OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
1) Představ se prosím čtenářům, Luboši. Co jsi studoval, kde pracuješ?
Ahoj, jmenuji se Luboš Luňák, je mi dvacet a něco, mám hnědé oči a hnědé vlasy a jsem asi táááákhle vysoký. Vystudoval jsem, celkem nepřekvapivě, výpočetní techniku na ČVUT FEL, v místní pobočce SUSE jsem ale v kanceláři víceméně obklíčen matfyzáky. Mám teď říkat i záliby a tak, jako kdybych byl v televizní soutěži? :) Když zrovna nesedím u počítače, tak se třeba chodím přizabít na brusle nebo na boulder.
2) Jak ses dostal k programování KDE?
Slíbil jsem, že když na ten Linux bude jednou existovat nějaké použitelné grafické prostředí, že na něm budu pracovat ;). No, skoro. Na FELu jsem v prvních ročnících hrával MUD (pro později narozené: textová hra po netu, něco jako kříženec Diabla a chatu, jen daleko lepší) a časem mě to už po hráčské stránce docela omrzelo. Tak jsem si jako novou zábavu našel na netu zdrojáky, abych zjistil, jak to vlastně funguje, a potom jsem začal kóderům tlačit různé patche. Jenže server běžel na tom divném Linuxu a brzy jsem se dostal do stádia, kdy ty moje změny bylo předem záhodno i otestovat. Takže chtě nechtě mě čekala instalace Linuxu pod vedením Linuxu-znalého kamaráda (kterou jsem potom zvládl ještě asi padesátkrát, protože jediný konfigurační nástroj na Red Hatu 5.1(?), který jsem uznal za použitelný, byl ten instalační).
Programovat v C++ jsem se naučil ještě na průmyslovce pod DOSem (starý dobrý Borland C++ 3.1), ale DOS mě nijak zvlášť nebral a z programátorského hlediska mě Windows95 s divnostmi jako sowa (=OWL) moc nelákaly. Programování na Linuxu se mi hodně líbilo, hned potom, co ":q!" a interní editor Midnight Commanderu vyřešily problém toho, co proboha ostatní používají místo Borlandu. Jenže z uživatelského hlediska to byla hrůza, kamarád mi sice ponastavoval FVWM2, jenže při nejbližší změně konfigurace (tj. reinstalace) ta nastavení vzala za své a opakovat se mi to opravdu nechtělo. Takže jsem docela dlouho fungoval na dual-bootu, kdy jsem pod Linuxem napsal kus kódu, přeložil ho, pustil na serveru a potom z Windows jsem ho testoval.
Do dne, kdy onen kamarád "pomohl" do třetice, a já u něj náhodou zahlédl běžet KDE 1.0. Celkem dobře si vzpomínám, že moje první reakce na to byla "teď už by ten Linux snad dokonce šlo i používat". Šlo.
K vlastnímu programování jsem se dostal víceméně klasicky, prostě to potřebovalo trochu vylepšit :). Konkrétně taková zásadní vlastnost, jakou je tapeta na pozadí. KDE má režim, v kterém náhodně vybírá obrázek v zadaném adresáři, ale tehdy pro to jediné dva použitelné módy byly buď nechat obrázek v původní velikosti, nebo mu změnit velikost na rozměry obrazovky. Takže mi to buď osekávalo velké obrázky, nebo nafukovalo maličké a můj první patch pro KDE byl mód, kdy se obrázku mění velikost jen tehdy, když se na obrazovku nevejde. No a pak už jen člověk postupně zjišťoval, že by to šlo trošku vylepšit ještě tady a tamhle.
3) Co máš v rámci KDE na starosti?
Oficiálně jsem správcem window manageru KWin, session manageru KSMServer, utility KHotKeys a několika tříd v kdelibs (snad jsem nic nezapomněl).
KHotKeys je nástroj, který v reakci na akce jako stisk klávesové zkratky nebo třeba myší gesto provádí různé příkazy, taková KDE verze XBindKeys, až tedy na to, že tou dobou XBindKeys ještě dlouho neexistoval. Byla to moje první větší věc pro KDE a ve verzi 2 (která bohužel ještě pořád je v KDE i teď) i můj pokus napsat perfektní a dokonalý program (holt ta mladická naivita). Kdyby se snad někdo chtěl dívat do zdrojového kódu, poprosil bych opravdu opatrně, ať někdo nedostane mrtvici. V rámci experimentu se mi třeba povedlo i přetížit operator, (=operátor čárky), a protože teď už na KHotKeys nemám čas, nikdy jsem se nedostal k tomu to nahradit něčím normálnějším.
Správcem KWinu jsem se stal víceméně nedopatřením a to tak nějak dál určilo moje směřování v projektu vzhledem ke knihovnám a různým interním věcem, často ve spojitosti s X11 (když na to přijde, vlastně jsem v životě nenapsal aplikaci pro KDE). Stačilo jen to, že mi při přepínání virtuálních ploch hrozně vadilo, že probleskávalo pozadí, i když ani na jedné ploše vlastně nebylo normálně vidět. Vadilo mi to až tak moc, že jsem se naučil Xlib dost na to, abych to mohl v KWinu spravit, ostatní si toho všimli a postupně za mnou začali chodit, abych v KWinu spravil ještě něco dalšího. Tady je vidět, jak můžete dopadnout, když někde spravíte nějakou maličkost :).
Zaměstnání u SUSE mě krom jiného dovedlo k pracím na různých optimalizacích, což je další moje oblast, pak ještě samozřejmě zbývají věci podle metody "co je kde zrovna třeba". Jako následek mám na programátora KDE nějaké znalosti i z docela podivných oblastí jako třeba ld.so (dynamický loader sdílených knihoven).
4) Jak probíhají přípravy k vydání KDE4. Mohl bys ten skok z Qt3 na Qt4 přirovnat třeba k předchozímu přechodu z verze 2 na 3?
Hmm. Přípravy k vydání KDE4 probíhají asi tak, že pořád probíhají a ještě chvíli probíhat budou. Stav je takový, že se portovalo na Qt4 a zatím nejvíce práce šlo do kdelibs, různá vylepšení a nové technologie jako Phonon (pro multimédia), Solid (pro podporu hardware) a podobně. Více se dá dozvědět třeba z ohlášení prvního KDE4 snapshotu nebo ze stránek příslušných projektů (solid.kde.org, phonon.kde.org, oxygen-icons.org, plasma.kde.org atd.).
Qt4 přináší věci jako nový grafický subsystém Arthur (jako Cairo, ale lepší ;)), vylepšenou podporu pro multithreading, nový subsystém pro fonty, různá vylepšení pro programátory, optimalizace a v neposlední řadě Open Source verze i pro Windows a MacOS X, takže jedna z dalších věcí, na kterých se pro KDE4 pracuje, je podpora pro nativní KDE aplikace i na Windows a Macovi.
Co se týká změn obecně, tak je to větší skok než u změny z KDE2 na KDE3, kdy verze KDE 3.0 bylo spíš takové KDE 2.3, jen se přešlo na Qt3 a další verze byly spíš evoluce než revoluce. Nevím ale, jestli by KDE4 šlo přirovnat až ke změně z KDE1 na KDE2, kdy přišlo hodně nových technologií a většina z nich se pořád ještě používá a vyhovuje (schválně, kdo si ještě pamatuje, co je to CORBA). Přestože Qt4 i KDE4 přinášejí nové věci, taková velká změna jako KDE2 už asi nikdy nepřijde. Osobně nechci moc hádat, jaké to vlastně přesně bude, když KDE4 ještě není připravené, takže uvidíme, až to bude. A kdyby se snad někdo chtěl zeptat, tak KDE4 bude tehdy, až to bude hotové, případně drobet dříve nebo později.
5) V čem vidíš současný největší nedostatek KDE? A co bys rád, aby bylo v KDE4, ale určitě nebude?
No, osobně mi tedy KDE funguje celkem dobře, nemůžu si stěžovat. Mně jako největší nedostatek přijde, že nikdy není dost programátorů, ale to počítám asi není ta očekávaná odpověď na tuhle otázku. Pravdu říct jsem asi dost nenáročný uživatel, třeba moje KDE pořád vypadá relativně stejně jako když jsem si ho nastavil v KDE2.0. Věci jako barevnější ikonky, animace a podobně mě ponechávají v klidu, stejně tak i různé nové supertechnologie (i když třeba ovládání hlasem bych docela ocenil, jenže ne v počítači ale v budíku). A teď mě opravdu nenapadá nic, co by se nemělo spravit alespoň pro KDE4.
6) Během poslední konference Akademy jsi pracoval i na spolupráci KDE (KWin) s OpenGL. Je něco nového? Bude to v KDE4?
Spolupráce s OpenGL asi není úplně správný popis, KDE už teď "spolupracuje" s OpenGL docela dobře. V SUSE občas důkladně testujeme, že Enemy Territory pořad ještě funguje ;) a třeba v ovládacím centru KDE jsou v nabídce i různé psychedelické OpenGL šetřiče obrazovky.
Co se týká používání OpenGL pro různé grafické efekty, tak asi každý zná Compiz, minimálně z nějakého videa. KDE3 má Kompmgr, což je vylepšený XCompmgr, ale to se kvůli různým omezením XRender nemůže OpenGL rovnat. Používání Compizu je tedy zatím jediná možnost, jak mít OpenGL efekty s KDE, ale to spíš vidím jako dočasné řešení. Osobně moc nechápu, proč se tolik lidí najednou chová, jako kdyby byl jen Compiz (resp. Beryl) a všechny ostatní window managery už neexistovaly. Já prostě nemůžu realisticky jen tak zahodit tak centrální část KDE jako je KWin a místo toho použít Compiz. Compiz je asi přes rok starý window manager a jednoduše z čistě technických důvodů se nemůže rovnat window managerům, které tu už jsou roky a roky. Je spousta uživatelů, kteří Compiz vyzkoušeli a vrátili se, protože nemá takovou integraci s KDE, chybí mu vlastnosti, na které jsou zvyklí při používání KWin, to, že Compiz bez funkčního OpenGL vůbec nefunguje, je problém a podobně. Vývojáři GNOME teď řeší podobné věci. Navíc člověk by tak nějak logicky čekal, že přidat do KWinu efekty by přeci jen mělo být méně práce než přidat KWin do Compizu.
Takže o to se teď snažím. Původně jsem se pokoušel na to najít někoho vhodnějšího, ale bohužel to za mě zdá se nikdo nechce udělat, takže docela ironicky to dopadlo na člověka, kterého až na pár většina z těch efektů nijak neoslovuje, na FELu se celkem úspěšně vyhýbal předmětům o grafice a než mohl začít pracovat, tak musel nejdřív přečíst OpenGL RedBook (naštěstí čtu rychle a bez příloh to bylo jen 400 stránek). Obzvlášť vzhledem k tomuhle to jde zatím vlastně docela dobře, v současné době KWin branch kwin_composite technologicky víceméně dotáhl Kompmgr a pomalu se dají začít dělat jednoduché efekty (v blogu mám obrázek, ten byl sice drobet našvindlovaný, ale teď už to jde udělat i čistě). Plán je asi takový, že dokončím podporu pro efekty a ostatní technické záležitosti a pak se snad najdou další, kteří udělají ty efekty. Zatím to vidím tak, že to bude nejenom v KDE4, ale mohl bych stihnout i backport pro KDE3 pro openSUSE (ne teď pro 10.2, ale další). Kdyby snad někdo chtěl pomoci, budu jen rád.
7) Jak vypadá tvůj pracovní stůl?
Pracovní stůl. No, vypadá asi takhle, v plné zbroji.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
(schválně, kdo si ještě pamatuje, co je to CORBA)no tak já to taky zkusím - Common Object Request Brok...něco
já, já, já :)
takže jedna z dalších věcí, na kterých se pro KDE4 pracuje, je podpora pro nativní KDE aplikace i na Windows a Macovi.Ted se v tom trochu motam. KDE pobezi napr. na OS X bez X serveru? A jake Qt bude pouzivat, Tu OS X verzi, tedy bude pouzivat nativni OS X GUI? Bude mozne v OS X normalne pouzivat jednotlive Qt aplikace z KDE tak jako treba Scribus?
Môžeš napísať, aká funkcionalita berylu chýba?například nebyl jsem schopen přijít na to, jak odeslat okno na jinou plochu - jistě, workaround je funkce přepnutí plochy s přesunem aktivního okna, ale to jaksi není to pravé ořechové vůbec práce s plochama je taková ňáká divná - jako kdyby to nad první virtuální plochou implementovalo vlastní virtuální plochy namísto plnohodnotného přepínání a tak vůbec
Občas si Beryl pustím, abych se podíval jak pokročili, ale pracovat se v tom nedá. Navíc mě trápí záseky při přepnutí z terminálu, ale to je myslím nějaký problém s nVidia ovladači.To je spíš problém X serveru.
Navíc mě trápí záseky při přepnutí z terminálu, ...kdo by přepínal z terminálu, když máme Konsoli
... nicméně je fakt, že s Berylem nefunguje zrovna optimálně, vykreslování žere dost procesoru a je i viditelně pomalejší :-/Tak to není fakt, to je naprostej nesmysl. Když jsem měl efekty v provozu a všechno se vlnilo a hořelo, já při tom hýbal oknem a CPU bylo vytížený na 3% - ještě k tomu nesouvisejícími procesy. Pomalejší? To je pak samozřejmě závislý na grafárně - pokud si dobře pamatuju, máš GeForce2 - tím se vše vysvětluje.
pokud si dobře pamatuju, máš GeForce2 - tím se vše vysvětluje.Tím se nevysvětluje vůbec nic, protože compiz/beryl jede i na integrované i810 se všemi efekty bez jakékoli zátěže CPU.