imho ne, jde o to co vzniklo, protože to dává tušit, že QT je pro komerční vývojáře perspektivnější.
Nehledě na to, něco vzniklo. myslím, že i Google pod ním něco udělal. A ve firmách se to využívá, co jsem tak slyšel.Příklady prosím.
Maple, Matlab, Mathematica to je všechno Java GUICo si na té větě nepochopil?
Ano a kolik toho drahého komerčního software pod tou GTK knihovnou vzniklo? Maple, Matlab, MathematicaVypadalo to, že pokládáš otázku a pak na ni odpovídáš. Zbytek jsem tak nějak přehlídnul.
Je to proste komercni firma a nikdo nevi, co se muze stat. Take tam bylo psano, ze GTK neni zase tak vubec spatne nebo zastarare.Ale současné QT je pokud vím pod GPL licencí, takže kdokoli může udělat vlastní fork().
Já si na rychlost gnome stěžovat nepotřebujiV tom to vězí. Většina lidí si stěžuje na jeho _pomalost_ - ne rychlost
Většina lidí si stěžuje na jeho _pomalost_ - ne rychlostA na to jste přišel jak? Většina těch, co si stěžuje, nebo většina všech uživatelů? To by byl podstatný rozdíl. Z mého okolí si naopak většina lidí rychlost GNOME pochvaluje.
Mě to je třeba vcelku jedno, přehledné mi přijde obojí (i když na kcontrol jsem byl víc zvyklý).nejde o přehlednost, jak jsem psal, to je individuální - jde o použitelnost ... když něco hledám (a kdo používá kcontrol/ss tak často, aby si vše pamatoval a nehledal?), tak v SS se nesrovnatelně víc naklikám (nemluvě o zcela chybějícím hledacím boxíku)
Tak IMHO by mělo být snahou to návrhářů rozhraní to, aby se člověk k danému nastavení dostal pokud možno na první pokus.to sice ano, ale není člověk ten, co by se zavděčil všem ... aneb pro mě to nějak nefunguje úplně hladce[*] ani u jednoho; s kcontrol mám menší problém se zorientovat než v SS, ale to by se dalo svést na to, že jsem na něj již zvyklý ... teoreticky, prakticky je to také o tom, že v kcontrol vidím vše pohromadě, zarovnané řádky textu pod sebou, kdežto v SS musím jednak překlikávat mezi taby, druhak lítat očima sem a tam při čtení textu text pod ikonami [*] no a když to nefunguje vůbec, tak "bruteforce" metoda je u kcontrol řádově jednodušší - ale to už jsem psal, proč se opakuju
no uvidime casem, tak v KDE 4.1, do jaky podoby to nakonec vykrystalizuje ...
zatim se mi moc nelibi (v nekterych smerech) jakym smerem to ma naslapnuto ...jinak k tomu dolphinovi, at si ho tam klidne daji, pokavad porad bude mozny delat v konqueroru vsechny ty prima veci jako dneska. aby je nedejboze nenapadlo z nej udelat ciste www browser (coz je snad nenapadne).
a ikonky sou mi vpodstate sumafuk protoze mam stejne jiny, z kde-look stazeny (kteryzto vypadaji jako napul cesty mezi oxygenem a crystalem).Vyzkoušejte a uvidíte...
can_suspend
a can_hibernate
. Jak je to řešené v Kubuntu nevím, ale určitě to někde bude. Pokud jsi to ale nainstaloval na hardware, o kterém se ví, že zlobí, tak to může být vypnuté i v /etc/default/acpi-support
.
"Most features just worked, although this is to be expected from modern Linux distributions. All the hot-keys for screen brightness and sound volume proved no problem for Edgy Eft, and even suspend and hibernate worked with no extra steps required." (First Look: Kubuntu Edgy Eft Beta)
"I'm not sure if this was introduced in 6.06 or 6.10, but the kernel now comes with Suspend2 built in. Right out of the box I was able to put my laptop into suspend and hibernate modes, something I always had to customize the kernel for in the past." (Kubuntu 6.10 Review - Discussion)
vzhled xp/vista je skutecne mnohem podarenejsi nez kde3 (gnome je uplne v prdeli)Proč GNOME?
Přístup odmítnut Akce nebyla zavolána korektním způsobem. Chybné volání akce!Mno jo, když mu jako odpověď napíšu tohle, snad dá pokoj.
Většina lidí se z malého prostoru plného ovládacích prvků vyděsí.Většinu lidí zatím nejvíc vyděsil gvim se
:set guioptions=
a to nemá ani jeden ovládací prvek ještě cca o 20% rychlejšíJej, a po přípravku z teleshoppingu bude mít člověk až o 66,6 % více vlasů! (Kdo to počítal?)
screen
u jinak. No na grafike sa pracovalo... vid. ten novy look&feel vo videach... bez tak je to totalne jedno...
KDE4 ma trochu sklamalo... dufal som, ze to urobi totalny prevrat v pohlade na desktop. Pohladajte v blogoch Revolucne/Revolucni GUI...
Snivam o desktope, kde aplikacie nebudu len okienka, ale nastroje, ktore sa skladaju z mensich oddelitelnych casti. Vid. "progress meter center" (alebo jak tomu nadavaju) planovany do KDE4. Vytiahnut si tab z konqueroru a polozit ho na plochu, alebo kontakt na kolegu z Kopete a vlozit ho na listu do KDevelop... to je to o com snivam.
No a kym pride cas, ked sa moje sny splnia, budem strajkovat - pouzivat a prispievat do evilwm (konecne som sa nakopol a zaslal som patch pre Xineramu... snad sa objavy v 1.1).